ÚOHS S0635/2021/VZ – Architektonická studie a projektová dokumentace rekonstrukce

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2,

Dle „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 3. 8. 2020 (dále jen „protokol 1“) obviněný obdržel 3 nabídky.

Obviněný podepsal dne 24. 8. 2020 dokument nazvaný „Věc: Objednávka Vypracování studie pro halu 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice: OBJ/35/03/009711/2020“, prostřednictvím něhož objednal u dodavatele – Ing. arch. Tereza Keilová, IČO 04255704, se sídlem Podbělohorská 2885/51, 150 00 Praha 5 (dnes Ing. arch. Tereza Vyštejnová,

Cena za předmět plnění podle bodu 2.1. smlouvy 1 činí 488 000 Kč.

Předmětem plnění smlouvy 1 je „vypracování studie pro halu 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú.

Stavba by měla mít univerzálně řešený půdorys tak, aby umožňovala umístění buď jednoho prostoru cca 120 m2 nebo dvou cca 60 m2 v každém vchodu

V každém bloku bude navrženo zázemí – sociální zařízen, příp. denní kuchyň

V případě, že bude na základě požadavku prostor ponechán volný, bude provedena příprava na připojení sociálního zařízení

Stavba by měla být z větší části navržena bezbariérově

V přízemí bude proveden návrh na umístění toalet pro veřejnost

V podkroví bude ve snížené původní části bude navržena volná dispozice s případným propojením s 1. N.P.

Návrh projedná zpracovatel s orgány památkové péče ve zpracování“

Obviněný dne 15. 4. 2021 odeslal 5 dodavatelům „Výzvu k předložení cenové nabídky“ z téhož dne (dále jen „výzva 2“), v níž je vyzval k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu „Vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24 Pražská

Dle „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 26. 4. 2021 (dále jen „protokol 2“) obviněný obdržel 5 nabídek.

Obviněný podepsal dne 4. 5. 2021 dokument nazvaný „Věc: Objednávka Vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24, Pražská tržnice:

Cena za předmět plnění podle bodu 2.1. smlouvy 2 činí 1 885 000 Kč bez DPH.

Předmětem plnění smlouvy 2 je „vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24, Pražská tržnice.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 27. 9. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného při uzavírání smlouvy 1 a smlouvy 2. Podnět byl zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0658/2021/VZ. Stěžovatel

Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci a vyjádření k informacím uvedeným v podnětu. Obviněný Úřadu zaslal příslušné dokumenty a své vyjádření ke skutečnostem napadaným v podnětu.

Ve svém vyjádření ze dne 11. 10. 2021 obviněný k údajné souvislosti VZ 1 a VZ 2 uvádí: „V případě VZ 1 a VZ 41 neexistuje zejména časová souvislost těchto Veřejných zakázek. VZ 1 byla realizována, jak uvádí Stěžovatel, v roce 2020. VZ 4 byla realizována v roce 2021. Jedná se o Veřejné zakázky, které byly prokazatelně realizovány v různých časových obdobích.

Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS43176/2021/500/AIv ze dne 16. 12. 2021 (dále jen „příkaz“).

Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 80 000,- Kč (výrok II. příkazu), byl obviněnému doručen dne

Účastníkem řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0640/2021/VZ byl podle § 256 zákona obviněný.

Dne 22. 12. 2021 podal obviněný proti příkazu odpor z téhož dne, ve kterém uvádí, že se závěrem Úřadu uvedeným ve výroku I. příkazu a s jeho odůvodněním, dle kterého se v případě plnění dle smlouvy 1 a smlouvy 2 jedná o jednu veřejnou zakázku, nesouhlasí. Obviněný je

Usnesením č. j. ÚOHS-43959/2021/511/ŠMr ze dne 22. 12. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 29. 12. 2021 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne.

K výroku I. příkazu obviněný sděluje, že dle něj Úřad nesprávně posoudil předvídatelnost předmětu plnění VZ 2, když „(v) případě architektonické studie poptávané v rámci VZ 1 se jednalo o dokument, jehož smyslem bylo ověření možnosti realizovatelnosti stavebního záměru. Zadavatel dopředu nevěděl a nemohl vědět, zda záměr dle studie skutečně bude realizovatelný, resp. zda bude účelné tento realizovat.“

V další argumentaci obviněný sděluje, že realizace stavebního záměru podléhá schválení orgánů památkové péče, přičemž jejich závěry mají být zohledněny právě ve studii realizované dle smlouvy 1, tzn., že „(t)eprve na základě vypracované studie Zadavatel mohl posoudit, zda má smysl realizovat zamýšlený stavební záměr nebo nikoliv.“

K věcnému hledisku obviněný dodává, že (i) předmětem plnění VZ 1 je dokument, který není právními předpisy upraven, (ii) předmětem plnění VZ 2 je dokument podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), (iii) předmět plnění VZ 1 vypracovávají architekti, (iv) předmět plnění VZ 2 vypracovávají projektanti.

Obviněný konstatuje, že i z funkčního hlediska se jedná o odlišná plnění, když studie je určena výhradně pro potřeby jejího objednatele, tedy obviněného, a projektová dokumentace pro ohlášení stavby je určena pro potřeby stavebního úřadu. Obviněný k tomu doplňuje, že „cílem vypracování architektonické studie podle Smlouvy 1 bylo zejména ověření realizovatelnosti různých variant stavebního záměru, včetně zjištění bližších podmínek pro jeho realizaci. (…) Až na základě vypracované studie Zadavatel zjistil, že s ohledem na rozsah prací nezbytných k realizaci záměru bude zapotřebí vyhotovit i projektovou dokumentaci, (…)“.

K časovému hledisku obviněný uvádí, že VZ 1 byla realizována v roce 2020 a VZ 2 v roce 2021, tedy se jedná o dvě různá účetní období s časovým odstupem 9 měsíců. Obviněný má za to, že

K výroku II. příkazu obviněný namítá, že pokuta byla Úřadem uložena ve výši 2,89 % z hodnoty součtu cen VZ 1 a VZ 2, což považuje za nepřiměřené s ohledem na rozhodovací praxi Úřadu, k tomu obviněný odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32994/2021/500/AIv ze dne

Úřad obdržel podnět k přezkoumání postupu obviněného. Podnět byl zaevidován pod sp. zn.

Dne 26. 8. 2021 Úřad obdržel vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne

Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích a podle § 150 odst. 1 správního řádu řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS42985/2021/500/AIv ze dne 15. 12. 2021 (dále jen „příkaz č. 2“).

Příkaz č. 2, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu č. 2), a současně byla obviněnému za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 150 000,- Kč (výrok II. příkazu č. 2), byl obviněnému doručen dne 16. 12. 2021. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

Účastníkem řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. ÚOHS/S0635/2021/VZ byl podle § 256 zákona obviněný.

Dne 27. 12. 2021 podal obviněný proti příkazu odpor z téhož dne.

Usnesením č. j. ÚOHS-44321/2021/511/KZa ze dne 28. 12. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 4. 1. 2022 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne

Obviněný uvádí, že je přesvědčen, že Úřad v příkazu č. 2 vychází z nesprávných skutkových zjištění a dospívá na jejich základě k nesprávnému právnímu posouzení věci. Úřad dle obviněného primárně pochybil tím, že se nedostatečně zabýval funkčním určením předmětu jednotlivých smluv a dovodil nesprávný závěr, že plnění všech posuzovaných smluv mělo souvislost s portálem Praha.eu. Jak bude rozvedeno níže, k tomuto závěru nelze dospět v případě smlouvy IT č. 1 a smlouvy IT č. 4. Plnění realizované na základě těchto smluv se totiž netýkalo portálu Praha.eu a příkaz č. 2 již z tohoto důvodu nelze považovat za zákonný.

Obviněný spatřuje nesprávnost právních závěrů Úřadu také v rovině posouzení uzavíraných smluv jako jedné veřejné zakázky pouze na základě spojitosti s portálem Praha.eu. Úřad v tomto směru zakládá své posouzení na zcela obecné skutečnosti a nezabývá se vlastním funkčním určením a věcnou podstatou předmětu plnění posuzovaných smluv. Obviněný je přesvědčen, že samotná souvislost s jedním informačním portálem nepředstavuje důvod pro konstatování věcné a funkční souvislosti, a že oprávněně vycházelo z posouzení samostatnosti předmětných smluv a postupovalo při jejich uzavírání v souladu se smyslem a účelem zákona. Zároveň dle obviněného platí, že posuzované smlouvy byly vždy uzavírány ad hoc k uspokojení jedinečné potřeby.

Ke smlouvě IT č. 1 obviněný konstatuje, že jelikož aktuálně provozovaná verze portálu

Za tímto účelem obviněný oslovil v poptávkovém řízení relevantní dodavatele k podání nabídky na obsazení role „Business analytik – architekt“, jehož předmětem činnosti byly činnosti uvedené v čl. 1 smlouvy IT č. 1.

Dle obviněného se nelze ztotožnit se závěrem Úřadu, vyjádřeném např. v bodě 51. odůvodnění příkazu č. 2, že by předmětem smlouvy IT č. 1 mělo být „zajištění chodu portálu Praha.eu […] jeho úpravy či aktualizace“. Obviněný je nicméně přesvědčen, že z vymezení předmětu plnění dle čl. 1 smlouvy IT č. 1 je patrné, že aktuální portál praha.eu již nemůže být předmětem tam uvedených činností, ale že se jedná o přípravu (resp. analýzu pro přípravu) zcela nového řešení, které stávající portál nahradí.

Souvislost se zcela novým systémem dle obviněného vyplývá i z vyjádření obviněného k podnětu ze dne 26. 8. 2021, ve kterém bylo uvedeno, že činnost zajištěná obsazením pozice „Business analytik – architekt“ v projektovém týmu spočívala zejména v analytické činnosti, tj. v definici uživatelských požadavků a přípravě zadání cílového řešení zahrnující také analýzu rizik, zajištění souladu se stávající architekturou a zajištění souladu s požadavky právní úpravy na kybernetickou bezpečnost, a v neposlední řadě také v koordinaci architektonického návrhu řešení s věcnými garanty projektu.

Předmětná smlouva IT č. 1 tak dle obviněného byla uzavřena za účelem, který funkčně nikterak nesouvisí s provozem aktuálního portálu Praha.eu. Věcně pak jde oproti úpravám či

Zároveň dle obviněného není pravdivý závěr Úřadu dle bodu 52. odůvodnění příkazu č. 2, že smlouva IT č. 1 a smlouva IT č. 4 „měly z hlediska funkčních souvislostí za hlavní cíl vývoj nějakého návrhu IT architektury budoucího řešení portálu Praha.eu včetně nutných souvisejících činností, a to na základě obšírné analytické činnosti potřeb a možností obviněného. Tyto dvě smlouvy tedy jinými slovy měly společný dílčí cíl, a to navržení způsobu budoucích změn portálu Praha.eu.“, neboť činnost copywritera spočívá nikoliv v analytické činnosti, ale ve vytváření vlastního obsahu. Ovšem ani analytická činnost dle smlouvy IT č. 4 neměla shodný charakter jako činnost dle smlouvy IT č. 1. Zatímco v případě smlouvy IT č. 1 předmět plnění zahrnoval a měl za účel připravit požadavky na výsledek činnosti budoucího zhotovitele nového portálu, smlouva IT č. 4 oproti tomu zahrnovala činnosti vztahující se již k vlastní implementační fázi, tj. zahrnovala činnost architekta, vystupujícího na straně objednatele, realizovanou společně s, resp. vedle zhotovitele portálu.

Dále k těmto smlouvám obviněný uvádí, že zatímco v případě smlouvy IT č. 1 se jednalo o analýzu za účelem specifikace požadavků na řešení (technická specifikace) v případě smlouvy

Současně obviněný uvádí, že skutečná věcná podstata plnění dle těchto smluv a jejich funkční zaměření byly odlišné. Zatímco v případě smlouvy IT č. 1 se jednalo o analýzu za účelem specifikace požadavků na řešení (technická specifikace) v případě smlouvy IT č. 4 již předmět činnosti spadal do realizační fáze, kdy se osoba na dané pozici již zabývá vlastním technickým řešením. Jednalo se tak dle obviněného o věcně odlišné činnosti, které byly realizovány ve zcela odlišném časovém okamžiku a za zcela odlišným účelem.

Závěry dovozené ze strany Úřadu tak v této souvislosti dle obviněného nelze označit za správné. Skutková zjištění, ke kterým v příkazu č. 2 dospěl, jsou neúplná a neodpovídají skutečnosti a nemohou tak představovat věrohodný podklad pro výrok o spáchání přestupku a pro výrok o uložení pokuty.

Ke smlouvě IT č. 4 pak obviněný dále uvádí, že již v době zadávání této veřejné zakázky malého rozsahu, před uzavřením smlouvy IT č. 4, bylo obviněnému zřejmé, že není z časového hlediska reálné, aby byl v době uzavření této smlouvy IT č. 4 již vybrán zhotovitel nového portálu

Z těchto výkazů má být dle obviněného patrné, že realizované činnosti se vztahovaly ke zcela odlišnému systému, a sice k Portálu Pražana, který funkčně a technologicky představuje odlišný systém než portál Praha.eu. Zatímco Portál Pražana zajišťuje pro občany zejména možnost činit vůči obviněnému podání. Portál Praha.eu je tzv. „Content Management

Současně obviněný dodává, že vedle specifického postavení předmětu smlouvy IT č. 4, spočívající v podpoře objednatele ve vlastní implementační fázi, je zároveň dle obviněného nutno podotknout, že smlouva IT č. 4 mohla být rovněž oprávněně rozdělena na další dvě dílčí části, a sice na poptávku obsazení pozice „Business analytika“ a na obsazení pozice „Copywritera“ (a to v rozsahu dle přílohy č. 2 smlouvy IT č. 4). Povaha činnosti osob na těchto pozicích totiž dle obviněného vykazuje zásadní věcné odlišnosti.

Ke smlouvě IT č. 3 vztahující se k základní servisní podpoře aktuálnímu portálu Praha.eu obviněný uvádí, že na rozdíl od smlouvy IT č. 1 a č. 4 se tak smlouva IT č. 3 vztahuje k stávajícímu, nikoli budoucímu nebo právě implementovanému řešení, a nelze tak její předmět v žádném případě považovat za funkčně související s předmětem smluv, které směřují k vytvoření nových řešení, resp. úplně jiného portálu.

Ke smlouvám IT č. 2 a č. 5 vztahujícím se k editaci obsahové vrstvy aktuálního portálu Praha.eu obviněný uvádí, že platí, že nelze srovnávat podporu k zajištění provozu portálu (jako je tomu v případě předmětu smlouvy IT č. 3) s editací jeho obsahové vrstvy. Dle názoru obviněného

Úřad dle obviněného v bodě 14. odůvodnění příkazu č. 2 dovozuje znaky věcné souvislosti na základě funkčního určení účelu dílčích plnění, kterým má být provozování portálu Praha.eu.

Pokud by i přes výše uvedenou absenci zejména věcné souvislosti (ale také souvislosti funkční ve smyslu rozlišení nezbytné technické údržby a aktualizace obsahu) Úřad dovozoval, že smlouvy vztahující se k aktuálnímu portálu Praha.eu jsou jedinou zakázkou, pak má obviněný za to, že s kumulativní maximální hodnotou o pouhých 14 tisíc Kč přesahující limitní hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu jde z jeho strany o jednání bez jakékoli společenské nebezpečnosti. Obviněný je přesvědčen, že uzavřením smlouvy na nezbytnou podporu a smluv na potřebné aktualizace portálu Praha.eu v poptávkových řízeních nebyly naplněny znaky materiální stránky přestupku. Obviněný i v případě veřejné zakázky malého rozsahu zásadně postupuje v souladu s interními pravidly zaručujícími vždy odpovídající úroveň hospodářské soutěže. V případě smluv s hodnotou pod stanovenými limity veřejné zakázky malého rozsahu, nebo jim blízkou, je takový postup také možno považovat za časově a nákladově efektivní, a tedy i v souladu s principem hospodárnosti. Obviněný je proto přesvědčen, že zájmy chráněné zákonem v daném případě nemohly být reálně dotčeny.

Dále obviněný uvádí, že Úřad vystavěl své rozhodnutí na nesprávných skutkových zjištěních.

V případě posuzovaných smluv je dle obviněného patrné, že žádný jednotící záměr na straně obviněného při jejich uzavírání nepanoval. Obviněný se nemůže ztotožnit se závěry Úřadu o tom, že jednotící prvek může představovat „zajištění chodu portálu Praha.eu“. V daném případě obviněný považuje za vyloučené, aby byl i takto široce vymezený společný jmenovatel naplněn, protože, jak bylo uvedeno shora, dvě z pěti šetřených smluv se vztahovaly ke zcela odlišným systémům, které představují plnění technicky, věcně i funkčně odlišné a nemohou být oprávněně dávány do vzájemné souvislosti s žádnou z dalších posuzovaných smluv.

K časové souvislosti šetřených smluv pak obviněný uvádí, že má za to, že relativně krátké odstupy mezi okamžikem uzavření jednotlivých smluv v řádu měsíců mohou vzbuzovat dojem předvídatelnosti, nicméně Úřadem by měla být dle obviněného vzata v potaz i okolnost úmyslu zadavatele, příp. známky nahodilosti potřeby dílčích plnění (zejména ve vztahu k editacím obsahové vrstvy u smlouvy IT č. 2 a smlouvy IT č. 5). V tomto ohledu obviněný dále odkazuje na odbornou literaturu.

Dále obviněný uvádí souhrnnou argumentaci k východiskům jednotného funkčního celku, přičemž má za to, že by Úřad měl závěry učiněné v příkazu č. 2 přehodnotit nejen na základě faktických skutečností uvedených výše, ale i ve vztahu ke smlouvám, kde zdánlivě společný jmenovatel portálu Praha.eu vyloučen nebyl. I ve vztahu k němu poptávaná plnění vykazují znaky zejména věcné odlišnosti. V tomto ohledu obviněný odkazuje na komentářovou literaturu a rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0203/2019/VZ01249/2020/322/JSr ze dne 13. 1. 2020).

Taktéž dle obviněného Úřad nezohlednil polehčující okolnosti, které svědčí o absenci společenské škodlivosti jeho jednání ve vztahu ke smlouvám s předmětem plnění vztahujícím se k portálu Praha.eu. Smlouvy IT č. 2, č. 3 a č. 5 dle obviněného svou kumulativní a maximální hodnotou jen o pouhých 14 tisíc Kč, překračují částku 2 mil. Kč. I pokud by jejich předmět plnění tvořil předmět jediné veřejné zakázky, jejich hodnotou by spadaly do režimu platného pro podlimitní veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že postup obviněného nevyloučil hospodářskou soutěž mezi dodavateli, a zároveň byl časově a nákladově efektivní, a tedy i hospodárný, nelze takovému jednání přisuzovat společenskou nebezpečnost. Obviněný tak má za to, že Úřadem posuzovaným jednáním ani nemohlo naplnit znaky materiální podstaty přestupku.

Závěrem obviněný shrnuje, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti nepovažuje závěry, ke kterým Úřad dospívá v odůvodnění příkazu č. 2 za správné, a to jak z hlediska zjištěného skutkového stavu, ze kterého Úřad v příkazu č. 2 vychází, tak i z hlediska Úřadem učiněných

Usnesením č. j. ÚOHS-01928/2022/511 ze dne 18. 1. 2022 Úřad v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0635/2022/VZ, které bylo zahájeno dne 16. 12. 2021 z moci úřední, a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0640/2022/VZ, které bylo zahájeno taktéž dne 16. 12. 2021 z moci úřední, spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, ve kterém je vydáváno toto rozhodnutí.

Usnesením č. j. ÚOHS-02492/2022/511 ze dne 21. 1. 2022 Úřad určil obviněnému lhůtu k prokázání tvrzení obviněného uvedeného v doplnění vyjádření k odporu ze dne 4. 1. 2022, podle nějž potřeba úpravy portálu Praha.eu dle smlouvy IT č. 5 reagovala na nepředvídatelnou a nahodilou potřebu v návaznosti na nový jednací řád (a potřebnou úpravu prezentace výsledků hlasování, potažmo videozáznamů z jednání zastupitelstva Hlavního města Prahy), migraci úložiště záznamů do nového datového centra, legislativních změn či změn adres, souhrnně aktualizací reagujících na reálné změny. Současně Úřad určil obviněnému lhůtu ke sdělení, z čeho vycházela a kdy vznikla potřeba obviněného měnit jednací řád a jaké konkrétní legislativní změny či změny adres se dotýkají úpravy portálu Praha.eu dle smlouvy

Obviněný žádostí ze dne 27. 1. 2022 požádal o prodloužení lhůty k provedení úkonů dle usnesení č. j. ÚOHS-02492/2022/511 ze dne 21. 1. 2022. Úřad citované žádosti vyhověl usnesením č. j. ÚOHS-03326/2022/511 ze dne 28. 1. 2022.

Obviněný dne 2. 2. 2022 doručil Úřadu reakci na usnesení č. j. ÚOHS-02492/2022/511 ze dne

Obviněný k okolnostem a důsledkům změny jednacího řádu uvádí, že zastupitelstvo obviněného dne 18.3.2021 přijalo usnesení číslo 25/1, kterým se mění jednací řád zastupitelstva. Důsledkem této změny byla mimo jiné úprava čl. 3a jednacího řádu, který umožňuje zastupitelům účast na zasedání vzdáleným přístupem formou videokonference.

Dále obviněný uvádí, že Ministerstvo vnitra jako gestor příslušné právní úpravy konstatovalo, že: „Právní nárok na distanční účast zastupitelů (či veřejnosti) zastupitelé (či veřejnost) nemají.

Obviněný v této souvislosti zdůrazňuje, že v bezprostřední návaznosti na změnu jednacího řádu systému byla provedena úprava hlasovacího systému, který zahrnuje jak hardware, tak software pro řízení hlasování v průběhu zasedání, včetně úpravy datové struktury. Předmět smlouvy IT č. 5 pak souvisel s takto změněnými výstupy z hlasovacího systému [což je samostatné technologické (hardware a software) řešení]. Tyto výstupy portál Praha.eu transformuje a ukládá do portálové databáze, ze které se výsledky hlasování prezentují.

K dalším důvodům změn portálu Praha.eu dle smlouvy IT č. 5 obviněný uvádí, že úprava prezentace videozáznamů z jednání zastupitelstva, které byly na portálu praha.eu prezentované v zastaralém přehrávači založeném na technologii Silverlight, u kterého bylo nutno zohlednit nemožnost spuštění v moderních prohlížečích, rámcově v roce 2021 z důvodu postupného ukončení podpory. Tento problém se dle obviněného týkal zejména historických záznamů ze zasedání předcházejících aktuálnímu volebnímu období. Bylo potřeba ve výpisu na portálu praha.eu oddělit historické záznamy od záznamů z aktuálního volebního období, které jsou prezentované v novější prohlížeči a historické záznamy prezentovat jinou formou.

K dalšímu bodu smlouvy, tj. návrhu úprav přehrávače videozáznamů z jednání zastupitelstva v souvislosti s migrací uložiště záznamů do nového DC, obviněný uvádí, že úložiště videozáznamů a streamovací server byly uložené na serveru v DC NUB v nové úřední budově na Náměstí Franze Kafky. Provoz tohoto datového centra měl být dle obviněného ukončen v roce 2021 a bylo potřeba uvedené technologie přestěhovat do nového datového centra.

Bod smlouvy týkající se změny adres mapových služeb v aplikaci mapa sběrných dvorů souvisí dle obviněného s činností provozovatele geoportálu, kterým je Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, tedy subjekt odlišný od příslušného odboru magistrátu Hlavního města

K části plnění dle smlouvy IT č. 5 spočívající v úpravě databáze pro ukládání a prezentaci odpovědí na dotazy občanů podle zákona č. 106/1999 Sb. obviněný uvádí, že vyplývala z požadavků a potřeb zaměstnanců magistrátu Hlavního města Prahy, a spočívala v reindexaci databáze a ořezu historie dat za účelem efektivnější správy uveřejňovaných informací.

V poslední řadě k návrhu potřebných úprav servisní a prezentační části portálu praha.eu podle požadavků zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací (dále jen „zákon č. 99/2019 Sb.“) obviněný uvádí, že vycházel z potřeby uvést portál Praha.eu do souladu s odkazovaným zákonem. Identifikovaná potřeba se týkala zohlednění požadavků na „bezbariérovou dostupnost“ internetových stránek povinného subjektu. Požadavky se týkají kontrastů barev písma a pozadí, existence popisků u všech obrázkových objektů apod.

Usnesením č. j. ÚOHS-04346/2022/511 ze dne 4. 2. 2022 Úřad určil obviněnému lhůtu k doložení dílčích výkazů provedených prací a jim odpovídajících faktur za realizované plnění ke smlouvě IT č. 5 či doložení jiných dokladů, které by prokazovaly, jaké konkrétní činnosti byly vykonány v rámci plnění citované smlouvy.

Obviněný dne 9. 2. 2022 doručil Úřadu reakci na usnesení č. j. ÚOHS-04346/2022/511 ze dne

Obviněný prvně uvádí, že k vyjádření ze dne 9. 2. 2022 přikládá fakturu a akceptační protokol, nicméně pro přesnější zachycení rozložení časové dotace na jednotlivé činnosti obviněný dále přikládá rozpis ve formě přehledu (jedná se o pracovní podklad ze systému společnosti ORNEXT), který odráží skutečný rozsah poskytnutého plnění. Obviněný předesílá, že podle rozpisu bylo na všech činnostech odpracováno 106 hodin a proplaceno bylo, v souladu se smlouvou IT č. 5 104 hodin (13 MD). Pro přehlednost pak obviněný dále uvádí bližší popis dílčích činností, které byly v rámci řešení jednotlivých požadavků na redakční úpravy v systému jNet Publish ze strany společnosti OR-NEXT vykonány.

Z předloženého rozpisu mají být dle obviněného zřejmé dílčí úkony ve vztahu ke všem bodům smlouvy. Ve vztahu k části smlouvy „úprava prezentace výsledků hlasování v souvislosti s novým jednacím řádem“ pak obviněný upřesňuje, že rozsah pracnosti nezbytných úprav v redakčním systému jNet Publish při řešení transformace dat z hlasovacího systému se oproti původnímu očekávání výrazně snížil. Na základě provedené analýzy bylo vyhodnoceno, že nezbytná změna na rozhraní hlasovacího systému a portálu praha.eu bude nejefektivněji implementovatelná na straně hlasovacího systému. S ohledem na časovou úsporu dosaženou uvedeným postupem bylo dle obviněného možné alokovat uvolněné kapacity na náhradní plnění, které spočívalo v řešení dílčích požadavků souvisejících s redakčním systémem jNet

Žádostí č. j. ÚOHS-05821/2022/511 ze dne 15. 2. 2022 Úřad požádal společnost

Dne 21. 2. 2022 společnost Microsoft s.r.o. odpověděla na žádost č. j. ÚOHS-05821/2022/511 ze dne 15. 2. 2022 sdělením z téhož dne, ve kterém uvedla, že „informace o konečném ukončení podpory platformy Silverlight byla poprvé veřejně dostupná zde3 dne 10. července

Žádostí č. j. ÚOHS-07854/2022/511 ze dne 4. 3. 2022 Úřad požádal společnost LinkSoft

Sdělte, zda jste v době před podpisem smlouvy věděl, ke kterému konkrétnímu portálu se Vaše práce budou vztahovat. Pokud ano, daný portál identifikujte.

Sdělte, zda jste v daném poptávkovém řízení podal svou nabídku s tím, že se poptávané práce budou týkat portálu praha.eu.

Přípisem č. j. ÚOHS-09695/2022/511 ze dne 18. 3. 2022 Úřad seznámil obviněného se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení a se z toho plynoucí změnou vymezení předmětu správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-09738/2022/511 ze dne 18. 3. 2022 Úřad určil obviněnému lhůtu 7 dnů ode dne doručení usnesení, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Obviněný následně dne 24. 3. 2022 požádal Úřad o prodloužení lhůty určené výše citovaným usnesením a dne 25. 3. 2022 o prominutí zmeškání této lhůty, přičemž Úřad k uvedeným žádostem odeslal obviněnému dne 28. 3. 2022 sdělení, ve kterém uvedl, že v řízení o přestupku se nepoužije koncentrace řízení, a tedy obviněný v tomto řízení může kdykoliv uplatňovat nové skutečnosti, navrhovat nové důkazy či předkládat svá stanoviska, přičemž správní orgán k těmto vždy přihlédne, tzn., že např. správní orgán nemůže odmítnout provést navržené důkazy pouze s poukazem na to, že nebyly navrženy ve lhůtě stanovené

Dne 25. 3. 2022 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne

Obviněný předně uvádí, že setrvává ve své argumentaci uvedené ve vyjádření ze dne

Obviněný sděluje, že v okamžiku zahájení VZ 1 nepředvídal ani nemohl předvídat, že bude realizovat jakýkoli stavební záměr na základě plnění VZ 1, jelikož se k tomuto rozhodl právě až na základě vyhodnocení plnění VZ 1 a vyjádření orgánů památkové péče. Účelem zadání VZ 1 bylo získat pro potřeby zadavatele studii a účelem zadání VZ 2 bylo získat pro potřeby stavebního úřadu projektovou dokumentaci; tedy účel obou veřejných zakázek je zcela odlišný.

Obviněný dále podotýká, že okruh potenciálních dodavatelů VZ 1 a VZ 2 je zcela odlišný, jelikož pro realizaci VZ 2 je třeba autorizované osoby a pro realizaci VZ 1 taková odbornost není třeba; plnění VZ 1 a VZ 2 je tedy realizováno odlišnými osobami s odlišnou odborností. V této souvislosti obviněný dodává, že samotný předmět veřejných zakázek je zcela odlišný, když vypracování studie nepodléhá žádné regulaci z hlediska právních předpisů, může být prakticky zpracována kýmkoli a jakkoli, naproti tomu vypracování projektové dokumentace podléhá právním předpisům z hlediska jejího obsahu a náležitostí.

V další části svého vyjádření se obviněný vyjadřuje a brojí proti závěrům Úřadu vysloveným k § 18 odst. 3 zákona, když namítá, že: „Úřad vychází ze skutečné hodnoty VZ 1 a VZ 2, nikoli z předpokládané hodnoty jednotlivých plnění uvažovaných Zadavatelem při zahájení poptávkových řízení. (…) Úřad v této souvislosti zcela opomíjí fakt, že hodnota plnění vzešla z poptávkového řízení.“

Usnesením č. j. ÚOHS-10915/2022/511 ze dne 30. 3. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Obviněný dne 5. 4. 2022 doručil Úřadu vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření k podkladům“), ve kterém se vyjadřuje k smlouvám IT č. 1 – 5 s tím, že setrvává na tom, že v rámci těchto smluv nebyly naplněny znaky jediné veřejné zakázky, když plnění uvedených smluv netvoří jeden, potažmo dva funkční celky ve smyslu § 18 odst. 2 zákona.

Obviněný reaguje na vyjádření společnosti LinkSoft Technologies a.s., ze kterého vyplývá, že pro její nabídku byla rozhodná příloha č. 2 smlouvy IT č. 4, a ve kterém se uvádí, že provedení prací a nutná odbornost konzultantů LinkSoft Technologies a.s. nejsou nijak limitovány zaměřením portálového řešení a ani technologickou nebo funkční odlišností. Dle obviněného uvedené vyjádření nikterak nevylučuje ani nekomentuje odlišnosti obou portálů, tedy portálu

K „rozdílnosti“ smluv IT č. 2, č. 3 a č. 5 obviněný sděluje, že smlouva IT č. 3 se vztahuje k základnímu zajištění funkcionality portálu Praha.eu, resp. jeho nezbytné údržbě a podpoře, a smlouvy IT č. 2 a č. 5 jsou uzavřeny za účelem editací obsahové vrstvy portálu Praha.eu, přičemž jejich potřeba vyvstala v důsledku vnějších okolností, jejichž vznik nebylo objektivně možno předvídat. K ukončení podpory technologie Silverlight obviněný dodává, že nemůže doložit, kdy se některý z jeho zaměstnanců poprvé dozvěděl o této skutečnosti, avšak na potřebu vyvolanou vnějšími okolnostmi neměl žádný vliv a nemohl ji předvídat. Obviněný má za to, že smlouvy IT č. 2, č. 3 a č. 5 nepředstavují funkční celek, jelikož každá z uvedených smluv přispívá k optimální funkčnosti portálu Praha.eu z jiného hlediska, jejich naplnění není vzájemně podmíněné, tj. mohlo by být úspěšně realizováno i samostatně, když smlouvou IT č. 3 jsou řešeny každodenní, předvídané, resp. opakující se potřeby a smlouvami IT č. 2 a č. 5 jsou řešeny vnější vlivy, které nešlo objektivně předvídat, a jejichž působení vyvolává potřeby bez předem zřejmého řešení co do věcné podstaty i časové náročnosti prací. Dle obviněného v daném případě nelze hovořit o plnění, které by vykazovalo znaky obdobného věcného charakteru. Stejně tak mezi smlouvou IT č. 3, která vyžaduje kontinuitu plnění, a smlouvami IT č. 2 a č. 5 na realizaci dílčích úprav v obsahových vrstvách informačního portálu, jejichž potřeba vyvstává nepředvídatelně a nepravidelně, bez předem obecně vystihnutelného způsobu řešení, nelze dovozovat funkční souvislost; nejedná se o plnění, které by na sebe navzájem navazovala a přispívala k dosažení jednotného účelu.

Dne 6. 4. 2022 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření k podkladům ze dne 6. 4. 2022“), v němž obviněný odkazuje na svá vyjádření učiněná dříve v rámci správního řízení týkající se VZ 1 a VZ 2, zejména pak na vyjádření ze dne

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s postupem obviněného při zadávání předmětných plnění, vyjádření a odporů obviněného, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný při zadávání šetřených veřejných

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

Podle § 2 odst. 3 zákona platí, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“), b) zhotovení stavby, nebo c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné

Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Podle § 18 odst. 3 zákona jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 26 odst. 1 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 27 písm. a) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.

Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadávání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona činil od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, tedy v době uzavření smluv 1 a 2 a smluv IT č. 1 – 5, 5 494 000 Kč.

Dne 28. 7. 2020 obviněný odeslal výzvu 1 třem dodavatelům.

Podle čl. II. výzvy 1 je předmětem plnění „vypracování studie pro halu 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice“.

Z protokolu 1 vyplývá, že obviněný obdržel na plnění VZ 1 celkem tři nabídky.

Obviněný uzavřel dne 24. 8. 2020 s dodavatelem studie smlouvu 1.

Předmětem plnění podle bodu 1. smlouvy 1 je „vypracování studie pro halu 24 v areálu

Stavba by měla mít univerzálně řešený půdorys tak, aby umožňovala umístění buď jednoho prostoru cca 120 m2 nebo dvou cca 60 m2 v každém vchodu

V každém bloku bude navrženo zázemí – sociální zařízení, příp. denní kuchyň

V případě, že bude na základě požadavku prostor ponechán volný, bude provedena příprava na připojení sociálního zařízení

Stavba by měla být z větší části navržena bezbariérově

V přízemí bude proveden návrh na umístění toalet pro veřejnost

V podkroví bude ve snížené původní části bude navržena volná dispozice s případným propojením s 1. N.P.

Návrh projedná zpracovatel s orgány památkové péče ve zpracování“

Cena díla podle bodu 2.1. smlouvy 1 činí 488 000 Kč. Dle bodu 2.2. smlouvy 1 se DPH neúčtuje.

Podle bodu 4.2. smlouvy 1 je dodavatel studie povinen dokončit předmět plnění do 6. 11. 2020.

Dne 15. 4. 2021 obviněný odeslal výzvu 2 pěti dodavatelům.

Podle čl. II. výzvy 2 je předmětem plnění „vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24, Pražská tržnice.“

Z protokolu 2 vyplývá, že obviněný obdržel na plnění VZ 2 celkem pět nabídek.

Obviněný uzavřel dne 4. 5. 2021 s dodavatelem dokumentace smlouvu 2.

Předmětem plnění podle bodu 1. smlouvy 2 je „vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24, Pražská tržnice.

Cena díla podle bodu 2. smlouvy 2 činí 1 885 000 Kč bez DPH a cena včetně DPH činí 2 280 850

Podle bodu 4.2. smlouvy 2 je dodavatel dokumentace povinen dokončit předmět plnění do 31. 8. 2021.

Obviněný v první polovině roku 2021 postupně uzavřel smlouvy IT č. 1 až č. 5 specifikované v bodě 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Obviněný pořizoval v průběhu prvního pololetí roku 2021 na základě výše uvedených smluv IT č. 1 až č. 5 služby od trojice různých dodavatelů, přičemž předměty jednotlivých smluv byly definovány následovně.

Z obsahů smluv IT č. 1 až 5 je zřejmé, že obviněný ujednal ceny plnění podle těchto smluv, u nichž předpokládal jejich proplacení jednotlivým dodavatelům, následovně: • v případě smlouvy IT č. 1 obviněný ujednal cenu za plnění bez DPH ve výši 420 000 Kč, • v případě smlouvy IT č. 2 obviněný ujednal cenu za plnění bez DPH ve výši 118 080 Kč, • v případě smlouvy IT č. 3 obviněný ujednal cenu za plnění bez DPH ve výši 1 722 800 Kč, • v případě smlouvy IT č. 4 obviněný ujednal cenu za plnění bez DPH ve výši 1 870 000 Kč a • v případě smlouvy IT č. 5 obviněný ujednal cenu za plnění bez DPH ve výši 173 840 Kč.

Součet cen za plnění smluv IT č. 1 a č. 4 činí částku 2 290 000 Kč bez DPH. Součet cen za plnění smluv IT č. 2, č. 3 a č. 5 činí částku 2 014 720 Kč bez DPH. K tomu Úřad dodává, že všechny uvedené ceny byly vždy smluvně ujednány obviněným, a to s jasně vyjádřenými individuálními smluvními závazky obviněného, že z jeho strany budou (za dodržení ostatních smluvních podmínek) vyplaceny jako protihodnoty jednotlivých nasmlouvaných plnění podle smluv IT č.

Dle bodu č. 4.2 smlouvy IT č. 1 předmět plnění dle této smlouvy je dodavatel povinen předat na adresu Jungmannova 35, Praha 1.

Dle bodu č. 4.2 smlouvy IT č. 2 předmět plnění dle této smlouvy je dodavatel povinen předat na adresu Jungmannova 29, Praha 1.

Dle bodu č. 4.2 smlouvy IT č. 3 místem plnění dle této smlouvy je „Česká republika, zejména sídlo Objednatele a jeho jednotlivá pracoviště.“

Dle bodu č. 3.2 smlouvy IT č. 1 místem plnění dle této smlouvy jsou „prostory Objednatele a sídlo Poskytovatele, případně další místa určená Objednatelem“.

Dle bodu č. 4.2 smlouvy IT č. 5 předmět plnění dle této smlouvy je dodavatel povinen předat na adresu Jungmannova 29, Praha 1.

Ve zřizovací listině příspěvkové organizace Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy je v bodě 2 uveden předmět činnosti organizace.

Na portále Praha.eu je k příspěvkové organizaci Institut plánování a rozvoje hlavního města

K vyjádření ze dne 9. 2. 2022 obviněný připojil dokument „přehled_prací.pdf“ obsahující dílčí úkony ve vztahu ke všem částem smlouvy IT č. 5. Rozpis obsahuje následující rozložení hodin:

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu Úřad podotýká, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v některém z úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení podle zákona, pokud se neuplatní některá z výjimek, proto je třeba vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku.

Úřad v obecné rovině dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se mj. řadí pravidlo o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřené v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění společně tvoří jeden funkční celek a které jsou zadávány v časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část veřejné zakázky se musí zadávat postupy odpovídajícími výši tohoto součtu (tj. celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky). K platné právní úpravě obsažené v zákoně lze konstatovat, že pojem funkční celek je pojmem, který v sobě zahrnuje věcnou, místní a funkční (technologickou) souvislost.

Úřad též odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části uvedeno následující: „V případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci, že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek. Podle § 18 odst. 1 a 2 je tedy nadále zakázáno věcně rozdělit předmět veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů (zejména pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu). Jedinou výjimkou je situace uvedená v § 18 odst. 3, kdy za splnění zde stanovených podmínek může být část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části.

K výši předpokládaných hodnot, resp. režimu veřejných zakázek, Úřad v obecné rovině dále uvádí, že podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné

V souladu s výše uvedenými obecnými východisky se Úřad bude dále zabývat posouzením charakteru obviněným pořizovaného plnění z hlediska jeho možné vzájemné souvislosti (srov. § 18 zákona) a následně i jeho finanční hodnotou (srov. § 26 zákona).

Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již vedle rozhodovací praxe

Z rozhodnutí Úřadu, v nichž je vyjádřen přístup Úřadu mj. k posuzování a určování plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, lze uvést např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ-29121/2019/542/MCi ze dne

K otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska toho, zda se jedná o veřejnou zakázku jedinou, nebo jde o více samostatných veřejných zakázek, se vyslovil např. KS v Brně ve svém rozsudku ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, v němž uvedl, že „je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně judikováno též v rozsudcích KS v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010 či sp. zn. 62 Af 68/2011).

NSS pak v rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173, kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti rozsudku KS v Brně ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Ca 72/2008-114, uvedl: „Pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je totiž dle krajského soudu rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako

K otázce, zda v určení existence vzájemné věcné souvislosti (ne)hraje roli skutečnost, že plnění nejsou absolutně totožná, se vyjádřil KS v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018: „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky (…).“

V projednávaném případě není pochyb, že obviněný na základě smlouvy 1 a smlouvy 2 pořizoval určité služby, za které se zavázal dodavatelům zaplatit cenu v nich sjednanou.

Ze shora uvedené judikatury vyplývá, že rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění, resp. věcná souvislost. Jinak řečeno, aby se jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (tj. věcná souvislost musí být přítomna vždy).

Úřad z předložené dokumentace seznal, že předmětem plnění VZ 1 je vypracování studie pro halu č. 24 a předmětem plnění VZ 2 je vypracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24. Úřad shledal, že obviněný vymezil předmět plnění ve výzvě 1, resp. ve smlouvě 1 velice podrobně, když v jednotlivostech specifikoval své požadavky na konkrétní stavební úpravy na hale č. 24, které má poptávaná studie obsahovat, z čehož lze dovodit, že obviněný měl již v době zahájení výběru dodavatele na VZ 1 konkrétní věcnou představu o tom, jakým směrem by se rekonstrukce haly č. 24 měla ubírat (viz bod 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z předložené dokumentace Úřad dále seznal, že obviněný vymezil předmět plnění ve výzvě VZ 2, resp. ve smlouvě 2 tak, že projektová dokumentace pro ohlášení stavby má být vypracována v návaznosti na předmět plnění VZ 1, tzn., že věcně navazoval na vypracovanou studii pro halu č. 24 (viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Při posouzení, zda obviněný poptával v případě VZ 1 a VZ 2 plnění svým charakterem obdobná,

Jelikož je tedy předmětem plnění obou smluv vypracování dokumentace k jednomu investičnímu záměru obviněného, kterým je rekonstrukce haly č. 24, Úřad konstatuje, že šetřené VZ 1 a VZ 2 spolu souvisí z hlediska věcného.

Na uvedeném závěru ničeho nemůže měnit skutečnost, kterou uvádí obviněný ve svých vyjádřeních, a to, že „studie dle VZ 1 není, na rozdíl od projektu dle VZ 4, dokumentací, která musí být zpracována v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů“, jelikož věcně se jedná o obdobná plnění spočívající ve vyhotovení podkladů pro provedení rekonstrukce jednoho a téhož objektu. Z pohledu věcné souvislosti není dle Úřadu rozhodné, zda obviněným požadovaná dokumentace má či nemá být vypracována v souladu s vyhláškou, když věcně obě plnění směřují ke stejnému cíli, kterým je bezesporu zdokumentování stavebních úprav, které mají být na daném objektu provedeny, tak, aby byl naplněn investiční záměr obviněného, kterým je rekonstrukce haly č. 24.

Pokud jde o další námitku obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 29. 12. 2021, podle níž „studii vypracovávají architekti, kdežto projektovou dokumentaci vypracovávají zásadně projektanti. VZ 1 a VZ 2 tak měly dokonce odlišný okruh potenciálních dodavatelů“, kterou obdobně vyslovil i ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022 (viz body 22. a 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že podle § 17 písm. b) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů, je autorizovaný architekt oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vypracovávat mj. projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských. Tvrzení obviněného, že předmět VZ 2 vypracovávají „zásadně projektanti“ nikoliv architekti, tedy není pravdivé, neboť z citovaného ustanovení autorizačního zákona jasně plyne, že projektovou dokumentaci staveb, tedy i projektovou dokumentaci pro stavební povolení, resp. pro ohlášení stavby, jsou oprávněni vypracovávat i autorizovaní architekti. Výjimkou je pouze projektová dokumentace pro inženýrské stavby, o kterou se však v šetřeném případě nejedná.

Úřad se v rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, zabýval rovněž místní souvislostí. Pro posouzení její existence či neexistence je třeba, a to vždy v závislosti na individuální povahu veřejných zakázek, vzít v potaz větší množství faktorů. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod. (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016). V šetřeném případě je dle Úřadu místní souvislost veřejných zakázek zjevná, jelikož se jedná o plnění týkající se vypracování dokumentace pro rekonstrukci téhož stavebního objektu, tj. haly č. 24. S ohledem na uvedené Úřad tedy konstatuje, že šetřené VZ 1 a VZ 2 spolu souvisí i z hlediska místního.

Jde-li o funkční souvislost, jejíž (ne)existence se dovozuje zejména na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek

Úřad v souvislosti s funkční souvislostí dále uvádí, že otázka návaznosti jednotlivých předmětů plnění hraje v určení, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku dělenou, pomocnou roli. Naopak žádnou váhu nelze přikládat skutečnostem, které veřejné zakázky „oddělují“ pouze zdánlivě, (např. že zadavatel provedl samostatná výběrová řízení na dodavatele, či že způsob financování jednotlivých plnění nebo plnění z veřejných zakázek je fyzicky, technicky či organizačně rozdílný, oddělený či oddělitelný). Úřad na tomto místě odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“ V kontextu právě obecně uvedeného Úřad konstatuje, že při dovození funkční souvislosti VZ 1 a VZ 2 nelze odhlížet od faktu, že předmět plnění VZ 2 byl samotným obviněným navázán na předmět plnění VZ 1, když při realizaci předmětu plnění VZ 2 musel být zohledněn předmět plnění VZ 1, tudíž i z tohoto pohledu oba předměty plnění spolu naplňují obviněnému jím sledovaný záměr (účel), když o jednotlivých plněních lze totiž uvažovat jako o jednotlivých na sebe navazujících „etapách“ zastřešujícího cíle, a to získání dokumentace pro provedení rekonstrukce haly č. 24.

Jak již bylo dovozeno výše, obviněným pořizované předměty plnění VZ 1 a VZ 2 směřovaly k jednomu společnému účelu, a to získat dokumentaci pro provedení rekonstrukce haly č. 24, což bezesporu dokládá, že společně (tedy jako celek) plnily stejnou předvídanou funkci.

V projednávaném případě lze tedy na základě všeho shora uvedeného konstatovat, že obě šetřené veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, když jednotícím účelem poptávaných služeb bylo zajištění dokumentace pro provedení rekonstrukce haly č. 24, tj. obviněný pořizoval plnění, která z věcného, místního a funkčního hlediska tvoří předmět jedné veřejné zakázky na zhotovení dokumentace pro provedení rekonstrukce stavby.

Argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 29. 12. 2021 a ze dne 25. 3. 2022, že studie je určena pro potřeby obviněného a projektová dokumentace je pro potřeby stavebního úřadu (viz body 23. a 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad odmítá. Úřad konstatuje, že oba předměty plnění veřejných zakázek, tedy jak VZ 1, tak VZ 2, jsou zpracovány bezpochyby pro potřeby obviněného, když jak studie, tak projektová dokumentace pro ohlášení stavby představují podklady pro realizaci rekonstrukce haly č. 24, a to, že projektová dokumentace musí být v rámci ohlašovacího procesu předložena stavebnímu úřadu, který na základě ní uděluje souhlas s plánovanou stavební činností, nelze rozhodně vykládat tak, že tato dokumentace je určena pro potřeby stavebního úřadu. Ostatně o tom, že je projektová dokumentace zpracovávána pro potřeby obviněného, jednoznačně svědčí i fakt, že je to právě obviněný, kdo si její zpracování objednal a zaplatil za ně dodavateli sjednanou cenu.

K námitce obviněného ohledně cíle vypracování studie podle smlouvy 1, kterým „bylo zejména ověření realizovatelnosti různých variant stavebního záměru, včetně zjištění bližších podmínek

Ve vztahu k časové souvislosti Úřad předně obecně odkazuje na komentářovou literaturu13, v níž se k pojmu „časová souvislost“ (srov. § 18 odst. 2 zákona) uvádí: „Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“. Časovou souvislost tak vykazují jak veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově obdobná, tak i veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují.

Pro naplnění časové souvislosti jsou obecně směrodatné především dohodnuté lhůty, např. lhůty stanovené v zadávací dokumentaci, termín zahájení výběrových řízení, termíny uzavření smluv či termíny plnění. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze totiž dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců. Je tedy nutné zdůraznit, že na časovou souvislost nelze pohlížet mechanicky a určit pevné hranice, kdy určitý počet dnů/týdnů/měsíců je chápán jako časová souvislost a cokoliv nad tuto hranici již lze označit jako časově nesouvisející plnění. Každý případ je specifický, a proto se časová souvislost musí zkoumat vždy individuálně (k tomu srov. rozsudek KS v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

Úřad obecně dodává, že důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Pokud má zadavatel záměr provést rekonstrukci stavebního objektu, pak bezesporu počítá s tím, že tento záměr bude realizován na základě „nějaké“ dokumentace pro provedení rekonstrukce objektu. Pak není rozhodná skutečnost, že záměr vyhotovení relevantní dokumentace pro provedení rekonstrukce stavby je rozložený do několika let, a je třeba takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek (případně rozdělenou na části). Zadavatel by v takovém případě stěží odůvodnil rozdělení dvou veřejných zakázek tím, že nevěděl, že v dohledné době bude muset zadat i tu druhou, neboť ve svém záměru musel počítat s časově navazujícími zakázkami. Tedy zadavatel musí časovou souvislost posuzovat s ohledem na své záměry, nikoliv čistě formálně pouze vzhledem k předpokládané době jednotlivého plnění, které je třeba rozloženo do více týdnů/měsíců/let.

K tomu Úřad uvádí, že to byl sám obviněný, kdo o úmyslu zpracovat studii a následně projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby rozhodl, přičemž již v rámci požadavků na zpracování studie uvedl konkrétní parametry, které mají být v rámci studie dodrženy, a též požadoval, aby dodavatel studie návrh projednal s orgány památkové péče; z toho lze dle

Úřad dále shrnuje dotčené časové údaje týkající se odeslání obou výzev a uzavření jednotlivých smluv: o výzva 1 odeslána dne 28. 7. 2020, o smlouva 1 uzavřena dne 24. 8. 2020, o termín plnění VZ 1 stanoven do 6. 11. 2020, o výzva 2 odeslána dne 15. 4. 2021, o smlouva 2 uzavřena dne 4. 5. 2021, o termín plnění VZ 2 stanoven do 31. 8. 2021.

Na základě datací uvedených v předchozím bodu Úřad konstatuje, že obviněný zahájil postup k zadání předmětných veřejných zakázek v rozmezí cca 9 měsíců a uzavřel smlouvy na plnění těchto veřejných zakázek taktéž v rozmezí cca 9 měsíců. Úřad dále poukazuje na časovou souslednost poptávaných plnění, když obviněný uzavřel smlouvu 2 v době, kdy již disponoval plněním ze smlouvy 1, přičemž z uvedených datací vyplývá, že termín plnění VZ 1 a odeslání výzvy 2 od sebe dělilo cca 5 měsíců. Tři zde uvedené časové úseky se Úřadu nejeví jako natolik dlouhá doba, aby měla být rozlišovacím znakem v tom, že by časová souvislost šetřených veřejných zakázek nebyla naplněna, a to s ohledem na charakter předmětů plnění obou šetřených veřejných zakázek, které na sebe vzájemně navazují, a na jejich předvídatelnost již v době zadání VZ 1.

K argumentaci obviněného ve vyjádření ze dne 11. 10. 2021, že k zadání obou veřejných zakázek došlo bez časové souvislosti, když VZ 1 byla zadána v roce 2020 a VZ 2 v roce 2021, což jsou dle obviněného různá časová období (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí),

Úřad shrnuje a uzavírá, že z pohledu časové souvislosti obou veřejných zakázek je rozhodující, že na předmět plnění VZ 1 (studie) navazoval předmět plnění VZ 2 (dokumentace pro ohlášení stavby), a že již v době zadávání VZ 1 obviněný předvídal, že mu vznikne potřeba realizace VZ

K námitce obviněného ohledně toho, že realizace stavebního záměru „podléhá schválení orgánům památkové péče. (…) Zadavatel (…) nemohl předvídat závěry orgánů památkové péče či jejich případné požadavky na realizaci záměru. (…) Teprve na základě vypracované studie

K další námitce obviněného uvedené ve vyjádření ze dne 29. 12. 2021, v níž namítá, že Úřad nesprávně dovodil časovou souvislost VZ 1 a VZ 2, „když tuto dovozoval z okamžiku splnění

S ohledem na shora uvedené má Úřad za to, že předmětné veřejné zakázky spolu souvisí také z hlediska časového.

Úřad na základě shora popsaných skutečností prokázal a odůvodnil, že VZ 1 a VZ 2 byly zadávány ve vzájemné časové souvislosti a že tvoří jeden funkční celek (souvislost věcná, místní a funkční), když šetřená plnění byla obviněným prováděna se záměrem získat dokumentaci pro provedení rekonstrukce haly č. 24.

Jelikož spolu VZ 1 a VZ 2 úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota obou těchto poptávaných plnění sečtena a obviněný měl povinnost zadat tyto služby v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Dle smlouvy 1 činila celková cena 488 000 Kč a dle smlouvy

Podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona. V šetřeném případě však částka dle smlouvy 1 a smlouvy 2 přesáhla tento zákonem stanovený limit a obviněný byl tedy povinen požadované služby poptat v odpovídajícím typu zadávacího řízení. Veřejná zakázka na služby v hodnotě 2 373 000 Kč bez DPH je podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou, neboť její hodnota přesahuje hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu 2 000 000

Úřad na tomto místě akcentuje, že neopomenul § 18 odst. 3 zákona, podle kterého jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády. V šetřeném případě částka dle smlouvy 1 nesplňuje první zákonnou podmínku stanovenou § 18 odst. 3 zákona (nepřesáhnutí 20 % předpokládané hodnoty celé zakázky), když částka 488 000 Kč tvoří cca 20,56 % souhrnné předpokládané hodnoty (2 373 000 Kč). Obdobný závěr lze učinit i ve vztahu VZ 2, když částka dle smlouvy 2 činí 1 885 000 Kč, tedy cca 79,44 % souhrnné předpokládané hodnoty (2 373 000 Kč). Jelikož platí, že zákonem stanovené podmínky musejí být při zadávání částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona splněny kumulativně, pak Úřad konstatuje, že obviněný nemohl v šetřeném případě aplikovat výjimku z obecné povinnosti

Obviněný v předchozím odstavci uvedený závěr Úřadu napadá ve svém vyjádření ze dne

Současně Úřad podotýká, že v šetřeném případě se při stanovení předpokládané hodnoty neužije § 19 zákona (týkající se předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy), neboť v případě plnění dle smlouvy 1 a smlouvy 2 se dle Úřadu nejedná o pravidelně pořizované nebo trvající služby, které by byly trvale či opakovaně nezbytné pro činnost obviněného, ale jedná se o služby související s konkrétní jednorázovou akcí, a to rekonstrukcí haly č. 24 v areálu Pražské tržnice.

Úřad shledal, že v šetřeném případě tedy obviněný zadáním veřejných zakázek mimo zadávací řízení postupoval v rozporu se zákonem. Tímto svým jednáním obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je vypracování studie pro halu č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice a projektové dokumentace pro ohlášení stavby – rekonstrukce haly č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen.

Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný předmětnou veřejnou zakázku zadával v zadávacím řízení, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů.

K tvrzení obviněného uvedenému ve vyjádření k podkladům ze dne 6. 4. 2022, že Úřad ve vztahu k VZ 1 a VZ 2 neunesl důkazní břemeno ohledně prokázání ovlivnění výběru

Úřad se s otázkou možnosti ovlivnění výběru dodavatele vypořádal v příkazu, když konstatoval, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, protože nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nezadal veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, ale naopak ji zadával v zadávacím řízení, mohl obdržet další, a to i eventuálně výhodnější nabídky od jiných dodavatelů. Tímto „rozdělením“ veřejné zakázky a jejím zadáním mimo zadávací se obviněný vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať už potenciálně nebo reálně), a to bez ohledu na to, zda tak učinil úmyslně či nikoliv.

Úřad k tomu obecně dodává, že otázkou odůvodnění potenciality vlivu na výběr dodavatele se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 4 As 61/2016-34 ze dne