1 As 32/2006 — Nejvyšší správní soud

57 A 11/2023- 84 - text  6 57 A 11/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: P. D. bytem zastoupeného advokátem JUDr. Filipem Sojákem sídlem Mikuláše z Husi 382/12, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2023, č. j. KUJCK 15967/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 4. 4. 2023 žalobu proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v pozdějším znění (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec (dále jen „vodoprávní úřad“) ze dne 10. 10. 2022, č. j. OŽP/56900/22/Ca-702 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o zrušení vodního díla – melioračního hlavníku na pozemku p. č. XA v k. ú. X. 2. Žalobce namítá, že prvostupňové a napadené rozhodnutí poškozují jeho vlastnická práva a svobodu rozhodování o hospodaření s jeho pozemkem dle vlastního uvážení. Nesouhlasí s tvrzením správních orgánů, že je meliorační hlavník na pozemku parc. č. XA v k. ú. X v jeho vlastnictví. Žalobci, jakožto majiteli půdy, náleží pouze odvodňovací detaily a meliorační hlavník patří do vlastnictví Státního pozemkového úřadu České republiky, současně uvádí, že mu nikdy nebyly předány plány umístění melioračního hlavníku. Žalobce dále zdůrazňuje, že meliorační hlavník neslouží svému účelu. 3. Pozemek parc. č. XA v k. ú. X je trvalým travním porostem, který je žalobce správními orgány nucen odvodňovat, ačkoliv nemá zájem o podpůrné odvodňování tohoto pozemku. Žalobce se domnívá, že zavodnění předmětného pozemku ničím neomezuje ani neohrožuje práva vlastníků pozemků v blízkosti. Přebytečná voda dle žalobce steče samospádem do přilehlé vodní plochy na parc. č. XB v k. ú. X, čímž dochází k přirozenému zadržování vody v přírodě. Žalobce v žalobě dále věnuje podstatnou část popisování funkčnosti melioračních zařízení, způsobům a účinkům odvodňování pozemků a následkům pro životní prostředí. Žalobce závěrem žaloby poukazuje na obecný zájem části odborné veřejnosti na zrušení meliorací a nedostatek srážkových vod i vod povrchových. II. Vyjádření žalovaného správního orgánu 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje zamítnutí žaloby a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dále uvádí, že základem pro přechod podrobného odvodňovacího zařízení do vlastnictví nového nabyvatele (žalobce) se stalo od 1. 1. 2004 ustanovení § 126 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“). 5. Žalovaný ve vyjádření vysvětluje, co je hlavním a co podrobným odvodňovacím zařízením s odkazem na § 2 odst. 5 a 6 vyhlášky č. 225/2002 Sb., a upozorňuje, že pojem hlavník není zkráceným výrazem pro hlavní meliorační zařízení. Rovněž žalovaný doplňuje s odkazem na rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 29. 3. 2010, č. j. VÚP/17068/10/Há, že Zemědělská vodohospodářská správa nevlastní v zájmovém území žádné zařízení ani tok, z čehož žalovaný implicitně dovozuje, že všechny meliorace včetně předmětného hlavníku jsou ve vlastnictví vlastníků pozemků. Žalovaný dodává, že nebyl-li by žalobce vlastníkem melioračního hlavníku, nemohl by ani žádat o zrušení vodního díla. 6. Žalovaný zdůrazňuje, že (hydro)meliorace je souborem vodohospodářských opatření vedoucích ke zlepšení přírodních podmínek pro technické využití krajiny nebo zlepšení životního prostředí, rovněž zajišťují ochranu půdy před záplavami úpravou odtoku v krajině, výstavbou ochranných hrází a zajišťují odvodnění zamokřené půdy. Bylo prokázáno, že vlivem nefunkčnosti původního melioračního systému na pozemcích p. č. XC a p. č. XA, oba v k. ú. X došlo k zamezení odtoku vody z melioračního hlavníku a vzdouvání v šachtě na sousedním pozemku p. č. XC v k. ú. X a trvalému podmáčení tohoto pozemku. Uvedené dle žalovaného splňuje podmínky pro strpění ve smyslu § 56 odst. 4 písm. a) vodního zákona. Žalovaný shledává účelné upřednostnit zachování funkce celého melioračního systému, jenž svědčí vlastníku pozemku p. č. XC v k. ú. X, neboť nový stav by byl pro vlastníka tohoto pozemku téměř neřešitelný. III. Obsah správního spisu 7. Součástí správního spisu jsou podklady související se všemi dalšími správními řízeními, která jsou či byla vedena s žalobcem jako účastníkem řízení a týkají se předmětného melioračního hlavníku umístěného na pozemku žalobce p. č. XA v k. ú. X. 8. V nyní projednávané věci obdržel vodoprávní úřad dne 30. 