ÚOHS S0240/2021/VZ – Spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochra

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 17. 9. 2019 návrh navrhovatele – M connections s.r.o., IČO 26432595, se sídlem

Dnem 17. 9. 2019, kdy Úřad předmětný návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO vedené pod sp. zn. S0352/2019/VZ.

Oznámením ze dne 23. 9. 2019 Úřad uvědomil o zahájení správního řízení účastníky řízení.

Dne 4. 10. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný mj. uvedl, že smlouvu nezadával v zadávacím řízení, sdělil důvody tohoto postupu, a k podání přiložil dokumenty související s jeho postupem při uzavírání smlouvy.

Úřad jako orgán příslušný podle § 248 zákona obdržel dne 7. 7. 2020 podnět týkající se postupu obviněného při uzavírání smlouvy o PCO, který pisatel podnětu následně na základě výzvy

Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok II. příkazu) a současně byla obviněnému za spáchání těchto přestupků uložena pokuta ve výši

Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

Dne 1. 7. 2021 podal obviněný proti příkazu odpor z téhož dne. Obviněný v odporu uvádí, že dle jeho názoru Úřad nesprávně vyhodnotil skutkový a právní stav, což způsobuje nezákonnost příkazu, a že odpor podává v plném rozsahu proti jeho výrokům I. až III.

Usnesením z dne 7. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 15. 7. 2021 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne.

Obviněný úvodem svého vyjádření rekapituluje dosavadní průběh správního řízení. V další části vyjádření obviněný shrnuje skutkový stav případu. Konkrétně k tomu uvádí, že s ohledem na relevantní právní úpravu poskytuje majitelům budov na území hlavního města Prahy službu dálkového požárního dozoru k zajištění pohotového zásahu hasičského záchranného sboru v případě požáru (dále též jen „služba PCO“). Po technické stránce je dle obviněného nutné zajistit propojení elektrické požární signalizace (dále též jen „EPS“) instalované v těchto budovách na PCO, který je umístěn v prostorách obviněného; za tímto účelem obviněný uzavírá smlouvy se specializovanými subjekty, které právě tuto technickou stránku zajišťují.

Obviněný dle svého vyjádření na konci října 2018 přistoupil k výpovědi smlouvy s M connections, přičemž tříletá výpovědní doba dle obviněného uplyne dne 1. 11. 2021. Při hledání nového poskytovatele služby PCO zadavatel dle svých slov z opatrnosti vycházel z toho, že by uzavíraná smlouva mohla naplňovat znaky koncese, a proto přistoupil k ověření celkové hodnoty plnění a také k průzkumu dostupných nabídek na trhu. Zadavatel uvádí, že na základě počtu objektů využívajících službu PCO na území hlavního města Prahy nejprve ověřil, že celková hodnota koncese nepřesáhne 20 mil. Kč. V návaznosti na to zadavatel dle svých slov vyzval k předložení nabídky PATROL group a dále společnost AEC Novák, tj. dva největší poskytovatele dané služby na trhu. Jelikož od AEC Novák ve stanoveném termínu nabídku neobdržel, uzavřel dne 31. 1. 2019 smlouvu o poskytování služby PCO s PATROL group (dále jen „smlouva o PCO 1“).

V návaznosti na uzavření smlouvy s PATROL group podal M connections k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO 1, čímž bylo zahájeno správní řízení sp. zn.

Následně M connections podal k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO, na základě něhož bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0352/2019/VZ. V návaznosti na průběh správního řízení pak obviněný dle svých slov uzavřel s PATROL group dohodu o ukončení smlouvy o PCO.

V další části svého vyjádření se obviněný vyjadřuje k závěrům Úřadu ohledně výpočtu předpokládané hodnoty koncese uvedeným v příkazu, které jsou dle obviněného nesprávné, neboť zkreslují skutkové okolnosti případu a dezinterpretují podstatu fungování systému poskytování služeb PCO a současně nepřípustně rozšiřují definici předpokládané hodnoty koncese podle § 175 zákona.

Obviněný konkrétně uvádí, že závěr Úřadu, že obviněný fakticky vystupuje v roli poddodavatele PATROL group, nemá oporu ve smlouvě o PCO ani v relevantních právních předpisech. Obviněný dále rozebírá jednotlivá ustanovení smlouvy o PCO a konstatuje, že smlouva o PCO je svou povahou dohodou o tom, že PATROL group bude uzavírat smlouvy se zákazníky, které představují smlouvy o plnění třetí osoby ve smyslu § 1769 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když obsahují závazek PATROL group, že tento poskytne své služby a zároveň zajistí, že obviněný poskytne zákazníkům služby přímo jím poskytované (dále též „služby HZS“), čemuž dle obviněného plně odpovídal i způsob hrazení odměny, kdy byly zcela jasně odděleny částky hrazené za služby PATROL group a za služby HZS, jejichž poskytnutí zákazníkům PATROL group pouze zajistil. Dále obviněný uvádí, že služby, které je dle smlouvy o PCO oprávněn PATROL group v zastoupení obviněného fakturovat, smí i podle příslušných právních předpisů poskytovat pouze obviněný (HZS), a tedy nemůže docházet k „outsorcingu“ těchto služeb na třetí subjekty. Dále obviněný vysvětluje, že pokud by měl PATROL group poskytovat dotčené služby obviněnému, jak Úřad v příkazu dovodil, byl by takový postup v přímém rozporu s Pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 40/2018 ze dne 17. 8. 2018, uveřejněným ve Sbírce interních aktů řízení Generálního ředitele HZS ČR, částka 40, ročník 2018. Obviněný k tomu

Dále se obviněný ve vyjádření věnuje z jeho pohledu nesprávnému právnímu posouzení věci

Obviněný je přesvědčen, že v případě odměny za služby HZS dle čl. VI. bodu 4 smlouvy o PCO nejsou naplněny definiční znaky příjmu koncesionáře ve smyslu § 175 zákona, a tento svůj názor dále ve vyjádření podrobně vysvětluje. Obviněný následně shrnuje, že z nastavení plateb za jednotlivé služby dle smlouvy o PCO jednoznačně plyne, že PATROL group měl ve vztahu k výběru plateb za služby HZS vystupovat jako zástupce, mandatář obviněného, přičemž se nejednalo s vztah komisní. S ohledem na to, že platby za služby poskytované obviněným měly být ze strany PATROL group účtovány jménem obviněného na základě mandátního vztahu mezi PATROL group a obviněným, nemohly být a nebyly dle obviněného na základě smlouvy o

Obviněný konstatuje, že není-li ve vztahu k platbám za služby HZS naplněna definice obratu koncesionáře, resp. podmínky dle § 175 odst. 1 zákona, nemůže být tato položka zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese. Tento závěr pak obviněný dovozuje i z účelu § 175 odst. 3 zákona, jehož výklad ve vyjádření prezentuje.

Obviněný k přestupku dle výroku I. příkazu shrnuje, že k uzavření smlouvy o PCO došlo v souladu se zákonem, a proto se uzavřením smlouvy o PCO nemohl dopustit přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

K přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, jehož spáchání obviněným konstatoval Úřad ve výroku II. příkazu, obviněný uvádí, že dle jeho názoru řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy nese znaky deliktního správního řízení, neboť i přesto, že v něm není ukládána sankce pokuty, stále má výsledek řízení závažné negativní dopady do sféry obviněného v podobě zákazu plnění smlouvy a uložení nákladů řízení, v čemž lze dle obviněného spatřovat sankční účinky. S ohledem na to je obviněný přesvědčen, že se i v tomto typu řízení mají uplatňovat základní principy trestního práva, tedy i právo obviněného nevyjádřit se, a že tedy nemůže být trestán pouze za to, že se odmítá vyjádřit či dokonce přiznat. Zadavatel uvádí, že dle jeho názoru je „ustanovení § 254 odst. 6 zákona ve spojení s § 268 odst. 1 písm. e) zákona v rozporu s čl. 37 odst. 1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1988 Sb., Listina základních práv a svobod“.

Zadavatel je dále přesvědčen, že porušení § 254 odst. 6 zákona doručením vyjádření k návrhu o 7 dní později představuje situaci, kdy lze vyvrátit domněnku společenské škodlivosti zakotvenou v § 270 odst. 1 zákona. Dle zadavatele „je totiž zřejmé, že důvodem prodlení

Závěrem obviněný uvádí, že pro případ, že by Úřad při dalším posouzení věci dospěl k závěru, že přestupek dle výroku I. příkazu nebyl spáchán, je přesvědčen, že vzhledem k okolnostem a povaze obviněného lze jeho nápravy dosáhnout i mimořádným snížením výměry pokuty za přestupek dle výroku II. příkazu na symbolickou částku 1000 Kč.

Usnesením ze dne 27. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Na základě zjištěných skutečností vydal Úřad dne 12. 8. 2021 rozhodnutí č. j. ÚOHS27410/2021/500/AIv (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 176 odst. 1 zákona, když dne 19. 8. 2019 uzavřel smlouvu na PCO se společností PATROL group mimo zadávací řízení, a tedy předmětnou koncesi nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele. Výrokem II. pak Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.

Dne 27. 8. 2021 byl Úřadu doručen rozklad obviněného z téhož dne směřující proti prvoinstančnímu rozhodnutí.

Dne 29. 10. 2021 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-34319/2021/161/HBa z téhož dne (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), jímž prvoinstanční rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítnul.

Proti rozhodnutí předsedy Úřadu podal obviněný správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „KS“). KS rozhodl o žalobě obviněného rozsudkem č. j. 31 Af 84/2021-122 ze dne

KS nejprve zrekapituloval skutkový stav věci. Následně se KS věnoval výkladu pojmu obrat a tomu, co má být zahrnuto do předpokládané hodnoty. V tomto ohledu KS došel k závěru, že je nutno za obrat koncesionáře považovat souhrn hodnot všech plnění, které koncesionář za služby, jež jsou předmětem koncese, obdržel, a zároveň nezbytných nákladů na poskytnutí služeb, které koncesionář nemusel vynaložit, protože je nesl přímo zadavatel. Aby bylo možné plnění nebo náklad zohlednit v předpokládané hodnotě koncese, musí z nich mít koncesionář přímý ekonomický prospěch.

KS se ztotožnil s argumentací obviněného, že § 175 odst. 1 zákona představuje jakousi „generální klauzuli“ plnění, které je nutno zohlednit při výpočtu předpokládané hodnoty koncese. Platba, jež odpovídá některé z položek uvedených v § 175 odst. 3 zákona, musí být podřaditelná předně pod obecnou definici v § 175 odst. 1 zákona. Pokud tato platba netvoří obrat koncesionáře, nelze ji dle KS zohlednit v odhadu předpokládané hodnoty koncese.

K šetřenému případu pak KS uvedl, že Úřad služby HZS podřadil pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona, a to z důvodu, že se jedná o služby, které pro plnění koncese zadavatel poskytl koncesionáři. S tímto hodnocením se KS neztotožnil, a to jednak proto, že se v případě služeb

Dle názoru KS na základě ustanovení smlouvy o PCO nelze dospět k závěru, že obviněný fakticky představuje poddodavatele koncesionáře. Ze smlouvy o PCO dostatečným způsobem vyplývá, že předmětem koncese je zřízení a zajištění provozu PCO; ostatní služby HZS, které budou uživatelům koncese poskytovány, jsou pak poskytovány přímo obviněným, nejsou tudíž předmětem koncese. Současně dle KS ze vzájemného uspořádání práv a povinností mezi obviněným a koncesionářem vyplývá, že koncesionář i obviněný poskytují uživatelům koncese každý samostatně dvě různé služby. Koncesionář poskytuje službu provozu PCO a obviněný poskytuje služby HZS. Předmět koncese tak dle KS představuje provozování PCO, a nikoliv poskytování služeb HZS. Dle KS Úřad nesprávným způsobem kvalifikoval skutkový stav, když považoval vztah mezi obviněným a koncesionářem při poskytování služeb HZS za vztah de facto poddodavatelský, a z tohoto důvodu započítal platby za služby HZS do předpokládané hodnoty koncese. Takové hodnocení totiž nemá dle KS oporu ve smlouvě o PCO ani v materiální povaze jednotlivých závazků.

Zároveň má KS za to, že Úřad svým výkladem nepřípustně rozšířil kategorii uvedenou v § 175 odst. 3 písm. f) zákona o platby, které nemohou být započítány do hodnoty koncese, neboť nesplňují obecnou definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze totiž započítat pouze ty platby, ze kterých přímo profituje koncesionář.

Platby za služby HZS z výše uvedených důvodů tak dle KS neměly být zohledněny ve výpočtu předpokládané hodnoty koncese.

K druhé části žaloby týkající se opožděného podání vyjádření k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy pak KS konstatoval, že odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu v této věci je dostatečné, a tedy přezkoumatelné. Dále KS uvedl, že nelze souhlasit s obviněným, že daný čin nedosahuje minimální hranice typové škodlivosti. KS tedy potvrdil závěry Úřadu ve vztahu k výroku o vině, tj. výroku II. prvostupňového rozhodnutí. Současně však KS dodal, že společenská škodlivost opomenutí obviněného není vysoká, neboť trvalo pouhých sedm dní a obviněného sám dobrovolně protiprávní stav napravil. Ačkoliv se tato skutečnost nepromítá do výroku o vině, je dle KS na místě ji zohlednit při stanovení výše pokuty a Úřad by měl k těmto skutečnostem přihlédnout.

Poté, co bylo KS rozhodnutí o rozkladu a prvoinstanční rozhodnutí zrušeno, oznámil Úřad obviněnému dne 28. 6. 2023 přípisem z téhož dne, který byl doplněn přípisem ze dne

Usnesením ze dne 30. 6. 2023 Úřad správní řízení dle § 85 odst. 1 přestupkového zákona přerušil z důvodu podání kasační stížnosti.

NSS v prvé řadě uvedl, že posloupnost úvah KS ve vztahu k tomu, co je v šetřeném případě nutno zahrnout do předpokládané hodnoty, není správná, byť vede ke správnému závěru.

NSS má za to, že obviněný koncesoval vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na

Dále se NSS zabýval výkladem pojmu obrat a tím, co vše zahrnout do předpokládané hodnoty koncese. V této části rozsudku NSS korigoval závěr KS, neboť dle NSS obrat ve smyslu § 175 odst. 1 zákona nelze vykládat tak, že je tímto obratem pouze koncesionářský zisk. Dle NSS totiž určité plnění totiž není možné vyřadit z předpokládané hodnoty koncese jen proto, že koncesionáři negeneruje zisk.

K nyní projednávanému případu pak NSS konstatuje, že platby ve výši 3 155 Kč za služby žalobce spočívající v monitoringu PCO nelze podřadit pod § 175 odst. 1 a 3 písm. f) zákona, avšak nikoliv proto, že by z nich koncesionář neměl žádný „přímý ekonomický prospěch“, ale jednoduše proto, že se nejedná o platby za služby, které jsou předmětem koncese. Předmětem koncese je totiž nikoliv služba monitoringu PCO, ale služba připojení EPS k PCO. Monitoring

NSS současně uvedl, že obsahem smluvní dokumentace jsou dle jeho názoru další služby, u kterých by se dalo uvažovat o podřazení pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona, tedy služby, které obviněný poskytuje koncesionáři pro plnění koncese. Jedná se zejména o součinnost, kterou obviněný koncesionáři poskytuje při připojování EPS k PCO. Koncesionář uživatelům EPS za tuto službu účtuje jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč, kterou následně bez dalšího přefakturuje obviněnému. Důvodem, proč by tato jednorázová platba do předpokládané hodnoty koncese měla být zahrnuta, zatímco platba ve výši 3 155 Kč měsíčně nikoliv, je dle

NSS uzavřel, že Úřad pochybil, když platbu ve výši 3 155 Kč za službu obviněného spočívající ve střežení PCO zahrnul do předpokládané hodnoty koncese. K uvedenému závěru však NSS dospěl nikoliv proto, že koncesionář z platby neměl žádný „přímý ekonomický prospěch“, jak argumentoval KS, ale proto, že se jednalo o platbu za službu, která vůbec nebyla předmětem koncese. V tomto směru tedy NSS korigoval závěry KS. V úvahách, které NSS vedly k závěru, že služba obviněného spočívající ve střežení PCO není předmětem koncese, se nicméně NSS s KS v zásadě shoduje. NSS proto neshledal důvod ke zrušení rozsudku KS, neboť jeho důvody v převážné míře obstojí.

Přípisem ze dne 3. 4. 2024 Úřad oznámil obviněnému pokračování ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0240/2021/VZ.

Usnesením ze dne 12. 4. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Usnesením ze dne 16. 4. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – sdělení, zda jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč za připojení elektrické požární signalizace z objektu zákazníka prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na zařízení PCO krajského operačního a informačního střediska HZS hl. m. Prahy dle čl. IV. bodu 2 „Smlouvy o podmínkách poskytování služby PCO HZS hl. m. Prahy“, která má být uzavírána na základě čl. VI. bodu 1 smlouvy o PCO mezi PATROL group a uživateli objektů (dále jen „vzorová smlouva“), byli povinni uhradit všichni zákazníci, kteří uzavřou vzorovou smlouvu s novým poskytovatelem služeb – PATROL group, a pokud nikoliv, vysvětlení, na které zákazníky se tato povinnost nevztahovala a proč.

Dne 23. 4. 2024 bylo Úřadu prostřednictvím datové schránky doručeno vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 23. 4. 2024“).

Obviněný se v prvé řadě vyjadřuje k dotazu Úřadu položenému v usnesení ze dne 16. 4. 2024, přičemž uvádí, že jednorázovou platbu za připojení EPS ve výši 21 591,- Kč bez DPH hradí pouze

Dosavadnímu zákazníkovi by v souladu s čl. IV část C. odst. 2 vzorové smlouvy byla jednorázová platba ve výši 21 591,- Kč bez DPH účtována pouze v konkrétním specifickém případě, který obviněný ve vyjádření vysvětluje a dodává, že k takové situaci při přepojování stávajících zákazníků od M connections ke koncesionáři PATROL group dosud nikdy nedošlo, a obviněný při uzavírání smlouvy o PCO nepředpokládal, že by k této situaci mělo dojít.

Skutečnost, že tato částka nebyla ze strany obviněného ani koncesionáře při přepojování zákazníků M connections na nového provozovatele účtována, dokládají dle obviněného také dopisy, které byly zaslány stávajícím zákazníkům připojeným na PCO obviněného prostřednictvím M connections v souvislosti se změnou poskytovatele připojení na PCO.

Dále se obviněný vyjadřuje k samotnému výpočtu koncese v kontextu rozsudků KS a NSS, přičemž konstatuje, že provedl propočet předpokládané hodnoty koncesní smlouvy i se zohledněním jednorázové platby 21 591,- Kč bez DPH, a to jednak na základě výpočtu předpokládané hodnoty koncese provedeného Úřadem ve správním řízení a dále na základě scénářů, podle nichž obviněný stanovil předpokládanou hodnotu koncese před uzavřením koncesní smlouvy. Detailní výpočty všech variant obviněný připojil v rámci tabulek jako přílohu tohoto vyjádření. Ve všech výše popsaných variantách výpočtu předpokládané hodnoty koncesní smlouvy je předpokládaná hodnota dle obviněného nižší než 20 000 000,- Kč bez

Nad rámec výše uvedeného obviněný poznamenává, že úvahy NSS k povaze jednorázové platby 21 591,- Kč bez DPH za připojení EPS k PCO vyslovené v rozsudku NSS nebyly předmětem soudního přezkumu. NSS tak neměl k dispozici veškeré relevantní skutečnosti, na jejichž základě by mohl povahu této platby adekvátně posoudit. Obviněný se tak s názorem

Závěrem svého vyjádření se pak obviněný vyjadřuje k ukládání pokuty za přestupek § 268 odst.

Usnesením č. j. ÚOHS-16861/2024/511 ze dne 24. 4. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě a ani po ní k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení veškerých podkladů, zejména poskytnuté dokumentace, vyjádření obviněného, na základě vlastního zjištění a při zohlednění závěrů rozsudku KS a rozsudku NSS řízení o přestupku výrokem I. tohoto rozhodnutí zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona. Současně výrokem II. uložil pokutu za spáchání přestupku, o němž bylo pravomocně rozhodnuto výrokem II. prvostupňového rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

Podle § 174 odst. 3 zákona se za zadání koncese na služby považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.

Podle § 174 odst. 4 zákona se má za to, že došlo k přenesení provozního rizika podle odstavců

Podle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí.

Podle § 175 odst. 2 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení.

Podle § 175 odst. 3 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a blíže vymezenou v zadávací dokumentaci. Do předpokládané hodnoty koncese zadavatel zahrne zejména a) hodnotu případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese, b) příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese, c) platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací, d) platby nebo hodnotu finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese, e) příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese, f) hodnotu všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo g) ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.

Podle § 176 odst. 1 zákona věty první koncese je zadavatel povinen zadat v koncesním řízení, nepoužije-li jiný druh zadávacího řízení podle § 55.

Podle § 178 zákona není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat koncesi malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 20 000 000 Kč; ustanovení § 27 a 31 se nepoužijí.

Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269.

Jelikož Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ přezkoumával postup obviněného při uzavření smlouvy o PCO, rozhodl se s ohledem na zásady rychlosti a procesní ekonomie

V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: »Společnost PATROL se zavazuje vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS“) po připojení jejich objektů do systému

V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 3 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL se zavazuje uživatelům umožnit připojení na PCO prostřednictvím společnosti PATROL, monitorovat systém

V čl. III. „Práva a povinnosti smluvních stran“ bodu 10 smlouvy o PCO je uvedeno, že se PATROL group zavazuje „připojovat do systému PCO zařízení EPS po vydání souhlasného stanoviska HZS a po splnění technických podmínek systému PCO požadovaných společností PATROL (…).“

V čl. IV. „Doba trvání smlouvy“ smlouvy o PCO je uvedeno: „Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 5 let ode dne účinnosti této smlouvy“.

V čl. VI. „Způsob financování“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL má na základě této smlouvy právo uzavírat svým jménem Smlouvy s uživateli objektů zapojených do systému PCO prostřednictvím společnosti PATROL, ve znění odpovídajícím znění vzorové smlouvy, která bude předem (nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne účinnosti této smlouvy) písemně odsouhlasena HZS, a přijímat plnění ze smluv s uživateli (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby: a. částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli, jejíž výše je stanovená dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generální ředitele HZS České republiky, a která bude na základě čl. VI odst. 4 proplacena HZS: o za zajišťování trvalé obsluhy PCO za jeden každý objekt s EPS připojený do systému PCO za kalendářní měsíc, o za každý výjezd k připojeným objektům s EPS, o za nově připojený objekt s EPS v daném kalendářním měsíci za 1 objekt s EPS (jednorázově), přičemž nově připojeným objektem se rozumí objekt připojený nově na HZS, nikoliv objekt, který bude přepojován pouze z PCO provozovaného stávajícím dodavatelem,

za změnu technických podmínek pro provedení EPS v daném kalendářním měsíci (…). odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO bude účtována uživatelům společností PATROL a je příjmem společnosti PATROL.“

V čl. I. „Předmět smlouvy“ vzorové smlouvy je uvedeno: »Předmětem smlouvy je stanovení podmínek pro připojení elektrické požární signalizace včetně zařízení dálkového přenosu k (dále jen „ZDP“) zákazníka v objektu: ... k zařízení pultu centralizované ochrany elektrické požární signalizace (dále jen „zařízení PCO EPS“), umístěného a nepřetržitě obsluhovaného na krajském operačním a informačním středisku HZS hl.m.Prahy (dále jen „KOPIS“) poskytujícím službu PCO HZS hl.m.Prahy zajištění trvalé obsluhy a poskytování služby výjezdu techniky dle požárně poplachového plánu HZS hl.m.Prahy (dále jen „služba PCO HZS hl.m.Prahy“). Ústředna elektrické požární signalizace (dále jen ,,EPS“) připojená kZDP nemusí být trvale obsluhovaná, musí však být trvale obsluhovaná po dobu výpadku ZDP«.

V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 1 vzorové smlouvy je uvedeno: »Zákazník zaplatí PATROLu za služby dle této smlouvy smluvní cenu 3.535,-Kč bez DPH (slovně: tři tisíce pět set třicet pět korun českých) měsíčně (dále jen „cena služby“). V ceně služby je zahrnuto: a) Platba za služby HZS – 3.135,- Kč bez DPH měsíčně za: o trvalé střežení systému EPS napojeného objektu, střežení je prováděno v režimu

V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 2 vzorové smlouvy je uvedeno: „Zákazník zaplatí jednorázovou platbu 21.591,- Kč pro HZS hl.m.Prahy za připojení EPS z objektu zákazníka prostřednictvím ZDP na zařízení PCO KOPIS (náklady HZS spojené s uvedením objektu do provozu dle jednotného ceníku služeb vydaným Generálním ředitelstvím HZS pokyn částka

V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 4 vzorové smlouvy je uvedeno: „V případě planého poplachu majícího příčinu na straně zákazníka, zavazuje se zákazník zaplatit za každý uskutečněný výjezd požární jednotky k hasebnímu zásahu částku dle jednotného ceníku služeb vydaným Generálním ředitelstvím HZS pokyn částka 40/2018 ve výši

V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 6 vzorové smlouvy je uvedeno: „Smluvní strany se výslovně dohodly, že PATROL je oprávněn veškeré ceny podle smlouvy upravovat podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok. Toto ujednání se týká i zjištěné deflace. K úpravě ceny za služby podle shora uvedeného ujednání dojde vždy od následujícího měsíce poté, co bude vyhlášen inflační index ČSÚ.“

Ve vyjádření k návrhu obviněný vysvětlil, že majitelům budov na území Prahy poskytuje službu dálkového požárního dozoru k zajištění pohotového zásahu hasičského sboru v případě požáru a že v souvislosti s tím je nutno zajistit propojení EPS v těchto budovách na PCO v prostorách obviněného. Dále uvedl, že v roce 2004 uzavřel s M connections (dále též jen „předchozí poskytovatel“) za účelem zajištění technické stránky propojení „smlouvu o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko ze dne

V dokumentu „Kalkulace předpokládaných výnosů z poskytování služby PCO u HZS hl. m.

Usnesením ze dne 16. 10. 2019 určil Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ obviněnému lhůtu k vysvětlení, jak stanovil předpokládanou hodnotu koncese, jež je předmětem smlouvy o PCO, a pro případ, že ji stanovil na základě kalkulace výnosů, určil obviněnému lhůtu k vysvětlení, jak stanovil předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů (54) a z jakého důvodu tento počet v letech 2020 a 2021 rozdělil rovným dílem mezi předchozího poskytovatele a PATROL group, dále k vysvětlení, jak stanovil počet (14) objektů, které by v roce 2019 měla nově připojit PATROL group, a k poskytnutí přesného matematického výpočtu, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, včetně zdůvodnění tohoto výpočtu.

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019 uvedl, že předpokládanou hodnotu koncese stanovil na základě kalkulace výnosů.

Obviněný dále vysvětlil, že při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel z dat týkajících se připojování a odpojování objektů za posledních 4,5 let trvání smlouvy s předchozím poskytovatelem, z nich vypočítal průměrný nárůst za jeden rok a na jeho základě pak predikoval budoucí vývoj.

Obviněný uvedl, že při predikci do budoucna z opatrnosti vycházel z předpokladu, že nové objekty budou připojovány i nadále stejně vysokým průměrným tempem, jako byly připojovány za trvání smlouvy s předchozím poskytovatelem, současně obviněný dle svých slov v predikci nezohlednil odpojované objekty. Obviněný dle svých slov při výpočtu předpokládané hodnoty koncese volil nejpřísnější postup vycházející z nejvíce optimistického scénáře zvyšování počtu připojovaných objektů v čase.

Podle obviněného bude do konce roku 2021 stále v platnosti stávající smlouva uzavřená mezi předchozím poskytovatelem a obviněným, a současně bude v účinnosti také smlouva o PCO.

Ke stanovení počtu (14) objektů, které v roce 2019 měla nově připojit PATROL group, obviněný uvedl, že vycházel z průměrného meziročního nárůstu nově připojených objektů, tj. z čísla 54 za rok, a dále ze skutečnosti, že PATROL group uzavřela smlouvu o PCO dne 19. 8. 2019.

K přesnému matematickému výpočtu, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek obsažených v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019,

Pro rok 2019 obviněný uvedl, že počty objektů ve sloupcích „přepojeno z původního PCO“ a „připojeno nově v průběhu roku“ vynásobil hodnotou 4,5, což je počet měsíců od účinnosti smlouvy o PCO do konce roku, a že vycházel ze zjednodušeného předpokladu, že k připojení všech objektů v tomto roce dojde hned od začátku. Následně byly tyto hodnoty vynásobeny číslem 400, což je cena služby za jeden objekt za jeden měsíc poskytování služeb PATROL group.

Pro rok 2020 a 2021 obviněný uvedl, že počty objektů ve sloupcích „přepojeno z původního PCO“ a „připojeno nově v průběhu roku“ vynásobil hodnotou 6, neboť k přepojování objektů bude docházet lineárně, tj. tento počet bude průběžně narůstat po celou dobu roku, a tomu odpovídá situace, jako by se připojili všichni najednou k 1. 7. Následně byly tyto hodnoty vynásobeny číslem 400. Hodnota uvedená ve sloupci „přepojeno nově v průběhu roku“ je dle obviněného vynásobena 4.800, jelikož se předpokládá, že tyto objekty budou nově připojeny po celý rok 2020/2021, tedy budou ze strany PATROL group získány hned k začátku příslušného roku.

Dokument „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“, který obviněný doručil

Úřad vedl správní řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, zahájené dne 28. 2. 2019 na návrh z téhož dne.

1.

9.

Vzhledem k tomu, že předmět smlouvy a princip fungování smluvních vztahů mezi obviněným a PATROL group je v případě smlouvy o PCO a smlouvy o PCO 1 v podstatě totožný (smlouvy se liší pouze délkou svého trvání), rozhodl se Úřad v rámci zásady rychlosti a procesní ekonomie některé z dokumentů, které získal ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, využít i v současném řízení o přestupku.

Úřad ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ přezkoumával mj. to, zda předmět smlouvy o

Úřad ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ také přezkoumával předpokládanou hodnotu koncese a v souvislosti s tím si vyžádal od České národní banky poskytnutí informace týkající se prognózy meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen pro období leden 2019 – prosinec 2028 (tj. pro období, na něž byla uzavřena smlouva o PCO 1) a sdělení aktuální prognózy na celé uvedené období.

Žádostí ze dne 4. 4. 2019 požádal Úřad generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí informace, zda existuje právní předpis, který by fyzickým či právnickým osobám stanovoval povinnost připojit jimi vlastněné či užívané objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje, případně provozovaného jiným subjektem, který byl HZS kraje k provozování systému PCO smluvně pověřen.

Generální ředitelství HZS ČR Úřadu svou odpovědí ze dne 12. 4. 2019 sdělilo, že PCO slouží jako trvale obsluhované přijímací a vyhodnocovací nadstavbové poplachové zařízení umístěné na místní či vzdálené ohlašovně požáru, do kterého jsou předávány informace týkající se stavu jednoho nebo více zařízení nebo systémů elektrické požární signalizace.

Technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby dle generálního ředitelství HZS ČR stanovuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008

Dle čl. 4.14.1 technické normy ČSN 73 0875 musí být dle generálního ředitelství HZS ČR v případě elektrické požární signalizace navržené s trvalou obsluhou zajištěna trvalá přítomnost 2 osob (trvalé obsluhy) v místě hlavní ústředny nebo v místě s ovládacím a signalizačním poplachem. Pokud není pro elektrickou požární signalizaci zajištěna požadovaná trvalá obsluha, musí být dle generálního ředitelství HZS ČR elektrická požární signalizace vybavena zařízením dálkového přenosu.

Generální ředitelství HZS ČR dále uvedlo, že dle čl. 4.6.2 technické normy ČSN 73 0875, je-li požadován dálkový přenos dat z ústředny elektrické požární signalizace prostřednictvím zařízení dálkového přenosu, je v případě elektrické požární signalizace navržené na základě požadavků norem požární bezpečnosti staveb podle 4.2.1a), 4.2.1b) a 4.2.1c) technické normy

Generální ředitelství HZS ČR dále upozornilo, že dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875 existují objekty, u kterých musí být elektrická požární signalizace navržena se zařízením dálkového přenosu včetně připojení na PCO příslušného HZS kraje. Generální ředitelství HZS

Dle generálního ředitelství HZS ČR v souladu s ustanovením § 99 ZPO je autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb (dále jen „autorizovaná osoba“) při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených vyhláškou o technických podmínkách požární ochrany staveb oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dle generálního ředitelství HZS ČR dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb. Z výše uvedeného dle generálního ředitelství HZS ČR vyplývá, že je obecně možné stavbu navrhnout i odchylně od předmětných českých technických norem (tj. v řešeném případě např. bez připojení k PCO HZS kraje), pakliže autorizovaná osoba prokáže, že její řešení vede ke stejnému výsledku, tj. ke splnění základních požadavků na požární bezpečnost staveb definovaných např. v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 ze dne 9.

V dokumentu „Přehled objektů v trvalém provozu měsíc Listopad 2018“ (dále jen „seznam připojených objektů“), který obviněný doručil Úřadu v rámci správního řízení sp. zn.

Usnesením ze dne 17. 4. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu k označení objektů uvedených v seznamu připojených objektů, které naplňují podmínky pro povinné připojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. Prahy uvedené v čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875, tj. je u nich uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany v časovém pásmu H3 (podle technické normy ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804), a současně je splněna alespoň jedna z podmínek a) až e) ustanovení čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875.

Obviněný ve své odpovědi ze dne 29. 4. 2019 uvedl, že dle jeho zjištění žádný z objektů, které byly v té době připojeny na PCO HZS, nenaplňoval podmínky povinného připojení uvedené v čl. 4.2.3. technické normy ČSN 73 0875. Dle obviněného všechny objekty uvedené v seznamu připojených objektů byly na PCO HZS připojeny na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí.

Dle obviněného musí být dle čl. 4.2.3. technické normy elektronická požární signalizace navržena včetně zařízení dálkového přenosu zejména v případech, kdy je uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany v časovém pásmu H3 a současně je splněna alespoň jedna z podmínek a) až e) téhož článku. Podle technické normy ČSN 73 0802 a ČSN 73

Obviněný uvedl, že každý z dotčených objektů byl na PCO HZS připojen na základě vlastního rozhodnutí. Na základě platných předpisů a kodexu norem požární bezpečnosti mají dle obviněného provozovatelé elektronické požární signalizace možnost při nastavování požární bezpečnosti objektu zvolit alternativní řešení, například trvalou obsluhu na ústředně elektronické požární signalizace. Rozhodnutí vlastníků a uživatelů těchto objektů být připojen na PCO HZS může být dle obviněného také kdykoli změněno a HZS či poskytovatel služeb připojení na PCO nemá možnost jejich rozhodnutí jakkoli ovlivnit.

Dle obviněného je možné požární ochranu zabezpečit i jiným způsobem odchylně od postupu stanoveného technickými normami, pokud řešení vede ke stejnému výsledku, viz § 99 ZPO.

Podle obviněného z žádného právního předpisu ani technických norem za popsané situace nevyplývá zákonná povinnost být napojen na PCO HZS, ale jedná se o jednu z možných variant zajištění požární ochrany dotčených objektů na území hl. města Prahy.

Žádostí ze dne 8. 4. 2019 požádal Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0091/2019/VZ Českou národní banku o poskytnutí informace, zda je Česká národní banka schopna stanovit prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen pro období leden 2019 – prosinec 2028, a pokud ano, aby sdělila aktuální prognózu (konkrétní výši předpokládaného nárůstu v %) na

Česká národní banka ve své odpovědi ze dne 26. 4. 2019 uvedla, že prognózu meziročního nárůstu spotřebitelských cen připravuje a publikuje ve čtvrtletní frekvenci, zpravidla na období nejbližších 6 - 10 čtvrtletí, poslední prognóza o inflaci tak pokrývá období do konce roku 2020.

Dle České národní banky byly hodnoty dostupné prognózy inflace následující:

Celoroční hodnoty pro jednotlivé kalendářní roky uvedené v předpovědi dle České národní banky činily 2,2 % pro rok 2019 a 2 % pro rok 2020.

Česká národní banka dále uvedla, že prognózu na delší období nesestavuje ani nepublikuje.

Předmětem posouzení ze strany Úřadu je to, zda obviněný postupoval v souladu se zákonem, když smlouvu o PCO uzavřel mimo zadávací řízení, a zda se tak nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

Úřad na tomto místě obecně uvádí, že při uzavírání koncesní smlouvy musí zadavatel dodržovat zákonem stanovený postup. Koncesní řízení je normativně upravený proces, který je zahájen uveřejněním oznámení o jeho zahájení, které je zároveň výzvou neomezenému počtu dodavatelů k podání žádostí o účast v koncesním řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Koncesní řízení směřuje k uzavření koncesní smlouvy, přičemž jeho účelem je umožnění transparentní a nediskriminační soutěže mezi jednotlivými dodavateli.

Ze zákona vyplývá, že za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

Za závazek dodavatele se tedy považuje poskytování služby; přitom je nutné uvést, že poskytování veřejných služeb není základním znakem koncesní smlouvy. Jelikož koncesní smlouva je obecná, může se týkat v podstatě jakékoli činnosti, kterou zadavatel vykonává.

Závazek zadavatele přitom spočívá v tom, že umožní dodavateli brát užitky vyplývající z poskytování služeb, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích. Jinak řečeno, dodavatel poskytne zadavateli plnění a zadavatel umožní dodavateli realizovat užitek z jím poskytnutého plnění, přičemž právo brát užitky je základním znakem koncese, jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona. Tento pojmový znak je typicky naplněn tehdy, když dodavatel vybírá platby (užitky) od koncových uživatelů.

Dalším znakem koncese na služby je (jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona), že provozní riziko spojené s braním užitků nese dodavatel, přičemž riziko je nutné chápat jen a pouze v ekonomické souvislosti, tedy jako riziko výnosnosti (dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese). Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.

Pokud výše uvedené pojmové znaky smlouva nenaplňuje, nejedná se v takovém případě o koncesi na služby ve smyslu § 174 odst. 3 zákona. S ohledem na výše uvedené tedy musí

Dle čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO se PATROL group zavazuje »vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS") po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO (dále jen „služby“). HZS se zavazuje umožnit společnosti PATROL brát užitky spojené s využíváním poskytnuté služby. Smluvní strany se dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé služeb PCO společnosti PATROL mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení EPS na PCO s využitím služby společnosti PATROL. Společnosti PATROL není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při vybudování nebo poskytování služeb a činností dle této smlouvy.«

Dle čl. VI. „Způsob financování“ bodu 1 smlouvy o PCO má PATROL group „právo uzavírat svým jménem Smlouvy s uživateli objektů zapojených do Systému PCO (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby:

Z výše uvedeného je zřejmé, že PATROL group se v šetřeném případě zavazuje poskytovat služby spočívající ve vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na PCO třetím osobám, přičemž obviněný umožní PATROL group brát z poskytování těchto služeb užitky, a to formou výběru platby za poskytnutí uvedených služeb od koncových uživatelů služeb, která je příjmem

Z čl. 1 smlouvy o PCO plyne, že se smluvní strany dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL group. Úřad se za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, již ve správním řízení sp. zn.

Úřad tedy ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0091/2019/VZ požádal generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí informace, zda existuje právní předpis, který by fyzickým či právnickým osobám stanovoval povinnost připojit jimi vlastněné či užívané objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje, případně provozovaného jiným subjektem, který byl hasičským záchranným sborem kraje k provozování systému PCO smluvně pověřen.

Generální ředitelství HZS ČR ve své odpovědi ze dne 12. 4. 2019 sdělilo Úřadu, že dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875 existují objekty, u kterých musí být elektrická požární signalizace navržena se zařízením dálkového přenosu včetně připojení na PCO příslušného HZS kraje (viz bod 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad se dále ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0091/2019/VZ rozhodl ověřit, zda objekty připojené na PCO HZS hl. m. Prahy, jejichž seznam obviněný Úřadu zaslal, naplňují podmínky pro povinné připojení objektu dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875. Úřad tedy určil obviněnému lhůtu k označení objektů uvedených v seznamu objektů připojených na PCO

Obviněný ve své odpovědi ze dne 29. 4. 2019 (viz body 106. – 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že dle jeho zjištění žádný z objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy nenaplňuje podmínky povinného připojení uvedené v čl. 4.2.3. technické normy ČSN 73 0875.

Úřad v souladu se zásadou rychlosti a procesní ekonomie přejal výše popsaná zjištění Úřadu učiněná během správního řízení vedeného pod sp. zn. S0091/2019/VZ pro přezkoumávaný případ. Z výše uvedeného plyne, že žádný subjekt uvedený v seznamu připojených objektů neměl povinnost připojit svůj objekt na PCO HZS hl. m. Prahy dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN

Dle názoru Úřadu je tak zřejmé, že sice existuje technická norma ČSN 73 0875, ze které vyplývá povinnost pro některé subjekty připojit své objekty na PCO HZS hl. m. Prahy, ale tato norma se, jak plyne z vyjádření obviněného, žádného z objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy netýkala. Z vyjádření obviněného současně vyplynulo, že může docházet k výpovědím služeb

Je tedy zřejmé, že společnosti PATROL group vzniká minimálně riziko na straně poptávky, když

Úřad k tomu dodává, že seznam připojených objektů, ve vztahu k němuž situaci ohledně povinnosti připojení ověřoval, zachycoval stav platný v listopadu 2018. Dle Úřadu však lze důvodně předpokládat, že v mezidobí od listopadu 2018 do doby uzavření smlouvy o PCO nedošlo k takové změně v připojených objektech, která by znamenala, že by všechny subjekty, jejichž objekty jsou na PCO připojeny, měly právním předpisem stanovenou povinnost je připojit, a že by tedy nebyla naplněna podmínka přenosu provozního rizika z obviněného

Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že smlouva o PCO naplňuje pojmové znaky koncese dle § 174 odst. 3 zákona, neboť se jedná o úplatnou smlouvu, na základě níž má

Jak vyplývá z § 178 zákona, zadavatel není povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele v zadávacím řízení podle zákona, pokud jde o koncesní smlouvu, u které předpokládaná hodnota koncese stanovená podle § 175 nepřevyšuje 20 000 000 Kč.

Jak plyne z rozsudku NSS, před posouzením předpokládané hodnoty koncese je nutné vyjasnit, co je předmětem koncese a co nikoliv, neboť pokud služba není předmětem koncese, zpravidla nebude důvodu, aby protiplnění za tuto službu bylo zahrnuto do předpokládané hodnoty koncese, jakkoliv s koncesovanou službou může úzce souviset a tvořit s ní „funkční celek“.

NSS ve svém rozsudku došel k závěru, že obviněný v šetřeném případě koncesoval vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na PCO. K tomu NSS pak blíže dodal, že nijak nepopírá, že služby HZS (monitoring PCO) a služby přenesené na koncesionáře (vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na PCO) spolu velmi úzce souvisejí, neboť zřízení PCO a následné připojení EPS na PCO je nepochybně předpokladem poskytování služby HZS, tj. monitoringu

NSS taktéž došel k závěru, že služba monitoringu PCO zůstává konstantně v rukou obviněného, resp. příslušných hasičských záchranných sborů, zatímco účelem a předmětem koncese v nyní projednávaném případě bylo pouze přenést na koncesionáře zajištění technických předpokladů pro poskytování služby HZS. Podle NSS služba obviněného obsahuje prvek, který nemůže vykonávat jakýkoliv jiný komerční subjekt. Tento prvek spočívá dle NSS v bezprostředním přechodu od vyhodnocení signálu k aktivaci požárního zásahu, neboť dle čl.

Dle závazného právního názoru NSS tak v nyní projednávaném případě bylo předmětem koncese pouze vybudování pultu PCO a připojování EPS na PCO. Službu monitoringu PCO obviněný nekoncesoval a nadále ji poskytoval on sám.

K samotnému stanovení předpokládané hodnoty koncese Úřad uvádí následující.

Dle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí. Následně § 175 odst. 3 zákona demonstrativně vyjmenovává, co je do předpokládané hodnoty koncese nutné zahrnout. NSS ve svém rozsudku konstatoval, že s ohledem na princip vnitřní obsahové bezrozpornosti právního řádu je pojem „předpokládaná hodnota koncese“ nutné ve všech odstavcích daného paragrafu vykládat stejně, tj. jako celkový obrat koncesionáře za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění (tedy z „užitků“ zmíněných v § 174 odst. 3 zákona).

Definicí obratu se detailně zabývaly ve svých rozsudcích KS a NSS, přičemž z jejich závěrů vyplývá, že při vymezení pojmu obrat podle § 175 odst. 1 zákona nelze vycházet z toho, jak je obrat definován v jiných zákonech, například v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Pojem obrat použitý v § 175 odst. 1 zákona je nutno dle zmíněných soudů vykládat s ohledem na smysl a účel daného ustanovení a kontext, v jakém je používán.

Zadavatel tak v rámci výpočtu předpokládané hodnoty koncese musí vycházet z charakteru předmětu smlouvy a reflektovat veškeré možné předpokládané příjmy dodavatele, které mu mohou z realizace koncesní smlouvy plynout.

S ohledem na to je nutné nejprve posoudit, které platby či finanční výhody lze považovat v šetřené koncesi za relevantní.

V šetřeném případě smlouvou o PCO uzavřenou mezi obviněným a PATROL group bylo sjednáno, že obviněný a PATROL group se zavazují každý svým jménem uzavřít s uživateli koncese trojstrannou smlouvu o připojení, v jejímž rámci bude sjednána odměna PATROL group za poskytování služby připojení na PCO, s výslovným uvedením, že tato odměna pokrývá úhradu činností PATROL group spojených s plněním jeho povinností dle smlouvy o PCO, tj. s vybudováním PCO, jeho provozem a zajištěním služby připojení objektů na PCO a zajištěním přenosu signálu z EPS těchto objektů na PCO.

Dle vzorové smlouvy uživatelé koncese budou hradit PATROL group za technické připojení střežené EPS objektu na PCO a zajišťování připojení cenu 400 Kč bez DPH měsíčně, přičemž tuto cenu může PATROL group upravovat dle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen.

Současně ze vzorové smlouvy vyplývá, že uživatelé koncese budou hradit obviněnému za jím poskytované služby spočívající v trvalém střežení, resp. monitoringu EPS napojeného objektu) cenu 3 135 Kč měsíčně.

K výše uvedenému Úřad v prvé řadě uvádí, že platby ve výši 400 Kč za službu připojení EPS k PCO jsou s ohledem na závěry NSS součástí předpokládané hodnoty koncese, neboť se jedná o platby podřaditelné pod § 175 odst. 1 a odst. 3 písm. b) zákona. Současně Úřad dodává, že uvedené nezpochybňuje ani sám obviněný, který ve svých kalkulacích uvedenou částku zahrnuje do svého výpočtu předpokládané hodnoty koncese.

Pokud jde o platby ve výši 3 155 Kč za služby HZS spočívající v monitoringu PCO, NSS ve svém rozsudku konstatoval, že je nelze podřadit pod § 175 odst. 1 a 3 písm. f) zákona, neboť se nejedná o platby za služby, které jsou předmětem koncese. Jak bylo uvedeno výše, předmětem koncese je totiž nikoliv služba monitoringu PCO, ale služba připojení EPS k PCO.

Úřad dále uvádí, že NSS ve svém rozsudku vyslovil názor, že o podřazení pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona (a tedy o zahrnutí příslušných plateb do předpokládané hodnoty koncese) by se dalo uvažovat též v případě poskytnutí součinnosti, kterou poskytuje obviněný koncesionáři při připojování EPS k PCO a za kterou koncesionář uživatelům EPS účtuje jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč, kterou následně bez dalšího přefakturuje obviněnému.

Úřad u obviněného v této souvislosti zjišťoval, zda všichni zákazníci měli povinnost uhradit jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč za připojení EPS k PCO, a pro případ, že ne, požadoval vysvětlení, na které zákazníky se tato povinnost nevztahovala a proč. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 4. 2024 uvedl, že dosavadní zákazníci, kteří ke koncesionáři PATROL group přešli od předchozího poskytovatele služeb připojení na PCO – společnosti M connections, tuto platbu nehradili, neboť jejich EPS již k PCO obviněného připojena byla, tedy jinými slovy tuto platbu platili pouze zákazníci noví. Tato skutečnost dle obviněného vyplývá z čl. VI. odst.

Úřad tedy s ohledem na skutečnost, že jednorázová platba za připojení EPS k PCO ve výši

Jak Úřad vyložil výše, předpokládanou hodnotu koncese musí zadavatel stanovit předtím, než přistoupí k realizaci případného koncesního řízení, neboť musí zjistit, zda má povinnost koncesi zadat v koncesním řízení, či nikoliv. Jak ze samotného pojmu „předpokládaná hodnota“ plyne, jde o hodnotu, kterou zadavatel předpokládá, tedy kterou stanoví předem za použití jemu známých údajů a informací o předmětu koncese. Nemusí se tedy jednat o hodnotu zcela přesnou. V šetřeném případě z informací a podkladů předložených obviněným plyne, že obviněný předtím, než s PATROL group uzavřel smlouvu o PCO, předpokládanou hodnotu koncese stanovil, resp. se jí zabýval; svůj postup při jejím stanovení též Úřadu popsal v podáních učiněných ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0352/2019/VZ. Dospěl přitom k závěru, že se jedná o koncesi malého rozsahu, a tedy není povinen ji zadávat v koncesním řízení. Za účelem ověření správnosti tohoto závěru obviněného přistoupil Úřad k přepočítání předpokládané hodnoty koncese, a to s využitím údajů použitých obviněným v kalkulaci výnosů a s přihlédnutím k závěrům týkajícím se výpočtu předpokládané hodnoty koncese uvedeným v rozsudcích KS a NSS.

Ze zjištění v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ vyplývá, že obviněný při stanovení předpokládané hodnoty koncese vycházel z kalkulace výnosů (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obviněný na základě kalkulace výnosů dospěl k závěru, že hodnota koncese nepřekročí limit 20 mil. Kč, tedy se jedná o koncesi malého rozsahu.

Dále se Úřad zabýval množstvím jednotlivých uživatelů připojených k PCO HZS hl. m. Prahy.

Z kalkulace výnosů vyplývá, že obviněný při stanovení předpokládané hodnoty koncese zohlednil běh výpovědní doby smlouvy uzavřené s předchozím poskytovatelem a situaci, kdy v průběhu této doby budou vedle sebe působit předchozí poskytovatel i PATROL group a oba budou poskytovat služby provozu PCO HZS hl. m. Prahy. V kalkulaci výnosů jsou uvedeny 2 tabulky, jedna pro předpokládaný konzervativní vývoj a druhá pro optimistický vývoj. Tyto varianty se liší pouze časovým obdobím, ve kterém se stávající připojené objekty rozhodnou přepojit předchozího poskytovatele k novému poskytovateli služeb PCO (PATROL group).

Úřad v rámci přezkoumání kalkulace výnosů zjistil, že není zřejmé, jak obviněný došel k některým v ní uvedeným výpočtům. Úřad tedy v rámci správního řízení sp. zn.

odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle dokumentu „Počet objektů připojených na službu

Z vyjádření obviněného k návrhu ve správním řízení sp. zn. S0352/2019/VZ vyplývá, že obviněný na konci října 2018 přistoupil k výpovědi smlouvy ze dne 28. 7. 2004 o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko uzavřené s předchozím poskytovatelem, přičemž výpovědní doba činí 3 roky a uplyne dne 1. 11. 2021.

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019 uvedl, že do konce roku 2021 bude stále v účinnosti smlouva s předchozím poskytovatelem, ale zároveň bude již v účinnosti smlouva o PCO. Obviněný přitom dle svých slov předpokládá, že ze strany předchozího poskytovatele bude docházet k připojování nových objektů, ale o tyto objekty bude soupeřit s PATROL group.

Úřad se za účelem ověření výpočtu obviněného rozhodl přepočítat průměrný nárůst objektů připojených na PCO obviněného v uplynulých 4,5 letech podle údajů dostupných z podkladů předložených obviněným v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ. Úřad z dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ zjistil následující:

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v období od roku 2015 do 30. 6. 2019 celkem přibylo

Úřad dále ve správním řízení sp. zn. S00352/2019/VZ požádal obviněného o vysvětlení, z jakého důvodu rozdělil předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů rovným dílem mezi předchozího poskytovatele a PATROL group, a dále jej požádal o přesný matematický výpočet, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek obsažených v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, včetně zdůvodnění tohoto výpočtu.

Obviněný zaslal Úřadu vyjádření s výkladem svých výpočtů, přičemž popsal své předpoklady při tvorbě svého tzv. „konzervativního“ a „optimistického“ scénáře, které se liší v předpokladu, jak rychle bude docházet k přepojování stávajících objektů, připojených dosud prostřednictvím původního koncesionáře, na systém připojení nového koncesionáře, tj. PATROL group. Obviněný společně k oběma scénářům uvedl, že podle něj je společným předpokladem, že k tomuto přepojení dojde u všech objektů z důvodu zájmu o zajištění kontinuity služby připojení na PCO zadavatele, a otázkou je, jaký bude mít přepojování časový průběh. Podle obviněného konzervativní varianta počítá s tím, že velké množství objektů se rozhodne k přepojení spíše ke konci výpovědní lhůty, a optimistická varianta vychází z toho, že majitelé objektů budou spíše uvědomělí a budou se přepojovat průběžně. Současně obviněný vychází ze dvou okolností, které ovlivňují tento časový průběh: množství objektů přepojených v jednotlivém roce je limitováno kapacitami PATROL group (přepojení každého objektu musí dle slov obviněného proběhnout individuálně a musí být otestováno, přičemž reálné počty možného přepojení byly s PATROL group dle obviněného řádně konzultovány), a druhou okolností je, že ne všichni stávající zákazníci (tj. připojené objekty) budou ochotni okamžitě přestoupit, resp. změnit stávajícího dodavatele za PATROL group. Podle obviněného může v této souvislosti hrát významnou roli i to, že ze strany obviněného dochází k nutnému přechodu na jednotný systém poplatků za služby HZS dle jednotného ceníku služeb HZS ČR, vydaného „Pokynem Generálního ředitele HZS ČR č. 40/2018“, a reálně tak dochází k navýšení poplatků účtovaných ze strany obviněného (za jeho služby) připojeným objektům. Podle obviněného je v případě uzavírání nových smluvních vztahů prostřednictvím PATROL group toto navýšení již zohledněno, a navíc zde existují mechanismy, jak promítnout i další případné navýšení do budoucna, ale v případě stávajícího vztahu s M connections obviněný dle svých slov nemá smluvní nástroj, jak M connections k aktualizaci poplatků přimět. Podle obviněného lze spíše očekávat, že aktualizace bude odkládána, což může přispět k motivaci připojených

Úřad se v rámci přezkumu zákonnosti postupu obviněného rozhodl předpokládanou hodnotu koncese přepočítat podle údajů uvedených v kalkulaci výnosů. Co se týče údajů o připojování nových a stávajících zákazníků, vyšel Úřad ze scénářů, které obviněný předložil Úřadu (tj. konzervativní a optimistický scénář). Úřad konstatuje, že tyto scénáře se mu jeví jako racionální a logicky zdůvodněné, a tedy i reálné; proto jsou i relevantním základem pro výpočet předpokládané hodnoty koncese. Jelikož z důvodu rychlejšího přesunu zákazníků od původního poskytovatele k novému je optimistický scénář spojen s vyšší předpokládanou hodnotou koncese než scénář konzervativní, přepočítal Úřad nejprve tuto variantu.

Z kalkulace výnosů vyplývá, že zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty koncese počítal s tím, že PATROL group si bude za poskytované služby účtovat částku 400 Kč, když tuto částku uvádí ve sloupci „cena služby za objekt (měsíc/rok)“ a násobí ji počtem měsíců v příslušném roce; tuto skutečnost zadavatel také potvrzuje ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019.

Dále Úřad přistoupil k výpočtu předpokládané hodnoty koncese dle optimistického scénáře obviněného. V prvním kroku Úřad přepočítal celkovou cenu za službu připojení k PCO poskytovanou koncesionářem v jednotlivých letech, což je zachyceno v následující tabulce:

Úřad vycházel z následujících parametrů: •

Z kalkulace výnosů plyne, že obviněný při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel z částky 400 Kč, kterou si PATROL group účtuje za služby provozu PCO od jednotlivých uživatelů služby. Z této částky vycházel i Úřad při přepočtu předpokládané hodnoty koncese popsaném výše. Úřad však dále zjistil, že v čl. IV. bodu 6 vzorové smlouvy je uvedeno, že PATROL group je oprávněna upravovat veškeré ceny vyplývající ze vzorové smlouvy podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok. K úpravě ceny za služby dojde podle vzorové smlouvy vždy od následujícího měsíce poté, co bude vyhlášen inflační index ČSÚ. Tato úprava ceny za služby poskytované

Ze sdělení České národní banky, které si Úřad vyžádal v rámci správního řízení sp. zn.

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že v důsledku každoroční úpravy ceny za poskytované služby podle výše inflace dojde při kalkulaci předpokládané průměrné výše inflace 2 % k nárůstu celkového obratu PATROL group za poskytované služby na 13 088 268,30 Kč. V takovém případě by se jednalo o koncesi malého rozsahu a zadavatel by tedy nebyl povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele, v zadávacím řízení podle zákona.

S ohledem na rozsudek NSS, podle něhož by do předpokládané hodnoty koncese potenciálně mohly být zahrnuty i jednorázové platby za připojení EPS k PCO ve výši 21 591 Kč, Úřad následně k výše uvedenému výsledku připočetl ještě tyto platby. Úřad k výpočtu dodává, že s ohledem na to, že se tyto platby vztahují pouze na nově připojené objekty, tuto platbu započítal pouze k hodnotám ve sloupci „Připojeno nově k PCO provozovanému Patrol group v průběhu roku“, přičemž i zde započítal meziroční navýšení o inflaci, neboť i na tuto platbu se inflační doložka dle bodu 6 čl. IV. vzorové smlouvy vztahuje. Konkrétní výpočet celkové částky, jež by byla za dobu trvání koncese uhrazena za jednorázové platby za připojení EPS k PCO, je zachycen do následující tabulky.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že celkem by za jednorázové platby bylo uhrazeno

Úřad dodává, že s ohledem na zásady rychlosti a procesní ekonomie se blíže nezabýval tím, zda jednorázová platba ve výši 21 591 Kč, resp. služba, za kterou je tato platba účtována, je službou podřaditelnou pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona, jak naznačuje ve svém rozsudku NSS, či nikoliv. Toto posouzení není nutné ve správním řízení činit, neboť i se započtením těchto jednorázových plateb předpokládaná hodnota koncese nepřevyšuje zákonný limit 20 000 000

Současně Úřad konstatuje, že se dále nezabýval výpočtem předpokládané hodnoty koncese dle druhé varianty předložené obviněným, tj. dle konzervativního scénáře, neboť optimistický scénář je spojen s vyšší předpokládanou hodnotou koncese než scénář konzervativní z důvodu rychlejšího přesunu objektů od stávajícího koncesionáře k novému. Pokud tedy výše předpokládané hodnoty vypočtená dle optimistického scénáře nepřesáhla zákonný limit pro povinné zadání koncese v zadávacím řízení, zjevně nemůže tento limit přesáhnout ani předpokládaná hodnota vypočtená podle scénáře konzervativního.

Úřad uzavírá, že předpokládaná cena koncese dle výpočtu Úřadu činí po zaokrouhlení na celé číslo částku 17 901 466 Kč. V takovém případě se jedná o koncesi malého rozsahu, a obviněný tedy nebyl povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele, v zadávacím řízení podle zákona.

S ohledem na výše uvedené tedy Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí předmětné řízení o přestupku podle § 257 písm. f) zákona zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona.

Úřad uvádí, že výrokem II. prvostupňového rozhodnutí rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Současně Úřad výrokem I. prvostupňového

Rozsudkem KS byl výrok I. prvostupňového rozhodnutí týkající se přestupku podle § 268 odst.