6 Ads 299/2014 — Nejvyšší správní soud

54 Ad 7/2025- 51 - text  6 54 Ad 7/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: F. J., narozený dne bytem zastoupený advokátkou JUDr. Monikou Kubičkovou sídlem Bezděkovská 53, Strakonice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2025, č. j., takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne ze dne 3. 6. 2025, č. j., se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 702,14 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci, stručný obsah žaloby 1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 12. 2. 2025, č. j. X, rozhodla postupem dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém 2. pojištění“) o odnětí invalidního důchodu žalobce. Rozhodnutí vycházelo z posudku posudkového lékaře ze dne 5. 2. 2025 v jehož rámci byl stav žalobce hodnocen dle kap. XIII, odd. C, položky 2c přílohy vyhlášky č. 59/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), když zjištěný pokles pracovních schopností žalobce činil 25 %. V případě žalobce se tak nejednalo o invaliditu. 3. V rámci námitkového řízení bylo provedeno další posouzení stavu žalobce. Žalovaná vycházela z posudku posudkového lékaře ze dne 9. 5. 2025, dle něhož byl stav žalobce hodnocen totožným způsobem – dle kap. XIII., odd. C, položky 2c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovních schopností žalobce o 25 %. Na základě toho byly námitky žalobce žalovanou rozhodnutím ze dne 3. 6. 2025, č. j. X zamítnuty a prvostupňové správní rozhodnutí potvrzeno. 4. Žalobou ze dne 16. 6. 2025 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalované. Současně brojí i proti rozhodnutí o námitkách, kterým bylo původní rozhodnutí potvrzeno. Uvádí, že jeho zdravotní stav byl posudkovými lékaři nesprávně a neúplně posouzen, neboť mezi roky 2022 a 2025 došlo k jeho zhoršení a nově trpí dalšími postiženími, což však nebylo v posudcích zohledněno; naopak byl učiněn závěr o „zlepšení“ zdravotního stavu. Dále uvádí, že posudkové závěry vycházejí z chybného údaje o jeho pracovní době, když posudková lékařka mylně uvedla, že pracuje jako lesní dělník 40 hodin týdně, ačkoliv je schopen pracovat pouze přibližně 4 hodiny denně. Ačkoli žalobce tuto skutečnost vysvětlil v námitkách, závěry posudku nebyly přehodnoceny a lékařka naopak uvedla, že jeho stav je stabilizovaný a umožňuje běžný pracovní úvazek. Podle žalobce jsou rozhodnutí žalované nepřezkoumatelná, jejich závěry nemají oporu v podkladech a zhoršení jeho zdravotního stavu je posudkově chybně hodnoceno jako zlepšení. Domáhá se proto zrušení obou rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. II. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2025 shrnula dosavadní procesní vývoj věci. Uvedla, že vypracovaný posudek Institutem posuzování zdravotního stavu splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Dle žalované posuzující lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. 6. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. 7. V závěru vyjádření navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. III. Průběh ústního jednání 8. Dne 26. 1. 2026 proběhlo ve věci ústní jednání, při kterém účastníci setrvali na svých dosavadních podáních. 9. Při jednání provedl krajský soud jako důkaz protokol o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. 11. 2025 a posudek z téhož dne. Na dalším dokazování žalobce s ohledem na posudek posudkové komise netrval. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“), což je v této věci pro posouzení důvodnosti podané žaloby zásadní. 11. Žaloba je důvodná. 12. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 14. Dle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace34b) pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 15. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. 16. „Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2022, č. j. 10 Ads 360/2020-63, bod 22). K požadavkům kladeným na posudek též možno odkázat příkladem i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2019, č. j. 8 Ads 331/2018-37, bod 13, dle kterého „[a]by byl posudek jednoznačný, úplný a přesvědčivý, je třeba, aby se vypořádal se všemi relevantními podklady a přezkoumatelnou úvahou z nich vyvodil závěry podstatné pro posouzení zdravotního stavu osoby.“ „Posudek splňuje pouze v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédne k účastníkem řízení udávaným potížím, výsledkům sociálního šetření a lékařským zprávám. Své závěry musí posudková komise náležitě podložit a odůvodnit. Je nezbytné, aby posudek obsahoval vysvětlení, jakým způsobem posudková komise hodnotila veškeré posudkové podklady, které z nich považovala za relevantní, případně z jakého důvodu se od závěrů uvedených v některých z nich odchýlila. Posuzovaný zdravotní stav potom musí být popsán dostatečně jasně přesně, aby nevystávaly žádné další pochybnosti. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, které způsobují jeho nepřesvědčivost či neúplnost, správní orgán totiž nemůže nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to nemá potřebnou odbornou erudici.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 3. 2015, č. j. 6 Ads 299/2014-25, bod 13). 17. Z posudku posudkové komise MPSV a protokolu o jejím jednání plyne, že dne 10. 11. 2025 zasedla posudková komise ve složení předsedkyně – posudkové lékařky a odborného lékaře – ortopeda, tajemnice. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a při jednání posudkové komise byl vyšetřen. Posudková komise uvedla diagnostický souhrn, popsala podklady pro své posouzení a popsala svůj posudkový závěr, včetně pracovní anamnézy žalobce. Komise uvedla, že posudkový závěr z posudkových jednání ze dne 5. 2. 2025 a ze dne 9. 5. 2025 ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity nelze potvrdit. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu