ÚOHS S0187/2021 – Dodávka komponentů pro kompletaci dvounápravových nízkopodla

Zadavatel – Dopravní podnik města Brna, a.s., IČO 25508881, se sídlem Hlinky 64/151, 603 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – zahájil dne 12. 11. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka komponentů pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a poskytnutí souvisejících služeb, zhotovení výrobní dokumentace pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a uzavření licenční smlouvy k výrobní dokumentaci pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů“, přičemž citované oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 11. 2020 pod ev. č. Z2020-040599, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 12. 2020, dne 18. 1. 2021, dne 8. 2. 2021, dne 1. 3. 2021 a dne 12. 4. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 11. 2020 pod ev. č. 2020/S 224-551685, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 12. 2020, dne 20. 1. 2021, dne 8. 2. 2021, dne 2. 3. 2021 a dne 12. 4. 2021 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

V bodě II.1.1) „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 11. 2020 (dále jen „oznámení o zahájení“) zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Dodávka komponentů pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a poskytnutí souvisejících služeb, zhotovení výrobní dokumentace pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů“.

Ve vztahu k popisu předmětu veřejné zakázky zadavatel blíže uvedl v bodě II.2.4) oznámení o zahájení následující: „Předmětem plnění veřejné zakázky je: - vypracování a dodání výrobní dokumentace nezbytné k zajištění sestavení a kompletaci vozidla (dvounápravového nízkopodlažního trolejbusu) podle technických požadavků zadavatele - poskytnutí licence, kterou dodavatel poskytne zadavateli nevýhradní časově a množstevně (počtem užití) omezené právo užít výrobní dokumentaci k sestavení, kompletaci a uvedení do provozu vozidla (dvounápravového nízkopodlažního trolejbusu) - dodávka komponentů pro kompletaci vozidel splňujících technické požadavky zadavatele“.

V bodě II.1.5) oznámení o zahájení zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 280 000 000 Kč bez DPH.

V čl. 1 „Identifikační údaje zadavatele“ „Zadávací dokumentace nadlimitní veřejné zakázky“ (dále jen „zadávací dokumentace“) zadavatel stanovil, že „(n)ení-li v zadávací dokumentaci stanoveno jinak, veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem bude v souladu s § 211 odst. 3 zákona probíhat elektronicky, a to prostřednictvím elektronického nástroje JOSEPHINE (https://josephine.proebiz.com/cs/). Veškeré informace k elektronické komunikaci jsou dostupné v příloze ZD – Požadavky na elektronickou komunikaci“.

V souvislosti s „Vysvětlením zadávací dokumentace č. 6“ ze dne 7. 4. 2021 (dále jen „vysvětlení ZD č. 6“) zadavatel upravil zadávací dokumentaci včetně příloh č. 2 – 4 do podoby ze dne 7. 4. 2021, přičemž s ohledem na provedené změny taktéž prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 18. 5. 2021 do 10:00 hod.

Dne 30. 4. 2021 podal navrhovatel – ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, 301 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 18. 5. 2021 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, se sídlem Šumavská 519/35, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – prostřednictvím el. nástroje „JOSEPHINE“ zadavateli své „Námitky proti zadávací dokumentaci“ z téhož dne (dále jen „námitky“), kterými se domáhal přijetí takového opatření k nápravě, kterým dojde ke zhojení nezákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení.

Dne 14. 5. 2021 zadavatel „Rozhodnutím zadavatele o námitkách proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky“ (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) námitky navrhovatele v plném rozsahu odmítl.

Vzhledem k tomu, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odmítl téměř veškerou námitkovou argumentaci navrhovatele, přičemž ten shledává postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek i nadále nezákonným, podal navrhovatel k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 21. 5. 2021 „Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 250 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“ z téhož dne (dále jen „návrh“).

Navrhovatel předně uvádí, že nejprve dne 23. 3. 2021 podal námitky proti zadávací dokumentaci týkající se licenčních podmínek a souvisejících zadávacích podmínek veřejné zakázky, kterým zadavatel vyhověl a dne 7. 4. 2021 uveřejnil na profilu zadavatele vysvětlení ZD č. 6 vč. příloh – upravených částí zadávacích podmínek. Následně dne 30. 4. 2021 podal navrhovatel další námitky proti zadávací dokumentaci, které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 5. 2021 v plném rozsahu odmítl. Navrhovatel tudíž přistoupil k podání předmětného návrhu.

Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž v souladu s námitkami ze dne 30. 4. 2021 zejména namítá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení postupoval v rozporu s následujícími ustanoveními zákona: „a) § 6 ve spojení s § 36 odst. 1 ZZVZ, když stanovil zadávací podmínky v rozporu s principem proporcionality k neúnosné tíži dodavatelů, čímž zároveň stanovil nedůvodné překážky hospodářské soutěže; b) § 36 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 2 ZZVZ, když stanovil zadávací podmínky nejednoznačným způsobem, jenž připouští více možností intepretace, čímž zatížil zadávací řízení do budoucna vadou spočívající v netransparentnosti postupu zadavatele; c) § 40 odst. 1 ve spojení s § 36 odst. 5 ZZVZ, když stanovil nepřiměřenou zadávací lhůtu, která zjevně neodpovídá druhu zadávacího řízení a předmětu veřejné zakázky.“

Navrhovatel uvádí, že v rámci námitek namítal disproporcionalitu zadávacích podmínek, kterou spatřoval zejména v „[…] požadavku zadavatele na dodání veškerých komponent a kompletní podrobné technické dokumentace, které zadavateli umožní zkompletovat vozidla vlastními silami. Jelikož do průběhu plnění smlouvy na veřejnou zakázku (rámcové dohody a dílčích kupních smluv) zasahuje zadavatel v nemalém rozsahu, činí tak vybraného dodavatele zcela závislým na svém postupu, a to např. u odpovědnosti za homologaci, v rámci platebních podmínek, potažmo vyžaduje převzetí odpovědnosti za výsledek vč. souvisejících sankcí navrhovatelem, aniž by pro to měl zadavatel legitimní důvod“.

Navrhovatel dále uvádí, že v námitkách namítal taktéž nepřiměřenost zadávacích podmínek, kterou spatřoval při stanovení požadavků na technickou kvalifikaci a ve vztahu k požadovanému pojištění odpovědnosti či bankovní záruce.

Navrhovatel současně uvádí, že v námitkách dále namítal, že se zadavatel dopustil porušení zákona tím, že stanovil zadávací podmínky „[…] nejednoznačně a neurčitě (např. v rozsahu poskytování souvisejících služeb, rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, při stanovení kritérií hodnocení) a za zcela zřejmé porušení ZZVZ navrhovatel považoval délku stanovené zadávací lhůty v zadávací dokumentaci“.

Navrhovatel se dále vyjadřuje ke konkrétně namítaným skutečnostem, přičemž v podrobnostech odkazuje taktéž na obsah podaných námitek.

Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadávací podmínky, resp. obchodní či smluvní podmínky, veřejné zakázky byly vymezeny v rozporu se zásadami zadávání veřejných zakázek. Ačkoliv navrhovatel na jednu stranu souhlasí se zadavatelem, že nastavení zadávacích podmínek je pro všechny stejné, na druhou stranu uvádí, že „[…] excesivní vymezení zadávacích podmínek, v tomto případě zejm. obchodních, má obdobný negativní dopad na hospodářskou soutěž jako podmínky, které byly zadavatelem stanoveny zjevně diskriminačním způsobem vůči některým potenciálním dodavatelům“.

Dle navrhovatele je přezkum obchodních či smluvních podmínek na základě návrhu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu, a to zejména proto, že napadané podmínky jsou „[…] zjevně nepřiměřené požadovanému cíli a představují neúnosné narušení základních zásad ZZVZ“.

Ve vztahu k disproporcionalitě zadávacích podmínek navrhovatel v návrhu uvádí, že „[…] zadavatel zcela pomíjí rozdílnost situací, kdy kompletaci a oživení vozidla zajišťuje vybraný dodavatel a zadavateli dodává kompletní schválené vozidlo nebo když dodá zadavateli potřebné komponenty a technickou dokumentaci, podle níž má zadavatel sestavení vozidla sám provést. Při kompletaci vozidel navrhovatelem je totiž navrhovatel schopen beze zbytku garantovat splnění svých povinností. V případě řešené veřejné zakázky je ovšem zvolená koncepce poptávaného plnění naprosto jiná, činí vybraného dodavatele zcela závislým na součinnosti zadavatele a ve značné míře nutí vybraného dodavatele nést odpovědnost za výsledek, ačkoliv činnosti, které předchází onomu výsledku, vykonává výlučně zadavatel. Takto pojatý smluvní princip rozhodně není v závazkovém právu běžný, jak se nejspíš domnívá zadavatel. Možná je v zájmu zadavatele, ale zcela popírá obecné zásady závazkového práva (např. zásadu rovnosti smluvních stran nebo úpravu práv a povinností u jednotlivých druhů smluv, zejm. v kupní smlouvě či smlouvě o dílo v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OZ“) a zásadu přiměřenosti obsaženou v ZZVZ. Nastavení předmětu veřejné zakázky v tomto případě považuje navrhovatel za nepřiměřené obecně i ve vztahu ke konkrétním cílům zadávacího řízení, neboť právě zadavatel měl možnost na počátku zvolit způsob poptávání předmětu veřejné zakázky a pokud na sebe dobrovolně převzal odpovědnost za kompletaci a oživení vozidel, neměl by garanci následného schválení vozidel příslušným drážním úřadem přenášet na vybraného dodavatele, a to pod hrozbou nemalé sankce v případě nesplnění této smluvní povinnosti.“

Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že za zcela zásadní přitom považuje „[…] přenesení rizik spojených se schválením vozidel sestavených zadavatelem k provozu drážním úřadem (tzv. homologace) na vybraného dodavatele“.

V rámci námitek navrhovatel nad rámec výše uvedeného uvedl, že „[a]č je zásada přiměřenosti nejčastěji spojována se stanovením kvalifikačních podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a se stanovením hodnotících kritérií pro následné hodnocení podaných nabídek, je zadavatel povinen se touto zásadou (stejně jako všemi dalšími zásadami obsaženými v ust. § 6 ZZVZ) řídit rovněž při stanovení obchodních či jiných smluvních podmínek vztahujících se k veřejné zakázce. […] nelze na konstrukci odpovědnosti za schválení vozidel drážním úřadem při významně limitované možnosti ovlivnění správného sestavení vozidel z pozice vybraného dodavatele nahlížet jinak, než že je takový požadavek zjevně rozporný se zásadou přiměřenosti“.

V rámci námitek navrhovatel dále uvedl, že zadavatel „[…] staví požadavky na prokázání kvalifikace na dodání kompletně vyrobeného trolejbusu, resp. dodání jeho významné části, což ale neodpovídá předmětu plnění veřejné zakázky. […] Na základě zadavatelem nastavených zadávacích podmínek může kvalifikaci splnit rovněž dodavatel, který trolejbus nikdy nevyrobil – tzn. dodává jen dílčí součásti vozidla, ale nemá dostatečnou kvalifikaci pro přípravu výrobní dokumentace, podle které se má trolejbus vyrobit z dodaných komponentů. […] Kvalifikační požadavky tak nemají relevantní výpovědní hodnotu o potřebné kvalitě a zkušenostech dodavatele a zjevně nekorespondují s požadovaným předmětem plnění“.

Navrhovatel ve vztahu k požadavkům na technickou kvalifikaci v návrhu dále uvádí, že „[z]adavatel tímto přístupem popírá svůj zájem na zajištění kvalitního plnění od dodavatelů (zejména stran dodávané technické dokumentace pro kompletaci vozidel), který vyzdvihuje v Rozhodnutí o námitkách jako zásadní pro následné bezchybné sestavení vozidel jeho zaměstnanci. Stanovení technických kvalifikačních požadavků zadavatelem způsobem, jak je uveden v zadávací dokumentaci, ovšem nekoresponduje s požadovaným předmětem plnění a nemá vypovídací hodnotu o potřebné kvalitě a zkušenostech dodavatele. Cílem navrhovatele při zpochybnění požadavků na prokázání technické kvalifikace požadované zadavatelem tedy není omezení hospodářské soutěže, jak dovozuje zadavatel, nýbrž zajištění rovné soutěže dostatečně kvalifikovaných dodavatelů, což by měl být sledovaný zájem rovněž na straně zadavatele“.

V rámci námitek navrhovatel dále uvedl, že „Ustanovení čl. VIII. odst. 8 a 9 rámcové dohody navazuje na již výše vytýkaný […] požadavek na zajištění a garanci schválení kompletovaných trolejbusů pro provoz drážním úřadem. […] Rámcová dohoda však nikterak neřeší situaci, kdyby ke schválení kompletovaných trolejbusů nedošlo pro nedodržení technologických postupů zaměstnanci zadavatele. […] Splnění povinnosti k zajištění kýžené homologace je v rámcové dohodě navázáno na konkrétní termín (240 resp. 60 dní ode dne doručení oznámení o kompletaci vozidla), přičemž ze strany zadavatele není bráno v úvahu, že k prodlení může dojít rovněž na straně schvalujících orgánů a/nebo ze strany zadavatele z hlediska jeho součinnosti. Nadto, v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 7. 4. 2021 bylo do návrhu čl. XI odst. 2 písm. a) rámcové dohody (totožně jako do čl. VII odst. 2 smlouvy o dílo) doplněno ustanovení, dle kterého se vada dodané dokumentace může projevit až v rámci řízení o schválení vozidel pro provoz, přičemž nezískání průkazu vozidla mimo jiné z důvodu vlastností daného vozidla zkompletovaného v souladu s rámcovou dohodou je smluvními stranami považováno za vadu dokumentace. Výrobní dokumentace tak může být naprosto nelegitimně pokládaná za vadnou například z důvodu chybné kompletace vozidla ze strany zaměstnanců zadavatele. Takové nastavení obchodních podmínek je dle stěžovatelova soudu významně disproporcionální“.

V rámci námitek navrhovatel dále napadal ustanovení v čl. IX odst. 2 rámcové dohody, dle kterého bude 20 % ceny komponentů uhrazeno až po předání průkazu způsobilosti vozidla. Navrhovatel zejména uvedl, že „[…] jelikož sestavení vozidel zajišťuje sám zadavatel, ponese vybraný dodavatel rizika spojená s neodborným a nesprávným provedením kompletace všech vozidel zaměstnanci zadavatele. Za takto nepřiměřeně nastavených platebních podmínek dodavateli hrozí, že přestože splní veškeré své povinnosti řádně a včas (dodá komponenty, zaškolí zaměstnance zadavatele, podá žádost o schválení vozidel pro provoz atd.) nedostane za poskytnuté plnění ve výši 1/5 kupní ceny zaplaceno, jelikož k homologaci nedojde z důvodů, které nevzniknou na jeho straně. Stěžovatel v této souvislosti podotýká, že platební podmínky mají významný vliv na obchodní rozhodování dodavatelů a nejistota týkající se splatnosti významné části kupní ceny překračuje dle názoru stěžovatele hranici obecně akceptovatelného podnikatelského rizika“.

V rámci námitek navrhovatel dále napadal ustanovení čl. X. odst. 2 rámcové dohody, dle kterého „[…] v případě sporu, zda se jedná o výrobní vadu, platí názor zadavatele, že se o výrobní vadu jedná a je oprávněn postupovat tak, jako by se o výrobní vadu skutečně jednalo, přičemž vybraného dodavatele naopak zatěžují povinnosti, jako by se jednalo o výrobní vadu, neprokáže-li opak. Smluvní podmínky jsou tudíž i zde stanoveny významným způsobem nepřiměřeně v neprospěch vybraného dodavatele, kterého tíží důkazní břemeno ve vztahu k prokázání skutečnosti, že předmětná vada vznikla v důsledku jiných okolností než jeho pochybením (zejména nedodržením výrobní dokumentace ze strany zaměstnanců zadavatele)“.

Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že zadavatel pomíjí celkovou provázanost „[…] jednotlivých ustanovení návrhu rámcové dohody, které jako celek značně oslabují postavení vybraného dodavatele ve smluvním vztahu se zadavatelem. Navrhovatel považuje za nepřiměřený požadavek smluvní povinnost garantovat schválení trolejbusů k provozu Drážním úřadem při současném zajišťování kompletace samotným zadavatelem, navíc při pevně stanovené lhůtě plnění v rámcové dohodě, která je ovlivněna nejen poskytnutím součinnosti zadavatele, ale rovněž třetích osob, u kterých rámcová dohoda nepřepokládá žádné prodloužení doby plnění, pokud nebudou lhůty dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dodrženy. V kontextu ujednání obsaženého v návrhu rámcové dohody, že v případě pochybností je vada považována za konstrukční vadu, za kterou je odpovědný vybraný dodavatel, dokud neprokáže opak, jakož i ujednání o smluvních pokutách, které jsou založeny na objektivní odpovědnosti a činí v případě prodlení se zajištěním schválení vozidel pro provoz a dodáním Průkazu způsobilosti 10 tis. Kč za každý den prodlení, jde o nepřiměřené riziko, jemuž je vybraný dodavatel vystaven v průběhu plnění smlouvy na veřejnou zakázku. Např. i v situaci, kdy bude vozidlo schváleno k provozu ve lhůtě 60 dnů dle správního řádu, dostane se vybraný dodavatel nutně do prodlení, protože rámcová dohoda nepočítá s žádnou časovou rezervou pro třetí a všechna další vozidla pro čas potřebný k zahájení schvalovacího procesu po oznámení o kompletaci vozidla zadavatelem či následné doručení Průkazu způsobilosti zadavateli). […] Pochybení zadavatele při kompletaci sice (možná) vyloučí odpovědnost vybraného dodavatele za vadu (pokud bude schopen pochybení zadavatele prokázat), nicméně do té doby jej tíží hrozba sankcí a po celou dobu nejistoty ohledně odpovědnosti za vadu, která může trvat i několik měsíců, zadavatel uplatňuje vůči vybranému dodavateli pozastávku ve výši 20 % z kupní ceny v každém jednotlivém případě. Ostatně právo na doplacení kupní ceny ve výši 20 % z kupní ceny navrhovateli dle návrhu rámcové dohody nevzniká ani za situace, že vozidlo nebylo schváleno k provozu v důsledku vadné kompletace vozidel zadavatelem. Rámcová dohoda totiž tuto situaci neřeší. Navrhovatel je tedy v nejistotě, zda a kdy mu bude zbylá část kupní ceny za plnění, které již reálně dávno dodal, uhrazena, neboť aktuální znění platebních podmínek ve vztahu k doplatku kupní ceny ve výši 20 % kupní ceny stanoví předpoklady vzniku práva na úhradu této části kupní ceny tak, že může reálně nastat situace, že podmínky pro úhradu těchto 20 % kupní ceny nebudou nikdy splněny, a to z důvodu ležících zcela na straně zadavatele (v případě, že zadavatel pochybí při kompletaci vozidla a toto nebude následně schváleno k provozu). […] Disproporcionalita vyplývá také obecně ze skutečnosti, že navrhovatel musí být po celou dobu trvání rámcové dohody připraven plnit řádně dle požadavků zadavatele a v jím určeném čase. Vybraný dodavatel proto bude muset mít po celou dobu trvání rámcové dohody rezervovány dostatečné kapacity a zajištěny poddodávky pro splnění všech svých povinností, což samo o sobě pro něj představuje značné podnikatelská riziko, s nimiž musí (každý potenciální dodavatel vstupující do zadávacího řízení, v němž se uzavírá rámcová dohoda) počítat. V řešeném případě zadavatel ovšem zneužívajícím způsobem využívá svého postavení jako smluvní strany, která jednostranně určuje smluvní podmínky právního vztahu s budoucím dodavatelem, a násobí tato rizika tím, jak s ohledem na předmět plnění stanovil celý obsah obchodních podmínek. Navrhovatel je přesvědčen, že celá situace je řešitelná přepracováním smluvních podmínek do podoby, která bude garantovat vyvážené postavení obou smluvních stran. Úprava obchodních podmínek by se pak zajisté promítla i do nabídkové ceny dodavatelů, kteří by nebyli nuceni zohlednit všechna výše popsaná rizika v konstrukci nabídkové ceny, což je zřejmě zadavatelem opomíjený aspekt nevyvážených obchodních podmínek“.

Navrhovatel dále ve vztahu k vedlejším předmětům rámcové dohody – poskytnutí technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů a k šéfmontáži, technické pomoci při oživování a uvedení do provozu všech zkompletovaných trolejbusů – v návrhu uvádí, že „[…] podmínky poskytnutí těchto služeb nejsou v zadávací dokumentaci nikde blíže specifikovány ani není stanoven jejich rozsah. Z vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 (v odpovědi č. 5) nicméně vyplývá, že úlohou šéfmontéra není kontrolovat veškeré práce pracovníků zadavatele, ale zaměřit se na koncepční záležitosti, případně namátkovou kontrolu v rozsahu sjednaných prací. Zadavatel tak přenáší rizika spojená s pochybením na jeho straně na vybraného dodavatele např. ve formě garance schválení všech zkompletovaných vozidel drážním úřadem či ve formě odmítnutí úhrady za plnění, které stěžovatel řádně splnil, ale úhrada ceny za poskytnutá dílčí plnění je v obchodních podmínkách navázána až na okamžik předání průkazu způsobilosti vozidel zadavateli […]. Stěžovatel však ani u prvních dvou trolejbusů nemůže garantovat nepřetržitý dozor nad kompletací drážních vozidel pracovníky zadavatele a zcela jistě toto není možné u všech dalších kompletací vozidel. Ostatně to ani není požadavkem zadavatele, jak vyplývá z vysvětlení zadávací dokumentace č. 3. Tento nepoměr v právech a povinnostech stran je pro stěžovatele jako potenciálního dodavatele neakceptovatelný“.

V rámci námitek navrhovatel dále napadal ustanovení čl. XII. odst. 2 rámcové dohody, k čemuž uvedl následující: „[…] vybraný dodavatel je povinen udržovat po celou dobu trvání rámcové dohody pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetí osobě činností a vadou výrobku v minimální výši 35 mil. Kč, tedy několik měsíců předtím, než bude vybraný dodavatel fakticky plnit předmět rámcové dohody, přičemž pro případ porušení povinnosti vybraného dodavatele udržovat dané pojištění odpovědnosti je stanovena smluvní pokuta ve výši 1 mil. Kč. V tomto ohledu je zřejmé, že pojištění dodavatele v mezidobí do prvních dodávek nemůže zadavateli přinést jakoukoliv přidanou hodnotu, je nepřiměřené a v neposlední řadě nehospodárné, jelikož náklady na pojištění se přirozeně promítají do nabídkové ceny.“

V rámci námitek navrhovatel dále napadal čl. XII odst. 3 rámcové dohody, který je dle jeho názoru disproporcionální a ekonomicky nepřijatelně zatěžuje vybraného dodavatele i s ohledem na to, že „[…] dle rámcové dohody není vybraný dodavatel oprávněn domáhat se náhrady škody ani jakéhokoliv jiného nároku pro neoprávněné čerpání bankovní záruky, pokud byl na výskyt předmětných vad či porušení povinností upozorněn, a neprokázal, že nenastaly. […] Nepřiměřenost požadavků zadavatele na bankovní záruku akcentuje přitom v souvislosti s již výše odkazovaným čl. X odst. 2 rámcové dohody, dle kterého v případě sporu o výrobní vadu mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem platí názor zadavatele, že se o výrobní vadu jedná, přičemž je tento oprávněn postupovat takovým způsobem, jako by se o výrobní vadu jednalo, neprokáže-li vybraný dodavatel opak“.

Navrhovatel dále v návrhu ve vztahu k požadavku zadavatele na pojištění odpovědnosti a bankovní záruku uvádí, že dle jeho názoru „[…] by mělo být zcela irelevantní, zda dodavatel takové pojištění má, pokud dosud ničeho zadavateli neplnil, a ještě řadu měsíců plnit nebude, i za situace, kdyby se stal vybraným dodavatelem. Navíc je splnění této povinnosti v rámcové dohodě utvrzeno vysokou smluvní pokutou. Velmi obdobná je situace ve vztahu k požadavku zadavatele na bankovní záruku ve výši 15 mil. Kč, která má být vystavena do 7 dnů od účinnosti smlouvy na dobu 36 měsíců, přičemž musí jít o bankovní záruku neodvolatelnou a nepodmíněnou, splatnou na první požádání, navíc s následnou limitací práva na náhradu škody vybraného dodavatele. U bankovní záruky se ještě více projevuje nevyváženost smluvního vztahu ve prospěch zadavatele, když opět navrhovatel poukazuje na souvislost s domněnkou týkající se výrobní vady zmíněné v Návrhu výše. Je-li záruční listina vystavena jako nepodmíněná a na první požádání, pak je obrana vybraného dodavatele před jejím čerpáním zadavatelem velmi omezená přímo ze své podstaty (viz § 2029 a násl. OZ). Zadavatel ani zde nezohledňuje skutečnost, že po řadu měsíců nutí vybraného dodavatele udržovat bankovní záruku, ač reálně nezajišťuje žádné povinnosti (ty vznikají až s prvními plánovanými dodávkami dle rámcové dohody a závislých smluv). Ve vztahu k pojistné smlouvě i bankovní záruce jde opět o zcela nepřiměřené a zjevně excesivní požadavky zadavatele, které se negativně projeví v nabídkové ceně dodavatelů, jež se nakonec rozhodnou podat nabídku v zadávacím řízení […]“.

