ÚOHS S0195/2023/VZ – Diagnostika nestabilních úseků železničního spodku

Zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7,

V bodě 4. zadávací dokumentace zadavatel mj. určil, že předmětem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody s pěti dodavateli, jimž budou následně zadávány dílčí veřejné zakázky postupem podle § 132 odst. 3 písm. b) zákona, tedy bez obnovení soutěže.

Dne 9. 3. 2023 zadavatel obdržel námitky navrhovatele – Gecons s.r.o., IČO 07809069, se sídlem Vídeňská 297/99, 639 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 3. 2023 Mgr. Pavlem Říčkou, advokátem, ev. č. ČAK 11515, advokátní kancelář Ad

S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl námitkám navrhovatele, a tento nesouhlasí s argumentací zadavatele, který podané námitky ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel dne 3. 4. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 31. 3. 2023 (dále jen „návrh“).

Úvodem svého návrhu navrhovatel konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem a označuje je za diskriminační. Podle navrhovatele jsou zadávací

Navrhovatel rovněž uvádí, že je plně způsobilý kvalitně realizovat dílčí veřejné zakázky, jež budou zadávány na základě rámcové dohody. V následující části návrhu navrhovatel konkretizuje tvrzená pochybení zadavatele při vymezení zadávacích podmínek.

Navrhovatel má za to, že zadavatel realizuje pouze jedno zadávací řízení, do kterého sloučil dvě vzájemně oddělitelná a nepodmíněná plnění (služby/dílo), která spolu formálně, věcně a funkčně nesouvisejí, proto by podle navrhovatele neměly být považovány za jedinou veřejnou zakázku, ale za zakázky samostatné. Nadto zadavatel (podle navrhovatele) stanovil, že dodavatel zaměřený na zpracování projektu IGP se může účastnit soutěže o dílčí veřejné zakázky na zpracování IGP projektu pouze tehdy, pokud splňuje nejen kvalifikační požadavky, které se vztahují ke zpracování projektu, ale i požadavky, které se vztahují k samotné realizaci tohoto IGP projektu. K tomu však měl zadavatel ještě stanovit další zadávací podmínku, že je vyloučeno, aby tentýž dodavatel realizoval zpracování IGP projektu a následně tento projekt i realizoval.

Navrhovatel opakovaně zdůrazňuje, že je schopen realizovat obě zadavatelem požadovaná plnění, resp. oba typy dílčích veřejných zakázek, které mají být na základě rámcové dohody realizovány. Současně však dodává, že sloučením dvou plnění do předmětu jednoho zadávacího řízení bylo navrhovateli znemožněno účastnit se soutěže o poskytování služeb, tj. zpracování projektu IGP, a to „[…] bez ohledu na nepřiměřenost či přiměřenost stanovených kvalifikačních požadavků k Dílu (tedy samotné realizaci IGP), neboť tyto nemají k předmětu (a tedy i k rozsahu a složitosti předmětu) Služeb žádný relevantní vztah.“ Následně dodává, že když zadavatel vymezil nepřiměřeně a diskriminačně zadávací podmínky vztahující se „takřka výhradně“ k realizaci IGP, omezil tím potenciální dodavatele služeb (zpracování projektu IGP), jakož i potenciální dodavatele díla (realizace IGP), kteří by jinak byli schopni dílo realizovat.

Výše popsanou část návrhu navrhovatel shrnuje tak, že zadavatel buď neoprávněně sloučil dvě samostatná plnění (samostatné „veřejné zakázky“) do předmětu jednoho zadávacího řízení, a pro tyto stanovil společné a nepřiměřené kvalifikační požadavky, nebo, pokud předmětná samostatná plnění představují jednu veřejnou zakázku podle § 18 zákona, zadavatel pochybil, když tuto veřejnou zakázku nerozdělil na části, přestože sám současné poskytování obou plnění jedním dodavatelem výslovně zakazuje. Navrhovatel svá tvrzení podepírá odkazem na rozhodovací praxi Úřadu1, soudní judikaturu, směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU)2, jakož i odkazem na odbornou literaturu3.

V následující části svého návrhu navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele, aby účastníci zadávacího řízení předložili seznam významných referencí s obdobným charakterem plnění

vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 243.

Navrhovatel předně brojí proti tomu, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zásadně změnil koncept zadávacích podmínek dotčeného zadávacího řízení, když měl „nově“ stanovit požadavek, aby účastníci doložili realizaci referenčních zakázek, které se týkají provedení „podrobného IGP“ (namísto původního „IGP“), aniž by tento svůj postup zadavatel odůvodnil, což navrhovatel považuje za netransparentní. Podle navrhovatele není důvod vztahovat kvalifikaci výlučně k podrobným průzkumům, neboť, mimo jiné, má navrhovatel za to, že v případě provádění IGP na nestabilních úsecích železničního spodku dochází ke zpracování zejména posudků „doplňkových“. Navrhovatel shrnuje, že dodavatel, který disponuje zkušeností s realizací předběžného či doplňkového průzkumu, nemůže být apriori diskvalifikován z možnosti provést i průzkum podrobný, neboť se jedná o identickou činnost, vykazující odlišnost pouze v rozsahu a detailech. Navrhovatel má rovněž za to, že „předběžné“, „podrobné“ i „doplňkové“ průzkumy realizují tytéž osoby se stejnou úrovní odborné kvalifikace, proto řešený požadavek zadavatele považuje za nepřiměřený, diskriminační a za omezující ve vztahu k hospodářské soutěži.

Podstatnou část svého návrhu navrhovatel směřuje proti požadavku zadavatele na prokázání kritéria technické kvalifikace dodavatelů, když podle navrhovatele zadavatel vymezil minimální úroveň tohoto kritéria tak, že po účastnících zadávacího řízení požaduje, aby předložili minimálně dvě referenční zakázky poskytnuté za posledních pět let, přičemž jejich finanční objem musí v souhrnu dosahovat částky 18 500 000,- Kč bez DPH a současně finanční objem alespoň jedné této reference musí zahrnovat IGP v hodnotě alespoň 7 500 000,- Kč bez DPH. Navrhovatel má za to, že právě požadovaná hodnota alespoň jedné referenční zakázky ve výši min. 7 500 000,- Kč je zcela zjevně nepřiměřená, neboť podle navrhovatele neodpovídá situaci a možnostem většiny dodavatelů působících na relevantním trhu.

Navrhovatel má za to, že zadavatel svým postupem diskvalifikuje ty dodavatele, kteří mají dostatečné zkušenosti i kapacity k plnění zakázek o menších finančních objemech a mohli by je bez obtíží realizovat. Podle navrhovatele měl zadavatel rozdělit „[…] veřejnou zakázku na části podle (pásem) hodnot plnění […].“

Navrhovatel ve svém návrhu rovněž vyjadřuje názor, že se zadavatel nachází v nejistotě ohledně hodnot dílčích veřejných zakázek, které bude na základě předmětné rámcové dohody zadávat, což mu však nezabránilo přistoupit k nastavení kvalifikačního kritéria na úrovni nejvyšší očekávané hodnoty budoucí dílčí zakázky, což podle navrhovatele vede k nedůvodnému vytváření překážek hospodářské soutěže. Z uvedeného důvodu by podle navrhovatele měla být rámcová dohoda odstupňována v určitých stupních, resp. pásmech, ke kterým by byly stanoveny přiléhavé kvalifikační požadavky. Podle navrhovatele tedy zadavatel nepřiměřeně, diskriminačně a nedůvodně omezil hospodářskou soutěž, když shora

Nad rámec uvedeného navrhovatel rovněž označil za rozporný se zákonem požadavek zadavatele, aby účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách předložili osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších referencí. Navrhovatel se totiž domnívá, že přestože zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku, svůj požadavek stanovil podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Podle navrhovatele tedy zadavatel nemá možnost odchýlit se od kvalifikačních požadavků vymezených a formulovaných čtvrtou částí zákona. Podle navrhovatele je požadavek zadavatele na získání osvědčení objednatele služeb „(…) neúměrně a nedůvodně zatěžující v rozporu se základními principy nové právní úpravy dle ZZVZ (…)“ a je třeba na něj pohlížet jako na nezákonný. Na podporu svého tvrzení navrhovatel připojuje odkazy na odbornou literaturu4 i rozhodovací praxi Úřadu5.

Závěrečná část návrhu směřuje proti navrhovatelem tvrzeným vadám zadávací dokumentace.

Navrhovatel ve svém návrhu rovněž napadá položku č. 4.16 výkazu výměr, která je definována jako „Stanovení znečištění zemin v rozsahu dle Vyhl. 294/2005 Sb.“ Navrhovatel zdůrazňuje, že se jedná o neplatný právní předpis, který byl podle zadavatele zrušen k 1. 1. 2021, tj. téměř dva roky před zahájením dotčeného zadávacího řízení. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že neplatná vyhláška, na kterou zadavatel odkázal, stanovuje činnosti a jejich rozsah jinak než platné předpisy, proto nebylo možné dotčenou položku výkazu výměr řádně a srovnatelně ocenit. Navrhovatel dodává, že výkaz výměr byl i v dotčené části zadavatelem stanoven netransparentním a nejasným způsobem, jenž brání nacenění.

Navrhovatel svůj výše popsaný návrh uzavírá shrnutím, že mu výše popsaným postupem zadavatele při stanovení zadávacích podmínek předmětného zadávacího řízení vznikla podstatná újma spočívající v tom, že není schopen účastnit se zadávacího řízení, sestavit, nacenit a podat nabídku, což v důsledku povede k tomu, že nebude moci realizovat předmět plnění dílčích veřejných zakázek, získat přiměřený zisk a nabýt referenční zkušenosti.

Úřad obdržel předmětný návrh dne 3. 4. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 3. 4. 2023. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Dne 13. 4. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Zadavatel úvodem svého vyjádření k návrhu označuje návrh navrhovatele za nedůvodný; a následně se vyjádřil k rozsahu stanoveného předmětu plnění. Zadavatel se označuje za investorskou organizaci státu, která zadává velké množství geologických průzkumů a návazných sanačních prací. Zadavatel sice připouští, že při vymezení zadávacích podmínek postupoval poněkud specificky, avšak současně dodává, že tak činil s ohledem na svoje zkušenosti v dané oblasti, když má za to, že běžné postupy zadávání IGP nejsou pro jeho potřeby vhodné. Z uvedeného důvodu musel klást relativně vyšší požadavky na kvalifikaci dodavatelů a zavést takový systém, aby jednotliví účastníci rámcové dohody mohli realizovat vždy buď projektování nebo samotnou realizaci průzkumu. Tímto chtěl zadavatel docílit, aby kvalifikovaný realizátor dozoroval nad kvalitou projektu.

Zadavatel zdůrazňuje, že má za to, že navrhovatel není k podání návrhu věcně legitimován, neboť není schopen podat nabídku, ani kdyby zadavatel jeho námitkám v plném rozsahu vyhověl. Zadavatel svá tvrzení odvozuje od skutečnosti, že k založení dodavatele došlo v lednu roku 2019 a zadavatel, co by prakticky monopolní zadavatel stavebních prací na železničních drahách v ČR, nemá informaci, že by navrhovatel dosud uskutečnil projekční ani realizační práce na stavbách drah. Podle zadavatele není navrhovatel schopen splnit požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace v podobě doložení zkušeností s prováděním IGP na drážních stavbách.

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu zdůrazňuje, že jsou to právě jeho potřeby, které jsou primárně určující pro vymezení předmětu veřejné zakázky. Zadavatel potřeboval zajistit provádění inženýrskogeologických průzkumů v geologicky složitých podmínkách nestabilních úseků železničních drah. Cílem zadavatele bylo získat „[…] malý stabilní okruh vysoce kvalifikovaných dodavatelů s komplexními zkušenostmi (jak s projektováním, tak i s realizací), kteří se budou při zajišťování obou druhů činností nejen střídat, ale rovněž alternovat.“

Zadavatel opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí o předmětu veřejné zakázky a způsobu jeho plnění je jeho výsostným rozhodnutím, neboť zadavatel toto rozhodnutí činí podle svých potřeb, které on sám zná nejlépe. Zadavatel zvolenými zadávacími podmínkami zamýšlel vytvořit jakýsi rotační systém, ve kterém se budou střídat účastníci rámcové dohody, a to vždy buď na pozici projektanta či na pozici realizátora průzkumu. Zadavatel koncipoval předmět rámcové dohody i s důrazem na časovou úsporu oproti zadávání dvou zadávacích řízení.

Zadavatel vychází ze své dlouholeté zkušenosti na relevantním trhu, když má za to, že všichni příhodní dodavatelé v praxi projektují IGP a současně jej i realizují. Zadavatel zdůrazňuje, že ostatně i sám navrhovatel ve svém návrhu prohlašuje, že je schopen realizovat oba typy dílčích veřejných zakázek, jež budou na základě rámcové dohody zadávány.

Zadavatel uvádí, že může v přiměřené míře požadovat jakýkoliv kvalifikační požadavek, který dokládá schopnost dodavatele plnit konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel tvrdí, že by stanovil požadavek na zkušenost s realizací IGP i v případě, že by zakázky rozdělil a realizaci projekčních prací by zadával v samostatném zadávacím řízení. Zadavatel zdůrazňuje, že se IGP bude provádět na rozsáhlých a geologicky velmi komplikovaných oblastech, na kterých jsou umístěny stavby starší než sto let, mnohdy bez relevantní projektové dokumentace.

V následující části svého vyjádření k návrhu zadavatel reaguje na námitku navrhovatele, která souvisí se změnou zadávací dokumentace, kdy měl zadavatel v průběhu zadávacího řízení uvést, že bude k prokázání kritéria technické kvalifikace požadovat „podrobný IGP“ namísto původního „IGP“. Zadavatel však zdůrazňuje, že učinil průzkum údajů uvedených v registru smluv a z něj vyvozuje, že navrhovatel nedisponuje žádnou referencí na provádění IGP v libovolném stupni na železniční trati. Tedy, i kdyby navrhovateli vyhověl a svůj požadavek na předložení „podrobného“ IGP by stáhl, navrhovatel by stále kvalifikaci nesplňoval. Podle zadavatele navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu.

Zadavatel dále odkazuje na normu ČSN P 73 1005, která rozlišuje „předběžný IGP“, „podrobný

Zadavatel uvádí, že svým výše popsaným postupem pouze odstranil nepřesnost v textu zadávací dokumentace, nedošlo k její změně ani ke změně koncepce kvalifikačních požadavků.

Zadavatel dodává, že předmětem plnění rámcové dohody mají být právě činnosti na úrovni „podrobného IGP“. „Doplňkový IGP“ bude zpracováván pouze v případě potřeby na základě výsledků zpracovaného IGP.

V další části svého vyjádření k návrhu zadavatel oponuje navrhovateli, který tvrdí, že zadavatel stanovil nepřiměřeně požadavky na prokázání kritéria technické kvalifikace dodavatelů.

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu následně obhajuje svůj požadavek na předložení min. jedné referenční zakázky ve výši min. 7 500 000,- Kč, což podle něj již bylo podrobně vypořádáno v rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Zadavatel uvádí, že zakázky na IGP v hodnotě přes 7 500 000,- Kč běžně zadává, zmiňuje, že všechny tři poslední zakázky tohoto druhu, které zadával, přesahovaly tuto hranici. Zadavatel předpokládá, že na základě dotčené rámcové dohody bude realizovat dílčí veřejné zakázky s obdobným finančním objemem.

Zadavatel odmítá, že by svým postupem přispěl k uzavření trhu, jak ve svém návrhu tvrdí navrhovatel, nicméně zdůrazňuje, že v rámci šetřené rámcové dohody bude poptávat plnění komplikovaných IGP, jenž kladou vysoké nároky na zkušenost dodavatele.

K požadavku zadavatele, aby účastníci zadávacího řízení do svých nabídek zahrnuli osvědčení (referenční listy) dokládající realizaci referenčních zakázek, zadavatel zdůrazňuje, že jej stanovil jako „jiný kvalifikační požadavek“ podle § 167 odst. 1 zákona a nejedná se o požadavek podle § 79 odst. 2 písm. a) či b) zákona.

Zadavatel dále uvádí, že jeho požadavek na předmětné osvědčení pouze vykazuje podobné znaky jako kvalifikační požadavek podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona a nesouhlasí s tím, že by účastníky zadávacího řízení neúměrně zatěžoval a ovlivňoval možnost podat v zadávacím řízení nabídku.

Podle zadavatele navrhovatel žádnou relevantní referencí nedisponuje, protože podle veřejně dostupných informací, které má zadavatel k dispozici, dospěl k závěru, že navrhovatel žádné

Nad rámec uvedeného zadavatel doplňuje, že podle § 79 odst. 5 zákona může dodavatel namísto osvědčení předložit i rovnocenný doklad. Podle zadavatele tento „rovnocenný doklad“ představují dokumenty, jenž mají dodavatelé k dispozici a jsou součástí jejich povinně vedené evidence.

Závěrem svého vyjádření k návrhu zadavatel sděluje, že navrhovatelem namítané „vady“ ve výkazu výměr ve skutečnosti nepředstavují nejasnost, což dokládá i fakt, že všichni účastníci zadávacího řízení dokázali ocenit položku č. 2.10 „Inklinometrické měření“. Zadavatel dodává, že způsob nacenění této položky navrhovateli ozřejmil již v rozhodnutí o jeho námitkách, proto zadavateli není nyní zřejmé, zda je či není tato dílčí námitka součástí návrhu navrhovatele.

Zadavatel Úřadu navrhuje, aby návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením ze dne 19. 4. 2023 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 27. 4. 2023 Úřad vyzval navrhovatele, aby sdělil: • jakou minimální hodnotu zadavatelem požadované reference by považoval za přiměřenou, přičemž současně odůvodní výši jím navrhované přiměřené hodnoty, • jakým konkrétním způsobem by doložil požadovanou referenci, jejíž hodnotu má za přiměřenou.

V reakci na výše uvedené usnesení obdržel Úřad dne 10. 5. 2023 sdělení navrhovatele ze dne

Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel má povědomí o okruhu potenciálních dodavatelů, kteří splňují kvalifikaci, z čehož vyvozuje, že zadavatel musel vědět, do jaké míry omezuje hospodářskou soutěž. Podle navrhovatele zadavatel nemá jasnou představu o hodnotě dílčích zakázek, které budou zadávány na podkladě rámcové dohody, z čehož navrhovatel usuzuje, že hodnoty dílčích veřejných zakázek se mohou řádově pohybovat od desítek tisíc Kč až po stanovenou předpokládanou hodnotu rámcové dohody – 180 000 000,- Kč. Navrhovatel však má za to, že se ve většině případů bude jednat o dílčí veřejné zakázky s nižším finančním objemem, které by mohli realizovat dodavatelé, kteří jsou však postupem zadavatele

Navrhovatel vyzývá Úřad, aby od zadavatele požadoval informace o tom, jací konkrétní dodavatelé jsou schopni splnit stanovené kvalifikační předpoklady a na základě čeho zadavatel usoudil, že dodavatelé, kteří realizovali zakázky o nižších hodnotách, nejsou vhodní, aby realizovali pouze některé dílčí veřejné zakázky, jež budou zadány na základě rámcové dohody.

Závěrem navrhovatel dodává, že pokud je součástí předmětu plnění projekční činnost, požadavek na realizaci IGP nemůže být odůvodnitelný a přiměřený. Navrhovatel konečně připouští, že s ohledem na vymezení předmětu plnění v tomto konkrétním případě by „(…) požadavky na referenční zakázky neměly přesahovat řád desítek, maximálně statisíců Kč.“

K dotazu Úřadu, jak by navrhovatel prokázal, že disponuje referencí ve finančním objemu, který považuje za adekvátní, odpověděl Úřadu, že by „(…) danou referenci samozřejmě doložil zákonem stanoveným způsobem (…)“.

Nad rámec uvedeného navrhovatel opakovaně zdůrazňuje, že disponuje veškerými veřejnoprávními oprávněními potřebnými pro obě části plnění rámcové dohody, přičemž činnosti obsaženy v předmětu plnění rámcové dohody představují jeho hlavní podnikatelskou aktivitu, již vykonává zcela běžně.

Usnesením ze dne 10. 5. 2023 (dále jen „usnesení Úřadu ze dne 10. 5. 2023“) Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonů: • písemnému sdělení okruhu subjektů, které na relevantním trhu zadávají veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění, jako veřejné zakázky zadávané na základě dotčené rámcové dohody, • písemnému sdělení okruhu dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu, a to včetně dodavatelů, kteří mají sídlo mimo území ČR, • písemnému sdělení počtu veřejných zakázek, které zadavatel zadával během posledních pěti let, jejichž hodnota dosahovala alespoň částky 7 500 000,- Kč bez DPH, a svým předmětem plnění odpovídaly požadavkům definovaným v bodu 12 „Technická kvalifikace dle § 79 a 167 odst. 1 ZZVZ“ zadávací dokumentace, přičemž současně označí i konkrétní uchazeče, kteří dotčené veřejné zakázky realizovali, jakož i písemnému sdělení způsobu stanovení předpokládané hodnoty dílčích veřejných zakázek v celkové výši 180 000 000,- Kč bez DPH, které budou na základě citované rámcové dohody zadávány, a to v takové míře podrobnosti, aby bylo zřejmé, kolik veřejných zakázek a v jakých objemech zadavatel plánoval na základě předmětné rámcové dohody zadat.

Dne 16. 5. 2023 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-18375/2023/500 nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení rámcovou dohodu až do pravomocného skončení správního řízení.

Dne 18. 5. 2023 Úřad obdržel podání zadavatele z téhož dne (dále jen „sdělení“).

Ve sdělení zadavatel uvádí, že je v rámci České republiky fakticky monopolním zadavatelem poptávaných služeb, které jsou předmětem rámcové dohody. Zadavatel se rovněž domnívá, že Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnosti, IČO 00005886, se sídlem

Dále zadavatel připojuje následující výčet dodavatelů, o kterých se domnívá, že působí na relevantním trhu, a to včetně dodavatelů, kteří mají sídlo mimo území ČR: •

•

56. • „Rekonstrukce traťového úseku Nesovice (mimo) – Kyjov (mimo)“, cena 8 000 104,- Kč, zhotovitel SUDOP BRNO, spol. s r. o., • „Sanace tělesa železničního spodku Hájek – Dalovice 177,850 – 181,500“, cena

Úřad přípisem ze dne 24. 5. 2023 (dále jen „přípis 1“) žádal dodavatele, kteří v předmětném zadávacím řízení podali nabídku, aby uvedli, zda jim bylo při tvorbě nabídky zřejmé, jakým způsobem nacenit položku uvedenou v bodu č. 2.10. „Inklinometrické měření“ výkazu výměr,

V souvislosti s výše popsaným přípisem 1 Úřad obdržel následující odpovědi účastníků zadávacího řízení: •

60. •

• je schopen realizovat předmět plnění v plném rozsahu pouze ve spolupráci se specializovanými poddodavateli, • nedisponoval a ani nyní nedisponuje zadavatelem požadovanými referencemi, jejichž úroveň je vymezena zadávací dokumentací, • disponuje referencí ve výši 4 100 000,- Kč z provedení IGP na veřejné zakázce „Revitalizace trati Lovosice – Česká Lípa na úseku o délce 17,5 km“, současně však dodává, že se jednalo pouze o jednokolejnou železniční trať, • nedisponuje referencemi z ciziny, • požadavek zadavatele, že se musí jednat o reference, které se pojí s provedením pouze „podrobného IGP“, podle něj nemá žádný podstatný vliv na výše uvedené odpovědi,

Dne 5. 6. 2023 Úřad obdržel vyjádření dodavatele INGEO a.s. ŽILINA z téhož dne, který předložené otázky nezodpověděl, neboť požadované práce nerealizoval a současně dodal, že v dotčeném zadávacím řízení nebyl zadavatelem osloven.

Dne 5. 6. 2023 Úřad obdržel nedatovaný přípis dodavatele Projekce iGEO s.r.o., který sděluje, že:

• je schopen realizovat průzkumné práce v plném rozsahu pro jednotlivé dílčí zakázky, neboť disponuje vybavenou laboratoří mechaniky zemin, strojním vybavením a potřebným softwarem. Dodavatel Projekce iGEO s.r.o. rovněž dodává, že má zkušenosti s prováděním průzkumných prací pro sanaci sesuvů i s projektováním řešení, • dodavatel Projekce iGEO s.r.o. nedisponuje žádnou referenční zakázkou ve výši

Dne 8. 6. 2023 Úřad obdržel vyjádření od dodavatele GEOFOS s.r.o. ze dne 1. 6. 2023, který

Žádostmi o sdělení ze dne 28. 6. 2023 Úřad vyzval dodavatele STRIX Chomutov, a.s., GeoTecGS, a.s., SG Geotechnika a.s., MORAVIA CONSULT Olomouc a.s., SAGASTA s.r.o.,

V reakci na citovanou žádost Úřad dne 29. 6. 2023 obdržel sdělení dodavatele MORAVIA

stavba Kojetín – Přerov“ je i provedení podrobného inženýrskogeologického průzkumu ve výši 10 000 000,- Kč bez DPH. Dodavatel MORAVIA CONSULT Olomouc a.s. však současně uvedl, že předmět plnění této zakázky je nyní právě v realizaci, neboť smlouva o dílo, kterou se zadavatelem uzavřel, nabyla účinnosti dne 31. 3. 2023.

Dne 30. 6. 2023 Úřad obdržel sdělení dodavatele STRIX Chomutov, a.s. z téhož dne, který uvedl (doloženo objednávkovým listem č. 19/650010466 ze dne 19. 12. 2019 a osvědčením

Dne 30. 6. 2023 Úřad obdržel sdělení dodavatele GeoTec GS, a.s. ze dne 29. 6. 2023, který potvrdil informace zadavatele, že jako zhotovitel zakázky „Choceň – Uhersko BC“ provedl podrobný inženýrskogeologický průzkum v ceně 23 741 000,- Kč bez DPH a potvrzuje informace poskytnuté zadavatelem.

Dne 30. 6. 2023 Úřad obdržel sdělení dodavatele EXprojekt s.r.o. z téhož dne, který odkázal na sdělení vedoucího společníka sdružení dodavatelů „Společnost KOjPře“ – dodavatele

Dne 3. 7. 2023 Úřad obdržel sdělení dodavatele SUDOP PRAHA a.s. z téhož dne, který uvedl, že v rámci veřejné zakázky „Modernizace traťového úseku Nymburk (včetně) – Lysá nad Labem (včetně)“ měl zajistit předběžný IGP v ceně 12 282 350,- Kč. Současně však zdůrazňuje, že IGP není dosud dokončen, navíc se jedná o předběžný, nikoliv podrobný IGP. Původně poskytnutou informaci zadavatelem týkající se této zakázky dodavatel SUDOP PRAHA a.s. sice nemůže potvrdit, avšak nad rámec uvedeného dodává, že by byl schopen doložit dokončenou referenční zakázku v požadovaných parametrech a požadovaném finančním objemu, realizovanou za posledních 5 let, přičemž označil čtyři referenční zakázky, kde byl realizován podrobný IGP, a sice: „Zdvoukolejnění trati Branický most – Praha – Krč – odb. Spořilov“, „Modernizace trati Nemanice I – Ševětín“, „Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. Hranice

Dne 3. 7. 2023 Úřad obdržel sdělení dodavatele SG Geotechnika a.s. z téhož dne, který Úřadu sdělil, že stran veřejné zakázky „Choceň – Uhersko BC“ může potvrdit informace zadavatele, když v rámci dotčené veřejné zakázky realizoval (jako vedoucí společník sdružení dodavatelů „GeoTec+SG“) podrobný IGP v celkové ceně 23 741 000,- Kč.

Dodavatel SG Geotechnika a.s. se téhož dne vyjádřil i k veřejné zakázce „Sanace tělesa železničního spodku Hájek Dalovice 177,850 – 181,500“. I v tomto případě dotčený dodavatel potvrdil informace zadavatele, neboť uvedl, že předmětnou zakázku realizoval v ceně

Usnesením ze dne 14. 7. 2023 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 18. 7. 2023 Úřad obdržel sdělení dodavatele SAGASTA s.r.o. ze dne 17. 7. 2023, který potvrdil, že jako člen sdružení „Společnost KOjPře“ realizuje veřejnou zakázku „Modernizace trati Brno – Přerov, 5. stavba Kojetín – Přerov“. Jedná se o podrobný inženýrskogeologický průzkum ve výši 10 000 000,- Kč bez DPH, který však prozatím nebyl realizován.

Dne 18. 7. 2023 Úřad obdržel ještě jedno sdělení dodavatele SAGASTA s.r.o. ze dne 17. 7. 2023, ve kterém dodavatel potvrdil, že jako člen společnosti „SP + SAG + MMD_Nymburk –

Usnesením ze dne 19. 7. 2023 Úřad opakovaně stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 21. 7. 2023 Úřad obdržel sdělení dodavatele SUDOP BRNO, spol. s r.o. ze dne 20. 7. 2023, který potvrdil, že v rámci veřejné zakázky „Rekonstrukce traťového úseku Nesovice (mimo) –

Usnesením č. j. ÚOHS-27638/2023/523 ze dne 21. 7. 2023 Úřad do třetice, neboť musel zohlednit i shora citované sdělení dodavatele SUDOP BRNO, spol. s r.o., stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 27. 7. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Navrhovatel z výše popsaného sdělení zadavatele vyvodil, že zadavatel, jakožto monopolní zadavatel tohoto druhu zakázek v ČR, dohledal pouze 6 použitelných referenčních zakázek. Navrhovatel dodává, že dvě z těchto dvou zakázek – „Kojetín – Přerov“, „Nymburk – Lysá nad Labem“ nebyly dokončeny, tj. nejsou použitelné pro účely prokázání kvalifikace. Veřejná zakázka „Hájek – Dalovice

Navrhovatel dále uvádí, že „[s]kutečnost, že danou zakázku považuje uvedený dodavatel za dostačující, mj. rovněž znamená, že tímto byla potvrzena další z návrhových námitek

Navrhovatel shrnuje, že zadavatel ve skutečnosti označil pouze tři relevantní referenční zakázky, což je podle navrhovatele nedostačující počet pro zajištění dostatečné úrovně

Navrhovatel se dále vyjadřuje k nabídkám, jež zadavatel v průběhu zadávacího řízení obdržel.

Navrhovatel dále zpochybňuje sdělení dodavatele PUDIS a.s., jehož jediným akcionářem je společnost SUDOP GROUP a.s., proto podle slov navrhovatele nelze jeho sdělení „brát zcela vážně“.

Navrhovatel zpochybňuje rovněž sdělení zadavatele stran plánovaných dílčích zakázek, které zadavatel hodlá na základě rámcové dohody zadat, a to především s ohledem na jejich předpokládanou hodnotu. Ačkoliv toto sdělení navrhovatel označuje za „ne zcela důvěryhodné“, přesto má za to, že potvrzuje jeho námitky obsažené v návrhu, když podle něj, z dotčeného sdělení zadavatele vyplývá, že většina zakázek bude o hodnotě 8 000 000,- Kč a níže, z čehož navrhovatel vyvozuje, že požadavek zadavatele na referenční zakázku ve výši

Co se týče dotazu Úřadu adresovanému účastníkům zadávacího řízení, kteří podali nabídky, navrhovatel označuje obsah Úřadem obdržených odpovědí za „nepřekvapivý“, když má za to, že dodavatel, který podá nabídku, nebude následně zpochybňovat vlastní způsob nacenění a tím i reálnost nabízené ceny, neboť by se tím vystavil v probíhajícím zadávacím řízení možným problémům i riziku vyloučení. Podle navrhovatele jsou tato vyjádření stále velmi „neurčitá/nejasná“, neboť, podle navrhovatele, většina z těchto Úřadem oslovených dodavatelů „poměrně alibisticky“ shodně uvádí, že přestože jim vše bylo zcela zřejmé, jedná se o práce v hodnotě 0,1 % z objemu nabídkové ceny, tudíž se nad naceněním ani moc nepozastavovali. Navrhovatel by za průkaznější považoval, pokud by Úřad oslovil externí dodavatele, kteří nemají zájem na „nezpochybnění vlastních nabídek“.

Závěrem navrhovatel Úřadu sděluje „mírné doplnění jeho právní argumentace“ ohledně navrhovatelem namítaného požadavku zadavatele na předložení osvědčení objednatelů o provedení referenčních zakázek. Navrhovatel žádá Úřad, aby jeho argumenty řádně

Dne 31. 7. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ze dne 28. 7. 2023. Zadavatel předně shrnuje, že má za to, že Úřad provedl relativně rozsáhlý průzkum trhu k ověření jeho vybraných tvrzení. Co se týče ocenění položky výkazu výměr týkající se inklinometrického měření má zadavatel za to, že Úřadem shromážděné podklady potvrdily názor zadavatele, že zadávací podmínky jsou v této části srozumitelné a poskytují podklad pro podání nabídky.

