ÚOHS S0567/2025/VZ – Invalidovna Praha – Výkon správce stavby

Zadavatel – Národní památkový ústav, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3,

Podle čl. 3 Zadávací dokumentace ve znění ze dne 14. 4. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě veřejné zakázky jedná o zakázku na služby zadávanou podle pravidel v nadlimitním režimu, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena na 36 000 000 Kč.

Podle čl. 3 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky zajištění soustavného a komplexního výkonu činnosti správce stavby při realizaci stavby komplexní obnovy historického areálu objektu Invalidovna Praha, tj. obnovy historické budovy a novostavby.

Zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 5 nabídek, mj. i nabídku společníků společnosti „Invalidovna Praha - JE Group - SAFETY PRO – SGS“, jimiž jsou JE Group s.r.o.,

Dne 3. 7. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“), jímž informoval o výběru vybraného dodavatele.

Dne 17. 7. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“), jimiž navrhovatel brojil proti oznámení o výběru vč. uskutečněného hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem.

Rozhodnutím o námitkách ze dne 30. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 11. 8. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 11. 8. 2025.

Navrhovatel svým návrhem brojí proti oznámení o výběru, když je přesvědčen, že vybraný dodavatel nesplnil stanovené podmínky technické kvalifikace a zadavatel provedl hodnocení nabídek v rozporu se zákonem, resp. se stanovenými zadávacími podmínkami. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil oznámení o výběru vč. jeho příloh a veškeré k němu navazující či související úkony zadavatele.

Navrhovatel poukázal na podmínku technické kvalifikace dle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, jež stanovuje povinnost prokázat zkušenost s výkonem činnosti správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka při realizaci rekonstrukce nebo obnovy objektu nemovité (národní) kulturní památky či objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové rekonstrukce nebo obnovy ve výši min. 250 mil. Kč bez DPH. K tomu uvedl, že vybraný dodavatel prokazoval její splnění referencí „Příkazní smlouva o výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP pro projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty PN Bohnice“ (dále jen „reference

Podle navrhovatele pojem rekonstrukce v obecném smyslu i v architektuře a ve stavebnictví znamená přestavbu nebo návrat ke staršímu nedochovanému stavu, kdy v tomto významu jej museli vnímat i potenciální dodavatelé. Navrhovatel nesouhlasí s výkladem, že rekonstrukcí mají být myšleny (zřejmě jakékoli) zásahy, které mají za následek změny technických parametrů, a to ani v souvislosti s již zrušenou vyhláškou č. 162/1980 Sb., kde jsou popsány pojmy rekonstrukce a modernizace. Obnovou se pak dle navrhovatele ve smyslu zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v rozhodném znění (dále jen „stavební zákon“), rozumí stavební práce na existující stavbě realizované dle původního povolení stavby a původní dokumentace, ke které dochází v důsledku poškození stavby zničené nebo poškozené mimořádnou událostí. Myšlena přitom dle navrhovatele nemohla být obnova ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v rozhodném znění (dále jen „zákon o státní památkové péči“), neboť by se jednalo o výklad nelogický, když tato zahrnuje i samotnou rekonstrukci, což by znamenalo, že pojem rekonstrukce je v předmětné zadávací podmínce uveden nadbytečně a zavádějícím způsobem. Podle navrhovatele i v kontextu dalších podmínek kvalifikace, kde je stanoven požadavek na zkušenost při rekonstrukci nebo výstavbě

S ohledem na výše uvedené podle navrhovatele provedené stavební úpravy ve smyslu zateplení, výměny oken a dveří nemohou představovat zásah do konstrukční části objektu, kdy značná část technologických prací a dodávek představuje pouhou modernizaci, nikoli rekonstrukci. Činnosti, které byly předmětem jakékoli smlouvy na poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem, není dle navrhovatele možné bez dalšího považovat za takové, jež by mohly obsahově být rekonstrukcí či obnovou stavby, a to ani za nejširšího možného výkladu těchto pojmů. Předmětem takového kontraktu je vždy poskytnutí služeb se zaručeným výsledkem, jak vyplývá i ze zákona o hospodaření energií, jež běžně zahrnují mj. i provedení opatření za účelem zvýšení energetické účinnosti, popř. snížení spotřeby, která mohou mít podobu stavební (zateplení obálky objektu, výměna výplní otvorů), ale i podobu realizace řady technologických opatření (výměna zastaralé či instalace nové technologie).

Navrhovatel namítá, že se zadavatel dopouští nesprávného zobecnění, když do hodnoty investičních nákladů projektu, jehož se reference Bohnice týká, započítává hodnotu všech prací a dodávek vč. dodávek technologie, které nemají s pojmem rekonstrukce či obnova nic společného, potažmo hodnotu stavebních prací, které nijak stavebně nezasahují do předmětných objektů. Navrhovatel je současně přesvědčen, že pokud některé činnosti mají ryze stavební charakter, jedná se jen o určitou výseč z celkové roviny opatření a i u nich je nutné zkoumat, zda se jedná o rekonstrukci či obnovu, resp. o činnosti, které by bylo možné považovat za součást rekonstrukce či obnovy stavby. Podle navrhovatele přitom např. pouhé zateplení fasády či střechy, popř. výměnu výplní otvorů, není možné ani kumulativně považovat za rekonstrukci či obnovu stavby.

Navrhovatel k referenci Bohnice vyjmenoval jednotlivá ve vztahu k ní realizovaná opatření (tzv. základní investiční opatření), k čemuž uvedl, že ryze stavební charakter měly pouze činnosti stanovené jako výměna otvorových výplní a zateplení podlah půd, střech a svislých obvodových konstrukcí, čímž však nemínil naznačit, že by je zadavatel měl za rekonstrukci či obnovu stavby považovat. Ve zbytku se dle něj jedná o samostatná plnění, která mají zpravidla charakter dodávky, tedy není možné za rekonstrukci či obnovu považovat instalaci/výměny

Navrhovatel dále brojí proti zadavatelem učiněnému hodnocení nabídek, a to ve smyslu kritéria „K02 – zkušenost osoby na pozici vedoucí týmu technického dozoru“ ve vztahu k podmínce dle čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace, kdy pro účely hodnocení v tomto kritériu byla dokládána ze strany vybraného dodavatele mj. rovněž reference Bohnice.

Navrhovatel předně uplatnil s ohledem na výše uvedené obdobnou námitku ohledně nemožnosti hodnocení reference Bohnice, jako byla uplatněna ve vztahu k nemožnosti jejího uznání k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace. Podle navrhovatele neměla být do ceny rekonstrukce započítána žádná část z plnění vztahujícího se k referenci Bohnice, neboť se u něj o rekonstrukci nejednalo. Dále navrhovatel upozornil na to, že požadovaná zkušenost měla být získána při rekonstrukci či výstavbě pozemní stavby o hodnotě stavby minimálně

S ohledem na výše uvedené je podle navrhovatele zřejmé, že reference Bohnice nesplňuje stanovené podmínky pro účely hodnocení a mělo být za ni uděleno vybranému dodavateli

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 11. 8. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 13. 8. 2025.

Usnesením ze dne 13. 8. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 19. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Dne 27. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Zadavatel je přesvědčen, že činnosti a opatření provedená v rámci EPC projektu vztahujícího se k referenci Bohnice lze považovat za rekonstrukci či obnovu objektu ve smyslu stanovených požadavků zadávacích podmínek a že vybraný dodavatel splnil kritéria technické kvalifikace dle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, kdy i posouzení jejich splnění bylo provedeno v souladu se zákonem. Rovněž posoudil vybraným dodavatelem doložené údaje k hodnocení nabídek, ve vztahu k referenci Bohnice je ověřil z veřejně dostupných zdrojů a byly i osvědčeny objednatelem stavební akce, pročež zadavatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel prokázal u dané významné zakázky splnění parametrů pro účely jejího hodnocení. Zadavatel odmítá, že by postupoval v rozporu s § 6 ve spojení s § 119 odst. 1 zákona a současně navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Zadavatel předně poukázal na smysl a účel dotčeného kvalifikačního kritéria. Zadavatel podotkl, že obnova Invalidovny, k níž má být na základě veřejné zakázky vykonávána činnost správce stavby, bude zahrnovat jak obnovu její historické budovy, tak i výstavbu nového objektu (novostavby). Zadavatel uvedl, že kvalifikační podmínka podle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace byla zaměřena na prokázání dostatečných zkušeností dodavatele ve vztahu k té části realizace Invalidovny, při níž se bude obnovovat, resp. rekonstruovat stávající historická budova. Smyslem tohoto požadavku je tak ověření, že dodavatel je schopen realizovat výkon technického dozoru nejen u běžné pozemní stavby, ale i ve vztahu k objektu, který je kulturní nebo národní kulturní památkou či objektem obdobného stupně památkové ochrany. K tomu zadavatel dodal, že realizace historické budovy Invalidovny nebude spočívat pouze v návratu ke staršímu nedochovanému stavu, ale v souhrnu stavebních prací, dodávek a služeb, při nichž se budou některé segmenty historické budovy obnovovat, tedy vracet ke staršímu stavu, některé budou prováděny zcela nově, např. střešní krytiny, budou se zavádět nové moderní elektrorozvody, sítě, technologie apod. Zadavatel uvedl, že za účelem prokázání zkušeností dodavatele ve vztahu k celému rozsahu realizace Invalidovny stanovil požadavek dle odst. 10.1 písm. a) zadávací dokumentace, zatímco za účelem prokázání dostatečných zkušeností k rozsahu odpovídajícímu pouze její historické budově stanovil právě požadavek dle odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace.

Zadavatel podotkl, že pojmy rekonstrukce a obnova nebyly v zadávací dokumentaci blíže definovány, tedy v případě nejasnosti či pochybnosti je nelze vykládat k tíži dodavatelů, sám se tak musí přiklánět spíše k jejich širší definici. Zadavatel odmítá jejich restriktivní výklad.

K referenci Bohnice zadavatel konstatoval, že při posouzení splnění stanovených podmínek není rozhodné, zda byly činnosti prováděny kromě jiného též podle zákona o hospodaření energií, ale podstatný je samotný obsah a povaha ujednaných a provedených činností a zda je lze podřadit pod požadavky stanoveného kritéria kvalifikace. Zadavatel tak s tvrzením navrhovatele souhlasí pouze v tom, že bez dalšího podrobného zkoumání a hodnocení vlastního obsahu realizovaného projektu není možné libovolný EPC projekt považovat za zkušenost s rekonstrukcí či obnovou objektu. K tomu zadavatel dodal, že nicméně zjišťoval a posuzoval, jaké konkrétní činnosti byly předmětem EPC projektu v rámci reference Bohnice, kdy v rámci etapy II měla být provedena základní investiční opatření, jejichž celková cena byla navýšena na 500 848 686 Kč bez DPH. Zadavatel dodal, že ačkoli považuje za základní účel činností uskutečněných v rámci dotčených základních opatření snížení energetické náročnosti objektů, v rámci posouzení kvalifikace nezkoumá motiv, ale povahu realizovaných stavebních zásahů a opatření. I v rámci běžné stavební praxe dle něj rekonstrukce objektů zahrnují nejen čistě stavební činnosti, ale i další související činnosti či dodávky a s tím související technologie.

Zadavatel se předně k namítané nemožnosti uznat referenci Bohnice pro účely hodnocení s ohledem na způsob stanovení kritéria hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace odkázal na výše uvedené závěry učiněné ke splnění podmínky technické kvalifikace.

Zadavatel dále uvedl, že pokud vybraný dodavatel předkládá pro účely hodnocení referenci převyšující stanovenou požadovanou minimální finanční hodnotu, není rozhodné, o kolik procent tento limit přesahuje. Sám zadavatel dle svých slov přitom věnoval péči ověření, zda reference Bohnice splňuje stanovené zadávací podmínky. Zadavatel konstatoval, že v zadávací dokumentaci nejsou pojmy výstavba, rekonstrukce či obnova blíže definovány. Ve srovnání s požadavky kvalifikace k tomu podotkl, že posuzuje-li se zde v rámci hodnocení rekonstrukce ve vztahu k pozemní stavbě, tj. v rámci základní úrovně parametrů, nedostáváme se z tohoto

K navýšení ceny referenčního plnění zadavatel uvedl, že k němu docházelo postupně dodatky č. 1 až č. 5, což je dle něj z hlediska, zda bylo dosaženo stanoveného limitu, nerozhodné, stejně jako je nerozhodné, zda došlo k navýšení ceny z důvodu víceprací či pro podstatné změny okolností ve smyslu nepředvídatelného nárůstu vstupních materiálů v důsledku vypuknutí války na Ukrajině. I navýšení ceny z důvodu inflace je dle něj z hlediska právních předpisů vč. zákona možné a uznatelné. Celkový cenový nárůst za základní opatření projektu není dle zadavatele důvod neuznat, přičemž výsledná cena základních opatření splňuje požadovaný minimální limit pro hodnocení dle zadávací dokumentace. Zadavatel nadto poukázal na to, že v zadávací dokumentaci nevymezil, co vše bude považovat za investiční náklady stavby a že se nejedná ani o pojem zákonný. Podle zadavatele pak platí, že i pokud by vybraným dodavatelem zmiňované náklady na vyhotovení projektové dokumentace autorů Masák & Partner s.r.o. uznatelné nebyly, i tak cena základních opatření činila 500 848 686 Kč bez DPH, která minimální stanovený limit pro účely hodnocení přesahuje. S ohledem na výše uvedené bylo dle něj možné udělit vybranému dodavateli za referenci Bohnice příslušné bodové ohodnocení.

Vybraný dodavatel shrnul, že dotčená referenční zakázka dle něj naplňovala požadavky na technickou kvalifikaci, když se dané činnosti vztahovaly k realizaci rekonstrukce či obnovy a tyto pojmy je nutné vnímat jako synonyma. Současně dle něj tato reference byla ve vztahu ke zkušenosti osoby i správně hodnocena, když požadavek na rekonstrukci je nutné vykládat v kontextu celých zadávacích podmínek a předmětu veřejné zakázky, z čehož nevyplývalo, že by zadavatel měl v úmyslu vyloučit z hodnocení reference, které by jinak splňovaly podmínky v dotčeném požadavku na technickou kvalifikaci. Reference Bohnice tak dle něj naplňovala všechny požadované parametry vč. výše investičních nákladů. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem i rozhodovací

Vybraný dodavatel předně akcentoval, že zadavatel v zadávací dokumentaci blíže pojmy rekonstrukce ani obnova nekonkretizoval, a s odkazem na rozhodovací praxi poukázal na to, že při výkladu zadávací podmínky je třeba v případě potřeby přikročit k jednotlivým výkladovým metodám a při přetrvávajících pochybnostech je třeba je vykládat k tíži zadavatele, resp. ve prospěch hospodářské soutěže, tj. dodavatelů. Vybraný dodavatel podobně jako zadavatel uvedl, že předmětem stavební veřejné zakázky, k níž má být na základě veřejné zakázky vykonávána funkce správce stavby, je obnova historické budovy

K charakteru reference Bohnice vybraný dodavatel uvedl, že pod pojmy obnova a rekonstrukce je dle něj možné podřadit i činnosti, jejichž hlavním cílem bylo snížení spotřeby energií v areálu objektu, kdy i dotčené zadávací podmínky s termínem rekonstrukce pracují.

Vybraný dodavatel k námitkám navrhovatele podotkl, že na skutečně vynaložené investiční náklady nelze hledět úzce jako na náklady vynaložené čistě na stavební práce. Součástí šířeji chápaných investičních nákladů na realizace stavebních prací dle něj nezřídka bývají i související činnosti jako např. zpracování studií, zpracování či úpravy projektových dokumentací, inženýring, zeměměřičské práce apod. Selektivní přístup k jednotlivým položkám referenčního plnění, které nepředstavují čistě stavební práce, by tedy dle něj popíral smysl. K tomu uvedl, že zadavatel konkrétně termín investiční náklady nevymezil. Současně je podle něj irelevantní, o kolik referenční plnění přesáhlo stanovený požadavek na minimální hodnotu, stejně jako že k jeho překročení došlo uzavřením jednotlivých dodatků a že důvodem cenového nárůstu bylo mj. zvýšení nákladů na stavební materiály v důsledku vypuknutí války na Ukrajině, když pozadí celkových investičních nákladů nebylo předmětem zájmu, resp. posuzování zadavatele.

Vybraný dodavatel dále sdělil, že si dotčený požadavek na zkušenost při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby vykládal jako benevolentnější přístup zadavatele pro účely hodnocení, kdy nad rámec pojmů obnova a rekonstrukce, které spojil do jednoho souhrnného termínu, umožnil doložení i zkušenosti s výstavbou. Podle vybraného dodavatele tak absence slova obnova v textaci kritéria hodnocení neměla za cíl eliminovat z hodnocení reference, které by naplňovaly podmínky pro prokázání dotčeného požadavku na technickou kvalifikaci.

Vybraný dodavatel uzavřel, že se zde uplatní analogická argumentace jako učiněná ke splnění podmínek technické kvalifikace, kdy i nadále platí, že v případě pochybnosti o výkladu zadávací podmínky by se měl uplatnit výklad vůči dodavatelům nejbenevolentnější.

Usnesením ze dne 22. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel a vybraný dodavatel se v této lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Dne 24. 9. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0567/2025/VZ.

Dne 30. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Navrhovatel předně zopakoval znění relevantních zadávacích podmínek, tj. požadavků stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci, z nichž dovozuje, že je lze rozumně vykládat pouze tak, že zadavatel v rámci dvou odlišných požadavků požadoval dvě rozdílné zkušenosti, a to zkušenost nabytou při rekonstrukci či obnově objektu nemovité (národní) kulturní památky [podmínka technické kvalifikace dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace], resp. zkušenost při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby, kde v případě rekonstrukce měli být dodavatelé bodově bonifikováni, pokud pozemní stavbou byla nemovitá (národní) kulturní památka [podmínka hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3 zadávací dokumentace].

Navrhovatel uvedl, že reference dokládaná vybraným dodavatelem představuje EPC projekt, kdy takové projekty samozřejmě počítají s tím, že budou provedena tzv. investiční opatření, která lze charakterizovat jako soubor dílčích opatření stavebního a/nebo nestavebního, resp. čistě technologického, charakteru, pro něž je typické, že na sobě nejsou navzájem nijak závislá a často spolu vůbec nesouvisí (kupř. zateplení obálky objektu nijak nesouvisí s výměnou svítidel, instalací perlátorů apod.). Podle navrhovatele si tak každé opatření zachovává zcela samostatnou a na jiných nezávislou povahu a jejich soubor nelze považovat za jednu stavbu či rekonstrukci objektu mj. ani ve smyslu stavebního zákona. Z uvedeného důvodu je tak dle navrhovatele nutné detailně zkoumat, jaká z provedených investičních opatření měla charakter stavební činnosti a mohla tak představovat rekonstrukci či obnovu. Stejně tak pouze finanční objem takovýchto činností lze dle navrhovatele z logiky věci zahrnout do finančního objemu skutečně vynaložených investičních nákladů takové rekonstrukce nebo obnovy, resp. stavby. K tomu navrhovatel dodal, že zadavatel i vybraný dodavatel sami identifikovali jako rekonstrukci pouze malou část z provedených opatření v rámci EPC projektu a zbylá z nich podřadili pod obnovu ve smyslu § 14 zákona o státní památkové péči (kde za rekonstrukci tak neoznačují ani výměny otvorových výplní).

Pokud by Úřad dospěl k závěru, že při výkladu podmínky dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace by bylo nutné vycházet z definice obnovy dle § 14 zákona o státní památkové péči, i takový výklad by dle navrhovatele měl zahrnovat jen významnější stavební zásahy do chráněného objektu, které jsou orgánem státní památkové péče vyhodnoceny jako obnova dle citovaného zákona a pro které je vydáno např. závazné stanovisko. Navrhovatel se k tomu odkázal na část komentářové literatury k zákonu o státní památkové péči, která se vyjadřovala k definici obnovy kulturní památky, a na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 94/2018-26 ze dne 19. 7. 2018. Z těchto závěrů je dle navrhovatele patrné, že řada opatření provedených v rámci dotčeného EPC projektu nenaplňuje ani znaky obnovy tak, jak ji vykládají zadavatel a vybraný dodavatel (podle § 14 zákona o státní památkové péči), neboť zcela postrádají stavební či konstrukční charakter, a tedy nepředstavují ani relevantní stavební/konstrukční zásah do objektu. Tomuto závěru dle navrhovatele odpovídá i vyhotovené závazné stanovisko k EPC projektu, jež bylo vydáno pouze k úpravám spočívajícím v obnově výplní otvorů a zateplení střech budov, kdy i souhlas s provedením

Podle navrhovatele pak i rekonstrukce v souvislosti s určitou budovou musí z logiky věci vždy zahrnovat stavební činnost, kdy se musí jednat o činnost významnou v tom, že musí být fyzicky nezanedbatelně zasahováno do stávající podoby konstrukcí stavby, mj. i o přestavbu. Podle navrhovatele ani nejširší výklad pojmu rekonstrukce nemůže vést k tomu, že by za rekonstrukci budovy bylo možné považovat jinou než stavební činnost či že by za ni bylo možné považovat jiné, resp. méně intenzivní formy stavební činnosti jako např. opravy či údržbu. Podle navrhovatele je tak zjevné, že většina provedených opatření nemohla být rekonstrukcí, kdy i zadavatel v doložené tabulce za tuto indikuje v pravém smyslu slova jen pár z nich. K tomu se navrhovatel odkázal i na vymezení předmětu dokládaného EPC projektu, kde bylo uvedeno, že předmětem plnění je mj. zpracování projektové dokumentace pro provedení technologických úprav, provedení stavebních úprav, rekonstrukce a montáž technologií a uvedení do provozu, a že projektovou dokumentaci stavební části nechal zadavatel zpracovat a dodavateli ji poskytl. Navrhovatel i z výše uvedených důvodů považuje hodnocení nabídky vybraného dodavatele v kritériu dle čl. 12 odst. 12.3 zadávací dokumentace za nesprávné a nezákonné.

Navrhovatel i nadále trvá na tom, aby Úřad zrušil oznámení o výběru a veškeré navazující a související úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 251 odst. 4 zákona nemohou být náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Úřad se předně v rámci šetřené věci zabýval tím, zda byly naplněny základní podmínky, aby bylo možné se návrhem navrhovatele věcně zabývat. Jednou z těchto podmínek, která musí být pro projednání věci před Úřadem splněna, je i povinnost navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas své námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek, nikoli však proti postupu dle § 109 odst. 3 zákona. Současně s tím též platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem, tj. obecná lhůta pro podání námitek činí

Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona).

V šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel podal k zadavateli námitky, jimiž brojil proti výběru vybraného dodavatele, dne 17. 7. 2025, tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy obdržel oznámení o výběru vč. jeho příloh, k čemuž došlo dne

Úřad ověřil obsah námitek, kdy shledal, že jejich součástí nebyla námitka uvedená v návrhu, že nositelem komplexní firemní zkušenosti k referenci Bohnice uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen vybraný dodavatel. Tuto námitku, týkající se nositele dokládané reference vybraného dodavatele, kterou rovněž brojil proti akceptaci reference Bohnice vybraného dodavatele zadavatelem, tj. proti výběru vybraného dodavatele, navrhovatel uplatnil tedy až v rámci podaného návrhu.

Úřad tedy shrnuje, že výše uvedená námitka navrhovatele, že nositelem komplexní firemní zkušenosti uznatelné pro účely splnění kvalifikace mohla být pouze společnost FETTERS management, s.r.o., nikoli jen vybraný dodavatel, je novou námitkou, kterou navrhovatel do doby podání návrhu u zadavatele neuplatnil, tj. neučinil ji součástí řádně a včas podaných námitek ve smyslu § 241 ve spojení s § 242 odst. 2 zákona.