V rámci námitek navrhovatel dále napadal čl. VIII. odst. 2 rámcové dohody, k čemuž mimo jiné uvedl, že rámcová dohoda „[…] nevymezuje konkrétní délku dodací lhůty komponentů ve vztahu k dílčím kupním smlouvám, ale určuje toliko horní limit této doby v rozsahu 270 dní, přičemž její délku v konkrétním případě stanovuje jednostranně zadavatel již ve své písemné výzvě k uzavření dílčí kupní smlouvy, kterou zasílá vybranému dodavateli. Vybraný dodavatel se následně zavazuje uzavřít se zadavatelem dílčí kupní smlouvu v souladu s doručenou výzvou. Obchodní podmínky nepředpokládají, že by měl vybraný dodavatel možnost jednat o případném prodloužení dodací lhůty se zadavatelem, přičemž mu ani není předem známo, kolik sad komponentů bude muset v jednotlivých případech dodat (před doručením výzvy). Dodací lhůta tak bude patrně stanovena dle aktuálních potřeb zadavatele, přičemž není žádný způsobem limitována její nejkratší přípustná délka (v krajním případě tedy může zadavatel požadovat dodání všech zbývajících 38 sad komponentů ihned po uzavření dílčí kupní smlouvy, neboť rámcová dohoda vybraného dodavatele neopravňuje dílčí kupní smlouvy se zadavatelem neuzavřít). Pro případ prodlení je však zadavatel dle čl. VIII. odst. 7 rámcové dohody oprávněn požadovat po vybraném dodavateli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, a to za každý komponent, kterého se nesplnění povinnosti týká. Uvedené představuje zcela zřejmý exces zadavatele při stanovení obchodních podmínek. Vzhledem k počtu komponent a výrobní náročnosti těchto komponent, kdy se jedná převážně o zakázkovou výrobu, je potřeba minimální dodací termín v délce delším než půl roku, jinak se jedná o nemožné plnění.“

Navrhovatel dále v návrhu ve vztahu k námitce nevymezení konkrétní délky dodací lhůty komponentů ve vztahu k dílčím kupním smlouvám uvádí následující: „Principiálně problém spočívá v nepřesnosti obsahu návrhu rámcové dohody, která nestanoví minimální dodací dobu pro komponenty ve vztahu k dílčím kupním smlouvám (stanoví pouze maximální lhůtu) a zároveň z návrhu rámcové dohody nevyplývá možnost vybraného dodavatele odmítnout uzavřít dílčí kupní smlouvu, pokud požadavek zadavatele na dodávky v konkrétním případě bude považovat za nereálný. […] vybraný dodavatel se tak bude muset spolehnout, že zadavatel bude brát ohledy na jeho kapacitní možnosti, ač se uzavřením rámcové dohody vybraný dodavatel zavázal zadavateli plnit kdykoliv (tedy v krajním případě ihned po uzavření dílčí kupní smlouvy) a vše (v maximálním předpokládaném rozsahu plnění dle rámcové dohody). Splnění těchto povinností je současně utvrzeno smluvními pokutami. Doba plnění těchto dodávek je navíc v rámcové dohodě vymezena roky 2021 – 2025, zadavatel tedy počítal s dodávkami dle dílčích kupních smluv již v letošním roce (vhodnější by proto byla konstrukce lhůty odvislé od účinnosti rámcové dohody a od splnění dodávky komponent pro první dva trolejbusy).“

V rámci námitek navrhovatel dále napadal nedostatečnou ochranu práv vybraného dodavatele v licenční smlouvě, ve které dle navrhovatele „[…] absentuje jakákoliv sankce stíhající zadavatele v případě porušení zákonem chráněných práv vybraného dodavatele obsažených ve výrobní dokumentaci. […] i přes dílčí ochranu práv vybraného dodavatele obsaženou v odst. 6.5 návrhu licenční smlouvy nelze obchodní podmínky v části týkající se licenčních považovat za zaručující dostatečně účinnou ochranu zákonem chráněných práv kteréhokoliv vybraného dodavatele“.

Navrhovatel dále v návrhu ve vztahu k námitce nedostatečné ochrany práv vybraného dodavatele v licenční smlouvě uvedl, že „[p]ožadavek na stanovení smluvní pokuty za porušení licenčních ujednání považuje navrhovatel za zásadní proto, že licence se týká jeho obchodního tajemství a know-how, které pro něj má nevyčíslitelnou hodnotu. […] Navrhovatel proto ještě jednou zdůrazňuje, že jeho požadavek na zakotvení smluvní pokuty souvisí se skutečností, jaké informace technické a obchodní povahy je povinen zadavateli při plnění veřejné zakázky poskytnout, a také jaký je rozsah poskytovaných licenčních oprávnění, neboť bezpochyby v tomto případě jde jednoznačně a téměř výlučně o rizika na straně vybraného dodavatele, která navrhovatel navrhoval lépe ochránit (tzv. prevenční funkce smluvní pokuty)“.

V rámci námitek navrhovatel uvedl, že zadavatel nedostál požadavkům plynoucím mu z § 36 odst. 3 zákona, když stanovil zadávací podmínky na veřejnou zakázku „[…] v řadě ohledech nejednoznačným a nesrozumitelným způsobem, jenž může mít významně nepříznivý vliv na možnost objektivního porovnání podaných nabídek a jejich hodnocení“.

Navrhovatel v rámci námitek konkrétně poukazoval na nedostatečně určitou specifikaci ve vztahu k „[…] souvisejícím poskytovaným službám, u kterých není jasně specifikován jejich obsah a předpokládaný rozsah. Jako příklad lze uvést šéfmontáž a technickou pomoc při oživování a uvedení zkompletovaných trolejbusů do provozu, kdy u těchto činností není vymezen očekávaný časový rozsah, přičemž obsah daných činností není ani relevantně konkretizován v odkazované rámcové dohodě. Neurčité nastavení zadávacích podmínek přitom může mít značný vliv na stanovení nabídkové ceny a ve svém důsledku i na výběr dodavatele. Dodavatel, který se bude chovat jako řádný hospodář, musí do své kalkulace nabídkové ceny zahrnout vysokou položku rizik. Naopak dodavatel, který neprovede řádné ocenění a nabídne mimořádně nízkou nabídkovou cenu, bude významně zvýhodněn, ale v budoucnu bude u takového dodavatele hrozit, že nebude schopen plnit své smluvní závazky, v důsledku čehož se může tento dodavatel dostat rovněž do úpadkové situace, což by přirozeně mohlo mít významný vliv na plnění předmětu veřejné zakázky“.

Navrhovatel ve vztahu k vedlejším předmětům rámcové dohody – poskytnutí technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů a k šéfmontáži, technické pomoci při oživování a uvedení do provozu všech zkompletovaných trolejbusů – v návrhu dále uvádí, že věcný i časový rozsah těchto souvisejících služeb zadavatelem není blíže určen, přičemž bude zcela závislý na zadavateli, resp. na úrovni odbornosti osob, které bude zadavatel využívat při plnění své „součinnosti“. Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že s ohledem na odpovědnost vybraného dodavatele za schválení vozidla k provozu Drážním úřadem je v jeho zájmu „[…] vykonávat dohled při kompletaci a poskytovat technickou pomoc v rozsahu, jaký nakonec vyplyne z okolností u každého jednotlivého vozidla, i když jako zkušený dodavatel trolejbusů učinil odhad rozsahu tohoto plnění původně třeba i řádově nižší, protože předpokládal, že jeho součinnost nebude nutná v tak širokém rozsahu. […] důsledkem této neurčitosti zadávacích podmínek by mělo být nadhodnocení této části plnění v nabídkách účastníků či neporovnatelnost nabídek ve vztahu k této části plnění“. Dle navrhovatele by proto bylo na místě „[…] stanovit odhadovaný rozsah těchto souvisejících služeb a případné vícepráce řešit v souladu se ZZVZ či postupem předem definovaným v rámcové dohodě“.

V rámci námitek navrhovatel dále namítal, že v zadávacích podmínkách absentuje „[…] komunikační protokol, na základě kterého by dodavatelé zjistili, jaké parametry musí dodávané vybavení splňovat, aby bylo plně kompatibilní se systémy RIS II a EOC II, jak požaduje zadavatel. Bez komunikačního protokolu není žádný dodavatel schopen zajistit 100 % kompatibilitu jakéhokoliv jiného systému se systémy RIS II a EOC II. Stěžovatel v této souvislosti podotýká, že přiloženou dokumentaci skutečného provedení RIS II a EOC II nelze považovat za dostatečně konkrétní specifikaci daných systémů, na podkladě které by bylo fakticky možné ověřit kompatibilitu obdobných systémů, které by nabízeli dodavatelé ve svých nabídkách“.

V rámci námitek navrhovatel dále namítal, že „[n]ejistota ve vztahu k požadovanému rozsahu poskytovaného plnění může však mít významný vliv na vytváření nabídkové ceny, přičemž potenciálním dodavatelům není poskytnuto relevantní vodítko pro určení, jaká část dodávek bude obsahovat kompletní dodávku a přípravu pro montáž sad komponentů RIS II, resp. validátorů EOC II, a jaká část dodávek pouze přípravu pro jejich montáž. Nadto, zadavatel dále v zadávací dokumentaci stanovil, že daný rozsah požadovaného plnění bude určen nejpozději 6 měsíců před termínem dodání komponentů. Délka dodací doby však představuje ve vztahu k dodávce prvních dvou sad komponentů pro kompletaci trolejbusů jedno z hodnotících kritérií, přičemž její minimální délka není zadavatelem stanovena. Zadávací podmínky jsou tak v této časti značně vnitřně rozporné, neboť v případě, kdy (jakýkoliv) vybraný dodavatel nabídne kratší dodací lhůtu než 6 měsíců, není zadavatel objektivně schopen dostát svému závazku sdělit vybranému dodavateli v dostatečném časovém předstihu, jaký požaduje rozsah předmětu plnění související s RIS II/EOC II“.

V rámci námitek navrhovatel dále namítal netransparentnost hodnocení nabídek na základě hodnotících kritérií. Navrhovatel uvedl, že „[…] jako hodnotící kritérium s váhou 90 % byla zadavatelem stanovena Výše nabídkové ceny za dodání a poskytnutí celého předmětu plnění veřejné zakázky, tj. včetně dodávky komponentů pro maximálně stanovený počet vozidel (40). Fakticky však vybraný dodavatel na základě zadání veřejné zakázky dodá s jistotou toliko komponenty pro dvě vozidla. Stanovení hodnotícího kritéria, které neodpovídá obchodním podmínkám veřejné zakázky, může na dodavatele vyvíjet nátlak, aby v nabídkách zvolili strategii nacenění jednotlivých položek, které neodpovídá skutečnosti z důvodu vyšší šance na úspěch v zadávacím řízení. Jinými slovy hrozí, že jednotliví dodavatelé nadcení položky, u kterých mají jistotu, že budou skutečně poskytnuty (především cenu za vypracování a dodání výrobní dokumentace, poskytnutí licence a další související služby) a naopak podhodnotí cenu za dodávku komponentů, jelikož není jisté, zda bude v rozsahu 2 či 40 sad. Podhodnocení stěžejní části v rámci cenotvorby může vážně ohrozit všechny budoucí dodávky vybraného dodavatele, neboť se může velmi záhy ukázat, že v důsledku podhodnocení svých nákladů není schopen vůbec dodávky realizovat“.

V rámci námitek navrhovatel dále uvedl, že za „[…] neurčité a rovněž rozporuplné pokládá […] hodnotící kritérium, které představuje Délka dodací doby prvních dvou sad komponentů od uzavření rámcové dohody s váhou 10 %. Zadavatel totiž ve vztahu k tomuto kritériu nikterak nevymezil mezní limity přípustné délky dodací doby. Limitaci maximální délky hodnocené dodací doby komponentů nalezneme pouze na jiných místech zadávacích podmínek, a to v nejvyšší přípustné délce 450 dní. Nadto, na dodací dobu komponentů pro trolejbusy je navázána povinnost zadavatele vymezit rozsah požadované dodávky ve vztahu ke komponentům RIS II a validátorům EOC II. Zadavatel se totiž v odst. 2.1 zadávací dokumentace zavazuje sdělit vybranému dodavateli nejpozději 6 měsíců před termínem dodání komponentů pro trolejbusy, zda bude požadovat pouze přípravu pro montáž nebo přípravu pro montáž včetně kompletní dodávky komponentů RIS II a EOC II. S dodací dobou souvisí také skutečnost, že nejpozději 3 měsíce před dodáním komponentů pro trolejbusy musí být zadavateli předána výrobní dokumentace. Ze zadávacích podmínek není tudíž jasně seznatelné, zda mohou dodavatelé nabídnout toliko délku dodací doby komponentů v rozsahu 90 dní (3 měsíců) až 450 dní, či zda mohou uvést libovolnou délku dodací doby. Lze tak pouze odhadovat, jakým způsobem by ze strany zadavatele byla hodnocena nabídka, která by ad absurdum stanovovala dodací délku v rozsahu několika let, či naopak zda by byla akceptovatelná lhůta v řádech toliko několika málo dnů. Transparentní nastavení hodnotících kritérií má přitom esenciální vliv na možnost objektivního porovnání podaných nabídek i výběr dodavatele“.

Navrhovatel ve vztahu k hodnotícím kritériím v návrhu dále uvádí, že „[j]e-li hodnocení vystavěno na více kritériích hodnocení, svádí to účastníky ke spekulacím a propočtům předpokládaných bodových zisků v jednotlivých kritériích za účelem optimálního nastavení poměru nabídkové ceny vs. ostatní kritéria hodnocení. Může tak docházet k situaci, že dodavatelé motivováni vidinou získat veřejnou zakázku podcení plnění, u nichž není jisté, zda je bude zadavatel v budoucnu požadovat, ale jsou předmětem hodnocení. Bohužel v tomto případě je toto riziko podstatně vyšší proto, že se týká hlavního předmětu plnění“. Navrhovatel současně pro účely hodnocení nabídek nepovažuje limitaci doby dodání prostřednictvím odkazu na rámcovou dohodu v odst. 14.2.2 zadávací dokumentace za dostatečně určitou a jednoznačnou, k čemuž dodává, že dle jeho názoru „[…] pro účely hodnocení mohl účastník uvést lhůtu delší, když na rozdíl od odst. 4.1 zadávací dokumentace nebylo v čl. 14 omezení stanoveno“.

V rámci námitek navrhovatel shledává rozpornost s požadavkem na jasné vymezení předmětu plnění také ve vztahu k vedlejším předmětům rámcové dohody. Mimo již výše zmíněné šéfmontáže a technické pomoci při oživování a uvedení zkompletovaných trolejbusů do provozu či u poskytování technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů, u kterých není ze strany zadavatele specifikována předpokládána časová dotace ani věcný obsah požadovaných činností, také u požadavku na dovybavení trolejbusové vozovny Komín zařízeními a nástroji potřebnými pro kompletaci trolejbusů. Navrhovatel současně uvádí, že ačkoliv zadavatel „[…] v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 provedl soupis nástrojů, které jsou ve vozovně k dispozici, ze zadávacích podmínek však není nadále zjistitelné, zda má dodavatel povinnost toto vybavení i následně udržovat, resp. pořídit z vlastních prostředků nové, pokud dojde k jeho poškození či zničení, a zda by se povinnosti s tím související vztahovaly rovněž na použití nástrojů/vybavení v souvislosti s údržbou stávajících vozidel zadavatele, která bude ve vozovně prováděna zaměstnanci zadavatele“.

Navrhovatel ve vztahu k dovybavení vozovny Komín v návrhu dále uvádí, že „[…] zadavatel sice objasňuje v souladu s námitkovou argumentací navrhovatele tuto dílčí neurčitost obchodních podmínek, kterou navrhovatel považuje za relevantní s ohledem na práva a povinnosti vyplývající z OZ. Jelikož ale toto objasnění zaznívá pouze v rámci odůvodnění Rozhodnutí o námitkách, nikoliv v rámci zadávací dokumentace, právně i fakticky pak neurčitost a nejasnost zadávací podmínek i nadále přetrvává“.

V rámci námitek navrhovatel dále shledává nejednoznačnost a neurčitost zadávací dokumentace ve vztahu k okamžiku předání výrobní dokumentace. Dle navrhovatele lze tvrzený rozpor demonstrovat na příkladu návodu k obsluze a údržbě kompletovaných vozidel, k čemuž uvedl následující: „Dle čl. VI. odst. 4 rámcové dohody má být totiž tento zadavateli předán až po vydání průkazu způsobilosti vozidla. Předmětný návod k údržbě však tvoří rovněž součást pojmu „dokumentace“, kterou je vybraný dodavatel dle čl. IV odst. 1 smlouvy o dílo povinen předat zadavateli jako celek již nejpozději 3 měsíce před dodáním komponentů pro kompletaci prvního vozidla.“

V rámci námitek navrhovatel dále shledává zadávací lhůtu stanovenou zadavatelem v délce 15 měsíců jako zcela zjevně nepřiměřenou, a tedy stanovenou v rozporu s § 40 odst. 1 zákona ve spojení s § 36 odst. 5 zákona. Dle navrhovatele „[n]eproporcionálně stanovená délka zadávací lhůty může nepříznivě ovlivňovat efektivní plánování alokace kapacit a zdrojů, rozvoj podnikání i další podnikatelská rozhodnutí dodavatelů (účast v jiných zadávacích řízeních apod.). Nelegitimnost tohoto požadavku přitom akcentuje souvislost se skutečností, že v případě uplatnění opravných prostředků zadávací lhůta neběží. Zadavatelem konstruovanou délku zadávací lhůty tak lze s jistotou označit za významně excesivní a zcela zjevně nepřiměřenou, když není zřejmé, co zadavatele vedlo k jejímu stanovení v takové bezprecedentní délce“.

Navrhovatel ve vztahu k délce zadávací lhůty v návrhu dále uvádí následující: „Pokud zadavatel namísto řádné přípravy zadávacích podmínek či přijetí adekvátního opatření k nápravě v průběhu zadávacího řízení raději kalkuluje s delší zadávací lhůtou pro případné dlouhé řízení u ÚOHS, pak postupuje v rozporu s § 40 odst. 1 a § 36 odst. 5 ZZVZ. […] ZZVZ v § 40 odst. 2 definuje dobu, ve které zadávací lhůta neběží, která zahrnuje také správním řádem definovanou lhůtu pro vydání správního rozhodnutí. […] pro stanovení uvedené délky není dán žádný relevantní důvod, přičemž tato zasahuje do manažerského rozhodování navrhovatele ohledně dalšího postupu v případě, že řízení bude takto roky dlouhé a došlo-li by například ke zdražení některých významných komponent plnění. Tento požadavek zadavatele tedy v podstatě brání navrhovateli, aby se choval jako řádný hospodář.“

Nad rámec námitek navrhovatel v návrhu taktéž poukazuje na postup zadavatele, který neuveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 17. 5. 2021 (dále jen „vysvětlení ZD č. 7“) na profilu zadavatele, k čemuž uvádí, že „[a]čkoliv šlo o vysvětlení poskytnuté po lhůtě uvedené v § 98 ZZVZ, postupoval-li zadavatel při vyřízení žádosti navrhovatele dle § 98 ZZVZ, měl povinnost toto také uveřejnit na svém profilu. Zadavatel však vysvětlení zadávací dokumentace pouze odeslal prostřednictvím elektronického nástroje navrhovateli“.

Navrhovatel v rámci návrhu současně navrhuje, aby Úřad „[…] podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil z důvodu předejíti zmaření účelu tohoto správního řízení zahájeného na základě Návrhu navrhovatele předběžné opatření, kterým zakáže zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to do pravomocného rozhodnutí ÚOHS o Návrhu“.

Na základě výše uvedeného se navrhovatel v rámci návrhu po Úřadu domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku dle § 263 odst. 3 zákona.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2006 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád”), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 21. 5. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 21. 5. 2021.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-17552/2021/544/MNe ze dne 25. 5. 2021.

Usnesením č. j. ÚOHS-17589/2021/544/MNe ze dne 26. 5. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-18535/2021/500/AIv ze dne 3. 6. 2021 Úřad zamítnul návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle § 61 odst. 1 správního řádu uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 3. 6. 2021 (dále jen „vyjádření k návrhu”) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne.

V rámci vyjádření k návrhu zadavatel předně uvádí, že navrhovatel podal první námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky již dne 23. 3. 2021, přičemž těmto námitkám zadavatel vyhověl a v důsledku toho přistoupil k opatření k nápravě spočívající v úpravě zadávacích podmínek veřejné zakázky. Navrhovatel následně podal proti upraveným zadávacím podmínkám další námitky ze dne 30. 4. 2021. Dle názoru zadavatele je z obsahu námitek „[…] zjevné, že navrhovatel nesouhlasí zejména se samotnou koncepcí předmětu plnění veřejné zakázky a jím uváděné námitky, které postupně podával, slouží nikoliv k tomu, aby zajistil rovnou soutěž mezi možnými dodavateli a zabránil nedůvodným překážkám soutěže, ale k tomu, aby zabránil uvedenému způsobu pořizování vozidel na straně zadavatele, a naopak omezil okruh možných dodavatelů, jak požaduje v čl. 3.2 písm. b) svého návrhu na přezkum a čl. 1.4 podaných námitek“.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že dle jeho názoru zadávací podmínky neporušují navrhovatelem uvedená ustanovení zákona a jsou stanovena v souladu se zákonem, což dostatečně podrobně zdůvodnil už v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel se dle svých slov „[…] domnívá, že po dodavatelích požaduje uzavření smluv výkladově určitých, zajišťujících, že dodavatelé nesou odpovědnost za dodání předmětu plnění bez vad, v přiměřených termínech a obchodní podmínky jsou stanoveny přiměřeně předmětu veřejné zakázky. Zadávací podmínky jsou stanoveny tak, že žádný z možných dodavatelů není předem vyloučen ze soutěže, o čemž svědčí i skutečnost, že navrhovatel nenamítá přílišnou přísnost či nepřiměřenost např. technické kvalifikace, ale v tomto směru ji považuje naopak za příliš benevolentní a na dodavatele zcela nezvykle požaduje, aby byly zadávací podmínky v tomto ohledu zpřísněny“.

Zadavatel úvodem ve vztahu ke smluvní odpovědnosti dodavatele za homologaci vozidel uvádí, že tento požadavek považuje za zcela přiměřený, jelikož „[…] z obchodních podmínek jednoznačně vyplývá, že dodavatel nese odpovědnost za úspěšnou homologaci vozidel jen v případě, kdy vozidla byla sestavena z komponent dodaných dodavatelem a postupem v souladu s dokumentací rovněž dodanou dodavatelem. Chybná kompletace provedená v rozporu s dokumentací dodanou dodavatelem, kterou navrhovatel stále považuje za nepřiměřené riziko na straně dodavatele, tak rizikem na straně dodavatele není a odpovědnost za tuto chybnou kompletaci nese zadavatel, nikoliv dodavatel. […] předmětem veřejné zakázky je v souladu s čl. 2.1 zadávací dokumentace toliko dodávka komponentů, zhotovení výrobní dokumentace, uzavření licenční smlouvy k výrobní dokumentaci a poskytnutí souvisejících služeb, avšak nikoliv samotná kompletace vozidel, která bude dle zadávacích podmínek zajišťována zaměstnanci zadavatele, ale v obchodní podmínky stanoví odpovědnost dodavatele za úspěšné uvedení vozidla do provozu jeho schválením ze strany drážního úřadu pouze v případě a za podmínky, že při kompletaci vozidla byl dodržen postup vymezený dodavatelem. V případě, kdy ke schválení vozidla drážním úřadem dojde z důvodu spočívajícího v nesprávné kompletaci vozidla, není za tuto skutečnost dodavatel jakkoliv sankcionován a nenese za tuto skutečnost smluvní odpovědnost. Zároveň zadavatel tuto situaci považuje za situaci zcela krajní, které se přirozeně budou snažit obě smluvní strany společným úsilím zabránit. Navíc je zřejmé, že tato situace by přinesla jednoznačně více nevýhod a větší rizika straně zadavatele, který by nedosáhl na své straně i přes značné vynaložené náklady (úhrada 80% kupní ceny za komponenty, úhrada díla dle smlouvy o dílo, úhrada licenčního poplatku, náklady na kompletaci) žádného plnění, které by mu přineslo hospodářský prospěch a které by mohl využít. Takto stanovené smluvní podmínky tedy nelze ze strany zadavatele nijak zneužít a zadavatel v tomto směru nese vyšší riziko, než je riziko na straně dodavatele. Dodavatel nese totiž pouze riziko z důvodu chybného plnění na jeho straně. V opačném případě má možnost smluvně stanoveným postupem dosáhnout objektivního prokázání příčin, pro které nedošlo k homologaci vozidla a v případě, že tato skutečnost nenastala z důvodu vad komponentů nebo jím dodané dokumentace, dosáhne celého plnění na jeho straně.“

Zadavatel úvodem ve vztahu k požadavkům na technickou kvalifikaci uvádí, že „[…] zadávací podmínky v tomto ohledu zajišťují účast dodavatelů, kteří mají schopnost plnit předmět veřejné zakázky, zároveň se však domnívá, že dodavateli zákon neumožňuje domáhat se pro něj výhodnějšího zúžení okruhu dodavatelů a je tak nezvyklé, že dodavatel se dožaduje většího omezení okruhu soutěžitelů“.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu dále uvádí, že dle jeho názoru „[…] kterýkoliv z dodavatelů, majících skutečný zájem na podání nabídky, mohl svoji nabídku řádně připravit a podat a měl možnost soutěžit o dodávku, přičemž rizika s tím spojená jsou riziky podnikatelsky zcela běžnými, vázanými smluvně na neschopnost dodavatele plnit v požadované kvalitě a čase předpokládaný předmět plnění“.

Zadavatel současně uvádí, že dle jeho názoru návrh neobsahuje nové argumenty, které by vyvracely argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel tudíž v podrobnostech odkazuje na rozhodnutí o námitkách a dále uvádí pouze část zdůvodnění, na základě kterého námitky navrhovatele odmítl.

Zadavatel uvádí, že dle jeho názoru jsou zadávací podmínky pro všechny dodavatele stejné, žádného dodavatele nezvýhodňují ani nediskriminují. Současně zadavatel uvádí, že „[…] stanovené smluvní podmínky neobsahují žádné podmínky, které by s ohledem na předmět plnění bylo možné považovat za nepřiměřené a omezovaly by, nebo dokonce kladly překážky, uzavření smlouvy s kvalifikovaným dodavatelem, který má zájem se zadavatelem spolupracovat a za nabídnutou cenu plnit svoje předem stanovené smluvní povinnosti“.

Zadavatel ve vztahu ke smluvní odpovědnosti dodavatele za homologaci vozidel dále uvádí, že tvrzení navrhovatele v návrhu, dle kterého koncepce poptávaného plnění „[…] nutí vybraného dodavatele nést odpovědnost za výsledek, ačkoliv činnosti, které předchází onomu výsledku, vykonává výlučně zadavatel“, nemá oporu ve znění smluvních podmínek, k čemuž dodává, že zadavatel „[…] nese odpovědnost pouze za část plnění, které předchází homologaci vozidla, a to jeho sestavení. Komponenty, ze kterých má být vozidlo sestaveno, jakož dokumentaci k postupu, jakým má být vozidlo sestaveno, dodává dodavatel a za to mu náleží úplata. Je tedy zcela přiměřené, že dodavatel nese odpovědnost za bezvadnost tohoto plnění, přičemž vada dodavatelem dodaného plnění se může projevit až při řízení o schvalování vozidla k provozu ze strany Drážního úřadu, tedy v procesu ‚oživení‘ vozidla“.

Zadavatel dále uvádí, že jelikož se nemožnost provozuschopnosti vozidla z důvodů vady komponent nebo dokumentace dodávané dodavatelem může projevit až ve fázi schvalování vozidla Drážním úřadem, přistoupil zadavatel k nastavení platebních podmínek tak, „[…] že ponechává část platby vázanou na okamžik úspěšného schválení vozidla do provozu, který je zároveň okamžikem, kdy se zadavateli jím již z velké části uhrazené plnění stane pro něj hospodářsky využitelné v provozu. Takovéto ujednání, společně s jednoznačným vyloučením odpovědnosti dodavatele za případnou nesprávnou kompletaci vozidla zadavatelem provedenou v rozporu s dodanou dokumentací, považuje zadavatel za zcela přiměřené a jediné řešení, které mu je schopno přinést dostatečnou jistotu, že mu dodavatel dodá plnění s požadovanými vlastnostmi bez vad. Odpovědnost dodavatele za to, že vozidla budou po jejich kompletaci způsobilá k provozu a schválená drážním úřadem, a tedy budou pro zadavatele v provozu použitelná, je stanovena pouze pokud kompletace vozidel zadavatelem proběhne v souladu s uzavřenými smlouvami. Zadavatel považuje za zcela přiměřené, aby dodavatel komponentů, který zároveň dodává dokumentaci k tomu, aby z komponentů bylo sestaveno vozidlo, nesl odpovědnost za to, že po sestavení v souladu s jím dodanou dokumentací bude vozidlo schopné provozu. Zároveň ze smluvních ujednání vyplývá, že pokud by zadavatel, který vozidlo bude kompletovat, nepostupoval v souladu s dokumentací, která mu byla ze strany dodavatele dodána, nenesl by dodavatel za vadu vozidla vzniklou z tohoto důvodu odpovědnost a náležely by mu úplaty v plné výši za jím bezvadně dodané plnění. Tato skutečnost vyplývá již z obecných zákonných pravidel upravujících absenci odpovědnosti za nesplnění povinnosti navazující na nesplnění povinnosti druhou stranou, tedy vyloučení odpovědnosti za nemožnost schválení vozidla k provozu a z tohoto důvodu by tak právo dodavatele na úhradu dodaného plnění nastalo i v případě, kdy by tak nebylo uvedeno ve smluvních ustanoveních.“

Zadavatel ve vztahu k provázanosti jednotlivých smluv a ke smluvní odpovědnosti dodavatele za homologaci vozidel dále uvádí, že „[o]dpovědnost dodavatele není ‚objektivní‘, jak uvádí ve svém návrhu bez toho, že by uvedl, ze kterého smluvního ustanovení má tato objektivní odpovědnost vyplývat. Skutečnost, že dodavatel nenese objektivní odpovědnost za schválení vozidla k provozu ze strany Drážního úřadu vyplývá jednak z toho, že tato není ve smlouvách nikde takto stanovena a jednak z ustanovení smluv, které tomuto tvrzení přímo odporují, např. čl. X. odst. 5 rámcové dohody, upravující výluky z odpovědnosti prodávajícího, kde je uvedeno, že: ‚Prodávající bude zbaven jakýchkoliv závazků plynoucích z poskytnutých záruk, pokud závada nebo jakákoliv další škoda, která by jinak byla zahrnuta v některé ze záruk, vznikla z důvodů, které nelze rozumně započítat k tíži, prodávajícího tedy zejména: … • vady způsobené nedodržením konstrukční či technologické dokumentace během kompletace trolejbusů z dodaných komponent‘.

Zadavatel se dále vyjádřil k nastavení lhůt ve vztahu k homologaci, k čemuž uvádí, že dle jeho názoru jsou tyto lhůty v zadávacích podmínkách nastaveny přiměřeně danému plnění. Zadavatel odkazuje na lhůty plynoucí Drážnímu úřadu ze správního řádu, dle kterých schválení vozidla probíhá ve lhůtě 30 dní a ve složitých případech 60 dní, přičemž „[…] schvalované vozidlo, které je stejné jako již vozidlo jednou schválené, nelze považovat za složitý případ, který by měl trvat 60 dní a ke schválení dochází ve lhůtě 30 dnů“. Zadavatel současně uvádí, že „[…] předpokládá, že u schválení prvních vozidel do provozu může dojít ke zjištění nedostatků v dokumentaci nebo technických řešeních vozidel a žádost bude potřeba doplňovat, tedy se budou lhůty přerušovat – proto stanovil pro tento případ lhůtu 240 dní, tedy 8 měsíců, což by i při opakovaném přerušení lhůty, které navíc vzniká z důvodů na straně dodavatele, mělo být lhůtou zcela dostatečnou pro to, aby ji dodavatel způsobilý pro plnění předmětu veřejné zakázky dodržel.“

Zadavatel dále ve vztahu k v návrhu tvrzenému nedoplacení části kupní ceny zadavatelem ve výši 20 % z kupní ceny ani za situace, že vozidlo nebylo schváleno k provozu v důsledku vadné kompletace vozidel zadavatelem, uvádí následující: „Toto tvrzení opomíjí skutečnost, že pokud nemožnost předání Průkazu způsobilosti vozidla nastane z důvodů na straně zadavatele, tento tuto skutečnost buď připustí, nebo mu bude prokázána smluvně stanoveným způsobem (viz výše), nebude mít možnost odmítnout vystavenou fakturu na zbývajících 20 % kupní ceny komponent ze strany dodavatele, neboť nemožnost dodat Průkaz způsobilosti vozidla nastala na jeho straně, a tedy dodavatel neponese odpovědnosti za nesplnění povinnosti navazující na nesplnění povinnosti druhou stranou. Tomu odpovídá i ustanovení výše uvedeného čl. X. odst. 5 rámcové dohody, upravující i výluky z odpovědnosti prodávajícího, kde je uvedeno, že ‚Prodávající bude zbaven jakýchkoliv závazků plynoucích z poskytnutých záruk, pokud závada nebo jakákoliv další škoda, která by jinak byla zahrnuta v některé ze záruk, vznikla z důvodů, které nelze rozumně započítat k tíži prodávajícího, tedy zejména: … vady způsobené nedodržením konstrukční či technologické dokumentace během kompletace trolejbusů z dodaných komponent‘.“

Zadavatel dále ve vztahu k požadavku na pojištění odpovědnosti v minimální výši 35 000 000 Kč po celou dobu trvání smluvního vztahu uzavřeného na základě zadávacího řízení uvádí, že dle jeho názoru se jedná o běžný a současně předmětu plnění přiměřený požadavek, díky němuž má zadavatel „[…] již při uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem postaveno na jisto, že vybraný dodavatel je schopen v případě, kdy by následkem jím vadně dodaného plnění došlo ke způsobení škody třetím osobám, uhradit takto vzniklou škodu. V případě, že by zadavatel vázal uzavření pojistné smlouvy až na pozdější časový okamžik, vystavoval by se riziku, že by po určité době, kdy by již očekával plnění a dodavatel by nesplnil svoji povinnost předložit mu pojistnou smlouvu, musel smlouvu ukončit, a to v době, kdy již očekával a spoléhal na termín plnění smlouvy dodavatelem. Dodavatel, který by pojistnou smlouvu neměl dosud uzavřenou, což bude pravděpodobně jen zcela výjimečná či hypotetická situace, má možnost předjednat si uzavření pojistné smlouvy a tuto uzavřít až poté, co bude vybrán zadavatelem jako vítězný dodavatel, vyloučené není ani sjednání pojistných podmínek tak, aby předpokládalo vznik možné pojistné události až na základě termínů uzavřené smlouvy mezi dodavatelem a zadavatelem a tuto skutečnost zohledňovalo při úhradách pojištění. Uvedené platí i ve vztahu k bankovní záruce, kdy je dle zadavatele v obchodních vztazích zcela obvyklé, že trvání bankovní záruky je vázáno již na uzavření smlouvy a smluvní strana, která bankovní záruku požaduje, tak již od počátku smluvního vztahu má jistotu, že tato smluvní povinnost je z druhé strany splněna a nebude se jí následně, bez toho že by nesplnění povinností druhé strany bylo něčím zajištěno, marně domáhat. Výše bankovní záruky je ve vztahu k předmětu plnění, jeho hodnotě a nárokům, které zadavateli dle uzavřených smluv mohou vznikat při porušení povinností dodavatelem, zcela přiměřená, dodavateli umožňuje vznášet včas obranu proti neoprávněnému čerpání bankovní záruky a ve vztahu k nemožnosti vydání průkazu způsobilosti vozidla prokázat výše uvedeným a předem stranami dohodnutým a objektivním způsobem (nezávislým posudkem) svá tvrzení ohledně příčiny této skutečnosti nespočívající ve vadnosti jím dodaného plnění.“

Zadavatel dále ve vztahu k námitce nevymezení konkrétní délky dodací lhůty komponentů ve vztahu k dílčím kupním smlouvám uvádí, že „[…] od doručení výzvy má dodavatel lhůtu 30 dní na uzavření dílčí kupní smlouvy, tedy dodavatel nebude dodávat komponenty dle výzvy ihned. Zároveň ze znění rámcové dohody je zřejmé, že na uzavření kupní smlouvy se musí smluvní strany dohodnout: ‚strany specifikují požadovaný počet komponentů tj., počet pro daný počet trolejbusů a termín dodávky těchto komponentů‘. Tedy pokud bude dodavatel mít zadavatelem požadovaný termín za nereálný, má možnost tuto skutečnost mu sdělit a smluvní strany mají povinnost jednat tak, aby byl plněn účel uzavřené rámcové dohody, tedy i dohodnout se na termínu dodávky tak, aby byl pro dodavatele realizovatelný, avšak nepřekračoval maximální stanovenou dobu 270 dní.“

Zadavatel ve vztahu k nestanovení smluvní pokuty za porušení licenčních ujednání uvádí, že „[…] právní ochrana porušení jeho povinností z licenční smlouvy prostřednictvím odpovědnosti za újmu tímto porušením způsobenou je dostatečná […] prevenční funkci smluvní pokuty je v daném případě schopna plnit i odpovědnost zadavatele za případně způsobenou újmu na straně dodavatele, která dle názoru zadavatele je mnohonásobně vyšším potenciálním nárokem, než by bylo možné stanovit jako smluvní pokutu.“

Zadavatel ve vztahu k namítanému nedostatečnému vymezení vedlejšího předmětu plnění uvádí, že dle jeho názoru je dostatečné, když vymezí „[…] na jaký hlavní předmět plnění se tento vedlejší předmět plnění váže, v čem spočívá a jaký je jeho účel“. Dále zadavatel uvádí, že vedlejší předmět plnění – poskytnutí technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů a k šéfmontáži, technické pomoci při oživování a uvedení do provozu všech zkompletovaných trolejbusů – je možné přirovnat „k poskytování servisní podpory k dodávanému produktu“, přičemž dle názoru zadavatele je „[…] běžné, že servisní podpora, u níž se nepředpokládá její větší rozsah, nebývá konkrétně hodinově vymezena. Ze zadávací dokumentace a jejího vysvětlení zadavatelem je pak zřejmé, že předpokládá, že dané činnosti budou poskytovány ve velmi malém rozsahu a tento rozsah bude odpovídat a záviset i na kvalitě dodané dokumentace, tedy na straně dodavatele“.

Zadavatel dále ve vztahu k požadavku na 100 % kompatibilitu dodaných systému se systémy RIS II a EOC II uvádí, že „[…] v rámci zadávací dokumentace specifikoval vlastnosti systémů RIS II a EOC II, aby bylo fakticky možné ověřit kompatibilitu obdobných systémů, které by nabízeli dodavatelé ve svých nabídkách, přičemž součástí zadávací dokumentace je mimo jiné Příloha č. 1 – Soupis požadavků na dodávku komponentů pro montáž dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů, kde je vymezeno, jaké vlastnosti mají mít požadované komponenty. Zadavatel v rámci zadávací dokumentace poskytl účastníkům technické podnikové normy a směrnice zadavatele: PN.T-001 Elektronické záznamové tachografy a PN.T 002 Informační a komunikační systémy vozidel MHD, kde jsou specifikovány i komunikační protokoly uvedených požadovaných komponentů vozidel.“

Zadavatel ve vztahu k namítané nejistotě požadovaného rozsahu poskytovaného plnění a tvrzené vnitřní rozpornosti týkající se lhůty pro sdělení požadovaného rozsahu před termínem dodání komponentů uvádí, že v uvedených ustanoveních nespatřuje žádný vnitřní rozpor. Dle zadavatele se dodavatel „[…] může zavázat k dodání v kratším termínu než je 6 měsíců, čímž zadavateli vznikne povinnost při uzavření dílčí kupní smlouvy rovnou sdělit a postavit na jisto, zda součástí dodávky mají být výše uvedené systémy RIS II/EOC II. Vzhledem k tomu, že objektivně nemohl zadavatel dodržet závazek k oznámení této skutečnosti 6 měsíců před termínem dodání komponentů trolejbusů, nedostane se do prodlení, avšak bude mít povinnost tuto skutečnost sdělit dodavateli v okamžiku uzavření dílčí kupní smlouvy.“

Zadavatel k námitce týkající se hodnotících kritérií veřejné zakázky uvádí, že „[…] úvahy navrhovatele o tom, že dodavatelé nepřistoupí k tvorbě ceny i s ohledem na neexistenci jistoty, že budou dodávat komponenty pro 40 vozidel, zodpovědně a ohrozí tak následné splnění předmětu veřejné zakázky, jsou čistě hypotetické a směřují k jednání jiných osob, které zadavatel nemůže fakticky ovlivnit jinak, než že předem sdělil zcela transparentně skutečnost, že není povinen odebrat celý předmět plnění v rozsahu komponentů pro 40 vozidel“. Dále zadavatel uvádí, že co se týče lhůty k plnění pro dodávku komponentů pro kompletaci prvních 2 kusů dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů, tak v čl. VIII. odst. 1 rámcové dohody je uvedeno, že „[…] prodávající se zavazuje dodat Kupujícímu ve lhůtě do xxxxxxxxx dnů (max. 450 dnů) od uzavření Rámcové dohody komponenty pro kompletaci prvních 2 kusů dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů za sjednanou kupní cenu dle čl. II této dohody. Lhůta, kterou má dodavatel doplnit do hodnocení, se pak doplňuje přímo do výše uvedeného ustanovení rámcové dohody, tedy dodavateli musí při jejím doplňování být jasné, co je maximální doba pro dodání, když tuto má uvedenou přímo vedle doplňované lhůty jako údaj: max. 450 dnů. Spodní limit pro tuto lhůtu pak není stanoven a zadavatel není povinen v případě, že jej nestanovil, toto výslovně uvádět.“

Zadavatel ve vztahu k namítanému nedostatečnému vymezení vedlejších předmětů plnění dále uvádí, že „[…] v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 (v odpovědi č. 5) upřesnil předmět uvedených činností, a i z tohoto vysvětlení je zřejmé, že dané činnosti budou poskytovány ve velmi malém rozsahu a z hlediska předmětu plnění se bude jednat o zcela minoritní část dodávky“. Dále zadavatel ve vztahu k dovybavení trolejbusové vozovny Komín zařízeními a nástroji potřebnými pro kompletaci trolejbusů uvádí, že neurčitost, kterou navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že mu není známo, zda vybavení „[…] má i následně povinnost udržovat, resp. pořídit z vlastních prostředků nové, pokud dojde k jeho poškození či zničení, a zda by se povinnosti s tím související vztahovaly rovněž na použití nástrojů/vybavení v souvislosti s údržbou stávajících vozidel zadavatele, která bude ve vozovně prováděna zaměstnanci zadavatele“ není neurčitostí, jelikož takováto povinnost dodavatele není ve smluvních podmínkách nikde uvedena. Dle názoru zadavatele „[…] absence povinnosti není neurčitostí nebo nejasností a konstatování této skutečnosti není vysvětlením nebo objasněním zadávacích podmínek“.

Zadavatel ve vztahu k namítané nepřiměřenosti stanovení zadávací lhůty v délce 15 měsíců uvádí, že dle jeho názoru došlo ke stanovení zadávací lhůty přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky, s ohledem na předchozí zkušenosti a doby trvání obdobných zadávacích řízení a řízení souvisejících, jakož i s přihlédnutím k tomu, že předmět veřejné zakázky je pro zadavatele zásadní pro plnění služeb veřejné dopravy.

Zadavatel dále ve vztahu k neuveřejnění vysvětlení ZD č. 7 uvádí, že ačkoliv k uveřejnění vysvětlení ZD č. 7 z důvodu administrativního pochybení nedošlo, tak ze strany zadavatele tímto nedošlo k ovlivnění průběhu zadávacího řízení. Zadavatel dále uvádí, že žádost, na kterou zadavatel v rámci vysvětlení ZD č. 7 reagoval, podal navrhovatel, a to po uplynutí lhůty stanovené pro vysvětlení zadávací dokumentace.

Na základě výše uvedeného je zadavatel přesvědčen, že zadávací podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem a navrhuje Úřadu, aby podaný návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítl.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-23055/2021/500/AIv ze dne 9. 7. 2021 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

Úřad odeslal dne 15. 7. 2021 obchodním společnostem Iveco Czech Republic, a. s., IČO 48171131, se sídlem Dobrovského 74, 566 01 Vysoké Mýto (dále jen „Iveco“), Bammer trade a.s., IČO 28522761, se sídlem Emila Škody 2922/1, 301 00 Plzeň (dále jen „Bammer trade“), Cegelec a.s., IČO 26689103, se sídlem Chodovská 228/3, 141 00 Praha 4 (dále jen „Cegelec“), SOLARIS CZECH spol. s r.o., IČO 25914723, se sídlem Radvanická 802/13, 715 00 Ostrava (dále jen „SOLARIS„) a TRAM FOR ENVI s.r.o., IČO 04526287, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava (dále jen „TRAM FOR ENVI“), dne 26. 7. 2021 obchodní společnosti SOR Libchavy spol. s r.o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy (dále jen „SOR Libchavy“) a dne 28. 7. 2021 obchodní společnosti EKOVA ELECTRIC a.s., IČO 28642457, se sídlem Martinovská 3244/42, 723 00 Ostrava (dále jen „EKOVA ELECTRIC“), jakožto dodavatelům působícím na relevantním trhu (všichni společně dále jen „obeslaní dodavatelé“), žádost o sdělení následujících informací: „1. Zvažovala Vaše společnost podání nabídky na plnění předmětu výše specifikované veřejné zakázky?

V případě, že Vaše společnost podání nabídky na plnění předmětu veřejné zakázky zvažovala, co bylo důvodem Vaší neúčasti v zadávacím řízení této veřejné zakázky?

Domníváte se, že zadavatel vymezil dostatečně část vedlejšího plnění dle čl. IV. odst. 2 rámcové dohody spočívající v činnostech „poskytnutí technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů“ a „šéfmontáž, technická pomoc při oživování a uvedení do provozu všech zkompletovaných trolejbusů“, resp. byl by pro Vás při zvažování účasti v zadávacím řízení na obdobnou veřejnou zakázku, jako je šetřená veřejná zakázka, požadavek zadavatele na poskytnutí technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů spolu se zajištěním šéfmontáže a technické pomoci při oživování a uvedení do provozu všech zkompletovaných trolejbusů, jakožto vedlejších předmětů plnění, dle zadavatelem uvedené specifikace omezující z důvodu případné nejednoznačnosti vymezení předmětných činností zadavatelem?

Nakolik by pro Vás byl při zvažování účasti v zadávacím řízení na obdobnou veřejnou zakázku, jako je šetřená veřejná zakázka, omezující požadavek zadavatele na zajištění pojištění odpovědnosti za škody způsobené prodávajícím třetí osobě činností a vadou výrobku v minimální výši 35 000 000 Kč dle specifikace uvedené v čl. XII. odst. 2 rámcové dohody?

Nakolik by pro Vás byl při zvažování účasti v zadávacím řízení na obdobnou veřejnou zakázku, jako je šetřená veřejná zakázka, omezující požadavek zadavatele na zajištění bankovní záruky za řádné plnění povinností prodávajícího ve výši 15 000 000 Kč bez DPH dle specifikace uvedené v čl. XII. odst. 3 rámcové dohody?

Nakolik by pro Vás byla při zvažování účasti v zadávacím řízení na obdobnou veřejnou zakázku, jako je šetřená veřejná zakázka, omezující kombinace výše uvedených požadavků zadavatele na zajištění pojištění odpovědnosti za škody dle specifikace uvedené v čl. XII. odst. 2 rámcové dohody a zajištění bankovní záruky za řádné plnění povinností prodávajícího dle specifikace uvedené v čl. XII. odst. 3 rámcové dohody?“ (dále jen „žádost o sdělení informací“).

Dne 19. 7. 2021 Úřad obdržel „Odpověď k žádosti o sdělení informací“ z téhož dne, ve které se oslovený dodavatel Cegelec vyjadřuje, že zvažoval podání nabídky, avšak změny v zadávací dokumentaci v dubnu 2021 již považoval z obchodního hlediska za neakceptovatelné. Dále oslovený dodavatel Cegelec uvádí, že za velké riziko ve vztahu ke konkurenci považoval též požadavek zadavatele na rozpis cen jednotlivých položek v rámci nabídky.

Oslovený dodavatel Cegelec současně uvádí, že „(n)a rozdíl od obdobné soutěže na nové tramvaje pro Brno, kde byla skutečně poptávána ‚stavebnice‘ (DPMB obdrží jen hrubé stavby vozidel a provádí poměrně náročný rozsah montáže – včetně například pokládky podlahy, lakování, instalace veškeré kabeláže atp.), byla v tomto případě poptávána dodávka komponentů, kdy samotná karoserie měla být dodána prakticky v kompletním provedení (včetně výbavy interiéru atp.) a rozsah montáže se omezoval jen na dodání připravených větších komponentů, jejichž instalaci na vozidlo by bylo možné dokončit v řádech pár týdnů. Lze říci, že z našeho pohledu šlo dokonce o logisticky i výrobně komplikovanější řešení než dodat rovnou kompletní trolejbus“.

Dále oslovený dodavatel Cegelec uvádí, že specifikace vedlejšího plnění ve vztahu k „poskytnutí technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů“ a „šéfmontáži, technické pomoci při oživování a uvedení do provozu všech zkompletovaných trolejbusů“ byla z jeho pohledu velice vágní. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách sice tvrdil, že dodavatel mající zkušenosti s uvedeným předmětem plnění je schopen odhadnout předpokládaný rozsah daných plnění, to je však dle osloveného dodavatele Cegelec problematické z toho důvodu, že „[…] předmět plnění byl v daném modelu v rámci ČR soutěžen vůbec poprvé, a i v rámci EU je možné z minulosti zaznamenat jen jeden případ, kdy bylo přikročeno k obdobnému stylu plnění veřejné zakázky (dodávky trolejbusů pro Banskou Bystricu). Lze se tedy jen těžko odvolávat na zkušenosti dodavatelů s uvedeným předmětem plnění“. Ve vztahu k otázce specifikace vedlejších plnění oslovený dodavatel Cegelec uzavírá, že „(k)de ona ‚pomoc‘ šéfmontéra začíná a kde končí a jakou by měla mít tato pomoc formu (přítomnost u realizace zkoušek, aktivní zásahy do nastavení pohonu či pouhá duševní podpora ve formě třikrát Zdrávas Maria), jednoduše z nastavených formulací není možné určit“.

K pojištění odpovědnosti za škody v minimální výši 35 000 000 Kč oslovený dodavatel Cegelec uvádí, že tento požadavek vnímal jako „[…] komplikovaný především ve vztahu k následnému požadavku na zajištění bankovní záruky, kdy nám přišlo, že se obě plnění překrývají, a tudíž by nám vznikaly náklady jak za pojistku, tak za bankovní záruku. Zadavatel by se pak mohl hojit obojím při jedné a téže vadě. Samotná výše pojištění nám však přišla adekvátní a byli jsme ochotni ji akceptovat, byť celý kontrakt byl pro nás opravdu špatně uchopitelný obchodně, když jsme měli přebírat odpovědnost za celý výrobek, jehož finální montáž sami nerealizujeme“.

K zajištění bankovní záruky za řádné plnění povinností ve výši 15 000 000 Kč oslovený dodavatel Cegelec uvádí, že tento požadavek se stal „[…] onou pověstnou poslední kapkou z hlediska nastavení podmínek Zadavatele, který vedl k našemu rozhodnutí se zakázky neúčastnit […] požadavek byl z našeho pohledu excesivní a vyvolával obrovskou míru nejistoty. Zadavatel totiž uzavíral rámcovou smlouvu, která pro vybraného dodavatele znamenala jistotu dodání pouze dvou trolejbusů. Zbylých 38 bylo předmětem opce. Cena byla stanovena na 280 mil. Kč za celý předmět plnění. Přestože zadavatel tvrdil, že zakázka je tvořena dvěma částmi (dodávky komponentů a poskytnutí licence a dokumentace), lze jednoduše odvodit, že průměrně počítal s celkovými náklady 7 mil. Kč (bez DPH) za vozidlo. Bankovní záruka držená po dobu 36 měsíců však měla mít hodnotu 15 mil. Kč, tedy 107 % předpokládané hodnoty dvou vozidel, která představovala jistotu plnění pro dodavatele.“

Ve vztahu ke kombinaci požadavků na pojištění odpovědnosti za škody a bankovní záruku oslovený dodavatel Cegelec uvedl, že se touto problematikou důsledněji nezabýval, neboť „[…] samotné stanovení požadavku na bankovní záruku ve výši 107 % jisté hodnoty zakázky jsme požadovali za tak špatný vtip ze strany DPMB, že jsme se po prostudování této podmínky tomuto projektu už dále nevěnovali“.

Dne 21. 7. 2021 Úřad obdržel „Odpověď na žádost o sdělení informací k veřejné zakázce“ z téhož dne, ve které oslovený dodavatel Iveco uvádí, že ve svém portfoliu nemá výrobu dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů, tudíž se zadávacího řízení neúčastnil, a necítí se být kompetentní vyjádřit se k zaslaným dotazům.

Dne 21. 7. 2021 Úřad obdržel „Odpověď na žádost o sdělení informací“ z téhož dne, ve které se oslovený dodavatel Bammer trade vyjadřuje, že zvažoval možnost podání nabídky na plnění předmětu veřejné zakázky, avšak zadavatelem nastavené podmínky veřejné zakázky byly osloveným dodavatelem Bammer trade na několika místech vyhodnoceny jako nepřijatelné, resp. obecně „[…] pro podnikatele v daném segmentu prakticky neakceptovatelné, pokud nechce podstoupit zásadní ekonomické riziko“.

Mezi konkrétní důvody nepředložení nabídky oslovený dodavatel Bammer trade uvádí následující: „Garance a zajištění schválení kompletovaných trolejbusů pro provoz – Součástí předmětu plnění Veřejné zakázky je mimo jiné též garance a zajištění schválení kompletovaných trolejbusů pro provoz. S ohledem na plánovanou úlohu vybraného dodavatele při plnění Veřejné zakázky se však přenesení odpovědnosti za schválení zhotovených vozidel zcela na vybraného dodavatele jeví jako značně nepřiměřené. Úkolem vybraného dodavatele není totiž dodávka jim vyrobených trolejbusů, ale dodávka komponentů pro kompletaci vozidel, kterou bude následně zajišťovat Zadavatel, resp. jeho zaměstnanci. Přestože je součástí předmětu Veřejné zakázky rovněž související zaškolení zaměstnanců Zadavatele, technická pomoc a šéfmontáž, nelze dle našeho názoru z pozice Zadavatele po vybraném dodavateli požadovat, aby tento odpovídal za úspěšnou homologaci vozidel, pokud kompletaci vozidel bude realizovat samotný Zadavatel, to vše navíc pod hrozbou sankcí zakotvených v obchodních podmínkách, pokud vybraný dodavatel uvedené nesplní v pevně stanovených či zadavatelem v podstatě libovolně určených lhůtách.

K vymezení dílčích plnění spočívajících ve vztahu k „poskytnutí technické pomoci v rozsahu dozoru nad kompletací prvních dvou trolejbusů“ a „šéfmontáži včetně technické pomoci při oživování a uvedení do provozu všech zkompletovaných trolejbusů“ oslovený dodavatel Bammer trade uvádí, že tyto dílčí plnění nebyly v zadávacích podmínkách vymezeny dostatečně určitě, když zadavatel nestanovil ani předpokládaný časový rozsah daných činností, přestože tyto činnosti by se měly promítnout rovněž do celkové nabídkové ceny. Uvedené oslovený dodavatel Bammer trade akcentuje zejména ve vztahu k odpovědnosti vybraného dodavatele za zajištění schválení kompletovaných vozidel pro provoz, přičemž dodává, že zadavatelovi vysvětlení zadávací dokumentace nedávaly pozitivní odpovědi na reálné problémy tazatelů a přispěli tak k rozhodnutí Bammer trade o neúčasti v zadávacím řízení.

K pojištění odpovědnosti za škody v minimální výši 35 000 000 Kč oslovený dodavatel Bammer trade uvádí, že pojištěním v dané výši disponuje, avšak tento požadavek se jeví dosti vysoký, a to především s ohledem na to, že pojištění má být sjednáno po celou dobu účinnosti smlouvy, ačkoliv vybraný dodavatel zadavateli ještě nic neplní. Dle osloveného dodavatele Bammer trade může být předmětný požadavek pro některé (zejm. menší) dodavatele omezující.

K zajištění bankovní záruky za řádné plnění povinností ve výši 15 000 000 Kč oslovený dodavatel Bammer trade uvádí, že s ohledem na nastavení obchodních podmínek představoval předmětný požadavek „[…] náklad, který bychom museli promítnout do ceny, a s ohledem na lhůty plnění by bylo adekvátní předložení záruční listiny až před plánovanou dodávkou komponent pro kompletaci prvních dvou trolejbusů“. Dle osloveného dodavatele Bammer trade tak lze polemizovat nad hospodárností a účelností předmětného požadavku rovněž z pohledu zadavatele, který bude cenu zakázky hradit. Dále předmětný požadavek považuje za nepřiměřený zejména s ohledem na ustanovení rámcové dohody, dle kterého se „[…] v případě sporu, zda se jedná o výrobní vadu, platí názor Zadavatele, neprokáže-li vybraný dodavatel opak (což může být pro vybraného dodavatele leckdy velmi složité)“.

Ve vztahu ke kombinaci požadavků na pojištění odpovědnosti za škody a bankovní záruku oslovený dodavatel Bammer trade uvedl, že předmětné požadavky nepovažuje za diskriminační z pohledu jeho možné účasti v zadávacím řízení, ale za „[…] projev nekritického jednostranného nastavení podmínek či až libovůle Zadavatele, který takto zneužívá svého postavení jako smluvního partnera, který je oprávněn si jednostranně diktovat smluvní podmínky a snaží se získat absolutně dominantní vliv nad vybraným dodavatelem, což je v rozporu se zásadou, že smluvní strany by si měly být ve smluvním vztahu v podstatě rovny, a také se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Proto bychom v důsledku takto nastavených zadávacích podmínek nepochybně přistoupili k odpovídajícímu navýšení nabídkové ceny. Jednoznačně limitující však pro nás byla celková kombinace smluvních podmínek nastavených Zadavatelem, a to zejména v souvislosti s konstrukcí odpovědnosti vybraného dodavatele za schválení kompletovaných vozidel pro provoz drážním úřadem.“

Dne 22. 7. 2021 Úřad obdržel odpověď osloveného dodavatele SOLARIS z téhož dne, ve které tento uvádí, že podání nabídky v uvedené veřejné zakázce nezvažoval a z tohoto důvodu není schopen se relevantně vyjádřit k uvedeným dotazům.

Dne 23. 7. 2021 Úřad obdržel „Odpověď na žádost o sdělení informací“ z téhož dne, ve které se oslovený dodavatel TRAM FOR ENVI vyjadřuje, že připravoval podání nabídky na plnění předmětu veřejné zakázky, nakonec však tuto nabídku nepodal.

Mezi konkrétní důvody nepředložení nabídky oslovený dodavatel TRAM FOR ENVI uvádí zejména nejistotu, která je „[…] (způsobená dle našeho názoru nevhodně koncipovaným návrhem plnění), kdy se zadavatel zaručuje smluvně k odběru pouze 2 ks sad, ale předmětem hodnocení nabídek je jednotková cena při dodání až 40 ks sad […]“, a dále požadavek zadávací dokumentace na „[…] uvedení cen za jednotlivé komponenty, ačkoliv tyto informace nejsou předmětem hodnocení nabídek“. Ceny jednotlivých komponentů zásadně ovlivňují ceny nabízených trolejbusů, přičemž v českých výběrových řízeních na dodávky nových trolejbusů je nejpodstatnějším hodnotícím kritériem cena vozidla. Jde proto o velmi citlivé informace a dle obeslaného dodavatele TRAM FOR ENVI se jedná o výrazný zásah do jeho „know-how“.

K vymezení dílčích plnění obeslaný dodavatel TRAM FOR ENVI uvádí, že „(p)ožadavek stanovený zadavatelem je sice formulován velmi široce, nicméně naše společnost by v případě získání této veřejné zakázky měla zájem na maximální součinnosti a spolupráci se zadavatelem tak, aby kompletace trolejbusů probíhala bez komplikací“.

K pojištění odpovědnosti za škody v minimální výši 35 000 000 Kč oslovený dodavatel TRAM FOR ENVI uvádí, že tento požadavek považuje za legitimní „[…] nicméně jak již bylo zmíněno – v případě, kdy má uchazeč zaručen odběr pouze 2 ks sad komponentů, ale předmětem hodnocení nabídek je jednotková nabídková cena za sadu při dodání až 40 ks sad komponentů, je problematické rozpočítání nákladů do nabídkové ceny za 1 ks sady komponentů. Uchazeč nemá jistotu odběru více než 2 ks sad komponentů a je tedy nucen náklady na pojištění rozpočítat do jednotkové nabídkové ceny při uvažované dodávce pouze 2 ks sad komponentů.“

K zajištění bankovní záruky za řádné plnění povinností ve výši 15 000 000 Kč oslovený dodavatel TRAM FOR ENVI uvádí, že se prostřednictvím námitek odeslaných zadavateli dne 5. 5. 2021 snažil neúspěšně o odstranění předmětného požadavku.

Ve vztahu ke kombinaci požadavků na pojištění odpovědnosti za škody a bankovní záruku oslovený dodavatel TRAM FOR ENVI mimo jiné uvádí, že „(k)ombinace zmíněných požadavků pro nás představovala taková omezení, že jsme se rozhodli nabídku do výše zmíněného výběrového řízení nepodávat“.

Dne 3. 8. 2021 Úřad obdržel odpověď od obeslaného dodavatele SOR Libchavy z téhož dne, ve které tento uvádí, že podal v zadávacím řízení nabídku, přičemž v zadávacích podmínkách neidentifikoval žádný aspekt, který by bránil v podání nabídky, či který by považoval za nepřiměřený či jinak omezující hospodářskou soutěž na relevantním trhu.

K vymezení dílčích plnění obeslaný dodavatel SOR Libchavy uvádí, že popis poskytování technické pomoci při kompletaci trolejbusů a obecně zajištění funkce šéfmontáže v rámci zadávacích podmínek a ve vysvětlení zadávací dokumentace považuje za „[…] dostatečný a odpovídající, když směřuje k zajištění standardních činností běžně prováděných při montáži předmětu plnění. Požadavek […] směruje k účasti osoby, která je nedílnou součástí všech podobných montáží, a která poskytuje zastřešující technologické know-how. […] jedná se o součást běžné praxe. Již z uvedeného důvodu tak náplň této činnosti nemusí být předmětem podrobné definice ze strany zadavatele. Dodavatel tak má za to, že osoba odborně zdatná, která se na daném trhu standardně pohybuje, nemohla získat oprávněnou, opodstatněnou pochybnost ohledně vymezení této role, resp. vymezení požadované technické pomoci. […] v dotčené zadávací podmínce či podmínkách nespatřujeme žádnou nejednoznačnost, neboť profesionálům na relevantním trhu je naprosto zřejmý obsah zadavatelem požadovaného plnění.“

K pojištění odpovědnosti za škody v minimální výši 35 000 000 Kč oslovený dodavatel SOR Libchavy uvádí, že tento požadavek považuje za přiměřený ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky i poměrům na trhu, k čemuž dále uvádí, že „(p)ojištěním v této výši pojistného plnění dle našeho názoru disponuje většina společností – výrobců pohybujících se na relevantním trhu. Zde upozorňujeme, že naše společnost není největším soutěžitelem na trhu, přesto dosahujeme obratu cca 3 mld. Kč ročně. V tomto kontextu je tak požadavek na pojistné plnění 35 mil. Kč naprosto přiměřený a dle našeho názoru reálně nemůže představovat překážku podání nabídky pro žádného relevantního výrobce a dodavatele na území ČR“.

K zajištění bankovní záruky za řádné plnění povinností ve výši 15 000 000 Kč oslovený dodavatel SOR Libchavy uvádí, že z jeho pohledu se s přihlédnutím k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ve výši 280 000 000 Kč nejedná o zatěžující ani nepřiměřený požadavek zadavatele.

Ve vztahu ke kombinaci požadavků na pojištění odpovědnosti za škody a bankovní záruku oslovený dodavatel uvádí, že označené požadavky nepovažuje za omezující ani ve vzájemné kombinaci, k čemuž dodává, že „[…] relevantní dodavatelé, u kterých lze předpokládat podání nabídek, jsou natolik velké a renomované společnosti, že jsou schopny tyto požadavky splnit bez dalšího, resp. např. pojištěním v požadované výši pojistného plnění disponují již standardně, v rámci svého podnikání“.

Dne 5. 8. 2021 Úřad obdržel odpověď obeslaného dodavatele EKOVA ELECTRIC z téhož dne, ve které tento uvádí, že žádosti o sdělení informací nelze vyhovět, jelikož předmětem veřejné zakázky je dodávka výrobku, který oslovený dodavatel EKOVA ELECTRIC nevyrábí a ani v dohledné době vyrábět nehodlá.

Usnesením č. j. ÚOHS-25801/2021/535/MNe ze dne 30. 7. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu 3 pracovních dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – písemnému sdělení, které dokumenty, resp. konkrétní části (strany) příslušných dokumentů, jež zadavatel zaslal Úřadu jako součást dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky v rámci předmětného správního řízení, obsahují komunikační protokoly, na základě kterých má být zajištěna 100% kompatibilita „Řídícího a informačního systému RIS II“ a „Elektronického odbavovacího systému EOC II“ s ostatními zařízeními zadavatele dle bodu 2.1 zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky.

Dne 5. 8. 2021 Úřad od zadavatele obdržel jeho vyjádření z téhož dne, ve kterém zadavatel uvádí následující: „Součástí zadávací dokumentace k veřejné zakázce […] byla dle bodu 17.2. i dokumentace skutečného provedení Řídícího a informačního systému RIS II a dle bodu 17.3. i dokumentace skutečného provedení Elektronického odbavovacího systému EOC II.

Dle zadavatele jsou výše uvedené komunikační protokoly „[…] zcela dostatečné pro kompatibilitu Řídícího a informačního systému RIS II a Elektronického odbavovacího systému EOC II s okolními subsystémy vozidla, včetně Dopravního dispečinku DPMB. Protokoly jsou v podrobnosti jednotlivých bitů, včetně jejich popisu a komentářů. Vyšší detail či podrobnost již není z principu možná. […] Zadavatel dále upozorňuje, že výše uvedená dokumentace a protokoly byly zaslány účastníkům zadávacího řízení na vyžádání v souladu s čl. 15.2 zadávací dokumentace. Stěžovatel - společnost ŠKODA ELECTRIC, a.s. o tuto dokumentaci, která obsahovala komunikační protokoly, vůbec nepožádal“.

Usnesením č. j. ÚOHS-27842/2021/535/MNe ze dne 16. 8. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – předložení seznamu dodavatelů, kteří v souladu s § 96 odst. 2 zákona podali žádost o poskytnutí neveřejné části zadávací dokumentace (tj. příloh uvedených v čl. 17.2, 17.3 a 17.4 zadávací dokumentace) a kterým byla předmětná část zadávací dokumentace poskytnuta.

Dne 19. 8. 2021 Úřad od zadavatele obdržel jeho vyjádření z téhož dne, ve kterém zadavatel mimo jiné uvádí, že „[…] zbývající část zadávací dokumentace byla poskytnuta dodavateli SOR Libchavy s.r.o., a to na základě jeho žádosti ze dne 13.1.2021“.

Usnesením č. j. ÚOHS-29565/2021/535/MNe ze dne 1. 9. 2021 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě k tomu určené, ani později, v řízení nevyjádřil.

Dne 9. 9. 2021 obdržel Úřad od navrhovatele podání z téhož dne označené jako „Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“ (dále jen „vyjádření k podkladům“).

Navrhovatel ve vyjádření k podkladům předně uvádí, že z vyjádření obeslaných dodavatelů (s výjimkou dodavatele SOR Libchavy, který jako jediný nakonec podal nabídku v zadávacím řízení) plyne, že zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek excesivně, k čemuž dále dodává, že „(p)otenciální dodavatelé se po provedeném vyhodnocení podnikatelských rizik, která pro ně takto nezákonně stanovené zadávací podmínky skýtaly, rozhodli tato neakceptovat a nabídku nepodávat. Jejich postup proto jen dokazuje, že námitky navrhovatele nejsou pouhým odrazem jeho hypotetických úvah a domněnek, ale odráží realitu na relevantním trhu“. Dle navrhovatele se současně zadavateli nepodařilo relevantním způsobem vyvrátit tvrzení uvedená v návrhu a Úřad by tedy měl rozhodnout, jak je uvedeno v petitu návrhu. Dále se navrhovatel vyjadřuje k některým argumentům zadavatele obsaženým v rámci vyjádření k návrhu.

Navrhovatel v návaznosti na zadavatelem tvrzený nesouhlas navrhovatele „s koncepcí předmětu plnění veřejné zakázky“, v jehož důsledku má navrhovatel konstruovat námitky směřující k neurčitosti a disproporcionalitě zadávacích podmínek, uvádí, že stěžejní obsah námitkové argumentace navrhovatele spočívá v identifikaci řady nedostatků zadávacích podmínek, které nejenže odporují zákonu, ale zcela nesporně „[…] ovlivnily hospodářskou soutěž“. Uvedené navrhovatel dovozuje mimo jiné z toho, že v zadávacím řízení byla podána pouze jediná nabídka, která navíc „[…] překračuje předpokládanou hodnotu o cca 18,5 mil. Kč bez DPH […] z vyjádření potenciálních dodavatelů, společností TRAM FOR ENVI s.r.o., Bammer Trade a.s. a Cegelec a.s., reagujících na žádost o sdělení informací ÚOHS, vyplývá, že někteří z nich zvažovali svou účast a dokonce věnovali čas přípravě nabídky, nicméně zadavatel svým postupem v zadávacím řízení zapříčinil, že tito se nakonec rozhodli nabídku nepodat. Proto nelze hovořit o jakékoliv rovné hospodářské soutěži a zadavatel ani nebude schopen porovnat, nakolik je podaná nabídka kvalitní, neboť jen těžko může zadavatel při tomto výjimečném způsobu poptávání předmětu plnění vycházet ze svých zkušeností z jiných zadávacích řízení.“

Navrhovatel dále uvádí, že „[…] považuje za chybnou celou konstrukci práv a povinností smluvních stran týkající se průběhu kompletace, schvalování vozidel Drážním úřadem s vazbou na platební podmínky a sankce, přičemž výhodnost či nevýhodnost závazkového vztahu v tomto případě je nutné hodnotit komplexně a ve vzájemných souvislostech“, přičemž dle navrhovatele jeho tvrzení potvrdili ve svých vyjádřeních k žádosti o sdělení informací i někteří obeslaní dodavatelé, konkrétně Bammer Trade a.s. a Cegelec a.s.

Ve vztahu k namítaným požadavkům na technickou kvalifikaci navrhovatel uvádí, že „[…] dle jeho názoru zadavatel nestanovil požadavek v souladu s § 79 odst. 1 věta první ZZVZ, zadavatel se proto mýlí, pokud vytýkanou nezákonnost spojuje se údajným záměrem navrhovatele omezit účast jiných dodavatelů v tomto zadávacím řízení. Navrhovatel […] prosazuje zájem na rovné soutěži dostatečně kvalifikovaných dodavatelů, kteří budou schopni garantovat zadavateli kvalitu při plnění veřejné zakázky.“

Navrhovatel dále uvádí, že nastavení zadávacích podmínek se ukázalo diskriminační vůči vícero dodavatelům, k čemuž dodává, že „[…] otázka podání či nepodání nabídky jednotlivými dodavateli vůbec nesouvisela s časem, který k podání nabídky měli […], ale právě s hodnocením podnikatelských rizik, která by byla důsledkem podání řádné nabídky dodavateli v zadávacím řízení, a to ať už šlo o rizika spojená s neurčitostí zadávacích podmínek či s jejich nepřiměřeností (blíže viz dřívější podání navrhovatele a vyjádření potenciálních dodavatelů TRAM FOR ENVI s.r.o., Bammer Trade a.s. a Cegelec a.s.)“.

Dle navrhovatele je „otázka přenosu odpovědnosti za schválení vozidel na vybraného dodavatele“ jedním ze základních sporných bodů mezi ním a zadavatelem. K tomuto navrhovatel uvádí, že „[…] netvrdí, že takové plnění je od počátku nemožné, ale že jde o nepřiměřený požadavek zadavatele, který takto identifikovali i další potenciální dodavatelé. Celý smluvní proces, jakým by vybraný dodavatel musel projít, aby vůbec dosáhl práva na úhradu zbytku smluvní ceny (pokud vůbec, neboť potřebná ujednání v obchodních podmínkách chybí a naopak stanoví poměrně vysoké sankce za porušení kterékoliv povinnosti vybraného dodavatele) znamená značné vychýlení ekonomické rovnováhy smluvního vztahu ve prospěch zadavatele. […] Samotná možnost vyvinění se z odpovědnosti za vady vybraným dodavatelem může být výkladově nejasná, neboť dotčený článek X. návrhu rámcové dohody by bylo možné také vyložit tak, že se uplatňuje pouze na vady vzniklé po uvedení vozidel do provozu (tedy až v okamžiku, kdy bude vydán Průkaz způsobilosti). Pak by daný článek na sporná práva a povinnosti stran vůbec nedopadal. Jak by pak zadavatel postupoval při plnění veřejné zakázky, pokud je povinen dodržovat povinnosti dle uzavřené smlouvy a jednat s péčí řádného hospodáře, tzn. vymáhat také veškeré smluvní pokuty a vzniklé újmy, ani nebude navrhovatel raději domýšlet. Neurčitost zadávacích podmínek je totiž patrná na mnoha místech v zadávací dokumentaci.“

Navrhovatel dále k namítanému vymezení vedlejších předmětů plnění uvádí, že obeslaní dodavatelé „[…] potvrdili, že rozsah plnění byl stanoven neurčitě, vágně a že přesný rozsah činností nebylo možné pro účely sestavení nabídky jednoznačně určit, a to také s přihlédnutím k ojedinělému konceptu nastavení předmětu veřejné zakázky“.

Navrhovatel dále k požadavkům zadavatele na „pojištění odpovědnosti“ a „bankovní záruku“ uvádí, že „(p)řezajištění povinností vybraného dodavatele je obecně excesivní postup a v tomto případě se značně odráží v nabídkové ceně, což potvrdili rovněž potenciální dodavatelé. Zadavatel se tedy svým postupem současně dopouští porušení zásad 3E, které je povinen dodržovat podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Navíc se zadavatel mylně domnívá, že vybraný dodavatel bude mít prostor pro včasnou obranu proti neoprávněnému čerpání bankovní záruky. S tímto závěrem však nelze souhlasit z důvodu, že záruční listina má být vystavena jako nepodmíněná a na první požádání, což v podstatě vylučuje jakoukoliv formu obrany před jejím čerpáním.“

Navrhovatel dále ve vztahu k namítané neurčitosti lhůt obsažených v návrhu rámcové dohody uvádí, že „[…] tyto nedostatky jsou dle názoru navrhovatele tak zásadní, že pouhý dodatečný výklad provedený zadavatelem nemůže zhojit nezákonnost zadávacích podmínek spočívající v jejich neurčitosti“.

Navrhovatel dále ve vztahu k namítané nedostatečné ochraně práv vyplývajících z licenční smlouvy uvádí, že absence smluvní pokuty je pro navrhovatele „[…] zcela zásadní pro účinnou ochranu jeho obchodního tajemství a know-how“.

Navrhovatel dále ve vztahu k namítanému nastavení hodnotících kritérií uvádí, že dle jeho názoru by v případě podání více nabídek byla konstrukce nabídkových cen „[…] ve vazbě ‚jistého odběru‘ předmětu plnění a nákladů na poskytnutí bankovní záruky […]“ velmi různá. Dle navrhovatele „(d)odavatelé, kteří by přistoupili ke kapitalizaci všech rizik ve své nabídce, zjevně předpokládali, že by předkládali nekonkurenční nabídku, a s vědomím této skutečnosti se rozhodli nabídku ani nepodat“.

Navrhovatel dále ve vztahu k namítané neurčitosti požadavku na „dovybavení vozovny Komín“ uvádí, že jelikož zadavatel uvedené neosvětlil v rámci žádného vysvětlení zadávací dokumentace, jedná se o další neurčitost a nejasnost zadávacích podmínek.

Navrhovatel na závěr vyjádření k podkladům uvádí, že kvalifikovaně upozornil zadavatele na nedostatky v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, zadavatel přesto ke změně zadávací dokumentace nepřistoupil. Z podkladů pro rozhodnutí shromážděných Úřadem dle navrhovatele přitom vyplývá, že porušení zákona ze strany zadavatele byla identifikována také dalšími potenciálními dodavateli, které Úřad obeslal s žádostí o poskytnutí informací. S ohledem na výše uvedené a v kontextu dříve podaných námitek, jakož i argumentace použité v návrhu, navrhovatel setrvává na svém návrhu v plném rozsahu.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl · ve výroku I. tohoto rozhodnutí podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části návrhu, ve kterém navrhovatel namítá nezákonný postup zadavatele ve vztahu k vysvětlení ZD č. 7, neboť uvedené části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a · ve výroku II. tohoto rozhodnutí ve zbývající části návrhu podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Navrhovatel podal dne 23. 3. 2021 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky námitky, kterým zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 7. 4. 2021 vyhověl.

Navrhovatel podal dne 30. 4. 2021 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky další námitky, které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 5. 2021 v plném rozsahu odmítnul.

Navrhovatel podal dne 14. 5. 2021 zadavateli žádost o prodloužení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel vysvětlením ZD č. 7 ze dne 17. 5. 2021 navrhovatele informoval o tom, že lhůtu pro podání nabídek neprodloužil. Vysvětlení ZD č. 7 nebylo ze strany zadavatele následně zveřejněno na profilu zadavatele.

Úřad primárně předesílá, že základním pilířem ochrany dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele jsou námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona. Námitky je zadavateli nutno podat písemně, ve lhůtách stanovených v ustanovení § 242 zákona (tj. povinnost podat námitky včas) a taktéž musí námitky splňovat náležitosti vyjmenované v § 244 zákona (tj. povinnost podat námitky řádně). Platí přitom, že pokud chce dodavatel brojit proti nezákonnému postupu zadavatele návrhem u Úřadu, avšak tomuto návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad podle § 257 písm. h) zákona zahájené správní řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Citované ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Je tomu tak právě proto, že v případě pochybení může zadavatel na základě indicií získaných z námitek svůj postup sám napravit a pokračovat dále v zadávacím řízení bez ingerence státní moci. Pakliže ovšem dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní řádně a včas, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

Navrhovatel v rámci návrhu mimo jiné napadal postup zadavatele ve vztahu k neuveřejnění vysvětlení ZD č. 7 ze dne 17. 5. 2021 na profilu zadavatele, k čemuž mimo jiné uvedl, že „[a]čkoliv šlo o vysvětlení poskytnuté po lhůtě uvedené v § 98 ZZVZ, postupoval-li zadavatel při vyřízení žádosti navrhovatele dle § 98 ZZVZ, měl povinnost toto také uveřejnit na svém profilu“ (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se tedy nejprve zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl touto částí návrhu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat v téže věci zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

Úřad zjistil, že v průběhu zadávacího řízení obdržel zadavatel od navrhovatele celkem dvě podání obsahující námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona. Jednalo se o námitky ze dne 23. 3. 2021 a námitky ze dne 30. 4. 2021, kterými navrhovatel v obou případech brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Dle obdržené dokumentace o zadávacím řízení se jednalo o jediné námitky navrhovatele, které předcházely podání návrhu u Úřadu.

Z výše uvedeného je tedy Úřadu zřejmé, že návrhu v části, který směřuje proti postupu zadavatele ve vztahu k neuveřejnění vysvětlení ZD č. 7 ze dne 17. 5. 2021 na profilu zadavatele, nepředcházely řádně a včas podané námitky, neboť ani v námitkách ze dne 23. 3. 2021, ani v námitkách ze dne 30. 4. 2021 toto konkrétní tvrzení obsaženo není, přičemž zde ani z logiky věci obsaženo být nemohlo, jelikož se týká úkonu zadavatele, který byl učiněn až po podání obou zmíněných námitek. Z uvedeného důvodu Úřad ve vztahu k této části návrhu podle § 257 písm. h) zákona správní řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Pro úplnost Úřad podotýká, že se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.

Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „(…) lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím“.Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení o části návrhu rozhodnutím.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) a b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona, b) zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 73 odst. 6 zákona zadavatel, pokud požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 99 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Podle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

Podle § 116 odst. 3 zákona kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V bodě 2.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky následující: „Předmětem veřejné zakázky ‚Dodávka komponentů pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a poskytnutí souvisejících služeb, zhotovení výrobní dokumentace pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a uzavření licenční smlouvy k výrobní dokumentaci pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů‘ je: a) vypracování a dodání výrobní dokumentace nezbytné k zajištění sestavení a kompletaci vozidla (dvounápravového nízkopodlažního trolejbusu) podle technických požadavků zadavatele uvedených v příloze č. 1 této ZD – Soupis požadavků na dodávku komponentů pro montáž dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a na základě uzavřené smlouvy o dílo, jejíž vzor tvoří přílohu č. 3 ZD (součástí výrobní dokumentace pro kompletaci bude seznam komponentů pro kompletaci vozidla vypracovaný dle vzoru tvořícího přílohu č. 2 smlouvy o dílo, rozsah dokumentace bude minimálně v rozsahu přílohy č. 4 smlouvy o dílo; výrobní dokumentace pro kompletaci bude zpracována také na základě technických podmínek tvořících přílohu č. 3 smlouvy o dílo,