ÚOHS R0098/2025/VZ – Dodání a instalace herní sestavy "Wall-Holla"

Obviněný, jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“),1 uzavřel dne 5. 6. 2024 smlouvu o dílo č. 2024/003680 (dále jen „smlouva o dílo“) s dodavatelem – Onyx wood spol. s r.o., IČO 25178644, se sídlem U Stadionu 270, 383 01 Prachatice 1 (dále jen „vybraný dodavatel“) – za účelem realizace veřejné zakázky „Dodání a instalace herní sestavy ‚WallHolla‘ “ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem smlouvy o dílo je dle jejího čl. II dodání a instalace herní sestavy „Wall-Holla“, jež spočívá v dodání a montáži herního prvku a materiálů a provedení potřebných zemních prací (dále také jen „předmět smlouvy o dílo“).

Dle čl. V smlouvy o dílo se smluvní strany dohodly na ceně za dílo ve výši 5 676 040 Kč bez DPH (tj. 6 868 009 Kč s DPH), přičemž herní prvky byly dle kalkulace vybraného dodavatele ve výši

Úřad obdržel dne 28. 5. 2024 podnět, sp. zn. ÚOHS-P0401/2024/VZ, s žádostí o prošetření postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky.

Úřad následně postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájil řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu ze dne 24. 1. 2025, č. j. ÚOHS-03065/2025/500, sp. zn. ÚOHSS0047/2025/VZ. Příkaz byl obviněnému doručen téhož dne. Dne 3. 2. 2025 Úřad obdržel odpor obviněného z téhož dne proti uvedenému příkazu.

Dne 27. 6. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-24008/2025/500, sp. zn. ÚOHSS0047/2025/VZ, jehož výrokem I rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku zadal v rozporu s § 15 odst. 1 a 3 zákona jako zakázku malého rozsahu na stavební práce mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona, ačkoliv se s ohledem na hlavní předmět veřejné zakázky podle jejího základního účelu jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, kterou měl obviněný zadat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona nebo jiným postupem dle § 2 odst. 3 zákona, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný dne 5. 6. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo.

Výrokem II Úřad za spáchání popsaného přestupku uložil obviněnému pokutu ve výši

Napadené rozhodnutí odůvodnil Úřad tím, že obviněný zadal veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo dodání a montáž herního prvku „Wall-Holla“ (dále také jen „herní prvek“) včetně vytvoření dopadové plochy a provedení potřebných zemních prací, tedy dle Úřadu se jednalo o veřejnou zakázku obsahující více druhů plnění (kombinace dodávek a stavebních prací) dle § 15 zákona. Dle napadeného rozhodnutí byla hlavním účelem veřejné zakázky dodávka herního prvku, neboť stavební práce představovaly jen nutné instalační úkony.

Sankce byla uložena při spodní hranici, ve výši 80 000 Kč, přičemž horní hranice činila

Dne 11. 7. 2025 obdržel Úřad rozklad obviněného z téhož dne. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 6. 2025, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.

Obviněný má za to, že nebyly dány podmínky pro zahájení správního řízení. Dle jeho názoru

Dále obviněný v rozkladu opakuje svou argumentaci týkající se předmětu smlouvy o dílo a realizovaných prací dle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, jenž slouží pro určení předmětu veřejné zakázky (dále jen „hlavní slovník CPV“).2 V rámci šetřené veřejné zakázky obviněný vyjmenovává prostřednictvím CPV kódů 16 provedených stavebních prací, jež jsou uvedeny v oddílu 45 hlavního slovníku CPV (dále jen „stavební práce z oddílu 45 hlavního slovníku CPV“)3 a pouze 2 kódy pro dodání a instalaci herního prvku dle kategorie

Obviněný v rozkladu nesouhlasí ani se závěrem Úřadu, dle něhož je při stanovení druhu zadávacího řízení nepodstatné, že k provedení šetřené zakázky bylo nezbytné vydání územního souhlasu stavebním úřadem. Své tvrzení ohledně předmětu veřejné zakázky, jakožto veřejné zakázky na stavební práce, totiž obviněný opřel také o dokumenty vydané příslušným stavebním úřadem a Technickým úřadem statutárního města Plzně.5 Obviněný měl za to, že i na základě vydání územního souhlasu ze dne 2. 9. 2024, č. j. UMO3/46488/24, sp. zn. SZ UMO3/43421/24/PRO, s umístěním stavby herního prvku (dále jen „územní souhlas“), se v předmětném případě jedná o stavbu a neměl o této skutečnosti jakékoli pochybnosti.

Dále obviněný ve své argumentaci odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne

Provedení stavebně-montážních prací považuje obviněný za klíčový prvek a základní znak předmětné veřejné zakázky, neboť právě provedení stavebních prací umožní řádné a bezpečné provozování herního prvku. Obviněný rovněž uvádí, že základním účelem veřejné zakázky je zajištění vybudování tohoto herního prvku, neboť dodání materiálu či konstrukčních dílů herního prvku naprosto nepokrývá jeho potřeby a smysl zakázky. Dále tvrdí, že provedením stavebních prací došlo k integrovanému zásahu do daného místa, když tyto stavební úpravy zajistily danému místu novou funkci, a to konkrétně novou možnost využití lokality pro rekreaci rodin s dětmi.

V další části rozkladu obviněný brojil proti výši uložené pokuty napadeným rozhodnutím.

V závěru svého rozkladu obviněný předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí zrušil a předmětné správní řízení zastavil, protože se nedopustil protiprávního jednání.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně vyšel z naplnění formální stránky přestupku. Veřejná zakázka není zakázkou na dodávky, nýbrž na stavební práce. Její hodnota nepřesahuje hranici zakázky malého rozsahu pro stavební práce. Zadavatel tak nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení a posuzovaný skutek není přestupkem ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona. Z uvedeného důvodu jsem přistoupil ke zrušení napadeného

Obviněný v rozkladu tvrdí, že nebyly dány podmínky pro zahájení správního řízení, protože

K této námitce obviněného se již vyjádřil Úřad v bodě 97 napadeného rozhodnutí, přičemž odkázal na konstantní rozhodovací praxi Úřadu reprezentovanou jedním z letošních rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 6. 3. 2025, č. j. ÚOHS-08453/2025/163, sp. zn. ÚOHSR0006/2025/VZ.6 Dle odborné literatury7 je ve vztahu k § 248 zákona (ve znění účinném ke dni 16. 7. 2023) zjevné, že zákonodárce sice vymezil přezkumnou pravomoc Úřadu pouze ve vztahu k postupu za účelem zadání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, avšak z uvedeného ustanovení zákona dále rovněž plyne, že Úřadu byla svěřena i kompetence k rozhodování o zákonnosti postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek. Konkrétně je Úřad oprávněn přezkoumávat zadávání veřejných zakázek malého rozsahu za účelem zjištění, zda se o veřejnou zakázku malého rozsahu skutečně jedná a zda tedy zadavatel při jejím zadávání byl oprávněn postupovat dle výjimky poskytnuté komentovaným ustanovením. Stejným způsobem se vyjadřuje judikatura

Na uvedené navazuji a doplňuji o změny v § 248 zákona, ke kterým došlo v zákoně po 16. 7. 2023. V důvodové zprávě k zákonu č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon ve znění účinném od 16. 7. 2023“), je ke změně § 248 uvedeno, že z dozoru Úřadu „jsou vyloučeny jednotlivé kroky zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu …, nikoli však samotné posouzení, zda se o takovou veřejnou zakázku skutečně jedná“. Další, a doposud poslední úpravu § 248 zákona, přinesla novela zákona s účinností od 3. 4. 2025. Na základě novely zákona došlo však pouze k rozšíření pověření Úřadu v rámci výkonu dozoru nad dodržováním pravidel zadávání veřejných zakázek, a to ve spojení s pravidly dle přímo použitelného předpisu Evropské Unie. Tedy ani u změny ustanovení zákona týkajícího se působnosti Úřadu se pro obviněného v šetřené věci nejedná o pozdější příznivější právní úpravu. Pro úplnost konstatuji, že taktéž na základě zákona ve znění účinném od 16. 7. 2023 a na základě novely zákona je Úřad i nadále oprávněn posoudit, zda veřejná zakázka, kterou zadavatel zadává jako veřejnou zakázku malého rozsahu na základě výjimky mimo zadávací

Protože napadené rozhodnutí je v souladu s cíli zákonodárce, mám za jednoznačné, že Úřad má dle zákona (ve všech výše uvedených zněních zákona) pravomoc přezkoumávat zadávání veřejných zakázek malého rozsahu za účelem zjištění, zda se o veřejnou zakázku malého rozsahu skutečně jedná a zda tedy zadavatel při jejím zadávání byl oprávněn postupovat dle výjimky stanovené v § 31 zákona. Uvedenou námitku obviněného tudíž nelze akceptovat.

V posuzované věci Úřad shledal, že se zadavatel dopustil přestupku tím, že zadal veřejnou zakázku bez zadávacího řízení jako zakázku malého rozsahu na stavební práce, ačkoliv šlo dle jejího účelu o veřejnou zakázku na dodávky herního prvku „Wall-Holla“. Protože hodnota veřejné zakázky činí 5 676 040 Kč bez DPH, jedná se dle Úřadu o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, která měla být zadána v odpovídajícím zadávacím řízení.

Obviněný tomuto posouzení věci oponuje v rozkladu tím, že dle jeho názoru se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, která je veřejnou zakázkou malého rozsahu, z tohoto důvodu jí svědčí výjimka dle § 31 zákona. Protože se dle obviněného jedná o veřejnou zakázkou malého rozsahu na stavební práce, nedopustil se Úřadem konstatovaného přestupku.

Předmětem smlouvy o dílo je dle jejího čl. II dodání, montáž a zajištění stavebních prací souvisejících s veřejnou zakázkou, tj. dodání a instalace herní sestavy „Wall-Holla“.

Obviněný v rámci správního řízení doložil odborné vyjádření autorizovaného architekta

Ve vyjádření autorizovaného architekta je uvedeno, že „herní prvek o rozměrech 3,84 x 15,923 a výšce 4,92m, který je osazen na betonovém základu, a který je jako monolitická konstrukce pevně spojen se zemí“, je stavbou dle stavebního zákona9. „Jedná se o stavební dílo, které vzniklo stavební a montážní činností ze stavebních prvků/materiálů. Pro provedení díla bylo

Z posudku autorizovaného inženýra se podává, že podle stavebního zákona, konstrukčního řešení a způsobu realizace stavby herního prvku naplňuje objekt Wall-Holla všechny charakteristiky stavby. Autorizovaný inženýr dále ve svém posudku potvrdil nutnost realizace

Ve vyjádření výrobce je uvedeno, že Wall-Holla je stavbou, u které řádné provedení stavebních a montážních prací je naprosto zásadní pro funkčnost a použitelnost dodaných komponentů.

Příslušný stavební úřad vydal územní souhlas s umístěním stavby „Herní sestava Wall-Holla“.11

Kritériem pro posouzení, zda se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, na služby nebo na stavební práce, je samotný předmět veřejné zakázky. Dle odborné literatury12 správné zařazení veřejné zakázky do kategorie dle jejího předmětu je klíčový úkon zadavatele v rámci přípravy zadávacího řízení, neboť podmiňuje zákonnost a způsob jeho dalšího postupu při zadávání. Pro zadávání jednotlivých druhů veřejných zakázek totiž platí odlišná pravidla, zejména odlišné finanční limity pro jednotlivé druhy veřejných zakázek, které jsou určující pro stanovení režimu veřejné zakázky. Rovněž u šetřené veřejné zakázky je posouzení, zda se jedná nebo nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, rozhodující.

Veřejnou zakázkou na dodávky dle § 14 odst. 1 zákona je pořízení věcí,13 zvířat nebo ovládatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pořízení (zejména koupě, nájem, pacht) se zde chápe široce jako získání výhod z příslušného plnění, a to bez ohledu na to, jakým způsobem k pořízení takové věci dochází.14

Veřejnou zakázkou na stavební práce rozumí zákon tři kategorie prací.15 První kategorií (dle § 14 odst. 3 písm. a) zákona) je veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních činností uvedených v oddílu 45 hlavního slovníku CPV. Druhou kategorií (dle § 14 odst. 3 písm. b) zákona) se rozumí taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je zhotovení stavby, přičemž pro účely zákona je pojem stavby vymezen v § 14 odst. 4 zákona. Pojem stavba je v tomto ustanovení zákona definována pomocí tří znaků, které musejí být splněny kumulativně – i) jde o výsledek stavebních nebo montážních prací, ii) vytvářející jednotný celek, iii) tento jednotný celek je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Třetí kategorii představuje veřejná zakázka, kdy vedle stavebních činností uvedených v § 14 odst. 3 písm. a) zákona nebo zhotovení stavby dle § 14 odst. 3 písm. b) zákona, je zadavatelem požadována i projektová činnost, která souvisí s těmito stavebními pracemi.

U veřejné zakázky, jejíž předmět obsahuje současně více druhů plnění (např. zároveň dodávky i stavební práce), by byla použita pravidla pro určení druhu veřejných zakázek zakotvená v § 15 zákona. Jedná se o specifická pravidla, prostřednictvím nichž lze určit hlavní předmět takové smíšené veřejné zakázky. Úřad v napadeném rozhodnutí na šetřenou věc aplikoval právě § 15 odst. 3 zákona. Dle závěru Úřadu zahrnuje veřejná zakázka dodávky a stavební práce, a jejím hlavním předmětem – tedy základním účelem veřejné zakázky je dodávka herního prvku. Stavební a montážní práce nezbytné ke smontování, resp. k zprovoznění herní sestavy a jejímu umístění na vybrané místo (instalace, montáž a ukotvení), považoval Úřad pouze za doplňkové práce.16 S tímto závěrem Úřadu nelze souhlasit (viz dále).

Existuje bohatá rozhodovací praxe Úřadu17 i relevantní judikatura správních soudů18 k rozlišení mezi veřejnou zakázku na stavební práce a smíšenou veřejnou zakázku na dodávky a stavební práce včetně posouzení, zda je základním účelem dodávka nebo stavební práce. Je tomu tak proto, že stanovit jednoduché pravidlo, které by bylo obecně použitelné při posuzování všech veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou dodávky i stavební práce, není s ohledem na rozmanitost jednotlivých veřejných zakázek možné. Vzhledem k rozličnosti a pestrosti předmětů veřejných zakázek a veškerých okolností ovlivňujících veřejné zakázky bude vždy nezbytné posoudit každou takovou veřejnou zakázku individuálně. Dle uvedené rozhodovací praxe Úřadu a judikatury soudů může být nápomocný výskyt několika podstatných rysů (např. charakter předmětu veřejné zakázky, obsah smlouvy, podpůrně i zatřídění dle kódů

Lze souhlasit s názorem Úřadu, že znalcům, resp. autorizovaným architektům a inženýrům, nepřísluší zodpovídat právní otázky a poskytovat právní hodnocení, protože výklad právních předpisů a posuzování právních otázek je výlučnou pravomocí správních orgánů a soudů.

Jak již bylo uvedeno výše, dle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pokud veřejná zakázka naplňuje podmínky § 14 odst. 3 (tj. stavební práce), je vždy považována za zakázku na stavební práce bez ohledu na další obsah, přičemž tento závěr je v rozhodovací praxi Úřadu opakovaně potvrzován.

Dle rozkladových námitek obviněného se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, protože v předmětu veřejné zakázky byly zahrnuty činnosti podle oddílu 45 hlavního slovníku CPV (v souladu s § 14 odst. 3 písm. a) zákona) a taktéž v souladu s § 14 odst. 4 zákona je herní prvek výsledkem stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské technické funkce. Z toho důvodu nepovažuje obviněný za správné aplikovat § 15 zákona upravující hlavní předmět zakázky.

Podle smlouvy o dílo je zřejmé, že předmětem veřejné zakázky byly činnosti spadající do oddílu

Konečně nelze pominout ani skutečnost, že pro realizaci, tedy pro postavení herního prvku, bylo nutné získat územní souhlas příslušného stavebního úřadu. Dle územního souhlasu se v případě postavení a umístění herního prvku jedná o stavbu, byť ve smyslu stavebního zákona, nicméně i tento argument lze vzít jako podpůrný směrem k předmětu veřejné zakázky.

V tomto případě nemůže být § 15 zákona aplikován – nejedná se totiž o dva předměty zahrnuté ve veřejné zakázce, mezi nimiž by se měl hledat vztah hlavního a vedlejšího předmětu. Jde o předmět jediný, a sice stavbu ve smyslu § 14 odst. 4 zákona, jež byla vytvořena prostřednictvím montážních (montáž jednotlivých součástí herního prvku) a stavebních (jejich ukotvení) prací, a která má samostatnou funkci.

Lze tedy uzavřít, že v šetřené věci šlo o veřejnou zakázku na stavební práce, protože jejím předmětem bylo poskytnutí činností uvedených v oddílu 45 hlavního slovníku CPV, přičemž výsledkem těchto činností bylo zhotovení stavby ve smyslu zákona.

Podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu platí, že jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví.

Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona.

V tomto rozhodnutí jsem dospěl k závěru, že veřejná zakázka je dle svého účelu veřejnou zakázkou na stavební práce. Nepřesahuje hodnotu 6 mil. Kč ve smyslu § 27 zákona, tedy jde o veřejnou zakázku malého rozsahu. Obviněný nebyl povinen veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení dle zákona. Pokud zadávací řízení obviněný nevyužil, neporušil zákon, protože nebyla naplněna formální stránka deliktu, a tedy v napadeném rozhodnutí vytýkané jednání obviněného není přestupkem. V návaznosti na uvedené ruším dle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu napadené rozhodnutí pro nezákonnost. Ve věci bylo zahájeno řízení z moci úřední, v němž nejsou splněny podmínky pro uložení sankce. Jsou tedy naopak naplněny podmínky pro to, aby bylo řízení zastaveno dle § 257 písm. f) zákona.

Po zvážení všech aspektů šetřené věci a rozkladových námitek obviněného a na základě zjištění, že Úřad nesprávně dovodil naplnění formální stránky přestupku, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

Vzhledem ke zrušení napadeného rozhodnutí jako celku, tj. ve všech jeho výrocích a s ohledem na akcesorickou povahu výroků II a III napadeného rozhodnutí vůči výroku I napadeného

Vzhledem k tomu, že jednáním obviněného nedošlo ke spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I napadeného rozhodnutí a napadené rozhodnutí je nezákonné, rozhodl jsem, jak je výše uvedeno.