K vymezené šíři předmětu plnění veřejné zakázky zadavatel připouští, že v tomto směru se

Co se týče přiměřenosti požadavku zadavatele na předložení referenčních zakázek, jejichž předmětem plnění bylo provedení podrobného IGP, zadavatel uvádí, že z odpovědí, které

Zadavatel se dále vyjadřuje k finančnímu objemu referenčních zakázek, když uvádí, že z odpovědí, jež Úřad získal, vyplývá, že pouze na českém trhu existuje řada dodavatelů, kteří těmito odpovídajícími referencemi disponují a vyplývá z nich i rovněž ta skutečnost, že zadavatel veřejné zakázky tohoto druhu a finančního objemu pravidelně zadává. Podle zadavatele dotčené kvalifikační požadavky tedy odpovídají jeho běžným potřebám, které zadavatel chce plněním uzavřené rámcové dohody uspokojit. Zadavatel má za to, že pokud dodavatel SAGASTA s.r.o. ve své odpovědi uvedl, že jím potvrzovaná referenční zakázka ještě není ukončena, lze z uvedeného rovněž vyvodit, že zadavatel zakázky tohoto druhá a finančního objemu zadává.

Závěrem svého vyjádření zadavatel upozorňuje na skutečnost, kterou „vyčetl“ z Úřadem dálkově zpřístupněného spisu, a to, že Úřad navrhovatele vyzval, aby doložil reference, kterými sám disponuje, což navrhovatel odmítl. Zadavatel z tohoto usuzuje, že je zřejmé, že navrhovatel není pro plnění veřejné zakázky vůbec kvalifikován, a to bez ohledu na finanční objem či spojení dvou druhů plnění, proti kterým ve svém návrhu brojí.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 5 zákona se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

Podle § 105 odst. 2 zákona může zadavatel, v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti a) zadávacím podmínkám, b) dobrovolnému oznámení, c) vyloučení účastníka zadávacího řízení, d) rozhodnutí o výběru dodavatele, e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

Podle bodu 4 zadávací dokumentace je předmětem zadávacího řízení uzavření rámcové dohody s 5 dodavateli, jimž budou následně zadávány dílčí veřejné zakázky postupem dle § 132 odst. 3 písm. b) zákona (tedy bez obnovení soutěže).

Předmětem jednotlivých dílčích veřejných zakázek, které budou následně zadávány na základě rámcové dohody dle bodu 4.2. zadávací dokumentace je:

Zadavatel dále v bodu 4. 3 zadávací dokumentace blíže specifikoval předmět plnění dílčích veřejných zakázek, které budou následně zadávány na základě rámcové dohody, ve vztahu k samotné realizaci IGP pražcového podloží a zemních těles nestabilních úseků tratí včetně

V bodu 12.1.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že dodavatel nemůže k prokázání splnění požadavku na prokázání technické kvalifikace použít reference, které poskytl výlučně prostřednictvím poddodavatele, aniž by se na plnění zakázky podílel.

Úřad uvádí, že zadavatel hned v úvodní části svého vyjádření k návrhu namítá, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu. Podle zadavatele by navrhovatel nebyl schopen podat nabídku, resp. splnit zadavatelem požadovanou kvalifikaci, bez ohledu námitky obsažené v jeho návrhu. Zadavatel má za to, že i kdyby námitkám navrhovatele vyhověl v celém rozsahu, navrhovatel by přesto nebyl schopen podat relevantní nabídku.

Výše uvedený názor zadavatel dále v dotčeném vyjádření rozvíjí s tím, že představuje téměř monopolního zadavatele stavebních prací na železničních drahách. Podle zadavatele byly všechny technické kvalifikační požadavky stanoveny tak, aby obsahovaly požadavek na zkušenost s IGP na drážní stavbě, resp. na stavbě železničních drah.

Zadavatel rovněž uvedl, že si v Registru smluv ověřil, že navrhovatel, jenž vznikl teprve v lednu roku 2019, neprovedl žádné projekční ani realizační práce na stavbách drah, což zadavatel podle svých slov vydedukoval ze skutečnosti, že v Registru smluv nenašel žádnou přiléhavou smlouvu, ze které by vyplýval opak. Z popsaného zjištění zadavatel vyvodil, že i kdyby námitkám navrhovatele vyhověl, tj. rozdělil by předmět plnění na dvě části, upravil stanovené finanční limity u požadovaných referenčních zakázek, stejně by navrhovatel neobstál vzhledem k požadavku zadavatele na doložení zkušeností s prováděním IGP na drážních stavbách. Absenci aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu zadavatel podle Úřadu namítá ve svém předmětném vyjádření opakovaně.

Navrhovatel na výhrady zadavatele stran jeho absence aktivní legitimace k podání návrhu reagoval striktně odmítavě, když ve svém sdělení ze dne 9. 5. 2023 zdůrazňuje, že disponuje veškerými veřejnoprávními oprávněními potřebnými pro obě části plnění rámcové dohody, přičemž činnosti obsažené v předmětu plnění rámcové dohody představují jeho hlavní podnikatelskou aktivitu, již vykonává zcela běžně.

Úřad předně konstatuje, že podmínky aktivní legitimace k podání námitek a návrhu uvedené ve výše citovaných ustanovení zákona spočívají v tom, že stěžovatel, resp. navrhovatel musí být dodavatelem ve smyslu ustanovení § 5 zákona a současně mu postupem zadavatele hrozí či vznikla újma.

Rozhodovací praxe Úřadu (srov. např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ, č. j.

Co se týče druhé podmínky, tj. že navrhovateli postupem zadavatele hrozí či vznikla újma, Úřad pojem „újma“ obsahově vykládá v širším významu než pojem „škoda“. Úřad má proto za to, že stěžovatelem, resp. navrhovatelem, tvrzená újma nemusí být přímo vyčíslena. Podle Úřadu postačí, pokud stěžovatel obecně popíše následky, které mu v důsledku jednání zadavatele vznikly. Ustanovení § 241 odst. 1, resp. § 244 odst. 3 zákona připouští za dostačující již samotnou hrozbu újmy na právech případného stěžovatele, resp. navrhovatele. Z uvedeného

Úřad uvádí, že z výpisu z obchodního rejstříku navrhovatele vyplývá, že předmět jeho podnikání činí následující činnosti: o výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona,

Navrhovatel se na svých webových stránkách9 prezentuje jako dodavatel, který provádí projekční práce spočívající ve zpracování kompletních projektových dokumentací, kdy je schopen zajistit rovněž geotechnický průzkum, geodetické zaměření, stavebně technický průzkum, biologický a dendrologický průzkum, aj. Navrhovatel rovněž na svých webových stránkách nabízí provedení stavebních prací, a to především prací geotechnických. Vedle uvedeného navrhovatel provádí i konzultační práce a monitoring, tj. pasportizaci objektů, ale i další práce spočívající v technickém dozoru stavebníka, geotechnickém dozoru, zpracování investičních záměrů a studií, jakož i provedení geodetických prací.

Ve vztahu k šetřenému případu Úřad uvádí, že navrhovatel je, mimo jiné, dodavatelem projektové činnosti ve výstavbě, geologických a geotechnických prací, což jsou činnosti, které tvoří poptávaný předmět plnění či s ním alespoň úzce souvisí. V tomto směru Úřad nemá pochyb, že navrhovatel splňuje první podmínku, má-li být považován za aktivně legitimovaného k podání návrhu, tj. že naplňuje definici dodavatele podle ustanovení § 5 zákona.

Co se týče hrozící či vzniklé újmy, jež mu, jako dodavateli, postupem zadavatele měla vzniknout, Úřad má za to, že navrhovatel jak v námitkách, tak i v samotném návrhu svoji újmu vyjádřil.

Jak již bylo výše popsáno, zadavatel absenci aktivní legitimace k podání návrhu odvozuje od svého zjištění, že navrhovatel představuje relativně mladou obchodní společnost, založenou teprve v roce 2019, jíž v Registru smluv nedohledal jako dodavatele projekčních či realizačních prací na stavbách drah. Zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel není schopen doložit žádnou referenční zakázku, jejímž předmětem plnění by bylo provedení IGP na drážních stavbách, a to jednoduše z toho důvodu, že žádnou zakázku, která by mohla vzhledem k požadavkům zadavatele na prokázání kritéria technické kvalifikace, posloužit jako referenční zakázka, nerealizoval, a to bez ohledu na její výši.

K uvedenému Úřad sděluje, že přestože v průběhu správního řízení navrhovatel predikci zadavatele ohledně chybějící reference o provedení IGP na drážních stavbách relevantně nikterak nevyvrátil, Úřad nepovažuje zadavatelem tvrzenou absenci dotčené reference za klíčovou pro posouzení aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu. S ohledem na poměrně rozsáhlý předmět plnění rámcové dohody, kdy zadavatel jednak poptává dodavatele, jenž bude schopen zpracovat projekt IGP, současně však bude schopen již zpracovaný projekt IGP realizovat, což v sobě bez pochyby zahrnuje řadu dílčích činností (výše uvedených), je zřejmé, že zejména menší, resp. méně zkušení, dodavatelé budou vedeni potřebou úzké spolupráce, neboť mají-li být vůbec schopni podat nabídku, budou se seskupovat formou poddodavatelského systému či formou sdružení do společností.

Stran posouzení otázky aktivní legitimace Úřad rovněž zohlednil aktuální rozhodovací praxi předsedy Úřadu, zejm. rozhodnutí sp. zn. R0006/2023, č. j. ÚOHS-07653/2023/163 ze dne

Vzhledem k výše uvedenému Úřad sumarizuje, že navrhovatele považuje za aktivně legitimovaného k podání návrhu.

Podle § 6 odst. 2 musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 35 zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Předmět plnění dotčené rámcové dohody zadavatel podrobně vymezil v bodu č. 4 zadávací dokumentace, jak bylo výše popsáno v části odůvodnění tohoto rozhodnutí, která se zabývala otázkou aktivní legitimace navrhovatele.

Přílohu č. 8 zadávací dokumentace tvoří návrh rámcové dohody na provedení stavebních prací, jejíž článek II., body 2.1. a 2.2. vymezují způsob zadávání dílčích veřejných zakázek následovně: „2.1. Pro poskytování služeb a. Objednatel bude vyzývat Zhotovitele k uzavření smlouvy na dílčí veřejnou zakázku na základě Rámcové dohody postupně dle pořadí umístění nabídek

Navrhovatel má za to, že zadavatel realizuje pouze jedno zadávací řízení, jehož předmětem jsou formálně, věcně i funkčně nesouvisející, resp. vzájemně nepodmíněná a oddělitelná plnění. Podle navrhovatele tato plnění představují samostatné zakázky, avšak v zadávacím řízení pro ně zadavatel stanovuje společné podmínky kvalifikace.

Navrhovatel má za to, že tím, jak zadavatel vymezil předmět rámcové dohody, došlo k nedůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť se soutěže o dílčí veřejné zakázky na provedení projektu IGP nemohou účastnit ti dodavatelé, kteří nemají potřebnou zkušenost

Navrhovatel tvrdí, že je schopen pro zadavatele realizovat oba typy dílčích zakázek, které budou na základě rámcové dohody zadávány, toto své tvrzení opírá o fakt, že disponuje živnostenskými oprávněními a osvědčeními nezbytnými k provádění obou částí zadavatelem požadovaného předmětu plnění. Navrhovatel rovněž uvádí, že jeho účasti v zadávacím řízení brání především kvalifikační požadavky spojené se samotnou realizací IGP, přičemž v důsledku sloučení realizace IGP s vypracováním projektu IGP nemůže usilovat ani o veřejné zakázky, které by se týkaly jen vypracování projektu IGP.

Navrhovatel shrnuje, že sloučením dvou samostatných plnění do jednoho předmětu plnění rámcové dohody byl navrhovateli (jakož i celé řadě jiných dodavatelů) znemožněno realizovat veřejné zakázky jejichž předmětem plnění bude vypracování projektu IGP, a to bez ohledu na nepřiměřenost stanovených požadavků na kvalifikaci vztahujících se k samotné realizaci

Navrhovatel má za to, že zadavatel buď neoprávněně sloučil dvě samostatná plnění do předmětu jednoho zadávacího řízení a pro tyto dvě veřejné zakázky stanovil společné a nepřiměřené kvalifikační požadavky, nebo, pokud uvedená samostatná plnění představují jednu veřejnou zakázku na základě hledisek dle § 18 zákona, tuto veřejnou zakázku nerozdělil na části, přestože sám současné poskytování plnění jedním dodavatelem v rámci jedné veřejné zakázky nevyžaduje, resp. dokonce ji výslovně zakazuje. Navrhovatel má za to, že zadavatel jednal v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a svým postupem vyvolal bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.

Navrhovatel dále vyjadřuje názor, že pokud by zadavatel rozdělil plnění a každou jeho část zadával zvlášť, v rámci dvou samostatných zadávacích řízení na uzavření rámcových dohod, zajistil by si ověření kvality plnění, jíž se nyní dovolává ve snaze obhájit svůj zvolený postup.

Na podporu svých tvrzení navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu, stran navrhovatelem namítaného příliš široce vymezeného předmětu zadávacího řízení, argumentuje tím, že podle zákona č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Českých dráhách“), zadává velké množství geologických průzkumů a návazných sanačních prací, a to jak pro nově budované, resp. nově modernizované úseky železničních tratí, tak při sanacích poruch stávajících traťových úseků.

Zadavatel má za to, že zákon slučování různých plnění do jedné veřejné zakázky obecně nezakazuje, nelze však takto činit neodůvodněně a nesmí tento postup zadavatele dosáhnout diskriminačního charakteru. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn.

Zadavatel zdůrazňuje, že při vymezení předmětu rámcové dohody byl veden potřebou zajistit provádění inženýrskogeologických průzkumů v geologicky složitých podmínkách nestabilních úseků železničních drah. Na základě rámcové dohody chce zadavatel získat malý a stabilní okruh vysoce kvalifikovaných dodavatelů s komplexními zkušenostmi pojícími se s projektováním i realizací IGP, kteří se budou při zajišťování obou druhů činnosti střídat, popřípadě alternovat. Zadavatel zvolil postup, který mu zajistí kvalitní projekty a kvalitně prováděné realizace IGP založené na objektivní a nestranné kontrole, kdy se vždy dva účastníci rámcové dohody kontrolují vzájemně.

Zadavatel zdůrazňuje, že rozhodnutí o předmětu veřejné zakázky představuje jeho výsostné právo, neboť tak činí s ohledem na svoje potřeby, které hodlá plněním veřejné zakázky uspokojit.

Zadavatel se dále vyjadřuje ke zvolené formě zadávacího řízení, když uvádí, že rámcovou dohodu zvolil z toho důvodu, že nestabilní úseky železniční trati, tj. úseky kde dochází k pohybům v jejich podloží, se vyznačují značnou dynamikou, v jejímž důsledku mohou výsledky provedeného průzkumu poměrně rychle zastarat. Pro zadavatele je proto důležité, aby realizace průzkumu proběhla s co nejkratším časovým odstupem od vypracování projektu, aby mohl bezprostředně po realizaci IGP přistoupit k sanaci.

Zadavatel má za to, že při vymezení předmětu plnění vycházel ze svých potřeb a zkušeností, což je jeho výsada, která nepodléhá žádnému přezkumu. Zadavatel zdůrazňuje, že při stanovení předmětu veřejné zakázky vyšel z předpokladu, že všichni relevantní dodavatelé v praxi vždy provádí obě činnosti, zabývají se tedy jednak projektováním IGP, tak i jejich samotnou realizací.

Zadavatel reaguje na tvrzení navrhovatele obsažené v jeho návrhu, když uzavírá, že navrhovatel nebyl způsobem, kterým zadavatel stanovil předmět plnění rámcové dohody, nikterak omezen v možnosti podat nabídku, neboť navrhovatel sám ve svém návrhu uvedl, že je schopen plnit obě dílčí činnosti zadávané v rámci veřejné zakázky, přičemž dodává, že za tímto účelem disponuje potřebnými veřejnoprávními opatřeními.

Jak již bylo popsáno výše zadavatel Úřadu ve svém sdělení označil ty dodavatele, o nichž se domnívá, že se pohybují na relevantním trhu a současně označil referenční zakázky (včetně jejich zhotovitelů), které v posledních pěti letech realizoval, jež svými parametry odpovídají referenčním zakázkám, které zadavatel požaduje předložit v rámci šetřeného zadávacího řízení. K uvedenému Úřad doplňuje, že v zadávacím řízení zadavatel obdržel celkem pět nabídek, ať už od jednotlivých dodavatelů (samostatně) či společností dodavatelů.

Úřad na základě svého (již výše popsaného) přípisu 2 oslovil část dodavatelů, které zadavatel označil ve svém sdělení jako dodavatele působící na relevantním trhu, avšak v šetřeném zadávacím řízení nepodali nabídku a ani nebyli zadavatelem označeni jako zhotovitelé jeho referenčních zakázek (viz poznámka pod čarou č. 6), aby Úřadu, mimo jiné, sdělili, zda jsou schopni realizovat předmět plnění rámcové dohody v plném rozsahu, tj. zda jsou schopni provést projekt IGP, tak i samotnou realizaci IGP pražcového podloží a zemních těles nestabilních úseků tratí včetně závěrečné zprávy (v případě, že mohou realizovat pouze část předmětu plnění, nechť jí specifikují). Úřad takto oslovil celkem 8 dodavatelů, od kterých obdržel celkem 6 odpovědí. Dvě z těchto odpovědí nejsou relevantní, neboť se obsahově míjí s dotazem Úřadu, v jednom případě dotázaný dodavatel připustil, že kompletní předmět plnění rámcové dohody by byl schopen plnit pouze ve spolupráci s poddodavateli a tři zbývající dotázaní dodavatelé odpověděli na dotaz Úřadu kladně.

Úřad tedy sumarizuje, že zadavatel obdržel celkem pět nabídek, jeden Úřadem oslovený dodavatel uvedl, že by byl schopen realizovat předmět plnění ve spolupráci s poddodavateli, tři dodavatelé odpověděli, že jsou schopni realizovat celý předmět plnění.

Úřad předně konstatuje, že v části návrhu, ve které navrhovatel brojí proti příliš široce vymezenému předmětu plnění, z jeho strany zaznívají fakticky protichůdná tvrzení.

Úřad považoval za účelné získat alespoň povšechnou představu o relevantním trhu, proto oslovil část dodavatelů (viz poznámka pod čarou č. 6) s otázkou, zda jsou schopni realizovat celý předmět plnění. Čtyři oslovení dodavatelé uvedli, že jsou schopni plnit celý předmět rámcové dohody, jeden z nich však pouze ve spolupráci s poddodavateli. Zadavatel v dotčeném zadávacím řízení obdržel pět nabídek, až na jednu se jednalo o nabídky podané v rámci sdružení dodavatelů. Sám navrhovatel ve svém návrhu tvrdí, že je schopen realizovat obě části předmětu plnění rámcové dohody. Úřad tedy sumarizuje, že existuje minimálně deset subjektů (dodavatelů či sdružení dodavatelů), kteří jsou schopni plnit celý předmět veřejné zakázky. Úřad má za to, že se jistě nejedná o finální počet dodavatelů, kteří jsou schopni realizovat celý poptávaný předmět rámcové dohody, neboť zadavatel ve svém sdělení označil dalších šest veřejných zakázek, které zadával během posledních pěti let, s obdobným charakterem plnění, jako je předmět rámcové dohody. Z uvedeného Úřad dovodil, že zhotovitelé těchto referenčních zakázek jsou rovněž schopni plnit celý předmět rámcové dohody. Je však současně nezbytné dodat, že tento svůj předpoklad Úřad u zhotovitelů zadavatelem označených referenčních zakázek již neověřoval, proto k němu přihlíží spíše okrajově.

Navrhovatel svá tvrzení stran příliš široce vymezeného předmětu plnění, jež má diskriminační charakter, opírá o rozhodnutí předsedy Úřadu R 326/2012, jakož i na něj navazující soudní judikaturu10, na něž ve svém návrhu odkazuje. Úřad předně uvádí, že dotčené rozhodnutí, resp. rozsudky, se vztahují k nyní již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), nicméně Úřad má za to, že obecná východiska lze vztáhnout i na nyní platný a účinný zákon. V rámci R 326/2012 však byl šetřen případ, kdy předmět veřejné zakázky tvořila plnění, která spolu vzájemně nesouvisela a která byla svým charakterem plněními odlišnými. V popisovaném případu zadavatel poptával tři různé lékařské přístroje, jejichž dodání na sebe nemuselo nutně navazovat, každý z nich fungoval samostatně a obsluhován mohl být rovněž samostatně. Zadavatel však nepřipustil dílčí plnění předmětu veřejné zakázky, uchazeči tedy mohli podat nabídky pouze na celou zakázku. Vzhledem k tomu, že předmět plnění tvořila plnění, která spolu vzájemně nesouvisela, zadavateli nic nebránilo, aby předmět této veřejné zakázky rozdělil na části. Úřad zdůrazňuje, že v tomto popisovaném případě nabídku podali pouze dva dodavatelé, přestože bylo zjištěno, že na relevantním trhu reálně figurovalo více dodavatelů, byť ne každý byl schopen dodat současně všechny lékařské přístroje.

V případě, na který navrhovatel odkázal, předseda Úřadu dospěl k závěru, že z ustanovení § 98 odst. 1 ZVZ (srov. § 35 zákona) sice nevyplývá povinnost zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části, avšak zadavatel je vždy povinen postupovat tak, aby zákon dodržel včetně zásad ve smyslu ustanovení § 6 zákona. Předseda Úřadu tak dovodil, že zadavatel je povinen vždy rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, když by zadavatel mohl vymezením příliš širokého předmětu plnění porušit zásadu diskriminace.

Podle Úřadu se však nyní šetřený případ ve vícero bodech natolik odlišuje, že na něj nelze závěry navrhovatelem předkládaného rozhodnutí předsedy Úřadu R 326/2012, resp. rozsudků

Jak už bylo výše popsáno, zadavatel svůj postup při vymezení předmětu rámcové dohody obhajuje tím, že se jedná o průzkumy nestabilních úseků, tj. míst, která pro drážní stavby nejsou geologicky vhodná nebo míst, kde byly drážní stavby v minulosti postaveny nevhodným způsobem, což podnítilo potřebu zadavatele zajistit kontrolu kvality obou částí poptávaného plnění tím, že se při tvorbě projektu IGP a následné realizaci IGP, budou dodavatelé střídat, tj. v rámci dané dílčí veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody nebude jeden dodavatel realizovat obě části předmětu plnění.

Úřad sice vzal na vědomí argument navrhovatele, že této kýžené kontroly kvality by bylo možné dosáhnout i v případě, že by zadavatel rozdělil předmět rámcové dohody a poptával zvlášť vypracování projektu IGP a následnou realizaci IGP. Současně však Úřad musel zohlednit i tvrzení zadavatele, že se nestabilní úseky vyznačují značnou dynamikou a hrozí tu reálné nebezpečí, že výsledky provedeného průzkumu rychle pozbydou relevance, proto je pro zadavatele podstatné, aby vypracování projektu IGP a jeho následná realizace proběhly s minimálním časovým odstupem, tedy nejlépe kontinuálně.

Úřad musel proto zvážit, zda zájem zadavatele na kvalitním a rychlém provedení projektu IGP a realizaci IGP mohl legitimizovat určitou míru omezení okruhu dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu, resp. terminologií ustanovení § 36 zákona, zda takto předmět veřejné zakázky nestanovil bezdůvodně. Úřad dodává, že k určité míře omezení části dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu, dochází při zadávání veřejné zakázky, resp. při uzavírání rámcové dohody, vždy, neboť zadávací podmínky dopadají na dodavatele různou intenzitou. V tuto chvíli Úřad považuje za účelné odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0012/2023/VZ, č. j. ÚOHS-08631/2023/161, ze dne 14. 3. 2023, v němž předseda Úřadu uvedl, že: „[…] závěr o porušení zákazu (skryté) diskriminace nelze učinit mechanicky, nýbrž výlučně na základě zhodnocení všech relevantních okolností daného případu, které musí být posouzeny jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Podstatná hlediska v takovém případě představují odůvodnění oprávněnosti zvoleného postupu ze strany zadavatele a dopad stanovených zadávacích podmínek na konkurenční prostředí. Takto vymezeným východiskům pro posouzení věci není co vytknout.“ V dotčeném rozhodnutí předseda Úřadu dále vyjadřuje

Co se týče vzájemné souvislosti plnění, Úřad má za to, že obě plnění na sebe navazují, jak již bylo uvedeno, zadavatel poptává vypracování projektu IGP, na jehož základě (s přípustnými úpravami11) poté bude realizovat samotný IGP.

Úřad rovněž dospěl k závěru, že vysvětlení zadavatele týkající se nestability podloží železničního spodku, z níž vyplývají jednak zvýšené nároky na rychlost realizace IGP (poté, co byl vypracován projekt IGP), tak i na kvalitu poptávaných plnění, jejíž dosažení zadavatel chce pojistit tím, že každou část plnění bude realizovat jiný dodavatel a vzájemně se tak budou kontrolovat, Úřad považuje za přesvědčivé a relevantní a nikoliv neopodstatněné.

Co se týče bodu 78. preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne

Jak již bylo výše popsáno, zadavatel ve svém návrhu odkázal i na odbornou literaturu, která se však zabývá zákazem slučování předmětů nesouvisejících veřejných zakázek a jejich následnému zadávání jako jedné veřejné zakázky, což je pojímáno jako diskriminační vůči dodavatelům, kteří jsou schopni dodat jen část takové veřejné zakázky. Úřad se však již výše vyjádřil, že v šetřeném případě nelze jednotlivé částí poptávaného předmětu plnění bez dalšího označit za zcela nesouvisející, resp. Úřad má za prokázané, že tyto jednotlivé části poptávaného předmětu plnění na sebe navazují.

Rovněž je na místě zopakovat, že z provedeného šetření a dostupných podkladů nevyplynulo, že by právě rozsah poptávaného plnění zásadním způsobem omezoval relevantní trh.

Úřad uzavírá, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že zadavatel jednal (skrytě) diskriminačně, resp. jednal v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, když svým výše popsaným postupem vyvolal bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. Úřad má totiž za prokázané, že zadavatel svůj postup při vymezení předmětu plnění dostatečně odůvodnil.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 73 odst. 6 zákona musí zadavatel, pokud požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, stanovit v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky: a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední

Podle § 99 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast,

Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 151 odst. 4 zákona zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která je koncesí, zadavatel postupuje podle části osmé.

Podle § 167 odst. 1 zákona se při zadávání sektorové veřejné zakázky ustanovení § 76, § 77 odst. 3 a § 81 až 88 použijí obdobně. Zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Zadavatel však nesmí zejména a) b) stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům, nebo požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.

V zadávací dokumentaci (ve znění ke dni zahájení zadávacího řízení) zadavatel v jejím bodu 12 „Technická kvalifikace dle § 79 a 167 odst. 1 ZZVZ“ požaduje po účastnících zadávacího řízení, aby v rámci podané nabídky předložili „seznam obsahující významné reference, jehož vzor je upraven jako Příloha č. 3 této zadávací dokumentace s obdobným charakterem plnění, jako je předmět veřejné zakázky, poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení: – ceny – doby jejich poskytnutí – identifikace objednatele

Z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že původní lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 12. 12. 2022, v 9:00 hod. a následně byla prodlužována, a to mj. „Vysvětlením zadávací dokumentace – Dodatek č. 5“ ze dne 23. 1. 2023 do 3. 2. 2023 do 9:00, „Vysvětlením zadávací dokumentace – Dodatek č. 6“ ze dne 26. 1. 2023 do 10. 2. 2023 do 9:00 a „Vysvětlením zadávací dokumentace – Dodatek č. 9“ ze dne 10. 3. 2023 do 20. 3. 2023 do 9:00.

Zadavatel v reakci na dotaz č. 19 popsaný v dokumentu „Vysvětlení zadávací dokumentace –

Vzhledem k výše uvedenému došlo v rámci bodu 12 „Technická kvalifikace dle § 79 a 167 odst. 1 ZZVZ“ zadávací dokumentace ke změně v bodech a) až c) následovně: a) Provedení podrobného IGP v nestabilním úseku železniční trati v délce minimálně

Navrhovatel má za to, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zásadně změnil koncept zadávacích podmínek dotčené veřejné zakázky, když měl „nově“ stanovit požadavek, aby účastníci doložili realizaci referenčních zakázek, které se týkají provedení „podrobného IGP“, (namísto původního „IGP“), aniž by tento svůj postup zadavatel odůvodnil, což navrhovatel považuje za netransparentní. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel popsaným postupem zcela zásadním způsobem zpřísnil kvalifikační předpoklady.

Podle navrhovatele není vztažení kvalifikace výlučně k podrobným průzkumům důvodné, neboť v případě provádění IGP na nestabilních úsecích železničního spodku dochází ke zpracování zejména posudků „doplňkových“. Navrhovatel shrnuje, že dodavatel, který disponuje zkušeností s realizací předběžného či doplňkového průzkumu, nemůže být apriori diskvalifikován z možnosti provést i průzkum podrobný, neboť se jedná o identickou činnost, vykazující odlišnost pouze v rozsahu a detailech. Navrhovatel má za to, že „předběžné“, „podrobné“ i „doplňkové“ průzkumy realizují tytéž osoby se stejnou úrovní odborné kvalifikace, proto řešený požadavek zadavatele považuje za nepřiměřený, diskriminační a za omezující ve vztahu k hospodářské soutěži.

Navrhovatel považuje předmětný požadavek zadavatele za nepřiměřený a diskriminační, neboť jeho prostřednictvím zadavatel bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž.

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu odkázal na normu ČSN P 73 1005, která rozlišuje „předběžný IGP“, „podrobný IGP“ a „doplňkový IGP“, a obsahuje popis každého typu IGP.

Zadavatel dále popisuje jednotlivé typy IGP, takto: • „předběžný IGP“ svým obsahem poskytuje pouze omezené informace, které neslouží ke kompletnímu návrhu stavby. Takový IGP není podle zadavatele svým obsahem kompletní, laboratorní a terénní zkoušky, jakož i měření a rozbory podzemních vod se při něm nedělají vůbec nebo jenom v omezeném rozsahu. • „podrobný IGP“ je podle zadavatele nejkomplexnější, provádí se v nejobsáhlejší možné míře, aby zajistil komplexní pohled na „zájmové území“ z pohledu inženýrskogeologických poměrů a poměrů horninového masivu. • „doplňkový IGP“ dodatečně doplňuje výsledky předcházejících průzkumů. Podle zadavatele se jedná o průzkum, který je nejméně obsáhlý, nemusí být vůbec realizován

Zadavatel uvádí, že svým výše popsaným postupem pouze odstranil nepřesnost v textu zadávací dokumentace, nedošlo k její změně ani ke změně koncepce kvalifikačních požadavků.

Zadavatel dodává, že předmětem plnění rámcové dohody mají být právě činnosti na úrovni „podrobného IGP“. „Doplňkový IGP“ bude zpracováván pouze v případě potřeby na základě výsledků zpracovaného IGP. Zadavatel opakovaně zdůrazňuje, že pokud se v zadávací dokumentaci objeví pojem IGP bez další specifikace, rozumí se tím právě „podrobný IGP“.

Navrhovatel ve svém sdělení ze dne 9. 5. 2023 označil výše uvedené vysvětlení zadavatele za „až absurdní“ a trvá na tom, že zadavatel tento svůj postup nedokázal věrohodně vysvětlit.

Zadavatel ve svém sdělení označil šest referenčních zakázek, které zadával během posledních pěti let, jejichž hodnota dosahovala alespoň částky 7 500 000,- Kč bez DPH, a svým předmětem odpovídaly požadavkům definovaným v bodu 12. „Technická kvalifikace dle § 79 a § 167 odst. 1 ZZVZ“ zadávací dokumentace, a to: • „Zajištění geologických průzkumů a projektových prací v km 179,000 – 181,415 v úseku Hájek – Dalovice“, u níž byla zhotovitelem STRIX Chomutov, a.s., potvrzena cena ve výši cca 18,3 mil. Kč bez DPH, • „Choceň – Uhersko BC“, jejíž cena 23 741 000,- Kč byla zhotovitel byla dodavatelem