ÚOHS S0837/2025/VZ – Rámcové dohody na opravy podvozků elektrických jednotek řady

Zadavatel – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15

V úvodu zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel postupuje v tomto zadávacím řízení v postavení zadavatele zadávajícího sektorovou veřejnou zakázku dle § 151 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Dle bodu 3.2 „Specifikace předmětu Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem zadávacího řízení »(…) uzavření rámcové dohody o dílo ve smyslu § 131 Zákona, jejíž závazný vzor tvoří přílohu č. 1 této Zadávací dokumentace (dále jen „Rámcová dohoda“) a na jejímž základě budou uzavírány dílčí smlouvy na provedení opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661«. Dále platí, že rámcová dohoda bude uzavřena s jedním dodavatelem, jehož nabídka bude v zadávacím řízení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

Dle bodu 3.7 „Předpokládaná hodnota Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota rámcové dohody 210 000 000,- Kč bez DPH.

Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 4. 8. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě konečné nabídky včetně nabídky navrhovatele – ŠKODA PARS a.s., IČO 25860038, se sídlem Žerotínova 1833/56, 787 01

Rozhodnutím o výběru dodavatele ze dne 25. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele k uzavření rámcové dohody, a to dodavatele Českomoravská železniční opravna, s.r.o., IČO 62304666, se sídlem

Dne 2. 10. 2025 zadavatel účastníkům zadávacího řízení odeslal oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), kterým oznámil výběr dodavatele, přičemž přílohou tohoto dokumentu je právě rozhodnutí o výběru dodavatele a dále pak zpráva o hodnocení nabídek a „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení“ ze dne 2. 10. 2025.

Dne 16. 10. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 15. 10. 2025 (dále jen „námitky“), které mu bylo oznámeno dne 2. 10. 2025, přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu svým rozhodnutím o námitkách ze dne

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 7. 11. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Navrhovatel ve svých námitkách brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele, které mu bylo oznámeno dne 2. 10. 2025 prostřednictvím oznámení o výběru dodavatele.

Navrhovatel v námitkách poukazuje na to, že „Osvědčení o způsobilosti dodavatele“ ve smyslu předpisu „ČD V6/2 – Předpis pro železniční kolejová vozidla stanovující pravidla pro provádění zákaznických systémových auditů dodavatelů železničních kolejových vozidel a jejich dílů“ (dále jen „osvědčení o způsobilosti“ a „předpis ČD V6/2“), kterým disponoval vybraný dodavatel v době podání nabídky, nepokrývalo celý předmět plnění rámcové dohody. Vybraný

Navrhovatel dále vyjadřuje své přesvědčení, že vybraný dodavatel není schopen poskytnout zadavateli požadovaný předmět plnění. Konkrétně se navrhovatel zaměřuje zejména na opravárenské práce spočívající v opravách brzd dle předpisu výrobce, kterým je dle navrhovatele společnost Knorr-Bremse Gesellschaft mit beschränkter Haftung2 (dále jen „společnost Knorr“). Navrhovatel uvádí, že se dotázal společnosti Knorr, zda poskytla vybranému dodavateli licenci k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek konkrétního typu, přičemž z vyjádření oslovené společnosti (které navrhovatel k námitkám přiložil) se podává, že tyto licence společnost Knorr vybranému dodavateli neposkytla a nenavázala s vybraným dodavatelem v této věci ani jinou formu spolupráce. Navrhovatel tedy trvá na tom, že vybraný dodavatel nabízí opravy brzd, které nemusí odpovídat požadavkům výrobce na takové opravy, přičemž nabízené plnění tak neodpovídá požadavkům zadavatele.

Navrhovatel se dále zaměřuje na opravárenské práce spočívající v opravách trakčního motoru dle předpisu výrobce, přičemž poukazuje na to, že výrobcem uvedeného motoru je obchodní společnost ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, 301 00 Plzeň (dále jen „ŠELC“). K tomu, aby byl vybraný dodavatel schopen uvedené činnosti provádět v souladu s požadavky zadavatele (tj. dle předpisů výrobce) a v souladu s jinými právními předpisy (zejména předpisy na ochranu duševního vlastnictví), by dle navrhovatele musel disponovat technickou dokumentací (a licencí k ní pro účely provádění oprav) od uvedeného výrobce. Navrhovatel v této souvislosti předkládá čestné prohlášení společnosti ŠELC, z nějž vyplývá, že k uvedenému typu motoru společnost ŠELC nikdy neposkytla licenci, technickou dokumentaci a ani nenavázala s vybraným dodavatelem ve vztahu k realizaci předmětu plnění jinou formu spolupráce. Navrhovatel proto trvá na tom, že »[z] uvedených skutečnosti je tedy zřejmé, že Vybraný dodavatel nemůže poskytnout činnosti odpovídající shora uvedeným položkám v souladu s předpisy výrobce, protože nemá k dispozici odpovídající technickou dokumentaci (resp. mu nebyla legálně poskytnuta), nemá k ní požadovanou licenci a současně nemá „zasmluvněné“ kapacity výrobce daného motoru (pokud by činnosti chtěl zajistit tímto způsobem).«

Navrhovatel má rovněž pochybnost o tom, zda je vybraný dodavatel schopen nabídnout práce související s opravou převodovek. Navrhovatel uvažuje nad tím, zda se vybraný dodavatel pro tyto opravy dostatečně vybavil.

Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na znění rámcové dohody, z níž vyplývá, že jejím podepsáním zhotovitel prohlašuje, že je plně způsobilý řádně plnit předmět této dohody, zejména že má veškeré potřebné technické vybavení a disponuje veškerými povoleními vztahujícími se k plnění předmětu smlouvy, dále že je vlastníkem nebo držitelem výkresové dokumentace potřebné pro plnění předmětu této smlouvy, že je držitelem osvědčení o způsobilosti na předmět této smlouvy dle předpisu ČD 6/2, že má k dispozici tento předpis a že se zavazuje k dodržování tohoto předpisu. Uvedená prohlášení činí vybraný dodavatel v okamžiku podpisu rámcové dohody, tj. není přípustné, aby si technické vybavení a veškerá nezbytná povolení a výkresovou dokumentaci obstaral až po podpisu rámcové dohody.

Navrhovatel tuto část námitek uzavírá tím, že vybraným dodavatelem nabízené plnění nemůže být poskytováno v souladu s požadavky zadavatele, v souladu s technickou dokumentací výrobců daných komponent a ani v souladu s jinými relevantními právními předpisy (zejména předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví).

S výše uvedeným pak souvisí názor navrhovatele, že vybraný dodavatel při naceňování nabídky nezohlednil všechny vstupy nezbytné pro plnění rámcové dohody, zejména pak licence k provádění opravárenských prací ve vztahu ke konkrétním komponentám (například brzdy či trakční motory). Z vyjádření výrobců dle navrhovatele plyne, že vybraný dodavatel nekontaktoval výrobce komponent a potřebné licence nepořídil. Nabízená cena vybraného dodavatele tak může být dle navrhovatele způsobena tím, že vybraný dodavatel porušuje práva z duševního vlastnictví třetích osob (výrobců komponent). Práva z duševního vlastnictví je přitom nutné podřadit pod právní předpisy související s předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Nabídkovou cenu vybraného dodavatele je proto dle názoru navrhovatele nutné vyhodnotit jako mimořádně nízkou ve smyslu § 113 zákona.

Zadavatel přezkoumal podané námitky a rozhodl o jejich odmítnutí v celém rozsahu.