Úřad k tomu pro úplnost upozorňuje i na ustanovení § 251 odst. 4 zákona, podle nějž mj. platí, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Z právě uvedeného tak vyplývá, že navrhovatel není oprávněn v podaném návrhu rozšířit svá tvrzení o nové skutečnosti nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel tvrdit nemohl. K právě uvedenému Úřad dodává, že identifikace dodavatele reference Bohnice společně s informací, že vybraný dodavatel na ní působil jako jeho poddodavatel pro činnosti, resp. pozice Vedoucí týmu TDS, TDS specialisty na TZB a koordinátora BOZP, byla uvedena již v oznámení o výběru v rámci posouzení naplnění požadavku dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, přičemž oznámení o výběru navrhovatel obdržel dne 3. 7. 2025 a proti němu i podával své námitky. Navrhovatel tak byl nejpozději dne 3. 7. 2025 obeznámen se skutečností, jakou referencí vybraný dodavatel prokazoval splnění zadávací podmínky dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, stejně jako z jaké pozice, resp. jakého postavení tak činil, tedy v době podání návrhu se nejednalo o pro něj nové zjištění, jež nemohl tvrdit vůči zadavateli již v podání námitek proti oznámení o výběru a jejíž tvrzení až v návrhu by tak bylo objektivně odůvodněné.

Vzhledem k výše uvedenému Úřad podle ustanovení § 257 písm. h) zákona správní řízení v části vymezené výše uvedenou námitkou navrhovatele zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku

Úřad k tomu prima facie v obecné rovině doplňuje, že samotná skutečnost, že se na referenčním plnění podílel určitý subjekt z pozice poddodavatele, automaticky neznamená, že mu relevantní zkušenost z ní náležet nemůže, když prokázání způsobilosti dodavatele takovou zkušeností zákon nevylučuje [srov. § 79 odst. 4 písm. b) zákona] a v šetřeném případě je dané připuštěno i zadávací dokumentací [srov. čl. 10 odst. 10.1 zadávací dokumentace]. K tomu lze uvést, že vybraný dodavatel působil jako poddodavatel mj. pro činnosti na pozici vedoucího týmu TDS (dále též TDS specialisty na TZB a koordinátora BOZP). Zadavatel v zadávacím řízení přitom nevyloučil ani možnost prokázání splnění podmínky technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby [srov. § 83 zákona a čl. 6 odst. 6.8 zadávací dokumentace], přičemž společnost FETTERS management, s.r.o. působí v rámci veřejné zakázky jako poddodavatel vybraného dodavatele.

Závěrem této části odůvodnění rozhodnutí Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení správního řízení v dotčené části návrhu navrhovatele rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to mj. s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 39 odst. 1 zákona postupuje zadavatel v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo

Podle § 39 odst. 5 zákona platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) nebo odst. 5 písm. a) až c) zákona.

Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

Podle § 123 odst. 1 zákona oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita.

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek, b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

Podle čl. 3 odst. 3.6 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „zajištění kvalitního, vysoce profesionálního, soustavného a komplexního výkonu činnosti správce stavby při realizaci stavby: komplexní obnova historického areálu objektu Invalidovna Praha, tj. Obnova historické budovy a Novostavba, přičemž výkonem správce stavby se rozumí:

- výkon technického dozoru stavebníka ve smyslu ust. § 161 odst. 2 Stavebního zákona, v rozsahu a za podmínek závazného návrhu smlouvy při realizaci Stavby - výkon činností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při realizaci Stavby v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., a navazujících prováděcích předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., v rozsahu a za podmínek závazného návrhu smlouvy při realizaci Stavby.“.

V čl. 10 odst. 10.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil „kvalifikační předpoklad podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ Seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli Osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které budou služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.“

zkušenost s min. 1 významnou zakázkou[2], kde: - tato osoba vykonávala činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka[6] na vedoucí pozici (na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby[4] (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH, - zkušenost této osoby trvala po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích měsíců, anebo trvala po celou dobu realizace od předání staveniště zhotoviteli do předání stavby objednateli v případě stavby trvající kratší dobu než 12 měsíců, - zakázka byla dokončena[7] v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení.“.

V čl. 12 odst. 12.3.1 až 12.3.3 zadávací dokumentace zadavatel ke kritériu hodnocení K02 –

(i) tato osoba vykonávala činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka6 na vedoucí pozici (na pozici vedoucího týmu správce stavby/ technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby[4] (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH (ii) zkušenost této osoby trvala po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích měsíců, anebo trvala po celou dobu realizace od předání staveniště zhotoviteli do předání stavby objednateli v případě stavby trvající kratší dobu než 12 měsíců, (iii) zakázka byla dokončena7 v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení, (iv) uvedení a doložení, zda byl investora stavby spokojený s plněním bez výhrad.“.

Ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 2. 7. 2025 bylo k uskutečněnému hodnocení dle kritéria

referenční zakázka

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavateli je dána povinnost řídit se v průběhu vedeného zadávacího řízení základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona, stejně jako dalšími ustanoveními zákona a neméně tak i stanovenými zadávacími podmínkami, a to ve všech fázích zadávacího řízení.

V průběhu zadávacího řízení zadavatel provádí mj. posouzení splnění podmínek účasti, tj. i podmínek kvalifikace, kdy kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Při posouzení splnění kvalifikace je přitom nutné reflektovat samotný účel tohoto institutu, jímž je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze

Splnění podmínek účasti účastníkem zadávacího řízení vč. podmínek (technické) kvalifikace posuzuje zadavatel na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení v rámci jeho nabídky (případně též v jejím doplnění či objasnění). Zadavatel je přitom oprávněn přistoupit i k ověření jejich věrohodnosti (srov. § 39 zákona). Pokud v souvislosti s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale též i jeho povinností tyto odstranit, a dále řádně posoudit, zda vůbec a případně jakým způsobem účastník zadávacího řízení splnění daného kvalifikačního kritéria prokázal a splnil tak podmínky účasti v zadávacím řízení. Pokud však zadavatel nemá žádné relevantní indicie zpochybňující správnost a úplnost předložených údajů a dokladů a v souvislosti s tím ani pochybnosti o splnění stanovených zadávacích podmínek dodavatelem, nelze zadavateli vytknout, konstatuje-li prokázání kvalifikace, potažmo splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Přitom platí, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být vždy provedeno ve vztahu k vybranému dodavateli (srov. § 39 odst. 4 zákona).

Co se týká hodnocení nabídek, to je zadavatel povinen učinit podle pravidel pro hodnocení, jež stanovil v zadávací dokumentaci a jež zahrnují vymezení samotných kritérií hodnocení, metody vyhodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií a váhu či jiný matematický vztah mezi kritérii (srov. § 115 odst. 1 a § 119 odst. 1 zákona). Kritériem hodnocení přitom zadavatel může učinit i kritérium kvality spojené s předmětem veřejné zakázky (srov. § 116 odst. 1 zákona). Zadavatel je tedy i v případě hodnocení nabídek povinen postupovat dle předem stanovených podmínek, a to též za současného dodržení zákonem předvídaných pravidel, zejm. opět základních zásad, tj. kromě jiného transparentně, tedy tak, aby byl objektivně zřejmý a zpětně přezkoumatelný nejen samotný důvod akceptace konkrétních účastníkem zadávacího řízení předložených skutečností pro účely hodnocení zadavatelem, ale i samotný způsob hodnocení nabídek, kupř. přidělení konkrétního bodového ohodnocení v rámci stanoveného kritéria hodnocení. Stejně tak by zadavatel měl dbát i při hodnocení nabídek mj. na dodržování povinnosti postupovat vůči účastníkům zadávacího řízení tak, aby v rámci obdobných situací mezi nimi nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Předmětem sporu je v rámci šetřeného případu akceptace reference Bohnice dokládané vybraným dodavatelem, jíž prokazoval naplnění podmínky technické kvalifikace a kterou rovněž předložil pro účely hodnocení8, a to v kontextu stanovených zadávacích podmínek.

Úřad uvádí, že v intencích námitek navrhovatele posoudil postup zadavatele v zadávacím řízení týkající se posouzení splnění podmínek technické kvalifikace a hodnocení nabídky vybraného dodavatele ve vztahu k referenci Bohnice, k čemuž uvádí následující.

Zadavatel pro účely prokázání splnění kritéria technické kvalifikace stanovil mj. požadavek dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace, na základě kterého požadoval předložení alespoň 1 významné zakázky, jejímž předmětem byl výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/stavebníka při realizaci rekonstrukce nebo obnovy objektu nemovité národní kulturní památky nebo nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky dle zákona o státní památkové péči nebo objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU, s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové rekonstrukce nebo obnovy ve výši min. 250 mil. Kč bez DPH.

V rámci kritéria hodnocení kvality, jímž hodnotil zkušenost osoby na pozici Vedoucí týmu technického dozoru, pak zadavatel v čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace mj. stanovil, že předmětem hodnocení budou významné referenční zakázky, kde tato osoba vykonávala činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka na vedoucí pozici (na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby (budovy, případně souboru budov v rámci jednoho areálu) s finančním objemem (skutečně vynaloženými investičními náklady) takové stavby ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH.

Vybraný dodavatel dokládal v rámci své nabídky pro účely splnění výše citované podmínky technické kvalifikace a pro účely hodnocení nabídek dle kritéria kvality K02 referenci Bohnice.

Mezi účastníky řízení není sporu, že vybraný dodavatel za účelem prokázání výše uvedené podmínky technické kvalifikace i pro účely hodnocení dle dotčeného kritéria kvality dokládal zajištění výkonu činnosti technického dozoru stavebníka (vedoucího týmu technického dozoru stavebníka) v rámci fáze II. jmenované zakázky, tj. v souvislosti s provedením tzv. základních opatření. Neshody však panují o tom, zda má tato zkušenost potenciál naplnit zadavatelem stanovené požadavky v zadávací dokumentaci k předmětné podmínce technické kvalifikace a hodnotícímu kritériu, a to co do obsahu plnění i co do výše investičních nákladů. Předně je tak podstatné, zabývat se samotným výkladem těchto zadavatelem stanovených požadavků, přičemž Úřad se nejprve zaměřil na obsah plnění.

Z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že součástí podmínky dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace byl požadavek na doložení referenční činnosti (výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/stavebníka) při realizaci rekonstrukce nebo obnovy dále blíže definovaného objektu. V rámci dotčeného kritéria hodnocení pak zadavatel stanovil, že bude hodnotit referenční plnění (činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka na vedoucí pozici, tj. na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici) při výstavbě či rekonstrukci dále blíže definované pozemní stavby. Z právě uvedeného vyplývá, že zadavatel požadoval zkušenost, kde dané referenční plnění bylo učiněno při realizaci rekonstrukce či obnovy, respektive rekonstrukce či výstavby dále specifikovaného objektu/stavby. Sporu přitom není o požadavku na samotné referenční plnění (činnost správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka, popř. tato činnost na vedoucí pozici, tj. na pozici vedoucího týmu správce stavby/technického dozoru či obsahově obdobné pozici), ale o to, co zadavatel mínil stanovenou podmínkou rekonstrukce, popř. obnovy, respektive zda reference Bohnice mohla být považována za rekonstrukci či obnovu.

Úřad k dotčeným zadávacím podmínkám předně konstatuje, že zadavatel nijak blíže nestanovil, resp. nijak v zadávací dokumentaci nedefinoval, v jakém smyslu míní naplnění požadavku na realizaci rekonstrukce či obnovy (anebo na výstavbu či rekonstrukci). V zadávací dokumentaci nikde tento požadavek blíže specifikován nebyl, tj. její součástí nebylo bližší vymezení daných pojmů či stanovení výkladu uvedených pojmů, a to nejen v rámci dotčených výše citovaných zadávacích podmínek, ale ani v jiných částech zadávací dokumentace, kde zadavatel rovněž pracoval s těmito pojmy. Zadavatel konkrétně pojem rekonstrukce kromě uvedené podmínky technické kvalifikace a podmínek hodnocení dále učinil i součástí dalších požadavků na prokázání splnění podmínek technické kvalifikace, a to ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona dle čl. 10 odst. 10.1 písm. a) zadávací dokumentace a ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona dle čl. 10 odst. 10.2 bodu 1), 2), 3), 4) a 9) zadávací dokumentace, kde měla být doložena rovněž zkušenost při výstavbě či rekonstrukci pozemní stavby. Ačkoli

Předně lze tedy shledat, že zadavatel sám popis uvedených pojmů, kterým by konkrétněji definoval z jeho strany akceptovatelný charakter dotčeného plnění, v zadávací dokumentaci nestanovil. Zadavatel zde nepředložil vlastní definici pojmu rekonstrukce (popř. obnovy) a ani se zde kupř. neodkázal na konkrétní předpis, metodiku či jiný zdroj, z nichž při stanovení tohoto požadavku vycházel a podle kterých by dal účastníkům zadávacího řízení najevo, co je takovým pojmem z jeho strany konkrétně myšleno a jaký typ referenčního plnění je pro něj z tohoto hlediska ještě akceptovatelný, resp. jímž by stanovil závazné limity pro to, jaký charakter plnění je možné pro účely vedeného zadávacího řízení jako rekonstrukci (popř. obnovu) akceptovat.

Z rozhodnutí o námitkách, stejně jako z vyjádření zadavatele k návrhu přitom vyplývá, že zadavatel si je vědom toho, že pojem rekonstrukce (ani obnova) v zadávací dokumentaci nevymezil, tj. nestanovil jeho blíže určující výklad, jímž by definoval bližší mantinely pro možné dokládané referenční plnění (ať již pro účely prokázání kvalifikace či pro hodnocení nabídek), přičemž ani neměl v úmyslu tak učinit, a to ani v kontextu dalších jím stanovených zadávacích podmínek (zejm. podmínek kvalifikace). Zadavatel k tomu sám uvádí, že za takové situace by bylo nepřípustné volit případný restriktivní výklad.

Úřad dále i s ohledem na argumentaci předloženou účastníky správního řízení, kteří v rámci ní používali jako příměr pro možný výklad daného pojmu existujících zákonných úprav, přistoupil k posouzení, zda případně v rámci právního řádu existuje univerzální přístup k pojmu rekonstrukce či obnova, o němž by bylo možné shledat, že je takto jednotně vnímá právní řád, potažmo i odborná veřejnost, a jenž by tak dával v kontextu způsobu stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky jasný výklad určených požadavků zadavatele. Úřad konstatuje, že takové posouzení učinil primárně právě k pojmu rekonstrukce, jenž je rozhodný jak pro účely prokázání splnění řešené podmínky technické kvalifikace, tak pro účely dotčeného kritéria hodnocení nabídek.

Pojem rekonstrukce se obecně vyskytuje v různých pojetích a předpisech, kdy nelze shledat, že by se jednalo o jednotný, napříč právními předpisy a odbornou veřejností vždy zcela shodně vykládaný význam takového pojmu, kdy ne vždy je v určité oblasti i jeho závazný výklad jednoznačně dán. Používá jej např. zákon o státní památkové péči, jenž jej však pouze bez dalšího podrobného vymezení zmiňuje v § 14 odst. 1 mezi činnostmi, které dále jen souhrnně označuje (legislativní zkratkou) jako obnovu (dané další činnosti jsou údržba, oprava, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky nebo jejího prostředí). Samotný stavební zákon (tj. zákon č. 283/2021 Sb.) tento pojem ani přímo neužívá a pracuje (namísto toho) s pojmem změna dokončené stavby (§ 6), jíž se pro účely tohoto zákona rozumí kromě nástavby a přístavby i stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Pojem rekonstrukce se také objevuje kupř. v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jenž obecně stanovuje, že pro účely tohoto zákona se rekonstrukcí rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů (§ 33 odst. 2). Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií pracuje s pojmem podstatná rekonstrukce, jíž pro své účely vnímá jako změnu dokončené stavby, jejíž předpokládané

Nelze tedy uzavřít, že by byl dán pro účely výkladu zadavatelem stanovené zadávací podmínky jednoznačný a vždy zcela shodně interpretovaný přístup k posouzení, zda určité plnění naplňuje definici rekonstrukce. V oblasti stavebnictví, což je oblast, které se týká předmět plnění řešené veřejné zakázky, ani „základní“ právní předpis, jímž je stavební zákon, takový pojem neužívá. Úřad zde akcentuje, že ačkoli by bylo možné hledat právní úpravu, která s pojmem rekonstrukce pracuje, resp. jej v určitém kontextu alespoň zmiňuje, a kterou by bylo s ohledem na poptávaný předmět plnění veřejné zakázky a zadavatelem stanovené zadávací podmínky možné vnímat jako blízkou předmětu plnění (zákon o státní památkové péči), ani zde není zakotven závazný výklad pojmu rekonstrukce a především nejde v případě žádného z těchto předpisů o výklad jediný, tedy nezbytně „správný“.

Úřad pak doplňuje, že co se týká pojmu obnova, tento taktéž není užíván jednotně, když je odlišně pojímán například ve zmiňovaném zákonu o státní památkové péči (jak bylo nastíněno výše) a ve stavebním zákonu. Pokud tak navrhovatel poukazuje při výkladu pojmu obnova právě na stavební zákon, který v § 264 odst. 1 pracuje s pojmem obnova v kontextu obnovy stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí dle původního povolení a dokumentace, je třeba uvést, že i tento pojem není v právních předpisech zakotven jednotně a není zjevně ani jednotně užíván. Současně je třeba akcentovat, že obnova ve smyslu stavebního zákona není v předmětném případě relevantní, když předmětem následné stavby, k níž je aktuálně poptáván výkon činnosti správce stavby, zjevně nebude obnovou v tomto smyslu, jak bude blíže rozebráno i dále.

K tomu Úřad připomíná, že ani zadavatel nestanovil, že by požadoval rekonstrukci naplňující znaky konkrétní zákonné či jiné definice (podobně jako v případě pojmu obnova). Ani způsob, jímž zadavatel určil další podmínky zadávací dokumentace, podle Úřadu nepodává jednoznačný výklad naplnění pojmu rekonstrukce, a to ani při zohlednění toho, že zadavatel vedle sebe stanovil v rámci jedné zadávací podmínky pojem rekonstrukce či obnova oproti dále uváděnému spojení rekonstrukce či výstavba.9 Zadavatel přitom nevylučuje, že pod tyto

Pokud pak zadavatel sám s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek připouští výklad prosoutěžní a takový je možné připustit i s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek, jsou zde dány předpoklady takový široký, hospodářskou soutěž méně omezující výklad aplikovat. Respektive pokud mezi účastníky řízení panuje rozdílný pohled na to, jaký případný výklad pojmu lze akceptovat, tj. existuje-li tedy různé pojetí pojmu rekonstrukce a mají-li proto i účastníci řízení odlišný přístup k jeho výkladu, jenž nelze i s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek vyloučit, jsou zde z hlediska zakázkového práva dány předpoklady pro zachování jeho širokého, tj. prosoutěžního výkladu. Pokud je totiž určitá zadávací podmínka stanovena z hlediska výkladového nejednoznačně či neurčitě, jako je tomu v šetřeném případě u pojmu rekonstrukce, je třeba volit takový výklad, jenž podporuje širší hospodářskou soutěž, tj. výklad pro dodavatele příznivější10.

Úřad současně uvádí, že předmětem veřejné zakázky je zajistit plnění spočívající ve výkonu činnosti správce stavby ve vztahu k budoucí realizaci akce komplexní obnovy historického areálu objektu Invalidovna, kde bude prováděna rekonstrukce, resp. obnova historické budovy i výstavba nové budovy. Účelem dotčeného kvalifikačního požadavku a následně i kritéria hodnocení pak zjevně bylo ověřit zkušenost s výkonem činnosti správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka, nikoliv se samotnou rekonstrukcí, obnovou či výstavbou určité stavby. Jinými slovy šlo o to, že dodavatel, resp. člen jeho realizačního týmu má zkušenosti při výkonu dané typové „dozorovací“ činnosti, která bývá vykonávána při realizaci prací typově odpovídajících rekonstrukci či obnově, potažmo rekonstrukci či výstavbě objektu. I právě uvedené nasvědčuje zadavatelem uplatňovanému širokému výkladu daných zadávacích podmínek co do pojmu rekonstrukce (či obnova). Respektive právě uvedené dokazuje, že široký výklad v daném případě není jakkoliv neracionální, naopak odpovídá stanovenému předmětu plnění, smyslu kvalifikačních i hodnotících podmínek a jak již bylo opakovaně výše uvedeno, také odpovídá úmyslu zadavatele. A právě to jsou skutečnosti, spolu s výše uvedenou nutností prosoutěžního výkladu v případě nejasností, které nutně vedou k závěru o možnosti širokého výkladu užitých pojmů. ovšem vnímá de facto jako obdobu rekonstrukce, zatímco u hodnotícího kritéria toto vymezení rozšířil i na výstavbu).

Zde Úřad považuje za vhodné se vyjádřit k argumentaci navrhovatele ohledně výkladu dotčených zadávacích podmínek. Primárně je s ohledem na výše uvedené třeba zkonstatovat, že zadavatel nevymezil pojem rekonstrukce mj. tak, že by se mělo jednat právě a pouze o přestavbu či návrat ke staršímu nedochovanému stavu. Zadavatel konkrétní stanovenou definicí, a to ani odkazem, rovněž nezúžil pojem obnova, tedy v tomto nelze takový pojem omezovat jen na výklad, že by se mělo jednat právě o stavební práce realizované na existující stavbě dle původního povolení takové stavby a původní dokumentace, ke které dochází v důsledku poškození či zničení takové stavby mimořádnou událostí. Zadavatel tak svůj požadavek nestanovil odkazem na § 264 odst. 1 stavebního zákona. Lze doplnit, že požadovaná zkušenost na výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/stavebníka při realizaci rekonstrukce je zadavatelem stanovena ve vztahu k podobnému plnění navázanému na novostavbu a obnovu historické budovy Invalidovny, kdy ani tato není plánovaná výhradně jako návrat ke staršímu nedochovanému stavu, resp. jako obnova realizovaná v návaznosti na proběhlou mimořádnou událost ve smyslu § 264 odst. 1 stavebního zákona. Současně zadavatel ani vymezení daných pojmů neomezil tak, že by se mělo jednat o činnosti odpovídající nové výstavbě. Takovýto výklad, který podává navrhovatel, dle Úřadu ze zadávacích podmínek, ale ani z právních předpisů či praxe na relevantním trhu nelze dovodit. Dle Úřadu by ani nebylo racionální dovozovat, že zadavatel pojmem rekonstrukce či obnova zamýšlel to samé, co pojmem výstavba, když tyto pojmy v zadávacích podmínkách zjevně odlišil. V rámci kvalifikace i hodnocení pak připustil alternativní naplnění dotčených podmínek, tedy netrval na tom, aby měl dodavatel, resp. člen jeho realizačního týmu zkušenosti s výkonem správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka přímo při výstavbě, postačovalo při jakékoliv činnosti typově odpovídající i rekonstrukci (nebo obnově). To ostatně potvrzuje i sám zadavatel a dané odpovídá i výše nastíněnému předmětu veřejné zakázky a smyslu stanovených zadávacích podmínek.

S ohledem na výše uvedené, kdy v šetřeném případě byly dány předpoklady pro poměrně široký výklad pojmu rekonstrukce, je třeba dále zkoumat konkrétní dokládané referenční plnění, na nějž je reference Bohnice navázána, a zda má toto potenciál dostát stanovenému požadavku na rekonstrukci, resp. zda svým charakterem zcela nevybočuje z činností, které by bylo možné racionálně za rekonstrukci (obnovu) označit. Společně s tím je pak třeba prošetřit, zda zadavatel při posouzení dané reference postupoval v souladu se zákonem. Úřad k tomu pro úplnost akcentuje, že ani pojem rekonstrukce jistě nemůže být zcela neomezený, resp. všeobjímající, a proto je nezbytné se zabývat konkrétním posouzením dokládané reference, zda se nejedná o plnění zjevně vybočující z možného racionálního vnímání pojmu rekonstrukce, tedy o plnění, u nějž by bylo zřejmé, že ani z hlediska širšího výkladu daného pojmu nemá potenciál jej jakkoli naplnit.

Jak vyplývá z výše uvedeného, dokládaná referenční činnost technického dozoru stavebníka (vedoucího týmu technického dozoru stavebníka) byla v případě reference Bohnice uskutečněna v rámci projektu poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané objekty areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konkrétně se jednalo o projekt, v němž byly v rámci fáze II., tj. v rámci tzv. základních opatření, k nimž se reference

Předně je třeba zopakovat, že činnosti označované jako rekonstrukce mohou být v praxi realizovány za různým účelem, přičemž pokud zadavatel stanovený požadavek neomezil ani v tomto parametru, není rozhodné, že dotčené plnění zde bylo uskutečněno konkrétně v rámci EPC projektu ve smyslu realizace opatření, která mají do budoucna přinést jejich uživateli předpokládanou úsporu. Sám zadavatel k tomu doznal, že pro účely splnění stanoveného požadavku je rozhodná vlastní povaha realizovaných opatření, nikoli jen motiv, pro nějž byly uskutečněny, s čímž Úřad souhlasí. Přisvědčit pak lze navrhovateli v tom, že nelze jistě bez dalšího mechanicky každý EPC projekt ztotožňovat s rekonstrukcí. Předmětem posouzení by tak v šetřeném případě mělo být zohlednění obsahu takového konkrétního dokládaného plnění.

Současně je však třeba uvést, že rekonstrukce, stejně jako v praxi i jiné činnosti (obnova, výstavba a další) v sobě jistě mohou kumulovat různá dílčí plnění za účelem dosažení požadovaného výsledku. Podle Úřadu lze přisvědčit zadavateli v tom, že i v rámci stavební praxe při rekonstrukcích objektů běžně nedochází výhradně jen k uskutečnění dílčích stavebních činností, ale jejich součástí mohou (a z logiky věci v podstatě vždy i budou) činnosti a dodávky související (bez nichž by nebylo dosaženo požadovaného výsledku). Přitom v šetřeném případě ani zadavatel nevymezil (nezúžil) zadávací podmínky tak, že by ve vztahu k rekonstrukci (či obnově) akceptoval jen to plnění, jež by reflektovalo čistě realizované stavební práce11. Zde lze připomenout, že požadovaná zkušenost neměla spočívat v samotné realizaci stavebních či jiných prací, ale v činnosti správce stavby nebo technického dozoru investora/stavebníka, kdy tento zjevně dozoruje danou rekonstrukci (či obnovu nebo výstavbu) v celku, nikoliv jen v kontextu některé dílčí části činností.

Přisvědčit pak lze jistě i tomu, že samotné činnosti v rámci rekonstrukce, jak ji vnímají běžně zadavatelé i širší odborná veřejnost, mohou být značně různorodé. Ze své rozhodovací praxe

V předmětném případě v rámci dokládaného EPC projektu některé jmenované činnosti nespočívají výhradně v realizaci dílčích stavebních prací, nicméně lze shledat, že se jednalo o plnění, jež bylo realizováno na již stávajících objektech (PN Bohnice) a jež nespočívalo kupř. pouze v izolované instalaci LED světelných zdrojů, ve výměně jedněch dveří či ve výměně/instalaci jednoho systému, ale jak již bylo uvedeno výše, jednalo se o komplexní plnění, jehož podstatnou část tvořila stavební opatření, která se nevyhnula ani zásahům do konstrukčních částí objektů. Vzhledem k tomu, že tyto tvoří i konstrukce svislé (mj. stěny, resp. zdi) a vodorovné (mj. stropy) či konstrukce zastřešení (střechy), a vzhledem k tomu, že součástí šetřeného plnění bylo mj. i zajištění výměny oken a dveří a zateplení obvodového pláště (svislých obvodových konstrukcí), střešních konstrukcí a stropů (podlah půd), nelze souhlasit s navrhovatelem, že provedené práce nemohou představovat zásah do konstrukční části objektu. Uvádí-li pak navrhovatel, že za rekonstrukci není možné považovat zateplení (zde střech, podlah půd, svislých obvodových konstrukcí, tedy pláště) ani výměnu oken a dveří, neboť takové posouzení se zcela příčí logice jakéhokoli rozumného výkladu pojmu rekonstrukce, nelze ani s tímto tvrzením navrhovatele souhlasit, jednak pro již opakovaně akcentovaný zde možný široký výklad pojmu rekonstrukce, stejně jako s ohledem na běžnou praxi na trhu, jak bylo poukázáno výše na jiných zakázkách zadavatelů, že i takové činnosti mohou být a zjevně i jsou vnímány jako plnění, jež lze za rekonstrukci označit, resp. které je součástí rekonstrukce.

Současně z hlediska toho, zda se jedná o plnění, na které lze nahlížet jako na rekonstrukci, není v kontextu výše uvedeného širokého výkladu podle Úřadu rovněž racionální, aby byla jednotlivá dílčí realizovaná plnění v rámci uskutečněných základních opatření posuzována zcela izolovaně tak, zda by každé samo o sobě (každé zvlášť) naplnilo pojem rekonstrukce, když i v praxi bývá rekonstrukcí běžně naopak souhrn jednotlivých činností, jak bylo rozvedeno výše. Uvedené pak platí i ve vztahu ke zde šetřenému EPC projektu a jeho dílčím plněním realizovaným v rámci základních opatření, u kterých rovněž platí, že tyto teprve jako celek byly zjevně s to naplnit účel, pro nějž byly realizovány, resp. že teprve v jejich komplexu zajišťovaly kýžený efekt. Nadto nelze odhlédnout ani od toho, že podstatnou část realizovaných opatření tvořila plnění, jež by bylo možné souhrnně označit jako plnění stavebně-technického charakteru. V tomto případě tak dle Úřadu lze uznat, že podstatou realizovaných základních opatření v rámci fáze II. dotčeného EPC projektu byla rekonstrukce daného objektu.

K předložené argumentaci navrhovatele, proč dle něj není možné akceptovat uvedené plnění jako rekonstrukci, pak lze uvést následující. Úřad předně připomíná, že navrhovatel staví nemožnost přijetí dané referenční zakázky pro účely prokázání stanovených podmínek na svém výkladu pojmu obnova či rekonstrukce, nicméně zadavatel neomezil v šetřeném případě pojem rekonstrukce (ani obnova) dle navrhovatelem uváděných výkladů, jak bylo rozebráno výše. Lze doplnit, že požadovaná zkušenost na výkon činnosti správce stavby nebo výkon technického dozoru investora/stavebníka při realizaci rekonstrukce je zadavatelem stanovena ve vztahu k podobnému plnění navázanému na novostavbu a obnovu historické budovy

K tvrzení navrhovatele, že v rámci EPC projektu jsou prováděna dílčí opatření, pro které je typické, že tyto spolu vůbec nesouvisí a každé z nich si tak zachovává samostatnou a na jiných opatřeních nezávislou povahu, tj. že jejich soubor není možné považovat za jednu rekonstrukci objektu, Úřad doplňuje, že je třeba na plnění nahlížet v tom kontextu, jak bylo realizováno, kdy ani skutečnost, že by bylo možné za jiné situace na jednotlivá prováděná dílčí opatření nahlížet případně jako na plnění samostatná, není v řešeném případě překážkou pro to, aby plnění jako celek bylo možné přijmout ve smyslu dosahující úrovně rekonstrukce. Jak konstatoval sám navrhovatel, EPC projekty bývají charakterizovány jako soubor dílčích opatření, avšak uvedené a priori nevylučuje, že v praxi mohou být v podobném duchu realizovány i některé rekonstrukce (v širším pojetí uvedeného pojmu), přičemž nelze vyloučit, že i součástí rekonstrukce mohou být případně některá plnění relativně jinak samostatná.

S ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek zadavatelem umožňující širší pojetí pojmu rekonstrukce (a podobně i obnovy) tak nelze souhlasit s navrhovatelem v tom, že by bylo možné za rekonstrukci považovat a z dokládaného plnění akceptovat jen ty jeho dílčí činnosti, jež představují činnosti stavební, ani že by bylo nezbytné každé dílčí realizované plnění vystavovat testu, zda takové již samo o sobě kupř. naplní znaky obnovy dle zákona o státní památkové péči, neboť takto úzce podmínky zadavatele stanovené nebyly, kdy zadavatel ani nestanovil, že by se muselo jednat výhradně o plnění (stavební práce), pro které je vydáván souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Úřad zde opakuje, že zadavatel ani obecně k požadavku na rekonstrukci (popř. obnovu) závazně neurčil, že by se mělo nutně jednat o určité plnění vymezené dle zákona o státní památkové péči, popř. ve smyslu stavebního zákona.

Poukazuje-li navrhovatel na to, že zadavatel a vybraný dodavatel pro podporu závěrů o možné akceptaci dokládaného EPC projektu jako celku použili v rámci svých vyjádření k návrhu mj. vyhotovenou tabulku rozčleňující realizovaná základní opatření na jednotlivé položky s rozřazením dle kategorie rekonstrukce či obnova ve smyslu § 14 zákona o státní památkové

K navrhovatelem odkazovaným závěrům z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 94/2018-26 ze dne 19. 7. 2018 Úřad konstatuje, že v předmětné věci bylo šetřeno spáchání přestupku pro provedení obnovy kulturní památky bez závazného stanoviska, tj. v rozporu se zákonem o státní památkové péči. Rozhodným zde tak byl právě výklad pojmů dle zákona o státní památkové péči. Jak již však Úřad shledal výše, zadavatel zjevně takto omezujícím způsobem předmětnou podmínku, resp. podmínky nestanovil, možné dokládané plnění pouze na takové neomezil, když mj. připustil i referenční plnění [dle čl. 10 odst. 10.1 písm. b) zadávací dokumentace] ve smyslu rekonstrukce nebo obnovy objektu obdobného stupně ochrany v ostatních zemích EU, na které jistě česká úprava zákona o státní památkové péči nedopadá. Jistě však nebylo s ohledem na požadavek, dle nějž mělo docházet k realizaci rekonstrukce či obnovy objektu nemovité (národní) kulturní památky, vyloučeno, že takovým referenčním plněním může být i případná obnova či rekonstrukce ve smyslu zákona o státní památkové péči. S obecným závěrem Nejvyššího správního soudu, že pod pojem obnova (ve smyslu zákona o státní památkové péči) nemůže spadat jakýkoli zásah do kulturní památky, lze jistě souhlasit. S ohledem na obecněji pojaté zadavatelem stanovené podmínky však pojem obnova dle zákona o státní památkové péči není nutně rozhodný pro závěr o případné akceptaci dokládaného referenčního plnění, stejně jako navrhovatelem odkazovaná komentářová literatura k definici obnovy dle zákona o státní památkové péči.

Úřad též dodává, že pokud zadavatel pro účely zajištění zde poptávaného plnění připouští prokázání požadované zkušenosti i při realizaci rekonstrukce (nikoli jen obnově či výstavbě), kdy tato může dosahovat různých podob a sestávat se z různých činností, tak ani skutečnost, že se může jednat (byť nikoli nutně) i o činnosti v praxi méně rozsáhlé či konkrétním plněním do jisté míry odlišné oproti zde do budoucna uvažované obnově historické budovy a výstavbě

S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal pochyb, že by dokládané plnění na referenci

Podstatnou pro posouzení splnění dotčené podmínky kvalifikace, stejně jako podmínky hodnocení, je i splnění finančního objemu stanoveného zadavatelem. V rámci podmínky kvalifikace dle čl. 10 odst. 1 písm. b) zadávací dokumentace se jednalo o min. 250 mil. Kč, v případě podmínky hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace byl tento objem navýšen na limit min. 500 mil. Kč12. Námitky navrhovatele k uvedenému směřují na to, co vše bylo možné „započítat“ v rámci dokládané rekonstrukce k referenci Bohnice do hodnoty referenčního plnění, resp. zda jím vybraný dodavatel byl ve výsledku schopen splnit podmínku na minimální finanční limit.

Úřad k tomu předně v souladu s již výše uvedeným opakuje, že v rámci stanovených zadávacích podmínek mohou v souhrnu tvořit rekonstrukci různá dílčí plnění, tedy nejedná se nutně vždy jen o část realizovaných stavebních prací. Již z tohoto důvodu je třeba první část námitky navrhovatele odrážející se od toho, že nelze dokládanou referenci či některé její části považovat za rekonstrukci (či obnovu), resp. i že jednotlivá dílčí plnění by neměla být započítávána s ohledem na to, že by sama o sobě nenaplnila podmínku rekonstrukce (či obnovy) odmítnout. Úřad dále uvádí, že zde v rámci dokládané zkušenosti (u níž lze připustit závěr o naplnění obecně stanoveného pojmu rekonstrukce) se vcelku jednalo o souhrn různých realizovaných činností, kromě zásahů do konstrukční části budov mj. i realizace opatření na technologickém zařízení budovy a technická opatření. Navrhovatel

Úřad akcentuje, že i zde je ve vztahu k akceptaci dokládaného referenčního plnění podstatný způsob stanovení zadávacích podmínek zadavatelem. Jak v případě podmínky kvalifikace dle čl. 10 odst. 1 písm. b) zadávací dokumentace, tak i podmínky hodnocení dle čl. 12 odst. 12.3.2 zadávací dokumentace zadavatel k požadavku na finanční objem vždy uvedl dovětek „(skutečně vynaloženými investičními náklady)“ takové stavby či rekonstrukce nebo obnovy, kdy tímto zjevně zpřesnil stanovenou podmínku v tom, co vše je reálně možné do takového finančního objemu započítat. Jinými slovy daným dovětkem vymezil, jak bude posuzovat požadovaný finanční objem, a to že jej bude vnímat jako skutečně vynaložené investiční náklady.

K výkladu pojmu „skutečně vynaložené investiční náklady“ lze konstatovat, že zadavatel jej v rámci stanovených zadávacích podmínek blíže nespecifikoval, když sám nevymezil jeho interpretaci, a to ani odkazem na případný předpis, metodiku či jiný zdroj, jenž by takový výklad podával. Sám zadavatel ve svém vyjádření poukazuje na to, že v zadávací dokumentaci nevymezil, co vše bude považovat za investiční náklady, když takový pojem dle něj není ani pojmem zákonným, jímž by byla dána jeho definice. Úřad k tomu dodává, že žádný z účastníků správního řízení v rámci své argumentace ani příměrem nepředložil, že by investiční náklady bylo z jejich pohledu možné vnímat v rámci určité zákonné definice či podle konkrétní metodiky stanovující jejich rozsah. Ani Úřadu není známa existence takové univerzálně využívané zákonné definice investičních nákladů, jíž by bylo možné akceptovat jako zjevný výklad tohoto pojmu. Zadavatel tak i v tomto případě zjevně ponechal podmínky pro možný širší výklad (k důvodům upřednostnění prosoutěžního výkladu viz výše), který ostatně i sám zastává. Vzhledem k absentující relevantní právní úpravě se tak Úřad zaměřil na posouzení, jak může být běžně v rámci odborné veřejnosti tento pojem vnímán z hlediska rozsahu započitatelných nákladů, respektive zda existuje nějaký jednotný výklad tohoto pojmu, který by podporoval přístup zadavatele, nebo který by naopak stál proti zadavatelem zastávanému širokému výkladu daného pojmu.

Úřad z veřejně dostupných zdrojů shledal, že pojem investiční náklady používá kupř. Informační sytém územní identifikace v rámci popisu technicko-ekonomických atributů (TEA) stavebního objektu, podle něhož jsou celkovými investičními náklady veškeré náklady, které jsou nutné k výstavbě (bez hodnoty pozemku), které kromě nákladů na samotnou realizaci stavby obsahují také projektovou a inženýrskou činnost, přípravné práce