8. 2022 žádost žalobce o zrušení vodního díla – melioračního hlavníku na pozemku p. č. XA v k. ú. X. Žalobce svou žádost o zrušení vodního díla zdůvodňoval argumenty obdobnými jako v žalobě. Dne 29. 9. 2022 se žalobce dotazoval vodoprávního úřadu na stav řízení o jeho žádosti ze dne 30. 8. 2022, neboť dosud neobdržel žádnou informaci o průběhu řízení. Následovalo dne 10. 10. 2022 vydání prvostupňového rozhodnutí, jímž byla žádost žalobce o zrušení vodního díla zamítnuta. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí včas odvolal a následně své odvolání dne 3. 1. 2023 a dne 24. 1. 2023 doplnil. Žalovaný rozhodl o odvolání včetně všech doplnění napadeným rozhodnutím, kterým bylo odvolání jako nedůvodné zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. IV. Návrh žalobce na přerušení řízení 9. Žalobce navrhl přerušení řízení z důvodu vedení stavebního řízení sp. zn. VÚP/2785/99/Ha a sp. zn. VÚP/2260/2023/SO o zrušení či nezrušení vodního díla, meliorací na sousedních, výše postavených, zastavěných parcelách č. XC a stavebních parc. č. st. XD, st. XE, st. XF, st. XG, st. XH, st. XCH vše v k. ú. X. Žalobce se domnívá, že bylo-li by zrušeno vodní dílo na specifikovaných pozemcích, nemuselo by již probíhat odvodňování pozemku proti jeho vůli a mohlo by dojít k odstranění vodního díla také z jeho pozemku p. č. XA v k. ú. X. Dle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s., může předseda senátu řízení usnesením přerušit, zjistí-li, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. Krajský soud dospěl k závěru, že stavební řízení, pro nějž se žalobce domáhá přerušení soudního řízení, nemůže mít vliv na meritorní posouzení žaloby. Byla-li by meliorace na výše postavených pozemcích zrušena, bylo by to důvodem pro opětovné podání žádosti o zrušení vodního díla – melioračního hlavníku. V nyní projednávané věci by výsledek stavebního řízení neměl vliv na posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí, které bylo rozhodnuto podle skutkového i právního stavu platného v době rozhodování správního orgánu. K tomu lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2007, č. j. 1 As 32/2006-99: „Soudem prováděné dokazování vždy musí směřovat výlučně k osvědčení skutkového stavu v době rozhodování správního orgánu; ke skutkovým novotám se zásadně nepřihlíží.“ Proto soud neshledal důvody pro přerušení řízení podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. V. Právní názor soudu ve věci 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). 11. Při jednání dne 18. 10. 2023 žalobce sdělil, že netrvá na vydání rozsudku, kterým by soud uložil správnímu orgánu vydat rozhodnutí o zrušení melioračního hlavníku na parc. č. XA v k. ú. X. 12. Obecně krajský soud nejprve poznamenává, že kvalita žaloby v podstatě předurčuje kvalitu odůvodnění rozhodnutí soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, čj. 7 Afs 104/200454). Ve vztahu k těm námitkám, které žalobce ponechal pouze v obecné rovině a neuvedl k nim konkrétnější právní argumentaci, bude proto i odůvodnění tohoto rozsudku obecné. 13. Míra precizace žalobních bodů do značné míry předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí. Není na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebral by funkci žalobcova advokáta (srov. závěry rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78). 14. V prvé řadě se krajský soud zabývá námitkou žalobce, že není vlastníkem melioračního hlavníku na pozemku parc. č. XA v k. ú. X, vlastníkem je Státní pozemkový úřad. Krajský soud k tomu uvádí,