Zadavatel potvrzuje, že osvědčení o způsobilosti získal vybraný dodavatel v průběhu zadávacího řízení, nicméně podotýká, že se jedná o postup, který zadavatel předpokládá již v zadávacích podmínkách. Zadavatel nepožaduje předložení osvědčení o způsobilosti již v rámci žádosti o účast proto, aby dal možnost ucházet se o veřejnou zakázku co nejširšímu možnému okruhu potenciálních dodavatelů. Nejde tedy o kvalifikační podmínku, kterou by museli splnit všichni dodavatelé, neboť proces získání předmětného osvědčení s sebou nese určité náklady, které by bylo nepřiměřené požadovat i po dodavatelích, kteří by se nakonec nestali vybranými dodavateli. Zadavatel dále sděluje, že osvědčení způsobilosti vybraného dodavatele bylo vydáno dne 1. 9. 2025 s platností do 30. 9. 2028 a zahrnuje mj. způsobilost vybraného dodavatele k provádění předmětu rámcové dohody. Osvědčení bylo vydáno

a 28. 8. 2025. Dále zadavatel sděluje, že o průběhu zákaznického systémového auditu byl pořízen písemný zápis. Pokud jde o zaznamenání procesu udělení osvědčení, je dle zadavatele pro průběh zadávacího řízení dostačující samotné předložení osvědčení zadavateli, který nemá povinnost zkoumat proces jeho vydání a nemá ani důvod zpochybňovat daný doklad.

Ve vztahu k námitkám navrhovatele směřujícím proti procesu získání osvědčení o způsobilosti zadavatel uvádí, že se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám. Pakliže navrhovateli připadá nesprávné, jakým způsobem zadavatel upravil poskytnutí součinnosti pro provedení zákaznického systémového auditu, měl dle názoru zadavatele podat námitky do konce lhůty pro podání nabídek, která uplynula dne 4. 8. 2025 v 9:00 hod. Zadavatel tak tyto námitky podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona jako opožděné odmítl.

Zadavatel dále trvá na tom, že v souvislosti se ZSA nenastal ani střet zájmů, neboť osvědčení o způsobilosti bylo vybranému dodavateli uděleno na základě řádně provedeného auditu, který ověřil, že vybraný dodavatel splňuje příslušné podmínky pro realizaci předmětu rámcové dohody. Zadavatel trvá na tom, že auditní tým provádějící ZSA je složen z odborně kvalifikovaných zaměstnanců zadavatele, přičemž zadavatel má vždy zájem především na řádném a včasném provedení prací. V souladu s tímto zájmem postupují jak členové auditního týmu, tak členové hodnoticí komise. Účelem ZSA je ověření, zda dodavatel disponuje veškerými prostředky potřebnými pro provedení předmětu dané zakázky, přičemž v projednávaném případě bylo zjištěno, že vybraný dodavatel je způsobilý k provádění předmětu plnění rámcové dohody.

K námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje licencí k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek zadavatel sděluje, že z objasnění nabídky vybraného dodavatele, provedeného zákaznického systémového auditu a předloženého seznamu subdodavatelů vyplývá, že vybraný dodavatel nebude provádět opravy brzdových součástí sám, nýbrž v kooperaci s oprávněnou organizací (Knorr) a bude používat originální náhradní díly pořízené přímo od výrobce brzdy Knorr. Stejně tak vybraný dodavatel potvrdil, že při opravách bude postupováno v souladu s předpisy a standardy výrobce brzdových komponentů, společnosti Knorr. Dle zadavatele neexistuje důvod rozporovat předložené doklady ze strany vybraného dodavatele či jím zvolenou strategii provádění oprav.

Obdobně k námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje technickou dokumentací, která je nezbytná pro opravy trakčních motorů, zadavatel sděluje, že z provedeného zákaznického systémového auditu vyplývá, že vybraný dodavatel bude provádět opravy trakčních motorů v kooperaci s některou z oprávněných organizací, které dle jejich osvědčení o způsobilosti disponují potřebnými vstupy pro provádění těchto prací.

Zadavatel rovněž z provedeného zákaznického systémového auditu dovozuje, že vybraný dodavatel disponuje nezbytnou dokumentací a vybavením pro provádění základního rozsahu oprav převodovek. Dále zadavatel sděluje, že „[p]rovedení oprav vyššího rozsahu pak bude realizováno v rámci kooperace s oprávněnou organizací, která disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění těchto prací. Zadavatel na základě provedeného auditu nemá pochybnosti o schopnosti Vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek.“.

K požadavku na držení výkresové dokumentace nezbytné pro plnění rámcové dohody zadavatel sděluje, že v zadávací dokumentaci nepožadoval, aby vybraný dodavatel byl autorem originální výkresové dokumentace či aby byl případně autorem originální výkresové dokumentace smluvně oprávněn k dalšímu použití této dokumentace. Zadavatel toliko požadoval, aby vybraný dodavatel potvrdil, že je alespoň držitelem výkresové dokumentace, která je pro provedení předmětu plnění potřebná. Zadavatel tak nemá na základě dosavadních zjištění, žádosti o účast, konečné nabídky, jejího objasnění ani předloženého osvědčení o způsobilosti pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel disponuje veškerými prostředky pro řádnou realizaci předmětu plnění rámcové dohody.

K problematice mimořádně nízké nabídkové ceny (dále rovněž jako „MNNC“) zadavatel sděluje, že se nabídkou vybraného dodavatelem v tomto ohledu zabýval, přičemž z objasnění vybraného dodavatele ze dne 28. 8. 2025 vyplývá, že tento „(…) stanovil svou nabídkovou cenu tak, aby pokryla veškeré náklady na realizaci předmětu Veřejné zakázky, povolení a kooperace“. Vybraný dodavatel současně potvrdil, že při plnění rámcové dohody zajistí dodržování všech povinností vyplývajících z právních předpisů a neobdržel veřejnou podporu v souladu s § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel připouští, že práva z duševního vlastnictví mohou být relevantní z hlediska posouzení splnění podmínky dle § 113 odst. 4 písm. a) zákona, nicméně vybraný dodavatel v rámci objasnění výslovně potvrdil, že jeho nabídka není výsledkem porušení právních předpisů, přičemž zadavatel nemá důvod o tomto tvrzení pochybovat. Zadavatel má za to, že stěžovatel nepředložil žádné konkrétní důkazy, které by takové pochybnosti mohly objektivně vyvolat. Zadavatel má na základě předložených dokladů za prokázané, že vybraný dodavatel je schopen, mimo jiné také na základě kooperací, řádně realizovat předmět plnění, a to včetně oprav převodovek, brzdových komponentů či trakčních motorů.

Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti rozhodnutí o výběru, které mu bylo oznámeno dne

Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti a v rozporu se zákonnými pravidly týkajícími se komunikace v zadávacím řízení, když ve vztahu k zákaznickému systémovému auditu, na jehož základě došlo v průběhu zadávacího řízení k vydání osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele v souladu s odst. 7.2 kvalifikační

Dále navrhovatel poukazuje na to, že ZSA prováděli zaměstnanci zadavatele poté, co uplynula lhůta pro podání konečných nabídek a došlo k jejich otevření. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že existují důvodné pochybnosti o tom, zda nebyly informace o probíhajícím zadávacím řízení diskutovány s osobami, které se na auditu podílely. Zadavatel tedy dle názoru navrhovatele nemusel být při provedení předmětného auditu nestranný, neboť se jeho výsledek (udělení nebo neudělení osvědčení o způsobilosti) promítá do nákladů, které v budoucnu zadavatel vynaloží na předmět plnění jednotlivých zakázek zadávaných na základě rámcové dohody. Tím, že zadavatel neučinil žádné aktivní opatření k zamezení střetu zájmů, se dle navrhovatele dopustil porušení § 44 zákona.

Navrhovatel trvá na tom, že vybraný dodavatel není schopen poskytnout zadavateli požadovaný předmět plnění. Nejprve se navrhovatel zaměřuje na opravy brzd dle předpisu výrobce (Knorr). Navrhovatel odkazuje na vyjádření společnosti Knorr, z nějž dovozuje, že tato společnost nenavázala spolupráci nutnou k realizaci plnění veřejné zakázky s žádnou jinou obchodní společností z České republiky mimo obchodní společnosti ze skupiny ŠKODA.

Obdobně se navrhovatel vyjadřuje ke schopnosti vybraného dodavatele poskytnout zadavateli opravárenské práce související s opravami trakčních motorů. Z vyjádření, které navrhovatel

Navrhovatel se dále zabývá opravami převodovek. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v reakci na pochybnosti o tom, zda vybraný dodavatel disponuje dostatečným technickým zázemím pro opravu převodovek, pouze obecně odpověděl, že z provedeného zákaznického systémového auditu plyne, že ano. Navrhovatel rozhodnutí o námitkách zpochybňuje především v další části návrhu, na tomto místě však připomíná, že nedostatečná připravenost pro realizaci těchto oprav znamená, že vybraný dodavatel není schopen poskytovat předmět plnění v souladu se zadávacími podmínkami.

Navrhovatel dále nesouhlasí s tím, jakým způsobem zadavatel posoudil námitky vztahující se k MNNC vybraného dodavatele. Navrhovatel ve svých námitkách identifikoval konkrétní položky, u kterých upozornil, že by nabídka vybraného dodavatele mohla obsahovat MNNC.

Navrhovatel dále poukazuje na to, že z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel u vybraného dodavatele posuzoval otázku MNNC v průběhu zadávacího řízení, nicméně v návaznosti na podané námitky obsahující konkrétní pochybnosti o porušování práv

Navrhovatel v návrhu rovněž reaguje na informace z provedeného ZSA, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel poukazuje na to, že v zápisu o auditu jsou mj. uvedeny tzv. kooperace nutné k tomu, aby byl (vybraný) dodavatel schopen plnění dle osvědčení o způsobilosti realizovat. Navrhovatel má v této souvislosti pochybnosti o tom, zda vybraný dodavatel v seznamu poddodavatelů v nabídce řádně uvedl všechny poddodavatele (resp. zda je před podáním nabídky vůbec poptal) a zejména zda tento seznam odpovídá předloženému osvědčení o způsobilosti. V případě nesouladu těchto dokumentů se dle navrhovatele jedná o vnitřně rozpornou nabídku, proto navrhovatel žádá Úřad o prověření těchto skutečností.

V závěru návrhu navrhovatel vyjadřuje své přesvědčení, že rozhodnutí o námitkách nesplňuje požadavky dle zákona. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž mj. dovozuje, že není přípustné, aby zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze odkazoval na externí dokumenty, které mají potvrzovat určité klíčové skutečnosti, aniž by konkretizoval, co je obsahem těchto dokumentů anebo jaké konkrétní skutečnosti z nich plynou a proč tomu tak je. Navrhovatel zejména odkazuje na v námitkách uvedené pochybnosti o dodržování práv duševního vlastnictví (zejm. společnosti ŠELC), které zadavatel vypořádal tím způsobem, že konstatoval, že není oprávněn takové porušení práv přezkoumávat a že z vyjádření vybraného dodavatele je patrné, že právní předpisy porušovat nebude. Dle navrhovatele tak »zadavatel tuto část Námitek vypořádal v zásadě tvrzením, „že to tak je“, aniž by současně doplnil důvody, proč to tak je. Zadavatel současně nevypořádal zcela konkrétní a doložené tvrzení navrhovatele, že společnost Knorr s nikým z České republiky (kromě společností ze skupiny

Nedostatečně se měl zadavatel rovněž vypořádat s námitkami, které se týkají MNNC (k tomu viz výše). Za zásadní nedostatek rozhodnutí o námitkách pak navrhovatel považuje zejména skutečnost, že zadavatel na několik místech odkazuje na zápis z auditu, aniž by jej učinil součástí rozhodnutí o námitkách anebo aniž by jeho obsah či z něj plynoucí zjištění v rozhodnutí o námitkách popsal.

Navrhovatel tak navrhuje zrušení rozhodnutí o výběru nebo alternativně zrušení rozhodnutí o námitkách pro jeho nepřezkoumatelnost.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 7. 11. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 12. 11. 2025.

Dne 18. 11. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách a setrvává na závěrech v něm učiněných, přičemž svou argumentaci doplňuje následovně.

Zadavatele se v úvodu svého vyjádření zaměřuje na proces získávání osvědčení o způsobilosti, přičemž poukazuje na to, že působí jako tzv. železniční podnik ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o drahách“), přičemž je povinen udržovat tzv. systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy. Součástí tohoto systému je ucelená soustava vnitřních předpisů (mj. i předpis ČD V6/2). Tento předpis stanovuje způsob odborně technického prověřování dodavatelů před realizací dodávky produktu zadavateli, případně jinému subjektu. Dodavatelům je na základě vyhovujícího zákaznického systémového auditu vystaveno osvědčení o způsobilosti dodavatele pro určitou činnost požadovanou dodavatelem. Dodavatelé, kteří chtějí osvědčení o způsobilosti získat, o něj mohou žádat kdykoliv, jak mimo zadávací řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou činnosti ověřované v rámci ZSA, tak v průběhu zadávacího řízení. Aby zadavatel umožnil co možná nejširší soutěž dodavatelů, nepožaduje předložení osvědčení o způsobilosti spolu s žádostí o účast, předběžnou nabídkou či nabídkou. Současně zadavatel uvádí, že podmínkou udělení osvědčení není, aby daný dodavatel vykonával veškeré činnosti samostatně, naopak je umožněno, že určité činnosti bude dodavatel provádět tzv. „v kooperaci“ s jiným subjektem.

Zadavatel dále poukazuje na to, že prověřováním splnění podmínek předpisu ČD V6/2 je na straně zadavatele pověřen samostatný odborný tým specialistů auditu kvality oprav železničních kolejových vozidel (dále rovněž jako „ŽKV“). Dle zadavatele se tento tým nepodílí na přípravě ani realizaci zadávacích řízení a nedisponuje informacemi o probíhajících zadávacích řízeních a nejedná na pokyn hodnoticí komise a nikterak s ní nekomunikuje. Jeho specifickým účelem je provádění zákaznického systémového auditu a dalších kontrol kvality oprav ŽKV. K provedení ZSA jsou samostatně oslovováni přímo příslušnými dodavateli. Proces posouzení naplnění požadavků předpisu ČD V6/2 je v gesci auditního týmu, který analyzuje, zda dodavatel splňuje podmínky pro udělení osvědčení o způsobilosti. V případě pozitivního výsledku pak na základě zápisu z auditu Odbor servisu kolejových vozidel zadavatele vydá osvědčení přímo dodavateli. Ten je pak v případě, že je to zadavatelem v zadávacím řízení

Naopak posouzení a hodnocení nabídek/žádostí o účast je plně v gesci hodnoticí komise, jejíž členové jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti s daným zadávacím řízením dozvědí. Současně za účelem předcházení střetu zájmů jsou členové hodnoticí komise vždy povinni ověřit a potvrdit formou čestného prohlášení, že nejsou dány skutečnosti, které by mohly vést ke střetu zájmů, přičemž jsou rovněž vázáni mlčenlivostí.

K navrhovatelem tvrzené absenci záznamu o postupu auditního týmu zadavatel sděluje, že

V souvislosti se schopností vybraného dodavatele realizovat práce související s opravami brzd zadavatel trvá na tom, že v rámci provedeného ZSA bylo zjištěno, že vybraný dodavatel bude provádět opravy brzdových komponent v kooperaci se společností Knorr a disponuje proškolenými pracovníky pro provádění oprav a servisu brzdy Knorr. Zadavatel je přesvědčen, že jestliže vybraný dodavatel uvedl, že bude opravy brzdových komponent řešit prostřednictvím jejich výrobce, ale nemá s ním v době podání nabídky uzavřený smluvní vztah, nejedná se o důvod pro vyloučení tohoto dodavatele ze zadávacího řízení. Vybraný dodavatel neprokazoval prostřednictvím tohoto dodavatele splnění části kvalifikace, proto zadavatel nebyl oprávněn zjišťovat existenci smluvního vztahu.

Zadavatel dále setrvává na svém názoru, že vybraný dodavatel v rámci provedeného ZSA dostatečným způsobem prokázal, že bude provádět opravy trakčních motorů v kooperaci s některým z oprávněných poddodavatelů, kteří dle jejich rozsahu osvědčení o způsobilosti disponují potřebnými vstupy pro provádění těchto prací a kteří již v minulosti opravy těchto typů trakčních motorů pro zadavatele úspěšně prováděli. Zadavatel tedy nemá důvod pochybovat o schopnosti vybraného dodavatele řádně a v souladu s předpisy realizovat

Zadavatel ve vztahu k posouzení MNNC opakuje, že vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění MNNC. Vybraný dodavatel dne 28. 8. 2025 předložil objasnění nabídky, které obsahovalo veškeré náležitosti dle zákona. Zadavatel ani na základě navrhovatelem tvrzených skutečností nemá díky provedenému ZSA a předloženému objasnění nabídky pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele řádně a včas plnit předmět rámcové dohody v souladu s příslušnými předpisy, a tedy rovněž ani o existenci MNNC v jeho nabídce. Pokud jde o tvrzení, že MNNC byla vybraným dodavatelem stanovena v důsledku porušení práv duševního vlastnictví společnosti ŠELC, pak zadavatel uvádí, že opravy trakčních motorů vybraný dodavatel provádí formou kooperace se subjektem, který disponuje veškerou dokumentací nezbytnou pro provedení příslušných prací.

Zadavatel je přesvědčen, že vybraný dodavatel v konečné nabídce řádně uvedl seznam poddodavatelů. Stejně tak v rámci ZSA vybraný dodavatel uvedl subjekty pro kooperaci při opravách a činnostech, pro které sám nedisponuje potřebnými prostředky, ty jsou uvedeny v zápisu z auditu. Zadavatel dále poukazuje na to, že seznam poddodavatelů není neměnný.

Zadavatel trvá na tom, že v rozhodnutí o námitkách dostatečně specifikoval jednotlivé informace a podklady, které jej vedly ke zde učiněným závěrům. Skutečnost, že zadavatel nemá z důvodu ochrany obchodního tajemství oprávnění poskytnout v rámci rozhodnutí o námitkách zápis z auditu, nemůže být přikládána k tíži zadavateli.

Zadavatel tak Úřadu navrhuje zamítnutí návrhu v celém rozsahu.

Dne 28. 11. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne, ve kterém vybraný dodavatel trvá na tom, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem, a proto navrhuje zamítnutí návrhu v plném rozsahu.

Vybraný dodavatel souhlasí s názorem zadavatele, že proces ZSA není součástí zadávacího řízení, a proto se na něj neuplatní § 211 zákona. Vybraný dodavatel považuje námitky vztahující se k procesu ZSA za účelové a spekulativní. Navrhovatel totiž de facto bez důkazů obviňuje vybraného dodavatele a zadavatele z nezákonného jednání.

K opravám brzd vybraný dodavatel sděluje, že při nich užívá originální náhradní díly pořízené přímo od výrobce. Jedná se o společnost Knorr, která je rovněž uvedena v kooperacích vybraného dodavatele v zápisu z auditu. Vybraný dodavatel pro úplnost uvádí, že obchoduje s rakouskou divizí společnosti Knorr a nikoliv německou, od které navrhovatel předložil vyjádření. Vybraný dodavatel trvá na tom, že brzdové systémy opravuje na základě dokumentace získané od objednatele zakázky, přičemž označuje konkrétní dokumenty.

Ve vztahu k pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele zajistit opravy trakčních motorů vybraný dodavatel sděluje, že sám není schopen zajistit opravy předmětných motorů. „Z tohoto důvodu spolupracuje se subjekty, které potřebnými vstupy pro provádění příslušných prací disponují. Tyto subjekty vybraný dodavatel řádně označil jako své poddodavatele, resp. v rámci zápisu z ZSA jako kooperující subjekty. Pro úplnost vybraný dodavatel doplňuje, že považuje za dostatečné, když jeho poddodavatelé či kooperanti vybranému dodavateli potvrdí, že disponují všemi potřebnými vstupy pro řádné splnění veřejné zakázky a že za pravdivost tohoto prohlášení nesou odpovědnost.“

K problematice MNNC vybraný dodavatel zdůrazňuje, že stanovení nabídkové ceny je obchodním rizikem účastníka zadávacího řízení. Skutečnost, že navrhovatel přikládá ocenění vstupů od výrobců vyšší váhu než vybraný dodavatel, a proto tyto vstupy oceňuje vyšší částkou než vybraný dodavatel, nemůže být přičítána k tíži vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel trvá na tom, že k porušení předpisů o ochraně práv duševního vlastnictví nedochází, a nabídková cena vybraného dodavatele tudíž z tohoto důvodu není mimořádně nízká.

K nesouladu mezi seznamem poddodavatelů a zápisem z auditu vybraný dodavatel uvádí, že seznam poddodavatelů není neměnný. Vybraný dodavatel na základě zkušeností v oboru k okamžiku podání konečné nabídky nepředpokládal nutnost pořízení náhradních dílů od společnosti Knorr, a proto tato společnost ani oprávněný distributor náhradních dílů této společnosti není v seznamu poddodavatelů uveden. Jak je však zřejmé ze zápisu, je tento subjekt veden v kooperacích vybraného dodavatele, a je tedy zřejmé, že vybraný dodavatel má možnosti s tímto subjektem spolupracovat (jako v minulosti již opakovaně spolupracoval).

Vybraný dodavatel dále nesouhlasí s tím, že by rozhodnutí o námitkách bylo nepřezkoumatelné, naopak je přesvědčen, že rozhodnutí o námitkách bylo zadavatelem srozumitelně a podrobně odůvodněno.

Usnesením ze dne 1. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Usnesením ze dne 3. 12. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením ze dne 9. 12. 2025 Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí na žádost navrhovatele ze dne 5. 12. 2025 prodloužil.

Dne 19. 12. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém trvá na svých závěrech obsažených ve vyjádření zadavatele k návrhu. Zadavatel je přesvědčen, že jeho postup byl v souladu se zákonem a k zajištění co nejširší soutěže dodavatelů schopných plnit předmět veřejné zakázky, aby bylo zamezeno tzv. vendor lock-in ve prospěch jednoho dodavatele. V postupu navrhovatele zadavatel vidí spíše účelovou snahu o omezení konkurence na trhu. Zadavatel proto trvá na tom, že jeho rozhodnutí o výběru dodavatele je správné, transparentní a zákonné, jelikož vybraný dodavatel splnil všechny podmínky účasti i požadavky na realizaci veřejné zakázky.

Dne 19. 12. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Vybraný dodavatel se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Navrhovatel trvá na tom, že komunikace mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v průběhu zákaznického systémového auditu představuje komunikaci v zadávacím řízení ve smyslu § 211 zákona, neboť zadavatel dispozicí s osvědčením o způsobilosti podmínil uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a v kvalifikační dokumentaci podrobně popsal proces obstarání tohoto osvědčení. Zadavatel tedy dle navrhovatele svým vlastním postupem učinil ze zákaznického auditu komunikaci v zadávacím řízení, protože zákaznickému auditu a vydání navazujícího osvědčení přiznal v zadávacím řízení zásadní váhu a do zadávacích podmínek podrobně daný proces popsal.

Ve vztahu k možnému střetu zájmů navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že by zaměstnanci zadavatele z auditního týmu a zaměstnanci zadavatele, kteří se podílí na hodnocení nabídek, pracovali nezávisle na sobě a že zde nedochází ke sdílení informací. Dle navrhovatele existují personální vazby mezi oběma „týmy“. Osoba podílející se na zákaznickém systémovém auditu, která je součástí útvaru O12 (Odbor servisu kolejových vozidel), totiž dle navrhovatele pracuje s osobami, které se podílely na hodnocení nabídek a které působí ve stejném útvaru, a mají tak stejného nadřízeného zaměstnance. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že nemohl svou námitku dříve více konkretizovat, neboť

Navrhovatel na základě podkladů pro vydání rozhodnutí setrvává na svém závěru, že vybraný dodavatel není schopen provádět opravy brzd podle předpisu výrobce, pročež nenabízí předmět plnění odpovídající požadavkům zadavatele. Dle navrhovatele vybraný dodavatel plánuje opravovat brzdy svépomocí, aniž by k tomu byl certifikován. Navrhovatel je přesvědčen, že předpisy, na které vybraný dodavatel odkázal ve svém vyjádření, nejsou dostatečné pro to, aby mohl vybraný dodavatel provádět opravy brzd v rozsahu, který odpovídá zadávacím podmínkám. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na dokument „BCT60.26, Jednotky třmenu kotoučové brzdy, RZTS, RZTM“, který přiložil ke svému vyjádření.

Navrhovatel je dále přesvědčen, že vybraný dodavatel není schopen zajistit opravy trakčních motorů v souladu s předpisy výrobce a není ani schopen řádně zajistit výměnu statoru nebo rotoru za nový, protože jeho poddodavatelé nejsou oprávnění k provádění těchto prací – nemají k dispozici opravárenskou dokumentaci a nenavázali spolupráci s obchodní společností

Navrhovatel trvá na svém závěru, že vybraný dodavatel v nabídce nekalkuloval s cenou spolupráce se společností Knorr (opravy brzd) a rovněž s cenou spolupráce s obchodní společností ŠELC (opravy trakčních motorů). Tyto položky tedy byly dle názoru navrhovatele oceněny mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Navrhovatel rovněž trvá na tom, že je zadavatel povinen při posouzení MNNC řádně prověřit, zda vybraný dodavatel nebude plnit veřejnou zakázku za danou cenu tím, že poruší práva z duševního vlastnictví. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel neprovedl žádné dodatečné posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele, čímž postupoval v rozporu s aktuální rozhodovací praxí Úřadu a zatížil rozhodnutí o námitkách vadou nepřezkoumatelnosti, protože na zcela konkrétní námitky navrhovatele nereagoval dostatečně, když neučinil kroky nezbytné k tomu, aby nabídku vybraného dodavatele mohl řádně posoudit.

Navrhovatel tak trvá na svém návrhu v celém rozsahu a navrhuje zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele nebo alternativně zrušení rozhodnutí o námitkách.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejm. dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 3 odst. 1 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním,

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 zákona si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

Podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

Podle § 44 odst. 3 zákona se zájmem osob uvedených v odstavci 2 cit. ustanovení se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

Podle § 104 písm. a) zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele.

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

Podle § 151 odst. 4 zákona zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí podle části čtvrté, páté nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak.

Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně.

Podle § 211 odst. 2 zákona ústní komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení nebo při zvláštních postupech podle části šesté může zadavatel použít, požadovat nebo připustit, pokud tento zákon nestanoví jinak, při a) jednání s dodavatelem tam, kde ho tento zákon připouští, b) prohlídce místa plnění, c) provedení kontroly technické kapacity nebo opatření týkajících se zabezpečení jakosti nebo výzkumu podle § 79 odst. 2 zákona, d) rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh podle § 148 odst. 6 zákona, e) jiných sděleních, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, mezi které patří zejména zadávací dokumentace, žádost o účast, potvrzení zájmu a nabídka.

Podle § 211 odst. 3 zákona při použití ústní komunikace podle odstavce 2 zadavatel zajistí, aby obsah komunikace byl v dostatečné míře zdokumentován. Pokud by ústní komunikace mohla mít podstatný dopad na obsah nebo hodnocení nabídek, musí být zdokumentována vhodnými prostředky, zejména zápisy, zvukovými záznamy nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé cit. ustanovení nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Podle § 263 odst. 5 zákona je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Podle § 265 odst. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle bodu 5.1 zadávací dokumentace účastník zpracuje celkovou nabídkovou cenu za celý předmět plnění v souladu se zadávací dokumentací v českých korunách bez DPH v členění uvedeném v nabídkovém listu. Nabídkový list tvoří Přílohu č. 4 této zadávací dokumentace (dále jen „nabídkový list“).

V konečné verzi nabídkového listu, který tvoří přílohu č. 3 „Výzvy k podání konečné nabídky(...)“ ze dne 23. 7. 2025, jsou zahrnuty v části I. opravy základního rozsahu a rovněž v části II. související opravárenské práce (dále rovněž jako „SOP“), přičemž pod položkou č. 13 jsou uvedeny opravárenské práce spočívající v „Základním rozsahu opravy trakčního motoru dle předpisu výrobce“ (dále rovněž jako „opravy trakčního motoru“). Položka č. 14 je tvořena souvisejícími opravárenskými pracemi označenými jako „Oprava brzdy dle předpisu výrobce“ (dále rovněž jako „opravy brzd“) a položka č. 15 je označena jako „Oprava převodovky dle předpisu výrobce“ (dále rovněž jako „opravy převodovky“).

Bod 6.12 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] případě, že účastník použije pro plnění předmětu Veřejné zakázky poddodavatele, je povinen zpracovat a předložit seznam poddodavatelů ve smyslu § 105 odst. 1 písm. b) Zákona a v němž uvede identifikační údaje každého poddodavatele v souladu s § 28 odst. 1 písm. g) Zákona a podle § 105 odst. 1 písm. a)

Z bodu 1.5 závazného vzoru rámcové dohody, který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „rámcová dohoda“) vyplývá, že podpisem rámcové dohody zhotovitel prohlašuje, „že je plně způsobilý řádně plnit předmět této Smlouvy, zejména že má veškeré potřebné technické vybavení a disponuje veškerými povoleními vztahujícími se k plnění předmětu Smlouvy, dále že je vlastníkem nebo držitelem výkresové dokumentace potřebné pro plnění předmětu této

Bod 5.22 rámcové dohody stanoví, že „[z]hotovitel je povinen zajistit, aby příslušná část předmětu Smlouvy, kterou se zavázal plnit prostřednictvím poddodavatele uvedeného v Příloze č. 6 této Smlouvy, byla plněna výhradně tímto poddodavatelem. Změna poddodavatele uvedeného v Příloze č. 6 této Smlouvy nebo rozsahu jeho plnění je možná pouze s předchozím písemným souhlasem Objednatele a nezakládá nutnost uzavřít dodatek ke smlouvě.“.

Přílohu č. 8 zadávací dokumentace tvoří kvalifikační dokumentace, která upravuje požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace dodavatele a požadavky na obsah, formu a způsob podání žádostí o účast ve veřejné zakázce.

V čl. 7 „JINÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY ZADAVATELE NA PLNĚNÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ

Zadavatel dále v bodě 7.2 kvalifikační dokumentace popsal způsob získání předmětného osvědčení, tj. zákaznický systémový audit. Konkrétně je zde stanoveno, že zadavatel provede na žádost účastníka ověření výrobního procesu, případně zajištění jakosti dílů pro kolejová vozidla. Tato kontrola bude provedena oddělením průřezových činností zadavatele dle podmínek stanovených předpisem ČD V6/2, který tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace a na základě nichž zadavatel prověřuje způsobilost dodavatelů v souladu se zákonem o dráhách. Rozsah zákaznického systémového auditu a požadavky způsobilosti dodavatele jsou blíže specifikovány v předpise ČD V6/2. „Zadavatel garantuje účastníkovi dokončení zákaznického systémového auditu pro potřeby této veřejné zakázky do 60 dnů ode dne doručení žádosti účastníka o provedení zákaznického systémového auditu odboru kolejových vozidel. Formulář žádosti účastníka o provedení zákaznického systémového auditu tvoří přílohu č. 1 Předpisu č. V 6/2 (formulář Žádosti o provedení zákaznického systémového auditu je tedy součástí Přílohy č. 7 Zadávací dokumentace). Pozdní podání žádosti o provedení zákaznického systémového auditu nemůže jít k tíži zadavatele.“

Z předpisu ČD V6/2 účinného od 1. 12. 2019, který je dostupný z veřejných zdrojů5 vyplývá, že tento předpis je vnitřním předpisem skupiny České dráhy (dále jako „skupina ČD“) a stanovuje podle legislativy EU v rámci Kultury bezpečnosti6 způsob odborně technického prověřování dodavatelů před realizací dodávky produktu objednateli7, případně jinému subjektu. Těmto dodavatelům je na základě vyhovujícího prokazatelného zjištění vystaveno osvědčení o způsobilosti dodavatele.

Bod 69. předpisu ČD V6/2 stanoví, že dodavatel je oprávněn podat žádost o vydání osvědčení o způsobilosti bez ohledu na to, zda toto osvědčení aktuálně potřebuje pro splnění podmínek určitého zadávacího řízení.

Podle bodu 88. předpisu ČD V6/2 proces vydání osvědčení o způsobilosti zahajuje a provádí

Bod 101. předpisu ČD V6/2 stanoví, že o průběhu ZSA pořídí auditorský tým zápis. Ředitel OKV

Podle bodu 125. předpisu ČD V6/2 platí, že držitel osvědčení o způsobilosti je oprávněn požádat o rozšíření nebo zúžení platnosti osvědčení, případně o jeho aktualizaci (změny v názvech, adresách apod.) kdykoliv během doby platnosti osvědčení.

Dne 1. 8. 2025 vybraný dodavatel podal konečnou nabídku do zadávacího řízení, přičemž součástí krycího listu této nabídky je mj. seznam poddodavatelů obsahující dva poddodavatele, u nichž je napsáno, jakou část plnění budou realizovat, přičemž konkrétně se jedná o opravy trakčních motorů.

Dne 25. 8. 2025 odeslal zadavatel vybranému dodavateli žádost o objasnění konečné nabídky dle § 46 ve spojení s § 113 zákona (dále jako „žádost o objasnění“). Zadavatel v této žádosti vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny u položky č. 14 – opravy brzd obsažené v nabídkovém listu, neboť se zadavateli tato cena jevila jako mimořádně nízká. Zadavatel rovněž žádal o sdělení, zda je vybraný dodavatel oprávněn provádět opravy brzdových jednotek výrobce Knorr. V této souvislosti zadavatel identifikoval konkrétní práce, které by měly být do výpočtu ceny dané položky zahrnuty a požádal dodavatele o potvrzení, že všechny tyto činnosti uvedená cena obsahuje. Zadavatel dále požadoval, aby vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona.

V reakci na tuto žádost vybraný dodavatel dne 28. 8. 2025 předložil objasnění a doplnění konečné nabídky z téhož dne (dále jen „objasnění nabídky“). Vybraný dodavatel mj. konstatoval, že nedisponuje oprávněním – certifikátem pro opravy komponentů brzdy

Dne 25. 9. 2025 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele a tentýž den rovněž vyzval vybraného dodavatele dle § 122 odst. 3 zákona k předložení dokladů, konkrétně k předložení osvědčení o způsobilosti dle předpisu ČD V 6/2.

Dne 25. 9. 2025 vybraný dodavatel zadavateli předložil osvědčení o způsobilosti pro plnění předmětu rámcové dohody vydané dne 1. 9. 2025, které je platné do 30. 9. 2028.

Zadavatel Úřadu v projednávaném případě zajistil přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení, přičemž Úřadu byl zpřístupněn i dokument označený jako „Zápis z provedeného zákaznického systémového auditu Českomoravská železniční opravna, s.r.o.“ ze dne 28. 8. 2025 (dále jen „zápis z auditu“), k němuž zadavatel uvádí, že není součástí dokumentace o zadávacím řízení, ze kterého vyplývá, že zákaznický systémový audit, na jehož základě bylo vybranému dodavateli uděleno osvědčení o způsobilosti pro předmět plnění rámcové dohody, probíhal

V úvodu svého návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti a v rozporu se zákonnými pravidly týkajícími se komunikace v zadávacím řízení, když ve vztahu k zákaznickému systémovému auditu, na jehož základě došlo v průběhu zadávacího řízení k vydání osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele, nepřijal nezbytná opatření proti střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona a současně tuto ústní komunikaci řádně nezdokumentoval v souladu s § 211 odst. 3 zákona.

Zadavatel je naopak přesvědčen, že zákaznický systémový audit a zadávací řízení jsou zcela samostatné procesy, přičemž komunikaci během provádění ZSA nelze považovat za komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ve smyslu § 211 zákona. Současně zadavatel poukazuje na to, že proces posouzení naplnění požadavků předpisu ČD V6/2 je v gesci auditního týmu. Naopak posouzení a hodnocení nabídek/žádostí o účast je plně úkolem hodnoticí komise, jejíž členové jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti s daným zadávacím řízením dozvědí. Současně za účelem předcházení střetu zájmů jsou členové hodnoticí komise vždy povinni ověřit a potvrdit formou čestného prohlášení, že nejsou dány skutečnosti, které by mohly vést ke střetu zájmů, přičemž jsou rovněž vázáni mlčenlivostí. Zadavatel trvá na tom, že v žádném z kroků realizovaných na straně auditního týmu či hodnoticí komise nedochází k vzájemné komunikaci a přenosu informací, proto odmítá existenci střetu zájmů.

Nejprve se Úřad zaměřil na posouzení, zda lze zákaznický systémový audit, na jehož základě došlo v průběhu zadávacího řízení k vydání osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele, považovat za součást zadávacího řízení, a zda byl tedy zadavatel v souvislosti s tímto procesem povinen dodržovat ustanovení zákona, především pak § 211 odst. 3 zákona upravující požadavky na komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli v rámci zadávacího řízení. Zákaznický systémový audit je proces posouzení naplnění požadavků předpisu ČD V6/2, o jehož průběhu je prováděn tzv. zápis o auditu. Na základě tohoto procesu pak ředitel OKV ČD rozhoduje o vydání osvědčení způsobilosti. Celý tento standardizovaný proces je popsán a upraven vnitřním předpisem skupiny ČD, který navazuje na zákon o drahách a související unijní úpravu.

Pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou pak upravena především v zákoně, který chápe zadávací řízení jakožto v zásadě formalizovaný proces, jehož prostřednictvím je zaručena realizace řádné hospodářské soutěže. Pojem zadávací řízení má v zákoně jednoznačné formální vymezení a nelze pod něj subsumovat jakýkoli postup, který je s ním určitým způsobem spojen, resp. souvisí s poptávaným plněním, ale pouze ty úkony a procesy, které zákon definuje jako jeho součást. S ohledem na právě uvedené je Úřad přesvědčen, že zákaznický systémový audit jednoznačně nelze podřadit pod pojem zadávacího řízení ve smyslu zákona, neboť se nejedná o postup, který by byl v zákoně jakkoliv upraven. Jedná se obecně toliko o proces, jehož výsledkem je získání dokladu nezbytného pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 104 zákona. V rámci tohoto procesu dochází k získání dokladu, který dodavatel potřebuje, aby s ním zadavatel mohl uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku (v tomto případě rámcovou dohodu), což z daného procesu nedělá součást zadávacího řízení, ačkoliv s ním může probíhat v souběhu. Jediné specifikum zákaznického systémového auditu oproti jiným procesům, jejichž výsledkem je získání určitého osvědčení či certifikátu, je to, že jej provádí přímo organizační složka zadavatele, nicméně tato skutečnost rovněž z tohoto procesu nečiní součást zadávacího řízení. Skupina ČD v rámci zákaznického systémového auditu působí jako licencovaný železniční podnik, jehož povinnosti vyplývají ze zákona a drahách a související unijní úpravy, přičemž jeho cílem je především zajistit bezpečnost drážní dopravy mj. tím, že ověří schopnosti dodavatelů poskytovat dodávky či služby spojené se železničními kolejovými vozidly. Naopak v rámci zadávacího řízení vystupují

Jak bylo konstatováno výše, zákon upravuje zadávací řízení jakožto do určité míry formalizovaný proces, jehož prostřednictvím je zaručena realizace řádné hospodářské soutěže a jsou také chráněna práva všech jeho účastníků. Jedním z atributů postupu v zadávacím řízení podle zákona je možnost podání námitek dodavateli a následná možnost podání návrhu, kterým je zahájen přezkum Úřadem. Závěr o tom, že zákaznický systémový audit jednoznačně není součástí zadávacího řízení lze rovněž opřít o skutečnost, že proti postupu v něm ani proti jeho výsledku nelze uplatnit námitky ve smyslu zákona. Tyto prostředky obrany proti nezákonnému postupu zadavatele jsou neoddělitelně spjaty se zákonem a zadávacím řízením.

Úřad rovněž nesouhlasí s názorem navrhovatele, že zadavatel zákaznický systémový audit učinil součástí zadávacího řízení tím, že popis jeho průběhu částečně zahrnul do zadávací dokumentace (konkrétně kvalifikační dokumentace) a současně zahrnul do zadávací dokumentace předpis ČD V6/2 jakožto přílohu č. 6. Úřad je přesvědčen, že skutečnost, že zadavatel učinil daný předpis součástí zadávací dokumentace, jednoznačně nedělá z procesu zde popsaného součást zadávacího řízení. Požadavek na předložení jakéhokoliv dokladu v rámci zadávacího řízení je zadavatel povinen zahrnout jako zadávací podmínku do zadávací dokumentace, jinak by nebyl oprávněn daný dokument v zadávacím řízení požadovat (pokud tato povinnost zadavateli nevyplývá přímo ze zákona). Ostatně povinnost zahrnout požadavky na provedení zákaznického systémového auditu do zadávací dokumentace vyplývá přímo z bodu 12 předpisu ČD V6/2. Nicméně ono zahrnutí tohoto požadavku do zadávací dokumentace jednoznačně nedělá z procesu, v jehož rámci je daný doklad získáván, součást zadávacího řízení. Zákon jednoznačně definuje druhy zadávacích řízení i zadávací podmínky.

S ohledem na právě uvedené tak Úřad uzavírá, že zákaznický systémový audit, jehož výsledkem je získání osvědčení o způsobilosti, je nutné považovat za proces samostatný,

S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

Navrhovatel dále v návrhu poukazuje na to, že pokud zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele probíhal po otevření konečných nabídek, nemusel být zadavatel při vykonávání pravomocí licencovaného železničního podniku a udělování osvědčení o způsobilosti zcela nestranný. Dle navrhovatele tak mohlo dojít ke střet zájmů ve smyslu § 44 zákona.

Podle § 44 odst. 1 zákona platí, že zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, tedy zákon zadavateli stanovuje obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů.

V projednávaném případě navrhovatel v návrhu obecně uvádí, že existují pochybnosti o průběhu zadávacího řízení, když mohlo dojít k pohybu informací mezi hodnoticí komisí a osobami provádějícími zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele. Dle navrhovatele tak zadavatel nemusel být při provedení zákaznického systémového auditu u vybraného dodavatele nestranný, když věděl, že se jeho úspěch/neúspěch bude promítat do výsledku zadávacího řízení. Navrhovatel však žádným způsobem tyto pochybnosti v návrhu nekonkretizuje a ani neoznačuje konkrétní osoby, jejichž zájmy by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Až ve vyjádření k podkladům pak navrhovatel poukazuje na možné personální vazby, přičemž trvá na tom, že tyto námitky nemohl dříve uplatnit, neboť neměl k dispozici informace o konkrétních osobách provádějících zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele. Navrhovatel trvá na tom, že mezi osobami provádějícími zákaznický systémový audit a hodnoticí komisí existují personální vazby, které mohly mít v konečném důsledku vliv na zadávací řízení.

Na tomto místě se Úřad nejprve zabýval skutečnostmi popisujícími personální vazby mezi hodnoticí komisí a zaměstnanci provádějícími ZSA, resp. tím, zda lze k těmto skutečnostem, které navrhovatel uvedl až ve vyjádření k podkladům přihlížet. K tomu Úřad uvádí, že v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se uplatní zásada koncentrace řízení zakotvená v ustanoveních § 251 odst. 4 a odst. 5 zákona. Zákonodárce v těchto ustanoveních usiluje o koncentraci skutečností podstatných pro řízení a rozhodnutí ve věci do první fáze správního řízení tak, aby byly vytvořeny podmínky pro efektivní výkon přezkumné činnosti Úřadu.

V řízení před Úřadem se koncentrační zásada projeví ve vztahu k navrhovateli tím, že rozsah svého návrhu, tj. včetně vymezení toho, v čem spatřuje porušení zákona, a to včetně návrhů na provedení důkazů, nemůže následně v průběhu řízení doplňovat či měnit, resp. že k takovým změnám a doplněním Úřad nebude přihlížet (viz § 251 odst. 4 zákona). Jedná se totiž o náležitost návrhu dle § 251 odst. 1 věty první zákona, které mohou být měněny či doplňovány toliko na výzvu a ve lhůtě stanovené Úřadem, pokud by tento vyhodnotil, že je třeba odstranit nedostatek návrhu. V ust. § 251 odst. 4 zákona je rovněž stanoveno, že Úřad je povinen přihlédnout k novým skutečnostem uvedeným zadavatelem, pokud se jedná o skutečnosti, které nemohl tvrdit „dříve“, nicméně uvedené pravidlo se vztahuje toliko na nové skutečnosti uvedené v návrhu oproti skutečnostem uvedeným v námitkách (pokud současně navrhovatel prokáže, že se jedná o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli v námitkách), tj. nikoliv na nové skutečnosti zjištěné navrhovatelem kdykoliv v průběhu správního řízení vedeného ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Na navrhovatele pak nelze použít ani pravidlo dle § 251 odst. 5 věty první zákona (před středníkem), které stanoví, že v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět

V projednávaném případě navrhovatel v návrhu ve vztahu ke střetu zájmů pouze obecně konstatoval, že existují pochybnosti o tom, zda nebyly informace o probíhajícím zadávacím řízní diskutovány s osobami, které se podílely na ZSA u vybraného dodavatele. Konkrétní informace vztahující se k určitým osobám, které se mohly dopustit střetu zájmů ve vztahu k šetřenému zadávacímu řízení, však navrhovatel uvedl až ve vyjádření k podkladům, které bylo Úřadu doručeno dne 19. 12. 2025. V samotném návrhu tyto skutečnosti obsaženy nebyly.

Uvedené skutečnosti rovněž jednoznačně nepředstavují výjimku uvedenou v § 251 odst. 5 zákona, resp. nejedná se o skutečnosti, návrhy důkazů ani jiné návrhy, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 62/2021-55 ze dne 22. 9. 2022, zákonná výjimka se týká jen těch skutkových tvrzení a důkazů, které přímo zpochybňují věrohodnost konkrétních podkladů pro rozhodnutí. Výjimka by se tedy uplatnila například v situaci, ve které by účastník řízení nabídnul důkazy o falsifikaci určitých listin, sloužících jako podklad k rozhodnutí. V každém případě je nutné tuto výjimku vykládat restriktivně, neboť základním principem řízení je opakovaně zmiňovaná koncentrace řízení. V projednávaném případě navrhovatelem předložené skutečnosti vztahující se ke střetu zájmů jednoznačně nepředstavují skutečnosti, kterými by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí (což ostatně ani sám navrhovatel netvrdí). Zde je na místě poukázat na vztah mezi výjimkou uvedenou v § 251 odst. 5 zákona, podle které Úřad přihlíží ke skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, i pokud jsou uplatněny po uplynutí zákonné lhůty, a výzvou k vyjádření se k podkladům rozhodnutí podle § 261 odst. 3 zákona, na kterou navrhovatel reagoval svým vyjádřením ze dne

Úřad tak vycházel z obecného tvrzení navrhovatele obsaženého v návrhu, že existují pochybnosti o průběhu zadávacího řízení, když mohlo dojít k pohybu informací mezi hodnoticí komisí a osobami, které prováděly zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že střet zájmů je v zákoně definován jako situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na zadávacím řízení (nebo by mohli mít vliv na jeho výsledek) ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s daným řízením. Úřad uvádí, že pouhá skutečnost, že proces získání osvědčení o způsobilosti prováděli zaměstnanci zadavatele, kteří dle názoru navrhovatele mohli mít informace od hodnoticí komise (rovněž zaměstnanců zadavatele), nelze považovat za indicii o existenci střetu zájmů ve smyslu § 44 odst. 2 zákona, nadto když navrhovatel žádným způsobem v návrhu neuvádí, jaký vliv konkrétní zájmy konkrétních osob mohly mít či měly na výsledek zadávacího řízení a rovněž neuvádí konkrétní podklady k prokázání svých tvrzení. Úřad zdůrazňuje, že střet zájmů se musí týkat zájmů konkrétních osob podílejících se na zadávacím řízení, které mohou ovlivnit jejich nestrannost a nezávislost.

Úřad na tomto místě konstatuje, že na základě předložených skutečností v postupu zadavatele

V projednávaném případě však nelze na základě Úřadu dostupných informací dovodit, že by zájmy osob, které se podílely na ZSA u vybraného dodavatele nebo na hodnocení nabídek, měly vliv na jejich nestrannost či nezávislost ve smyslu zákona, resp. nelze ani konstatovat, že by měly v souvislosti s výsledkem zadávacího řízení zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový či jiný prospěch zadavatele. Pokud by skutečně docházelo k toku informací, jak tvrdí navrhovatelem, nelze na základě navrhovatelem tvrzených skutečností a Úřadu dostupných informací konstatovat, že by konkrétní osoba splňující podmínky dle § 44 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona měla zájem získat určitou osobní výhodu. Stejně tak Úřad nezjistil zájem těchto osob snížit majetkový prospěch zadavatele, neboť v konečném důsledku zadavatel tím, že vybranému dodavateli, jehož nabídka bylo vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, bylo uděleno osvědčení o způsobilosti, žádný prospěch neztratil, naopak to pro něj může znamenat spíše ekonomickou výhodu, jak ostatně uvádí sám navrhovatel ve svém návrhu. Úřad tak uzavírá, že v projednávaném případě s ohledem na navrhovatelem předložená tvrzení neshledal, že by popsanou situaci bylo možno chápat jako střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona.

Navrhovatel dále trvá na tom, že zadavatel neučinil žádné konkrétní opatření, které by mělo tvrzenému střetu zájmů zamezit, a tím zatížil zadávací řízení vadou netransparentnosti. Jak bylo konstatováno výše, zadavatel má především prevenční povinnost vůči střetu zájmů. Musí tak vždy činit takové kroky, aby střetu zájmu předešel. V případě, že navzdory preventivnímu úsilí ke střetu zájmů v zadávacím řízení dojde, je zadavatel, pokud tuto situaci zjistí, povinen přijmout k jeho odstranění opatření k nápravě. Vedle obecných povinností v oblasti střetu zájmů první odstavec ustanovení § 44 zákona ukládá zadavateli vyžádat si od členů hodnoticí komise a přizvaných odborníků ve smyslu § 42 čestné prohlášení o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Tuto povinnost zadavatel v projednávaném případě splnil, když učinil součástí protokolu o otevírání žádostí o účast ze dne 14. 4. 2024 prohlášení, že „[v]šichni členové komise prohlašují, že budou zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí v souvislosti se svou účastí na jednání komise. Všichni členové komise prohlásili, že jim nevznikl důvod střetu zájmů dle § 44 zákona. Všichni členové komise se zavázali, že pokud kdykoliv do ukončení zadávacího řízení zjistí skutečnost, ze které by mohl vyplývat střet zájmů, neprodleně o tomto informují zadavatele. Členové komise berou na vědomí, že v průběhu zadávacího řízení budou informováni o skutečnostech, kterými se upřesňují identifikační údaje

Navrhovatel dále ve vyjádření k podkladům poukazuje na to, že zadavatel ve vyjádření k návrhu neuvedl, že by jeho zaměstnanci, kteří provedli zákaznický systémový audit, podepsali čestné prohlášení ve vztahu ke střetu zájmů, přičemž povinnost zadavatele podle § 44 odst. 1 zákona, se dle navrhovatele týká obecně postupu v zadávacím řízení a nedopadá pouze na členy hodnoticí komise. V této souvislosti Úřad konstatuje, že § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel je povinen si vyžádat v případě postupu dle § 42 a 43 zákona písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmu. Jak bylo konstatováno výše, proces udělování osvědčení o způsobilosti není součástí zadávacího řízení, proto auditní tým, který se na tomto procesu podílel, nelze považovat za přizvané odborníky ani osoby zastupující zadavatele ve smyslu výše citovaného ustanovení, a proto zadavatel od těchto osob nebyl povinen vyžadovat písemné čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona.

Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel neučinil žádné aktivní opatření k zamezení střetu zájmů, nicméně žádným způsobem nekonkretizuje, jaké opatření pro zamezení střetu zájmů by bylo dle jeho názoru adekvátní. Úřad tedy dále zaměřil na to, zda lze konstatovat, že zadavatel nedodržel svou prevenční povinnost pro zamezení střetu zájmů, přičemž dospěl k následujícím závěrům. Pokud by Úřad v projednávaném případě akceptoval argumentaci navrhovatele, že v situaci, kdy probíhá současně zadávací řízení a zakázkový systémový audit u dodavatele účastnícího se tohoto zadávacího řízení, nelze vyloučit střet zájmů, vedlo by to pouze ke dvěma řešením. Prvním by bylo konstatovat, že zadavatel nemůže vůbec v rámci zadávacího řízení požadovat předložení osvědčení o způsobilosti, neboť se jedná o doklad vydávaný organizační složkou zadavatele. Tento závěr je však nutné považovat za velmi přísný.

Na tomto místě Úřad zdůrazňuje, že navrhovatel ve svém návrhu obecně konstatoval, že by v projednávaném případě mohlo dojít ke střetu zájmů, když zákaznický systémový audit probíhal u vybraného dodavatele v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel tak vychází z předpokladu, že zadavatel jedná v rozporu se zákonem, aniž by k takovému závěru předložil jakékoliv konkrétní důkazy. V této souvislosti Úřad připomíná, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním, na který se v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 občanského zákoníku, proto nelze, a to i při vědomí vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek, ani v případě zadávacího řízení rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne

Úřad tak neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

S ohledem na výše uvedené tedy Úřad rozhodl o částech návrhu, které se týkají tvrzeného porušení pravidla pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem upraveného v § 211 odst. 3 zákona v souvislosti s procesem udělování osvědčení o způsobilosti dle předpisu ČD

Mezi účastníky správního řízení je dále sporu o tom, zda je vybraný dodavatel fakticky schopen řádně plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy, zda nabídka vybraného dodavatele neobsahuje v této souvislosti mimořádně nízkou nabídkovou cenu u konkrétních položek a zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při jejím posouzení. Navrhovatel má za to, že vybraný dodavatel není schopen realizovat předmět plnění rámcové dohody v souladu s právními předpisy upravujícími práva duševního vlastnictví a jeho nabídka obsahuje nepravdivé údaje, neboť nedisponuje licencí k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek a rovněž nedisponuje technickou dokumentací, která je nezbytná pro opravy trakčních motorů. Své závěry navrhovatel opírá zejména o vyjádření výrobců těchto komponent, které předložil jako přílohy k námitkám i k návrhu. Navrhovatel má rovněž pochybnost o tom, zda je vybraný dodavatel schopen nabídnout práce spočívající v opravě převodovek. V této souvislosti navrhovatel vyjadřuje pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele, neboť je přesvědčen, že tato nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Vybraný dodavatel dle názoru navrhovatele při naceňování nabídky nezohlednil všechny vstupy nezbytné pro realizaci předmětu rámcové dohody v souladu správními předpisy, zejména pak licence k technické dokumentaci, která je nezbytná pro provádění opravárenských prací konkrétních komponent (zejm. opravy brzd či trakčních motorů). Nabízená cena vybraného dodavatele tak může být dle navrhovatele způsobena tím, že vybraný dodavatel porušuje práva z duševního vlastnictví třetích osob (výrobců komponent), přičemž práva z duševního vlastnictví je přitom nutné podřadit pod právní předpisy související s předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Navrhovatel proto trvá na tom, že pokud by zadavatel výše označené skutečnosti