ÚOHS S0671/2023/VZ – Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové

Zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem

Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 3.1 zadávací dokumentace v posledním aktualizovaném znění (dále jen „zadávací dokumentace“), „zhotovení dopravní stavby »Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory« s přístupovými tunely z lokality budoucího depa Písnice, a to včetně systému napájení Pankrác – Nové Dvory (dále též »Stavba«). Stavba navazuje na dopravní stavbu »Provozní úsek I.D pražského metra – úsek

Podle bodu 4.3 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí

Podle „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 95a – veřejné“ ze dne 23. 11. 2022, resp. podle oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2022 pod ev. č. F2022-020999, a v Úředním věstníku Evropské unie dne

Z protokolu zachycujícího průběh prvního jednání hodnoticí komise konaného dne

Zadavatel „Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a oznámením o jeho vyloučení“ ze dne 5. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Zadavateli byly dne 20. 9. 2023 doručeny námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), kterými navrhovatel brojil proti rozhodnutí o vyloučení.

Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 10. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 5. 10. 2023.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek, podal dne

Dle navrhovatele je jeho vyloučení ze zadávacího řízení nezákonné. V úvodu návrhu shrnuje, že byl ze zadávacího řízení vyloučen podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona, neboť zadavatel v jeho nabídce shledal následující nedostatky: a) harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky, dále jen „harmonogram výstavby“) ani po jeho doplnění nesplňuje zadávací podmínky a vyplývá z něj, že nabízený postup plnění není způsobilý naplnit účel a předmět plnění veřejné zakázky; b) některé položky výkazu výměr, které dle zadavatele mají významný dopad na výši nabídkové ceny, obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen „MNNC“), kterou navrhovatel řádně nezdůvodnil; c) výkaz výměr není vyplněn v členění požadovaném zadavatelem.

Se závěry zadavatele uvedenými v rozhodnutí o vyloučení navrhovatel nesouhlasí a na 145 stranách textu (a ve 33 přílohách) Úřadu předkládá velmi rozsáhlou argumentaci, kterou brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Předně navrhovatel konstatuje, že: a) zadavatel často dovozuje údajné porušení zadávacích podmínek ve vztahu k harmonogramu výstavby s odkazem na požadavky, které nejsou v zadávací dokumentaci formulovány; b) zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení pro údajné nezdůvodnění MNNC i ve vztahu k položkám výkazu výměr, k jejichž zdůvodnění ve smyslu § 113 odst. 4 zákona nebyl vyzván; c) není pravdivé tvrzení, že při přípravě výkazu výměr nedodržel požadavky stanovené v dokumentu nazvaném „SOUPIS PRACÍ, část 1: Komentář k soupisu prací“ (dále jen

V části III. návrhu se navrhovatel vyjadřuje k prvnímu důvodu svého vyloučení ze zadávacího řízení, který souvisí se zadávací podmínkou stanovenou v bodu 8.1 zadávací dokumentace, podle které zadavatel požaduje v nabídce předložit harmonogram výstavby.

Navrhovatel tvrdí, že nikde v zadávací dokumentaci, vyjma bodu 8.1, nebyly zadavatelem stanoveny bližší požadavky na obsah, formu a míru detailu harmonogramu výstavby.

Dle navrhovatele zadavatel k požadavku stanovenému v bodu 8.1 zadávací dokumentace, aby harmonogram výstavby obsahoval podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby, nestanovil v zadávací dokumentaci žádné konkrétní požadavky na technologické členění či míru jeho detailu; to bylo ponecháno na dodavatelích. Navrhovatel se domnívá, že mu nelze vyčítat, že jím předložené technologické členění HMG není dostatečně podrobné, pokud se představy zadavatele (neuvedené v zadávací dokumentaci) liší od jeho představ.

Navrhovatel k požadavku stanovenému v bodu 8.1 zadávací dokumentace, aby harmonogram výstavby obsahoval strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů), namítá, že v zadávací dokumentaci, s výjimkou požadavku, aby bylo zřejmé zahájení, dokončení a trvání v kalendářních dnech, nikde nejsou formulovány konkrétní požadavky na zachycení struktury výrobního procesu co do míry podrobnosti, členění apod. Navrhovatel tvrdí, že pojem „struktura výrobního procesu“ není v odborných kruzích běžně používán s jednoznačně definovaným obsahem, proto se nelze odvolávat na profesní znalosti dodavatelů, jak činí v rozhodnutí o námitkách zadavatel.

K požadavku zadavatele stanovenému v bodu 8.1 zadávací dokumentace, aby harmonogram výstavby obsahoval vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu, navrhovatel uvádí, že zadavatel nepožadoval nic jiného než vyznačení této rezervy ve dnech. Způsob, jakým budou rezervy v harmonogramu výstavby vyznačeny, byl tedy ponechán na dodavatelích.

Pokud jde o požadavek na harmonogram funkčních zkoušek a revizí stanovený v bodu 8.1 zadávací dokumentace, navrhovatel sděluje, že zadavatel nepožadoval nic jiného, než zanesení funkčních zkoušek pro účely vyzkoušení provozuschopnosti předmětu veřejné zakázky a revize předepsané platnými technickými normami, které jsou pro provedení předmětu veřejné zakázky nezbytné, s vyznačením počtu a termínů prováděných zkoušek a revizí. Konkrétní způsob zpracování harmonogramu funkčních zkoušek a revizí ponechal zadavatel na dodavatelích, proto se navrhovatel domnívá, že mu nelze vyčítat jakoukoli neprovázanost jednotlivých SO s harmonogramem funkčních zkoušek a revizí, když požadavek na takovou provázanost není nikde v zadávacích podmínkách formulován. Obdobně není nikde stanoven požadavek, aby harmonogram funkčních zkoušek a revizí obsahoval zahájení, dokončení a dobu trvání v kalendářních dnech, když zadavatel požadoval pouze uvedení termínů provádění zkoušek a revizí.

V další argumentaci navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi, v rámci níž byla řešena problematika správnosti a úplnosti zadávací dokumentace, za kterou odpovídá zadavatel, a cituje z ní. Navrhovatel dále sděluje své přesvědčení, že ho zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění představ zadavatele, které v zadávací dokumentaci nebyly jasně formulovány, což považuje za nezákonné. Dle navrhovatele nedostatky zadávací dokumentace nelze překlenout tvrzením zadavatele, že navrhovatel je profesionál a má vědět, jak má být zpracován vyhovující harmonogram výstavby.

Navrhovatel je přesvědčen, že jím předložený HMG splňuje veškeré požadavky stanovené v bodu 8.1 zadávací dokumentace a plní zde stanovený účel. Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele, že harmonogram výstavby je jedním z hlavních nástrojů pro efektivní řízení stavebních procesů a celé stavby, neboť tuto funkci má dle navrhovatele plnit až harmonogram zpracovaný ve smyslu části 4. Přílohy č. 1 zadávací dokumentace „Závazný vzor smlouvy“ v posledním aktualizovaném znění (dále jen „návrh smlouvy“).

V další argumentaci navrhovatel podrobně reaguje na jednotlivé zadavatelem identifikované nedostatky HMG, které jsou konkretizovány v odůvodnění rozhodnutí vyloučení.

K důvodu vyloučení spočívajícímu v tom, že ve finančním harmonogramu nejsou uvedeny náklady na údržbu po dokončení, navrhovatel podotýká, že uvedené činnosti neobsahuje ani cyklogram. Navrhovatel uvádí, že finanční harmonogram předložený v nabídce je platný, neboť změny harmonogramu výstavby předložené v rámci objasnění ze dne 12. 4. 2023, které bylo zadavateli doručeno dne 13. 4. 2023 (dále jen „objasnění ze dne 12. 4. 2023“), na něj neměly vliv, a proto nebyl v objasnění ze dne 12. 4. 2023 opakovaně předložen. Nad rámec toho zadavatel dodává, že podle dokumentu „Zpracování kontroly nabídek uchazečů pro akce

Další argumentace navrhovatele se opírá o dokument „Stanovisko projektanta Zadávací dokumentace (dále jen ZD) veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část k Harmonogramu výstavby zpracovaného uchazečem“ ze dne 14. 6. 2023 (dále jen „stanovisko METROPROJEKT č. 3“), v němž je mj. uvedeno: „(…) předložený HMG (…) vykazuje místy znaky nepřesnosti a nedostatečného úrovně detailu či neprovázaných činností, s tím že v menší míře vykazuje lokální chybovost.

Navrhovatel je přesvědčen, že HMG splňuje zadávací podmínky, proto se obrátil na společnost

V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k rizikům, která zadavatel ve vztahu k HMG identifikoval v rozhodnutí o vyloučení, tj. riziko obtížné vymahatelnosti optimálního postupu výstavby z důvodu údajné absence nebo nesprávně nastavených vazeb a posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění, riziko časových posunů a z toho vyplývajícího zvyšování ceny díla, vzniku víceprací atp., riziko pozdějšího zahájení ražeb TBM a riziko nesplnění omezujících podmínek vůči dotčeným orgánům a třetím stranám, či riziku,

Navrhovatel označil kroky zadavatele v zadávacím řízení týkající se posouzení HMG za nepochopitelné, netransparentní a nezákonné. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na stanovisko METROPROJEKT č. 3, podle něhož byla společnost METROPROJEKT Praha a.s.,

Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, že postupem dle HMG by ve výsledku nebylo poskytnuto plnění splňující zadávací podmínky. Dle navrhovatele harmonogram výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace nevymezuje předmět plnění, ale „jen“ detailněji upravuje chronologii postupu při poskytnutí předmětu plnění. Navrhovatel poukazuje na to, že dle rozhodnutí o vyloučení má zadavatel výhrady právě k chronologii postupu prací, nikoli k jejich předmětu, povaze či rozsahu, tudíž není správné dovozovat, že v důsledku údajných nedostatků HMG nejsou plněny požadavky na předmět plnění.

Argumentaci ohledně HMG navrhovatel uzavírá s tím, že: •

V části IV. návrhu se navrhovatel vyjadřuje k druhému důvodu svého vyloučení ze zadávacího řízení, kterým je nedostatečné zdůvodnění MNNC. Úvodem navrhovatel konstatuje, že je přesvědčen, že jím předložený výkaz výměr v žádné z jeho položek MNNC neobsahuje.

Předně navrhovatel uvádí, že jím podaná celková nabídková cena je cca o 3,1 mld. Kč vyšší než zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky, pročež ji nelze, i s odkazem

Navrhovatel dále shrnuje postup zadavatele při posouzení MNNC ve vztahu k jím podané nabídkové ceně. S odkazem na objasnění a zdůvodnění MNNC ze dne 14. 4. 2023 (dále jen „zdůvodnění nabídkové ceny“) zadavatel konstatuje, že zadavateli poskytl vysvětlení ke všem položkám výkazu výměr, na které se zadavatel dotazoval výzvou k objasnění nebo doplnění dokladů a žádosti o písemné zdůvodnění MNNC ze dne 3. 3. 2023 (dále jen „výzva k objasnění“), a to v rozsahu a v členění dle výzvy k objasnění. Navrhovatel tvrdí, že veškeré ceny, které uvedl v cenovém rozpadu jednotlivých položek ve zdůvodnění nabídkové ceny, vycházely z konkrétních nabídek jeho poddodavatelů nebo byly vypočteny/stanoveny na základě dlouholetých zkušeností s realizací zakázek obdobného druhu, rozsahu a složitosti, a to v návaznosti na stabilní a dlouhodobé dodavatelské a poddodavatelské řetězce nastavené u jednotlivých společností tvořících navrhovatele. K tomu navrhovatel dodává, že ve všech případech se jednalo o ceny na trhu v daném místě a čase obvyklé, což dokládá i dvěma znaleckými posudky, které si nechal vypracovat a předkládá je Úřadu jako důkaz.

V další argumentaci navrhovatel obšírně popisuje postup zadavatele v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Provozní úsek I.D pražského metra - úsek Pankrác - Olbrachtova stavební část“ uveřejněnou ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 1. 2020 pod ev. č. Z2020000626 (dále jen „VZ Metro D I“), ve kterém měl zadavatel obdržet od „dodavatelského konsorcia vedeného společností Subterra z koncernu Metrostav“ obdobné slovní zdůvodnění

Jako nepravdivé označuje navrhovatel tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení, že k položkám zadavatelem označeným jako „Nezdůvodněné položky“ neuvedl ve zdůvodnění nabídkové ceny konkrétní zdůvodnění ve vztahu ke každé jedné položce výkazu výměr, které by jednoznačným způsobem dokládalo, že se nejedná o MNNC (resp. jejich realizace je za uvedené ceny možná). Navrhovatel je přesvědčen, že předložil zdůvodnění MNNC v rozsahu a způsobem přesně dle požadavků zadavatele. Navrhovateli není zřejmé, co víc má zadavateli předložit, když jím uváděné ceny, včetně cen obsažených v kalkulačním vzorci

Navrhovatel dále namítá, že z rozhodnutí o vyloučení není zřejmé, pro které konkrétní položky výkazu výměr (u kterých SO) byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení, a které konkrétní položky výkazu výměr (u kterých SO) považuje zadavatel za marginální, nebo u nich akceptoval zdůvodnění MNNC, tedy důvodem vyloučení navrhovatele nebyly. Fakt, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odkazuje na několik typově a číselně vyjádřených položek výkazu výměr, aniž by uvedl, k jakým konkrétním SO či PS se daná položka výkazu výměr vztahuje, dle navrhovatele svědčí o nejasnosti, netransparentnosti, nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti rozhodnutí o vyloučení. K tomu navrhovatel dodává, že nabídkové ceny týchž položek výkazu výměr u různých SO či PS jsou rozdílné, tudíž z rozhodnutí o vyloučení není zřejmé, jaké konkrétní ceny položek výkazu výměr považuje zadavatel za MNNC, resp. za navrhovatelem nepřesvědčivě odůvodněné. Dále navrhovatel namítá, že nelze spolehlivě ověřit, zda jeho vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu nedostatečného vysvětlení MNNC předcházela výzva podle § 113 odst. 5 zákona; navrhovatel je přesvědčen, že minimálně ne ve vztahu ke všem

V dalším navrhovatel odmítá vysvětlení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že položky výkazu výměr vedoucí k jeho vyloučení jsou výlučně ty, k nimž zadavatel adresoval výzvu k objasnění. Navrhovatel tvrdí, že takové tvrzení z ničeho nevyplývá, zejména ne z rozhodnutí o vyloučení, ze kterého naopak vyplývá, že zadavatel ho vyloučil ze zadávacího řízení právě i ve vztahu k položkám výkazu výměr, k nimž žádná výzva k vyjasnění MNNC nesměřovala. Tento svůj závěr navrhovatel opírá především o zadavatelem uváděnou celkovou hodnotu položek výkazu výměr, které mají obsahovat MNNC, pro jejichž řádné nezdůvodnění byl navrhovatel vyloučen, konkrétně v rozhodnutí o vyloučení uvedenou výši

Navrhovatel dále namítá, že z rozhodnutí o vyloučení není seznatelný konkrétní postup zadavatele vedoucí k závěru, že předložená nabídka obsahuje v daných položkách výkazu výměr MNNC, resp. v rozhodnutí o vyloučení absentují konkrétní ceny konkrétních položek výkazu výměr u konkrétních SO/PS, které zadavatel hodnotí jako mimořádně nízké, a vysvětlení, z jakého důvodu. Dle navrhovatele je pro rozhodnutí o vyloučení z důvodu nezdůvodněné MNNC zcela klíčový závěr o nemožnosti realizovat dané plnění za nabízenou cenu, tato skutečnost však z rozhodnutí o vyloučení nevyplývá, tudíž i proto je rozhodnutí označeno navrhovatelem za netransparentní, nepřezkoumatelné a nezákonné.

Při posouzení, zda (ne)jsou položky výkazu výměr obsahující dle zadavatele MNNC cenově marginální, je třeba dle navrhovatele vycházet z celého předmětu plnění veřejné zakázky, nikoli pouze z jeho části, jak ve své argumentaci činí zadavatel, když jím stanovenou částku

Svou argumentaci ohledně MNNC navrhovatel uzavírá s tím, že: • jeho nabídka neobsahuje v žádných položkách výkazu výměr MNNC; • v případech, kde zadavatel pojal podezření o existenci MNNC, navrhovatel takové podezření náležitě a v souladu s požadavky zadavatele rozptýlil; • zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dostatečně neidentifikoval položky výkazu výměr, které mají obsahovat MNNC, když u nich neuvedl konkrétní SO či PS, kde byla ta která položka obsažena, což je velmi významné vzhledem k tomu, že ve vztahu k různým SO či PS byly jednotlivé položky výkazu výměr naceněny různě; • navrhovatel byl vyloučen z důvodu údajného nezdůvodnění MNNC i ve vztahu k položkám (SO a PS), na které nesměřovala výzva k objasnění; • z rozhodnutí o vyloučení není seznatelný konkrétní postup, kterým zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatelem předložená nabídka obsahuje v určitých položkách MNNC, resp. že takto identifikovaná MNNC nebyla navrhovatelem přesvědčivě zdůvodněna; • vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je postaveno na údajném nezdůvodnění

K třetímu důvodu svého vyloučení, kterým je nedodržení požadavků zadavatele uvedených v komentáři k soupisu prací, se navrhovatel vyjadřuje v části V. návrhu.

Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že do položky „VON1: zařízení staveniště; položka ZS-6-PI-DPI - Zařízení staveniště PIDPI – zřízení“ (dále jen „položka VON1“) a položky „VON3: Ostatní náklady: položka ON 03-2 Kompletační a koordinační činnost“ (dále jen „položka VON3“) zahrnul také plnění s příslušnou položkou nesouvisející, neboť takové tvrzení nemá oporu v zadávací dokumentaci a nabídce navrhovatele.

U položky VON1 navrhovatel oponuje zadavateli tím, že do uvedené položky zahrnul pouze náklady podle něj nezbytně nutné k vybavení stavebních dvorů dočasnými objekty nutnými pro zajištění realizace díla podle zásad organizace výstavby (dále jen „ZOV“) a vlastního návrhu navrhovatele, tedy přesně tak, jak požadoval zadavatel; navrhovateli tudíž není zřejmé, co mu zadavatel vlastně vytýká. V této souvislosti navrhovatel konstatuje, že dle výzvy k objasnění položku VON1 upravil tak, že náklady na pořízení razícího štítu pro TBM přesunul do přímých nákladů, tj. splnil požadavek zadavatele uvedený ve výzvě k objasnění. Navrhovatel tvrdí, že položku VON1 nacenil v souladu s pokyny zadavatele tak, že odpovídá druhu jednotkové ceny „Paušální obnos za komplet“, tzn., že navrhovatel uvedl paušální pevnou částku za dodání daného kompletu prací v souladu se smlouvou o dílo, s tím, že položky zřízení a odstranění zařízení staveniště budou proplaceny ve výši 100 % po dokončení příslušných prací v souladu se smlouvou o dílo. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, od jakého konkrétního požadavku zadavatele stanoveného v komentáři k soupisu prací se měl navrhovatel odchýlit, když v rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že navrhovatelem stanovená cena je nepřiměřeně vysoká.

U položky VON3 navrhovatel uvádí, že byla v souladu s pokyny zadavatele naceněna tak, že odpovídala druhu jednotkové ceny „Paušální obnos za komplet“, tzn., že navrhovatel uvedl paušální pevnou částku za dodání daného kompletu prací v souladu se smlouvou o dílo, s tím, že příslušné položky jsou hrazeny měsíčně, přičemž výše jedné měsíční platby se vypočte jako podíl paušální pevné částky položkové ceny za dodání daného kompletu prací a celkového počtu dnů stanovených v HMG. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, od jakého konkrétního požadavku zadavatele stanoveného v komentáři k soupisu prací se měl navrhovatel odchýlit, když v rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že navrhovatelem stanovená cena je nepřiměřeně vysoká.

V další argumentaci navrhovatel podotýká, že pokud se výše cen uvedených v položkách VON1 a VON3 jeví zadavateli jako nepřiměřeně vysoká, nemůže to být důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, když zadavatel v zadávacích podmínkách výši těchto položek nikterak nelimitoval. Navrhovatel má za to, že bylo zcela na dodavatelích, jak vysoko jednotlivé položky výkazu výměr nacení; pokud chtěl zadavatel výši některých položek výkazu výměr limitovat, mohl a měl tak učinit v zadávacích podmínkách. Pokud tak zadavatel neučinil, nemůže dle navrhovatele zpětně vytýkat, že stanovené ceny některých položek výkazu výměr jsou příliš vysoké, jelikož tato skutečnost nemá jakoukoli oporu v zákoně či zadávacích podmínkách a popírá samotný princip soutěže.

Spekulaci zadavatele, že cílem navrhovatele mohla být snaha obejít ustanovení návrhu smlouvy týkající se poskytnutí zálohy, navrhovatel považuje za zcela nesmyslnou. Dle navrhovatele z porovnání výše čerpání ceny plnění v letech dle jednotlivých nabídek vyplývá, že navrhovatel ve srovnání s ostatními účastníky zadávacího řízení nabízí čerpání ceny plnění v prvních letech plnění ve zcela nejnižší výši, tudíž o jakékoli skryté záloze, resp. snaze navrhovatele obejít ustanovení návrhu smlouvy ohledně poskytnutí zálohy, nemůže být řeč.

V části VI. návrhu navrhovatel namítá, že postup zadavatele v zadávacím řízení je v rozporu se zásadou přiměřenosti, transparentnosti a nediskriminace. K tomu navrhovatel tvrdí, že zadavatelem identifikované údajné nedostatky v jeho nabídce byly snadno a rychle odstranitelné. Přestože zadavatel neměl dostatečné podklady a informace ke správnosti HMG,

Dále navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu potvrzenou rozsudkem KS v Brně č. j. 31Af 73/2020, podle něhož v případě, kdy účastník zadávacího řízení dle názoru zadavatele nesplňuje podmínky účasti, které nepodléhají hodnoticím kritériím, a jedná se o odstranitelné nedostatky, měl by být upřednostněn § 46 zákona před vyloučením účastníka ze zadávacího řízení. Navrhovatel má za to, že je uvedený rozsudek KS v Brně ve svých obecných principech zcela aplikovatelný na nyní šetřenou věc. Dle navrhovatele v šetřeném případě nastala situace, kdy z práva zadavatele postupovat podle § 46 odst. 1 zákona se stala povinnost. Navrhovatel sděluje svůj názor, že zadavatel nemohl mít postaveno najisto, vzhledem k informacím a podkladům poskytnutým navrhovatelem v jeho nabídce a v objasněních jeho nabídky, že jsou dány důvody pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona.

Závěrem svého návrhu navrhovatel shrnuje svou argumentaci proti rozhodnutí o vyloučení a navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení.

Úřad obdržel návrh dne 13. 10. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 13. 10. 2023.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne

Dne 23. 10. 2023 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Zadavatel předně sděluje, že v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde se s námitkami navrhovatele vypořádal.

Následně zadavatel uvádí, že rozhodnutí o vyloučení je postaveno na odborných vyjádřeních, která pro něj připravili jeho odborní poradci. Dále dodává, že i při zpracování rozhodnutí o námitkách s těmito odbornými poradci spolupracoval, zejména ve věcných otázkách týkajících se HMG a identifikace MNNC. Zadavatel poznamenává, že postupem podle § 251

K tvrzení navrhovatele, že harmonogram výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace neměl zohledňovat všechny požadavky uvedené v PD, když relevantním podkladem pro jeho zpracování byl cyklogram, zadavatel uvádí, že PD je součástí zadávací dokumentace ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona, tudíž obsahuje zadávací podmínky, které je nutné respektovat.

Zadavatel odmítá veškerou argumentaci uvedenou v návrhu, v níž navrhovatel poukazuje na postup zadavatele při zadávání VZ Metro D I, neboť se jedná o jinou veřejnou zakázku a postup zadavatele v tomto jiném zadávacím řízení nemá žádnou vazbu na postup zadavatele v případě předmětné veřejné zakázky. Dle zadavatele jeho postup v předchozím zadávacím řízení žádným způsobem neurčuje, jak bude postupovat v dalším zadávacím řízení.

Výzva k objasnění dle zadavatele dokládá, že navrhovatel měl možnost upravit svou nabídku, přičemž ve výzvě k objasnění zadavatel identifikoval jím zjištěné nedostatky v harmonogramu výstavby předloženém navrhovatelem v nabídce. V této souvislosti zadavatel dodává, že není běžnou praxí ani zákonnou povinností zadavatele, aby ve výzvě k objasnění sděloval, jak má účastník zadávacího řízení zjištěné nejasnosti odstranit.

Zadavatel se ohrazuje proti argumentaci navrhovatele, že HMG byl zadavatelem hodnocen optikou podmínek kladených na realizační harmonogram, když sděluje, že HMG posuzoval optikou požadavků uvedených v zadávacích podmínkách. Zadavatel souhlasí s navrhovatelem, že harmonogram výstavby předložený v nabídce není harmonogramem finálním, neztotožňuje se však s názorem navrhovatele, že jeho předložení je toliko formální a nemá vazbu na realizaci veřejné zakázky. Zadavatel zdůrazňuje, že HMG má být podkladem pro přípravu realizačního harmonogramu, přičemž jednotlivé termíny obsažené v HMG mají být ekvivalentně posunuty dle skutečného dne zahájení prací. Z toho zadavatel dovozuje, že HMG není pouze formálním požadavkem nemajícím vliv na realizaci veřejné zakázky, neboť představuje podklad, na jehož základě bude stavba realizována.

Zadavatel trvá na tom, že HMG vykazuje nedostatky, které vyvolávají podezření ohledně rizik obtížné vymahatelnosti optimálního postupu výstavby, zejména s ohledem na nedostatečnou provázanost jednotlivých částí díla. Tvrdí-li navrhovatel, že věcný a časový způsob provádění stavby stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci a jednotliví účastníci zadávacího řízení ve své nabídce tento způsob pouze rozpracovali, pak zadavatel konstatuje, že toto rozpracování nesmělo být provedeno vnitřně rozporným způsobem a v rozporu se zadávací dokumentací.

Pokud navrhovatel ve své argumentaci tvrdí, že existuje významný rozdíl mezi provázaností harmonogramu jako takovou a znázorněním vazeb v harmonogramu, pak zadavatel sděluje, že tohoto rozlišení si je vědom, avšak konstatuje, že není namítáno nesplnění požadavku na zobrazení vazeb v HMG, ale nesplnění požadavku na provázání jednotlivých částí díla,

Dále zadavatel reaguje na tvrzení navrhovatele, že jeho postup při posuzování HMG je nestandardní. Zadavatel odmítá, že by jakkoliv ovlivňoval METROPROJEKT, a tvrdí, že tuto společnost požádal o vypracování dalšího stanoviska, neboť předchozí stanovisko nebylo jednoznačné a neobsahovalo informaci, jaké konkrétní požadavky zadávací dokumentace navrhovatel nesplnil. Opětovné oslovení METROPROJEKTu tedy nebylo učiněno proto, že by zadavatel chtěl korigovat závěry této společnosti se závěry učiněnými IDS. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že stanovisko IDS není objektivním posouzením nezávislého experta, ale názorem jednoho z členů hodnotící komise, když tato společnost „vykonává na stavbě Metra D technický dozor a fakticky se podílí na řízení celé stavby“.

Zadavatel konstatuje, že hodnoticí komise v rámci hodnocení nabídek označila nabídku navrhovatele za ekonomicky nejvýhodnější, avšak v rámci posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení bylo zjištěno, že navrhovatel podmínky účasti nesplňuje, s čímž vyslovili souhlas všichni členové hodnoticí komise.

Zadavatel dále reaguje na nesouhlas navrhovatele s jeho argumentací, v níž dovodil zadavatel nesplnění zadávacích podmínek ohledně předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel k tomu sděluje, že tento závěr učinil zejména na základě zjištění, že HMG nesplňuje požadavek na provázanost jednotlivých částí díla, a že HMG vykazuje i další nedostatky. Zadavatel si tedy kladl otázku, zda výkonem definovaných stavebních prací v HMG by navrhovatel byl schopen předmět plnění provést, resp., zda by dílo mohlo být úspěšně dokončeno a sloužit svému účelu; pokud by totiž výsledek stavebních prací nebyl způsobilý naplnit požadavky zadávací dokumentace a PD, taková stavba by pak nesplnila požadavky na předmět plnění. Zadavatel má za to, že pokud na sebe některé práce v HMG nenavazují a není respektována provázanost jednotlivých části díla, je tím prakticky znemožněno faktické dokončení díla. Jelikož navrhovatel předložil HMG, který není úplný, je vnitřně rozporný a je v rozporu s cyklogramem, který je součástí PD, v níž je specifikován předmět plnění, nelze dle zadavatele postupem dle HMG ve výsledku poskytnout plnění splňující zadávací podmínky, resp. takové plnění není způsobilé naplnit účel ani předmět veřejné zakázky.

V další části vyjádření k návrhu zadavatel sděluje svůj nesouhlas s argumentací navrhovatele, že porovnání předpokládané hodnoty veřejné zakázky a celkové nabídkové ceny je ve zde šetřeném případě namístě. Zadavatel podotýká, že neidentifikoval MNNC ve vztahu k celkové nabídkové ceně, ale ve vztahu k některým položkám výkazu výměr, proto je přesvědčen, že

Zadavatel dále zdůrazňuje, že k vyloučení navrhovatele došlo z důvodu nezdůvodnění MNNC.

V další části vyjádření k návrhu reaguje zadavatel na argumentaci navrhovatele, v níž odmítl, že nedodržel požadavky uvedené v komentáři k soupisu prací. Zadavatel předně zdůrazňuje, že náklady za zřízení stanoviště jsou pouze náklady na nezbytně nutné vybavení stavebních dvorů dočasnými objekty nutnými pro zajištění realizace díla podle ZOV a vlastního návrhu zhotovitele, avšak pod pojmem vlastní návrh zhotovitele si dle zadavatele nelze představit cokoli, co navrhovatele napadne, např. sem není v žádném případě možné zařadit náklady na pořízení razícího štítu pro TBM. Právě zařazení nákladů na pořízení razícího štítu pro TBM mezi náklady na zařízení staveniště pro zadavatele představuje stěžejní indicii pro podezření o skryté záloze; toto podezření navrhovatel nerozptýlil ani přesunutím těchto nákladů mezi přímé náklady, neboť výše nákladů na zařízení staveniště nadále mnohonásobně převyšuje kontrolní ocenění. Vysoké nacenění ostatních údajů zařazených v položce VON1 (byť se jedná o údaje, které jsou do nákladů na zařízení staveniště zařazeny dle zadavatele naoko v souladu se zadávací dokumentací) je dle zadavatele učiněno za účelem získáním zálohy před zahájením ražby TBM, což je v rozporu s návrhem smlouvy.

K položce VON3 zadavatel konstatuje, že je navrhovatelem oceněna s cca 257 % navýšením oproti kontrolnímu ocenění, což jednoznačně podporuje podezření zadavatele o skryté záloze.

S ohledem na mimořádně vysoké nabídkové ceny některých položek výkazu výměr v kombinaci s MNNC vzniklo tedy u zadavatele podezření, že navrhovatel ve výkazu výměr přesouval náklady mezi určitými položkami v rozporu se zadávacími podmínkami, zejména, že navrhovatel do jednotlivých položek výkazu výměr nacenil i jiná plnění než ta, která jsou

Zadavatel dále sděluje, že jeho cílem nebylo omezit dodavatele např. stanovením maximální výše jednotlivých položek výkazu výměr, avšak odmítá umělou machinaci, resp. umělé navyšování/ponižování některých položek výkazu výměr a zahrnování cen za některé položky do položek jiných. Zadavatel dodává, že obecně není dodavatelům povoleno libovolně přesouvat náklady v rámci jednotlivých položek výkazu výměr, protože tím může nastat situace, kdy nebude schopen porovnat jednotlivé ceny položek výkazu výměr (bude docházet k neporovnatelnosti nabídek). Zadavatel tedy setrvává na svém tvrzení, že navrhovatel nevyplnil výkaz výměr v souladu s požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepostupoval v souladu se zásadou přiměřenosti, transparentnosti a nediskriminace, zadavatel uvádí, že umožnil navrhovateli nápravu v nabídce zjištěných nedostatků, přičemž navrhovatel této možnosti v plném rozsahu nevyužil, resp. neposkytl objasnění, které by bylo způsobilé pochybnosti zadavatele rozptýlit. K tomu zadavatel obecně dodává, že nelze očekávat, že zadavatel bude opakovaně dodavatele vyzývat k objasnění nabídky, resp. že tak bude činit až do doby, než dodavatel odstraní veškeré nedostatky své nabídky. Zadavatel je přesvědčen, že v nyní šetřeném případě není možná aplikace rozsudku KS v Brně ze dne 16. 11. 2022, č. j. 31 Af 73/2020-178, na který se v návrhu navrhovatel odvolává. Zadavatel ani nesouhlasí s navrhovatelem v tom, že nedostatky zjištěné v nabídce je možné snadno a rychle odstranit.

Zadavatel je přesvědčen, že ve výzvě k objasnění identifikoval nedostatky v nabídce navrhovatele dostatečně, přičemž není běžnou praxí, aby v rámci žádosti o objasnění podle § 46 zákona byl uveden detailní popis toho, jak má dodavatel nejasnosti své nabídky odstranit či napravit.

Dle zadavatele byl důvod pro vyloučení navrhovatele dán ihned po posouzení jeho nabídky a nebyl ani povinen opětovně aplikovat § 46 zákona. Zadavatel tvrdí, že ke kontrole nabídky navrhovatele přistupoval svědomitě; mj. při kontrole výkazu výměr a HMG spolupracoval s externími odbornými poradci.

Závěrem svého vyjádření k návrhu zadavatel žádá, aby Úřad podaný návrh zamítl a právní řízení zastavil.

Úřad usnesením ze dne 30. 10. 2023 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o úkonech, které provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace.

Dne 1. 11. 2023 navrhovatel podal ve lhůtě podle § 251 odst. 5 zákona Úřadu další důkazy k prokázání svých tvrzení obsažených v námitkách a následně v návrhu (dále jen „přípis navrhovatele ze dne 1. 11. 2023“).

Navrhovatel opakovaně sděluje své přesvědčení, že jím zpracovaný HMG zcela odpovídá všem požadavkům zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci, je souladný s veškerými odbornými standardy pro daný typ harmonogramu výstavby a je způsobilý sloužit svému účelu. K prokázání svého tvrzení navrhovatel předkládá Úřadu, nad rámec důkazů předložených v návrhu, nedatované „Posouzení souladu harmonogramu uchazeče s požadavky zadávací dokumentace v rámci veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ vypracované Ing. Josefem Nadrchalem, znalcem v oboru „Ekonomika“ a „Stavebnictví“ (dále jen „posouzení Nadrchal“).

V dalších bodech přípisu pak navrhovatel opakuje argumentaci týkající se HMG uvedenou v návrhu. Navrhovatel mj. znovu odkazuje na to, že harmonogram výstavby je dokumentem, který nemá přímou vazbu na realizaci veřejné zakázky, resp. nevymezuje předmět veřejné zakázky, a jedná se o podklad pouze orientační, o čemž dle navrhovatele svědčí i postup zadavatele v rámci VZ Metro D I. K tomu navrhovatel předkládá jako důkaz Dodatek č. 1 smlouvy o dílo na VZ Metro D I, kterým dokládá, že došlo k aktualizaci příslušného bodu této smlouvy souvisejícího s harmonogramem výstavby.

Dne 1. 11. 2023 zadavatel podal ve lhůtě podle § 251 odst. 5 zákona Úřadu důkazy, které avizoval v návrhu, k prokázání svých tvrzení (dále jen „přípis zadavatele ze dne 1. 11. 2023“).

Zadavatel učinil součástí svého přípisu dokument „Stanovisko projektanta – autora Zadávací dokumentace (dále jen ZD) veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část k Návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení (…)“ ze dne 26. 10. 2023 vypracované společností

Dále zadavatel předkládá nedatované „Stanovisko k návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem »Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část«“ vypracované ekonomickým poradcem zadavatele (dále jen „stanovisko FRAM Consult k návrhu“), v němž se tento vyjadřuje k některým odborným částem návrhu. Také v otázce MNNC zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém se k jednotlivým aspektům souvisejícím s MNNC vyjádřil, přičemž toto vyjádření bylo připravováno ve spolupráci s ekonomickým poradcem zadavatele. Dle zadavatele stanovisko FRAM Consult k návrhu potvrzuje, že důvody pro vyloučení navrhovatele z důvodu MNNC vybraných položek výkazu výběr jsou dány.

Úřad usnesením ze dne 3. 11. 2023 stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doložení žádostí, na základě kterých pro zadavatele zpracoval: •

Dne 10. 11. 2023 Úřad obdržel přípis zadavatele k usnesení ze dne 3. 11. 2023, jehož součástí zadavatel učinil žádosti adresované zadavatelem METROPROJEKT, a ve kterém uvedl, že společnost IDS byla oslovena na základě protokolu zachycujícího průběh sedmého jednání hodnoticí komise konaného dne 10. 5. 2023 a 23. 5. 2023 (dále jen „Protokol č. 7“).

Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-44696/2023/500 ze dne 10. 11. 2023 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým mu byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

Usnesením ze dne 10. 11. 2023 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat znalecký posudek k otázkám týkajícím se HMG v kontextu požadavků stanovených v bodě 8.1 zadávací dokumentace.

V následujícím období Úřad činil úkony za účelem vyhledání a následného ustanovení znalce či znaleckého ústavu, kterému bude uloženo vypracování znaleckého posudku. Kroky Úřadu zahrnovaly jednak vyhledání znalců/znaleckých ústavů s odpovídající odborností a jejich oslovení za účelem zjištění, zda jsou schopni znalecký posudek zpracovat, a dále detailní přípravu otázek, které budou znalci/znaleckému ústavu položeny.

Dne 9. 2. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele přípis z téhož dne nadepsaný „Založení znaleckého posudku k harmonogramu navrhovatele do správního spisu“, v němž navrhovatel

Dne 18. 3. 2024 byl usnesením z téhož dne ustanoven v projednávané věci znalecký ústav –

Dne 18. 3. 2024 Úřad účastníkům správního řízení prostřednictvím přípisu „Sdělení o ustanovení znaleckého ústavu“ z téhož dne oznámil, že v daném správním řízení byl ustanoven KÚ k vypracování znaleckého posudku, přičemž účastníky správního řízení rovněž seznámil s kompletním zněním otázek pro KÚ.

Dne 2. 4. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele podání nadepsané „Námitka podjatosti znalce“ z téhož dne (dále jen „námitka podjatosti“), v němž navrhovatel vznáší vůči KÚ námitku podjatosti. Navrhovatel v námitce podjatosti popisuje několik různých skutečností, z nichž dovozuje, že jsou dány důvody vedoucí k pochybnostem o nepodjatosti KÚ. Dále navrhovatel tvrdí, že KÚ nemá správnou odbornost ve vztahu ke znaleckému úkolu, který mu byl usnesením ze dne 18. 3. 2024 uložen; navrhovatel má za to, že v dané věci neměl být ustanoven znalecký ústav ve znaleckém oboru „Stavebnictví“, ale znaleckém oboru „Projektování“.

Úřad o námitce podjatosti rozhodl usnesením ze dne 18. 7. 2024 (dále jen „usnesení o námitce podjatosti KÚ“), v němž konstatoval, že KÚ není vyloučen z podání znaleckého posudku.

Dne 2. 9. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele podání nadepsané „Založení znaleckého posudku k harmonogramu navrhovatele do správního spisu“ z téhož dne, jímž navrhovatel předkládá znalecký posudek č. 62468/2024 ze dne 28. 8. 2024 vypracovaný doc. Ing. Jaromírem Ryskou,

Dne 16. 9. 2024 Úřad obdržel žádost KÚ o prodloužení lhůty pro zpracování znaleckého posudku do konce listopadu 2024. Přípisem, který Úřad obdržel dne 30. 9. 2024, KÚ doplnil zdůvodnění své žádosti o prodloužení lhůty.

Usnesením ze dne 7. 10. 2024 Úřad uložil KÚ, aby znalecký posudek ve dvou vyhotoveních podal Úřadu do 30. 11. 2024.

Dne 28. 11. 2024 Úřad obdržel od KÚ dvě originální vyhotovení Znaleckého posudku č. 1154/2024/2400 J 331 ze dne 25. 11. 2024 (dále jen „znalecký posudek“) v listinné podobě a dále elektronický obraz znaleckého posudku, který byl vložen do elektronické části spisu.

Přípisem ze dne 3. 11. 2024 Úřad oznámil pokračování správního řízení jeho účastníkům.

Usnesením ze dne 9. 12. 2024 Úřad vyzval účastníky správního řízení k vyjádření se ke znaleckému posudku do 31. 12. 2024.

Dne 16. 12. 2024 Úřad obdržel od navrhovatele přípis obsahující jednak žádost o prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému posudku, a to alespoň do 14. 2. 2025, a dále žádost o zadání zpracování revizního znaleckého posudku.

Usnesením ze dne 19. 12. 2024 Úřad prodloužil účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se ke znaleckému posudku do 12. 1. 2025.

Dne 20. 12. 2024 Úřad obdržel opakovanou žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému posudku, v níž sděluje, že Úřadem prodloužená lhůta není dle jeho přesvědčení přiměřená, a že trvá na prodloužení předmětné lhůty alespoň do 14. 2. 2025.

Přípisem ze dne 7. 1. 2025 Úřad navrhovateli k jeho opakované žádosti sdělil, že stanovenou lhůtu k vyjádření se ke znaleckému posudku považuje za dostatečnou a přiměřenou a že neshledal důvod pro její opakované prodloužení. Navrhovatel byl současně upozorněn, že ve správním řízení doposud nebylo ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, tzn., že bude účastníkům správního řízení stanovena lhůta, v níž se budou moci vyjádřit k těmto podkladům.

Dne 10. 1. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku.

Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel mj. namítá nezákonné zkrácení jeho procesních práv. Dle navrhovatele je Úřadem stanovená lhůta k vyjádření se ke znaleckému posudku nepřiměřeně krátká a fakticky znemožňuje erudovaně a podrobně se ke znaleckému posudku vyjádřit. Stanovením takto nepřiměřeně krátké lhůty pro provedení daného úkonu

Navrhovatel dále opakuje svá předchozí tvrzení ohledně podjatosti KÚ, nesprávné formulace znaleckého úkolu a nedostatečné (nesprávné) odbornosti KÚ a sděluje, že dle něj je znalecký posudek tendenční a posuzuje HMG optikou vlastní teoretické metodiky, která se neodráží v zadávacích podmínkách. Dle navrhovatele se závěry znaleckého posudku zásadně rozchází se závěry jím předloženého znaleckého posudku Ryska a odborného posouzení Werkl.

Znalecký posudek je dle navrhovatele poznamenán nedostatkem odbornosti KÚ, který nereflektoval rozdíl mezi nabídkovým harmonogramem a harmonogramem realizačním, který má být zpracován vybraným dodavatelem v rámci realizace veřejné zakázky. Navrhovatel zdůrazňuje, že HMG není harmonogramem, podle kterého má být stavba realizována. Dále navrhovatel namítá, že posouzení HMG spadá do oboru znalecké činnosti „Projektování“ (příprava/plánování stavby) nikoli do oboru „Stavebnictví“ (výstavba/stavební práce). Dle navrhovatele tak Úřad ustanovil znalecký ústav s nesprávnou odborností.

Navrhovatel dále namítá, že v částech 4.5 až 4.10 znaleckého posudku, které obsahují obecné pojednání o tvorbě a významu harmonogramu, KÚ cituje zdroje, aniž by citaci řádně označil a „ozdrojoval“ a tyto citované zdroje uvedl v seznamu zdrojů ve znaleckém posudku.

Navrhovatel dále tvrdí, že závěry znaleckého posudku jsou v rozporu se znaleckým posudkem

Navrhovatel uvádí, proč jsou dle něj závěry uvedené ve znaleckém posudku nesprávné. Předně znovu poukazuje na to, že KÚ zaměňuje realizační harmonogram a nabídkový harmonogram.

V závěru navrhovatel shrnuje, že znalecký posudek je s ohledem na jím popsané nedostatky nezpůsobilý vypovídat o skutečnostech rozhodných pro správní řízení, a že Úřad by k němu neměl přihlížet. Odpovědi na otázky, kterými se KÚ ve znaleckém posudku zabýval, považuje navrhovatel ze zcela nesprávné, resp. nerelevantní. Navrhovatel vyzývá Úřad ke zpracování revizního znaleckého posudku.

Navrhovatel učinil přílohou svého vyjádření ke znaleckému posudku vyjádření vypracované doc. Ing. Jaromírem Ryskou, CSc. (dále jen „doc. Ryska“), ve kterém jeho autor označuje znalecký posudek v mnoha částech za spekulativní a mj. zdůrazňuje, že nabídkový harmonogram není harmonogramem realizačním a není tedy možné na něj touto optikou nahlížet.

Dne 10. 1. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku.

Zadavatel souhlasí se závěry znaleckého posudku, které dle něj plně prokazují soulad vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení se zákonem, a nemá k nim žádné významné výhrady. Dle zadavatele závěry KÚ ve znaleckém posudku u naprosté většiny uvedených důvodů vyloučení potvrdily, že došlo k nedodržení cyklogramu, případně dalších částí projektové dokumentace nebo požadavků stanovených v zadávací dokumentaci. Zadavatel též připomíná, že KÚ uvedl, že způsob provedení navržený v HMG není z faktického hlediska možný, a že HMG neobsahuje uvedení dílčích stavebních procesů. Znalecký posudek potvrdil celou řadu závažných chyb

Ke znaleckému posudku Ryska, který předložil navrhovatel v průběhu správního řízení, pak zadavatel namítá nedostatečnou odbornost znalce, který posudek vypracoval. Odborná nekompetentnost znalce se dle zadavatele projevuje v tom, že znalec ve svém znaleckém posudku hlavní odborné otázky vůbec neposoudil, když pouze odkázal na odborné posouzení

Přípisem ze dne 14. 1. 2025 Úřad vyzval KÚ k doplnění náležitostí předloženého znaleckého posudku, a to o uvedení oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl podán znalecký posudek, a uvedení skutečnosti, zda byl přibrán konzultant k posuzování zvláštních dílčích otázek či nikoliv.

Ve sdělení ze dne 17. 1. 2025 KÚ uvedl, že znalecký posudek byl podán v oboru „Stavebnictví“, odvětví Dopravní stavby – stavby speciální (podzemní, pozemní a nadzemní), a že konzultant přibrán nebyl.

Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ o vysvětlení znaleckého posudku v souvislosti s tvrzeními obsaženými ve vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku a dále o bližší vysvětlení obsahu znaleckého posudku podle § 28 odst. 6 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o znalcích“).

Dne 27. 1. 2025 rozhodnutím z téhož dne Úřad přiznal KÚ v souladu s § 30 zákona o znalcích znalečné. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 2. 2025.

Dne 31. 1. 2025 Úřad obdržel žádost KÚ z téhož dne, v níž KÚ žádal s ohledem na kapacitní možnosti a rozsah úkolu zadaného přípisem Úřadu ze dne 20. 1. 2025 o prodloužení termínu předložení vysvětlení obsahu znaleckého posudku a vyjádření se k tvrzením zadavatele obsaženým ve vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku do 31. 3. 2025.

Přípisem ze dne 31. 1. 2025 Úřad sdělil KÚ, že lhůtu určenou přípisem ze dne 20. 1. 2025 prodlužuje do 31. 3. 2025.

Dne 25. 2. 2025 Úřad obdržel od navrhovatele dokument nadepsaný „Vyjádření navrhovatele k průběhu řízení, Replika navrhovatele k vyjádření zadavatele ze dne 10. 1. 2025, Námitka podjatosti oprávněných úředních osob“ z téhož dne (dále jen „replika ze dne 25. 2. 2025“).

Navrhovatel opakuje svou argumentaci týkající se nepoužitelnosti znaleckého posudku a vyzdvihuje skutečnost, že podle jeho názoru KÚ posuzoval HMG z hlediska požadavků, které nemají oporu v zadávacích podmínkách (resp. nejsou uvedeny v bodu 8.1 zadávací dokumentace). Dále upozornil na vnitřní rozpory znaleckého posudku a na neodůvodněnost některých dílčích závěrů v něm uvedených; příkladem rozporuje body 5.15., 5.24. a 5.32. znaleckého posudku.

V další části navrhovatel upozorňuje, že se KÚ ve znaleckém posudku vyjadřuje ke zjevně právním otázkám, což však není v jeho kompetenci. Navrhovatel namítá, že KÚ ve znaleckém posudku nesprávně dovozuje ve vztahu k harmonogramu předkládanému v nabídce požadavek zadavatele na strukturu dílčích stavebních procesů a na určení posloupnosti

Dále navrhovatel poukazuje na formální nedostatky znaleckého posudku, který dle jeho názoru neodpovídá zákonu o znalcích a vyhlášce č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen „vyhláška o znalecké činnosti“), když KÚ ve znaleckém posudku neuvedl (a) veškeré podklady, které při zpracování znaleckého posudku použil, (b) kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku a kdo je povinen na žádost orgánu veřejné moci znalecký posudek osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, (c) na jeho titulní straně č. j. usnesení, kterým byl ustanoven znaleckým ústavem, (d) na jeho titulní straně konkrétní obor a odvětví, ve kterém byl znalecký posudek podán, (e) údaj o tom, zda byl přibrán konzultant k posuzování zvláštních dílčích otázek, (f) na jeho titulní a poslední straně datum vyhotovení znaleckého posudku a podpisy osob. Z uvedeného pak navrhovatel dovozuje, že znalecký posudek nebyl zpracován s náležitou odbornou péčí a v souladu s relevantními právními předpisy.

Navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s formulací otázek obsažených v přípisu Úřadu ze dne

K vyjádření zadavatele ohledně oboru znalecké činnosti doc. Rysky navrhovatel uvádí, že doc. Ryska je oprávněn vykonávat znaleckou činnost ve všech oborech dopravního stavitelství, pro což má dostatečnou odbornou erudici, jinak by nemohl být zapsán do seznamu znalců pro obor zahrnující všechny dopravní stavby. K tvrzení zadavatele, že nedohledal žádné znalecké posudky vypracované jmenovaným znalcem v oblasti ražených dopravních staveb a posuzování správnosti harmonogramu stavby, navrhovatel uvádí, že ani u KÚ nelze dohledat jakékoliv takové znalecké posudky.

Navrhovatel nesouhlasí ani s další argumentací zadavatele uvedenou v jeho vyjádření ze dne

Navrhovatel nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele uvedeným ve vyjádření zadavatele ze dne

Navrhovatel odmítá též argumentaci zadavatele, že znalec ve znaleckém posudku Ryska vycházel z podmínek FIDIC. Dle navrhovatele znalec v tomto směru ve znaleckém posudku

K tvrzení zadavatele, že odborné posouzení Werkl nemá náležitosti znaleckého posudku, navrhovatel oponuje, že obecně není vyloučeno, aby k důkazu byl předložen a proveden znalecký posudek znalců zapsaných do seznamu znalců v jiném členském státě EU, a to s právní silou důkazu odpovídající tuzemskému znaleckému posudku. Dle navrhovatele nelze odmítnout provedení znaleckého posudku znalcem s odkazem na to, že není usazen v ČR, zároveň nemůže být vyžadován zápis takového znalce do seznamu vedeného v ČR, protože tím by byl volný pohyb znaleckých služeb nepřípustně omezen. Dle navrhovatele požadavkům na potřebnou odbornost znalce vyplývajícím z české právní úpravy totiž bylo učiněno zadost příslušnými předpisy, podle kterých byl znalec zapsán do seznamu znalců vedeném v jiném členském státě7.

Navrhovatel znovu apeluje na Úřad, aby ve věci nechal zpracovat revizní znalecký posudek.

Dne 11. 3. 2025 předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-09202/2025/161 (dále jen „usnesení o námitce podjatosti oprávněných úředních osob“) nevyhověl námitce podjatosti, která byla vznesena v rámci repliky navrhovatele ze dne 25. 2. 2025 vůči oprávněným úředním osobám pověřeným k provádění úkonů ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0671/2023/VZ.

Dne 25. 3. 2025 Úřad obdržel od KÚ bližší vysvětlení obsahu znaleckého posudku ze dne

KÚ se důrazně ohrazuje proti tvrzení, že ve znaleckém posudku HMG posuzoval z pohledu vlastní teoretické metodiky, která však není specifikována v zadávacích podmínkách. KÚ uvádí, že při zpracování znaleckého posudku vycházel z požadavků stanovených v bodu 8.1 zadávací dokumentace, ve kterém je zadavatelem definována struktura podrobného harmonogramu výstavby. K tomu KÚ uvádí, že metodika stavebně technologického projektování, jakožto modelování realizace staveb, je dlouhodobě používána v přípravě a řízení realizace staveb.

KÚ rozporuje tvrzení navrhovatele, že zjevné nedostatky zadávací dokumentace, projektové dokumentace a cyklogramu KÚ bagatelizuje. KÚ zdůrazňuje, že posouzení těchto dokumentů nebylo zadáním ani cílem znaleckého posudku. Pro objektivitu znaleckého posudku pak dle KÚ byly některé nedostatky zadávací dokumentace, zejména v definici kritické cesty síťového grafu, konstatovány, tedy nebyly bagatelizovány.

Obšírnou argumentaci navrhovatele, že KÚ ve znaleckém posudku cituje zdroje, aniž by takovou citaci řádně označil a „ozdrojoval“, a aniž by citované zdroje uvedl v seznamu zdrojů,

K tvrzení navrhovatele, že KÚ zaměňuje realizační harmonogram s harmonogramem nabídkovým, KÚ předně uvádí, že navrhovatelem uváděné přívlastky harmonogramu, tedy „realizační“ a „nabídkový“ harmonogram, jsou jím použity účelově a v rozporu se zadáním veřejné zakázky, neboť v bodu 8.1 zadávací dokumentace je zcela jasně popsána požadovaná skladba dokumentů a struktura, ve které má být podrobný harmonogram výstavby vypracován. KÚ uvádí, že zadavatel nepožadoval „jakýsi nabídkový harmonogram“, o kterém hovoří navrhovatel, nýbrž podrobný harmonogram výstavby v technologické struktuře objektových a dílčích stavebních procesů. KÚ sděluje, že podle bodu 8.1 zadávací

S tvrzením navrhovatele, že zadavatel nestanovil v bodu 8.1 zadávací dokumentace konkrétní požadavky na podrobné technologické členění harmonogramu na jednotlivé části výstavby a zachycení struktury výrobního procesu, KÚ z technického pohledu nesouhlasí, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci jasně stanovil požadovanou strukturu harmonogramu. KÚ opakovaně uvádí, že „pokud pracovníci, kteří pro navrhovatele harmonogram předložený v nabídce zpracovávali, nevědí, co je dílčí a objektový stavební proces, neumí definovat řádné vazby mezi činnostmi a vyjdou jim např. v harmonogramu nesmyslně dlouhé celkové rezervy, které mj. svědčí o tom, že celý harmonogram byl vypracován chybě a nesmyslně, není to chyba zadavatele ani zpracovatelů znaleckého posudku. Pouze to svědčí o úrovni »vlastní zkušenosti a odborných znalostí« zpracovatele harmonogramu v nabídce navrhovatele.“ KÚ dále dodává, že „(j)estli si navrhovatel myslí, že moderní metodou vypracování harmonogramů je MS Project a jiné podobné počítačové programy, je nutno jej vyvést z omylu. Tyto systémy spočívají především na »windowsovské metodě« (…) Vše je pak založeno pouze na odhadech, nikoli na řádném modelování realizace stavby.“

K tvrzením navrhovatele uvedeným v replice ze dne 25. 2. 2025 KÚ shrnuje, že „účelová tvrzení jsou obvykle koncipována tak, že vyjdou z dílčí nesporné věci a pokračují vlastní technicky chybnou hypotézou, bez ohledu na skutečné věcné souvislosti, vytrhují části textů z kontextu a účelově je skládají, ve snaze odůvodnit svá mylná tvrzení.“ KÚ uzavírá své vyjádření k replice navrhovatele ze dne 25. 2. 2025 tím, že znalecký posudek „byl zpracován zásadně na základě zadání a použitých podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP“.

V další části svého vyjádření se KÚ postupně vyjadřuje k 22 otázkám, které mu byly položeny

Dne 26. 3. 2025 podal navrhovatel rozklad proti usnesení předsedy Úřadu o námitce podjatosti oprávněných úředních osob.

Dne 28. 3. 2025 Úřad obdržel od zadavatele dokument nadepsaný „Vyjádření zadavatele k průběhu řízení a obstrukčnímu postupu navrhovatele, Žádost zadavatele o vydání rozhodnutí ve věci“ z téhož dne (dále jen „replika ze dne 28. 3. 2025“).

Zadavatel namítá, že prodlužování vedeného správního řízení je ve značné míře způsobeno obstrukcemi ze strany navrhovatele, který opakovaně podává nedůvodné námitky podjatosti proti KÚ, následně i proti oprávněným úředním osobám Úřadu, předkládá zjevně nepoužitelné „znalecké“ posudky a vyjádření doc. Rysky v rámci vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a dále podává rozsáhlá, avšak věcně nicneříkající vyjádření, apod. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní důkazy, který by zpochybnily stanovisko METROPROJEKT č. 3 a znalecký posudek, a proto žádá Úřad o vydání rozhodnutí v tomto správním řízení, jež by již nemělo být nadále prodlužováno.

Současně zadavatel znovu upozorňuje na dle něj nedostatečnou odbornost doc. Rysky a sděluje své pochybnosti o jeho nezávislosti, resp. upozorňuje na jeho patrný blízký vztah s navrhovatelem. Zadavatel pak sděluje své přesvědčení, že není vhodné (možné), aby znalecký posudek připravila jedna fyzická osoba, která se navíc zabývá oceňováním pozemků.

Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele uvedenou v replice ze dne 25. 2. 2025, v níž navrhovatel zpochybňuje tvrzení zadavatele, podle nichž odborné posouzení Werkl nelze považovat za znalecký posudek. Zadavatel opakuje, že podle právních předpisů je pro to, aby mohl být dokument považován za znalecký posudek, nezbytné, aby obsahoval doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. V souladu s ustálenou judikaturou soudů lze znalecký posudek, který byl vypracován na základě návrhu jedné ze stran a neobsahuje uvedenou doložku, považovat jen za listinný důkaz. Zadavatel dále upozorňuje, že v odborném posouzení Werkl není uvedena jako podklad projektová dokumentace, a toto posouzení ji tedy „evidentně vůbec nezohledňuje“. Odborné posouzení

Dne 7. 4. 2025 předseda Úřadu rozhodnutím z téhož dne zamítl jako nepřípustný rozklad navrhovatele proti usnesení o námitce podjatosti oprávněných úředních osob. Důvodem zamítnutí byla skutečnost, že uvedené usnesení předsedy Úřadu má ryze procesní povahu, tudíž proti němu nelze podle § 262 písm. a) zákona podat rozklad.

Přípisem ze dne 11. 4. 2025 Úřad požádal KÚ o doplnění vysvětlení znaleckého posudku, konkrétně dotazu č. 20 z přípisu ze dne 20. 1. 2025. Dne 17. 4. 2025 Úřad od KÚ požadované doplnění obdržel.

Dne 22. 4. 2025 Úřad obdržel podání navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel opakuje svou argumentaci uvedenou v předchozích svých vyjádřeních, a to zejména argumentaci

Usnesením ze dne 23. 4. 2025 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 29. 4. 2025 Úřad tuto lhůtu na žádost navrhovatele prodloužil.

Dne 16. 5. 2025, tedy v průběhu lhůty stanovené Úřadem pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne nadepsané „Vyjádření navrhovatele k odpovědi znaleckého ústavu ze dne 24. 3. 2025, č. j. 66/25/31911 na žádost

Dne 21. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. V tomto vyjádření navrhovatel nejprve rekapituluje dosavadní průběh správního řízení, dále předkládá návrh na doplnění podkladů pro rozhodnutí a následně sděluje svou argumentaci, kterou v průběhu správního řízení opakovaně uplatňoval. Tato argumentace se vztahuje zejména k výkladu bodu 8.1 zadávací dokumentace, k obsahu znaleckému posudku a k jeho vysvětlení, k souladu HMG s požadavky zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci, k nedostatečnému zdůvodnění MNNC a k tvrzenému porušení obecných zásad zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona, a to v kontextu dřívějšího postupu zadavatele v obdobné věci. Součástí vyjádření navrhovatele je rovněž samostatná část obsahující jeho reakci na repliku zadavatele ze dne 28. 3. 2025. Také v tomto doplnění navrhovatel uplatňuje shodné skutečnosti, které Úřadu již v průběhu správního řízení sdělil.

Dne 21. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. V tomto vyjádření zadavatel předkládá shodnou argumentaci, kterou již dříve v průběhu správního řízení uplatnil, a to ve vztahu k důvodům vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel argumentačně setrvává na tom, že HMG nesplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, že navrhovatel řádně nezdůvodnil MNNC, a rovněž, že nabídková cena nebyla zpracována v souladu s požadavky na tvorbu nabídkové ceny. Zadavatel dále trvale odmítá, že

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 265 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel dodavatelům stanoví a poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

Podle 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě

Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 56 správního řádu závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Usnesení se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popřípadě o ustanovení znalce správní orgán vhodným způsobem účastníky vyrozumí. Správní orgán znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Může znalce také vyslechnout.

Dne 5. 9. 2023 navrhovatel obdržel prostřednictvím elektronického nástroje rozhodnutí o vyloučení, kterým byl vyloučen ze zadávacího řízení mj. podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že navrhovatelem předložené údaje a doklady nesplňují zadávací podmínky, případně je navrhovatel na základě postupu podle § 46 zákona ve stanovené lhůtě dostatečně nedoplnil. Ve vztahu k HMG zadavatel v rozhodnutí o vyloučení mj. konstatuje, že HMG nesplňuje veškeré požadavky zadavatele stanovené v bodu 8.1 zadávací dokumentace, a že navrhovaný postup uvedený v HMG není způsobilý naplnit účel a předmět veřejné zakázky. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení rovněž konkretizuje jednotlivé nedostatky HMG. Na základě těchto nedostatků HMG zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, neboť HMG neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace.

Úřad nejprve shrne postup zadavatele při posouzení HMG.

V bodě 8.1 zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavky na harmonogram výstavby následovně: „Zadavatel požaduje, aby dodavatel v nabídce předložil podrobný harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky). Podrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást Projektové dokumentace a musí splnit následující požadavky: a) 8 časový harmonogram předmětu plnění veřejné zakázky bude v členění min. po měsících s vyznačením min. 3 uzlových bodů (uzlů, milníků) výstavby/ucelené části, s povinným vyznačením dalšího milníku „dokončení kolejových betonů a kolejového svršku“ dle cyklogramu v Projektové dokumentaci;

Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 88b – neveřejné“ ze dne 15. 11. 2022 (dále jen „vysvětlení č. 88“) zadavatel k dotazu, zda „v případě rozporu má dokument „F_00_00_00_00_00_00_002__CYKLOGRAM“ větší váhu před dokumenty, které se týkají jen některých dílčí částí?“, uvedl, že „v případě rozporu má větší váhu cyklogram“.

Z Protokolu č. 1 vyplývá, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel od navrhovatele ve lhůtě pro podání nabídek nabídku, v níž navrhovatel předložil harmonogram výstavby, který tvoří dokumenty nazvané „Harmonogram – stavební části“, „Příloha č. 1 k Harmonogramu_Finanční harmonogram“ a Příloha č. 2 k Harmonogramu_Harmonogram funkčních zkoušek a revizí“9 (dále souhrnně též „nabídkový HMG“).

Dne 3. 3. 2023 zadavatel výzvou k objasnění podle § 46 odst. 1 zákona navrhovatele požádal, aby objasnil předložený nabídkový HMG. Zadavatel ve výzvě popsal nedostatky, jež u nabídkového HMG shledal, a vyzval navrhovatele k jejich objasnění a k předložení podrobného harmonogramu výstavby v souladu se zadávací dokumentací.

Dne 13. 4. 2023 navrhovatel předložil zadavateli vyžádané objasnění, v němž mj. uvedl: „Komplexní (ucelené) objasnění zadavatelem identifikovaných nejasností harmonogramu je obsaženo v přiloženém dokumentu – Vyjasnění a úprava harmonogramu. Zároveň uchazeč předkládá zadavateli revidovaný harmonogram výstavby a revidovaný harmonogram

V Protokolu č. 7 zadavatel mj. konstatoval, že navrhovatel na základě výzvy ze dne 3. 3. 2023 předložil HMG, který „zachycuje základní smluvní milníky, ale nerozebírá některé činnosti dostatečně podrobně. Harmonogram nedostatečně zachycuje výrobní proces a součástí harmonogramu není finanční harmonogram tak, jak stanovuje zadávací dokumentace.

Podle protokolu zachycujícího průběh osmého jednání hodnoticí komise konaného dne

Stanovisko IDS tvoří Přílohu č. 2 Protokolu č. 8 a je v něm mj. uvedeno: „Ve finančním HMG nedošlo k doplnění vyčíslení finančních nákladů na údržbu po dokončení, dle požadavku na tvorbu HMG stále nedošlo k doplnění dílčích činností (doplnění struktury výrobního procesu) u stavebních objektů, a v požadavku na harmonogram funkčních zkoušek nedošlo k nápravě formy, ale ke změně předchozích termínů o cca 3 měsíce. Závěr: Za základní nedostatek nabídkového HMG účastníka »PVM Metro DII JV« ze dne 2. 12. 2022, včetně revidovaného ze dne 4. 4. 2023 považujeme, že neobsahuje strukturu výrobního procesu u SO a PS. Zadavatel tak v průběhu realizace nebude schopen kontrolovat postup jednotlivých pracovních činností, což může mít za následek např. nedodržení smluvních termínů vůči třetím stranám, značné riziko vzniku uznatelných víceprací, posun termínu dokončení apod. Na základě uvedeného uzavíráme, že účastník ani po vyžádaném doplnění a po provedení dalších změn v nabídkovém harmonogramu (které již zásadně překračují rámec obvyklého doplnění, vysvětlení nebo objasnění nabídky) stále Zadavateli neposkytl dokument, který by jednoznačně naplnil požadavky Zadavatele stanovené v článku 8.1 ZD.“

V protokolu zachycujícím průběh devátého jednání hodnoticí komise konaného dne

Přílohu č. 3 Protokolu č. 9 tvoří dokument „Odborné posouzení (právní stanovisko)“, jehož součástí je stanovisko METROPROJEKT č. 3, v němž se k HMG mj. uvádí, že u něj oproti

V rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že předložený HMG „nesplňuje zadávací podmínky a vyplývá z něj, že nabízený postup plnění není způsobilý fakticky naplnit ani předmět plnění veřejné zakázky“. Zadavatel uvedl, že HMG neodpovídá všem požadavkům uvedeným v bodu 8.1. zadávací dokumentace, a to konkrétně požadavku uvedenému pod písm. b) [tj. časový harmonogram předmětu plnění veřejné zakázky bude obsahovat podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby (stavební objekty, provozní soubory, …) dle projektové dokumentace], a požadavku uvedenému pod písm. d) [tj. časový harmonogram bude obsahovat strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech]. Zadavatel dále konstatoval, že některé další požadavky stanovené v bodu 8.1. zadávací dokumentace HMG naplňuje pouze částečně, a to konkrétně požadavek uvedený pod písm. f) [tj. časový harmonogram bude obsahovat vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu (technologické vazby vycházející z teorie síťových grafů a časového plánování, které jsou nezbytné pro řádnou koordinaci a plynulost výstavby – technologické přestávky či nutné časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost)] a požadavek uvedený pod písm. g) (tj. harmonogram funkčních zkoušek a revizí, v němž budou zaneseny funkční zkoušky pro účely vyzkoušení provozuschopnosti předmětu veřejné zakázky a revize předepsané platnými technickými normami, které jsou pro provedení předmětu veřejné zakázky nezbytné, s vyznačením počtu a termínů prováděných zkoušek a revizí). Rozhodnutí o vyloučení obsahuje tabulku, v níž zadavatel specifikoval jednotlivé identifikované nedostatky HMG, přičemž ke každému nedostatku HMG přiřadil příslušný požadavek podle bodu 8.1. zadávací dokumentace, který podle jeho názoru nebyl navrhovatelem splněn.

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále konstatoval, že HMG nesplňuje požadavek uvedený v bodu 8.1. písm. c) zadávací dokumentace, podle něhož má být finanční harmonogram v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce. Tento požadavek nebyl v HMG dle zadavatele naplněn, neboť v něm chybí uvedení nákladů na údržbu po dokončení.

Jak je v rozhodnutí o vyloučení uvedeno, zadavateli na základě posouzení uvedených nedostatků HMG vzniklo „podezření, že navrhovatel nepochopil základní provázanosti jednotlivých částí díla, kdy např. zahájení některých prací na sebe v harmonogramu výstavby

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvedl, že podrobný harmonogram výstavby měl vycházet z harmonogramu/cyklogramu, jenž je součástí projektové dokumentace, měl splňovat požadavky stanovené v bodu 8.1 zadávací dokumentace a měl být rovněž způsobilý naplnit svůj účel, tj. nejen stanovit termíny a lhůty provádění jednotlivých činností, ale i určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění. Zadavatel své odůvodnění v rozhodnutí o vyloučení v části týkající HMG uzavřel následujícím konstatováním: „Pokud tedy účastník předložil harmonogram, který nebyl úplný, byl vnitřně rozporný a byl v rozporu s cyklogramem předloženým zadavatelem jako součástí Projektové dokumentace, která specifikuje předmět plnění veřejné zakázky, postupem dle harmonogramu účastníka by nebylo ve výsledku poskytnuto plnění splňující zadávací podmínky. S ohledem na výše uvedené tak zadavatel uvádí, že posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění nabízená účastníkem není způsobilá fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky.