Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 6. 2025, čj. , se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.…
66 Ad 14/2025- 17 - text
8 66 Ad 14/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci
žalobce: J. K.
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 25, Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 6. 2025, čj.
takto:
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 6. 2025, čj. , se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Rozhodnutím ze dne 10. 6. 2025, čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobce.
2. Námitky měly směřovat proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 19. 5. 2025, čj. X, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o povolení placení přeplatku na dávce důchodového pojištění ve splátkách, a to podle § 123 odst. 3 zákona o organizaci sociálního zabezpečení.
II. Shrnutí žaloby
3. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, v níž se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a rozporné s § 123 odst. 3 zákona o organizaci sociálního zabezpečení. Správní orgán podle žalobce objektivně nevyhodnotil jeho schopnost splácet přeplatek. Žalobce uvádí, že nabídl splátky ve výši 3 500 Kč měsíčně, které jsou s ohledem na jeho příjmy pro něj maximálně možné a udržitelné. Správní orgán však bez dostatečného zhodnocení žalobcovy životní situace navrhl splátky ve výši 8 000 Kč měsíčně, což je však pro žalobce nereálná výše a popírá dle něj samotný účel institutu splátek. Žalobce se domnívá, že dostatečně doložil svou snahu dluh splácet, avšak nebyl mu dán prostor k projednání reálné dohody o splátkách. Podle žalobce byl porušen princip přiměřenosti a také § 123 odst. 3 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, který má umožnit reálné umoření přeplatku těm, kdo chtějí splácet, ale nemají dostatečný příjem.
III. Vyjádření žalované
4. Žalovaná konstatovala, že na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na sirotčím důchodu je žalobce povinen vrátit částku 84 688 Kč. Dne 23. 4. 2025 žalobce požádal o povolení splácení přeplatku ve splátkách 2 000 Kč měsíčně. Dne 7. 5. 2025 byl žalobce vyzván, aby sdělil, zda souhlasí se splátkami ve výši 8 000 Kč, což je minimální částka, v níž může být placení ve splátkách povoleno. Žalobce dne 13. 5. 2025 sdělil, že navržená splátka je pro něj nereálná a likvidační a navrhl splátky ve výši 3 500 Kč. Správní orgán prvního stupně žádost o splátky zamítl a poučil žalobce, že proti tomuto rozhodnutí nelze podat námitky.
5. Žalobce dne 27. 5. 2025 požádal o přehodnocení rozhodnutí, kterým mu nebylo povoleno placení přeplatku ve splátkách s tím, že uvedl, že navrhuje splátky ve výši 3 500 Kč a že se domnívá, že mu nebyl dán reálný prostor prokázat schopnost splácet. Žalovaná konstatovala, že toto podání posoudila podle obsahu jako námitky. Žalovaná námitky následně podle § 92 odst. 1, věty první správního řádu jako nepřípustné zamítla.
6. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl pro nedůvodnost.
IV. Podstatný obsah správního spisu
7. Rozhodnutím ze dne 14. 3. 2024 (v právní moci dne 2. 7. 2024, vykonatelné dne 11. 7. 2024) byla žalobci uložena povinnost vrátit přeplatek na dávce důchodového pojištění, a to 84 637 Kč.
8. Žalobce podal dne 23. 4. 2025 žádost o povolení splátkového kalendáře, přičemž navrhl částku cca 2 000 Kč měsíčně.
9. Přípisem ze dne 7. 5. 2025 byl žalobce informován, že navrženou výši splátek (2 000 Kč) nelze akceptovat. Správní orgán prvního stupně navrhl „splátky ve výši 8 000 Kč měsíčně, což je minimální částka, v níž může ČSSZ placení přeplatku ve splátkách povolit.“ Žalobce dostal možnost se vyjádřit, zda s navrženou měsíční splátkou souhlasí s tím, že jinak nemůže být žádosti o povolení splátek vyhověno a bude přistoupeno k výkonu rozhodnutí.
10. Na to žalobce reagoval sdělením ze dne 13. 5. 2025, v němž požádal o přehodnocení navržené výše splátky 8 000 Kč měsíčně, neboť taková výše splátek není pro něj s ohledem na jeho životní a finanční situaci reálná a je pro něj likvidační. Žalobce uvedl, že je ochoten spolupracovat a dluh splácet podle svých možností. Žalobce navrhl splátky ve výši 3 500 Kč měsíčně, což je dle něj maximum, které je schopen dlouhodobě hradit, aniž by ohrozil své základní životní potřeby. Žalobce požádal o pochopení a vstřícnost s tím, že věřil, že mu bude umožněno řešit vzniklý závazek formou přijatelných splátek.
11. Dne 19. 5. 2025 bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o splátky. V rozhodnutí se cituje § 123 odst. 3 zákona o organizaci sociálního zabezpečení. Nejsou-li splněny zákonné podmínky, nemůže správní orgán povolit splátky. Dále se uvádí, že na povolení splátek není právní nárok a posouzení žádosti je plně v dispozici správního orgánu prvního stupně. Dále se uvádí, že správní orgán prvního stupně posoudil přípustnost úhrady přeplatku ve splátkách spolu s důvody žádosti, přičemž přihlédl zejména k tomu, že žalobce neprokázal schopnost platit splátky řádně a včas.
12. Dne 27. 5. 2025 podal žalobce následující podání: „(…) dne 21. 5. 2025 mi bylo doručeno rozhodnutí ČSSZ o zamítnutí mé žádosti o povolení úhrady přeplatku na dávce důchodového pojištění ve splátkách. Rád bych tímto podal žádost o přehodnocení tohoto rozhodnutí, případně žádost novou, jelikož mám za to, že nebyly plně zohledněny mé reálné finanční možnosti. Ve své původní žádosti jsem nabídl měsíční splátku ve výši 3 500 Kč, což odpovídá mým možnostem při pokrytí životních nákladů. Tato výše byla zamítnuta a byla mi nabídnuta možnost splácet 8 000 Kč měsíčně, což si však nemohu dovolit. Domnívám se proto, že mi nebyl dán reálný prostor prokázat schopnost splácet, neboť nabízené podmínky již v zárodku překračovaly mé možnosti. V současnosti nejsem schopen uhradit celý přeplatek najednou a považuji proto návrh na splácení 3 500 Kč měsíčně za maximálně možný a zároveň udržitelný. Tímto Vás tedy žádám o přehodnocení Vašeho rozhodnutí a o povolení úhrady přeplatku formou měsíčních splátek ve výši 3 500 Kč. Děkuji za zvážení mé žádosti.“
13. Žalovaná vydala dne 10. 6. 2025 napadené rozhodnutí, kterým zamítla žalobcovy námitky podle § 90 odst. 5 správního řádu. V napadeném rozhodnutí se uvádí, že podání žalobce bylo podle obsahu posouzeno jako námitky, které byly podány včas a oprávněnou osobou. V § 123 odst. 3 zákona o organizaci sociálního zabezpečení se uvádí, že proti rozhodnutí o povolení placení přeplatku ve splátkách nelze podat námitky. Dále se v rozhodnutí uvádí, že podle § 92 odst. 1, věty první správního řádu nepřípustné námitky (podané proti rozhodnutí, které námitkami napadnout nelze) správní orgán zamítne; s ohledem na to bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Dále se v rozhodnutí uvádí, že neshledá-li správní orgán, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, popř. že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, námitky zamítne a rozhodnutí potvrdí podle § 90 odst. 5 správního řádu; s ohledem na to bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
V. Právní hodnocení krajského soudu
14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů; přihlédl přitom i k vadám, ke kterým je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
15. Žaloba je důvodná.
16. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zruší soud napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívajícím v nesrozumitelnosti rozhodnutí.
17. Správní soud je ve správním soudnictví striktně vázán uplatněnými žalobními body, v jejichž intencích v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. napadené správní rozhodnutí podrobí soudnímu přezkumu. Z úřední povinnosti správní soud přihlíží k vadám, které způsobují nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., pakliže tyto vady brání soudnímu přezkumu v mezích uplatněných žalobních bodů. Krajský soud shledal, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze jednoznačně seznat právní důvody rozhodnutí, přičemž v rozporu s odůvodněním je i výrok napadeného rozhodnutí.
18. V návětí výroku napadeného rozhodnutí je uvedeno, že bylo rozhodováno podle § 90 odst. 5 správního řádu (ve spojení s § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního za