ÚOHS S0966/2024/VZ – Úklidové služby pro NZM

Obviněný – Národní zemědělské muzeum, s.p.o., IČO 75075741, se sídlem Kostelní 1300/44,

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení

V návaznosti na obdržený podnět si Úřad přípisem ze dne 12. 12. 2023 (dále jen „výzva ze dne

Dne 21. 12. 2023 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného z téhož dne, ve kterém obviněný sděluje, že dne 1. 6. 2022 „vyhlásil“ veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „Úklidové služby pro NZM, pobočka Praha – II“. Smlouva na tuto zakázku s vybraným dodavatelem A.G.J. - chráněná dílna s.r.o., IČO 08234507, se sídlem Černokostelecká 2085/24, 100 00 Praha, který v listopadu 2022 změnil název firmy a sídlo na OPTIMIA sociální podnik s.r.o., se sídlem

Dále obviněný uvádí, že dne 23. 8. 2023 vyhlásil veřejnou zakázku č. 1, kde byla dne 26. 9. 2023 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem Karnivores s.r.o., IČO 07407700, se sídlem

Obviněný závěrem uvádí, že spolu s vyjádřením zaslal obviněný zadávací dokumentaci k veřejné zakázce č. 1 a veřejné zakázce č. 2.

Úřad na základě skutečností zjištěných z veřejně dostupných zdrojů požádal obviněného výzvou ze dne 11. 1. 2024 o doplnění dokumentace požadované již ve výzvě ze dne

Úřad současně požádal o zaslání relevantních podkladů dokládajících uvedené skutečnosti.

Úřad dne 12. 1. 2024 obdržel zadávací dokumentaci k veřejným zakázkám a faktury k jednotlivým platbám za úklidové služby poskytované na pobočce Praha.

Dne 18. 1. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného z téhož dne, v jehož příloze dodal smlouvy na pořizování úklidových služeb, které uzavřel v šetřeném období a faktury k jednotlivým platbám za úklidové služby na pobočkách Čáslav, Kačina, Ohrada a Ostrava (dále jen „dotčené pobočky“). K pořizování úklidových služeb na pobočkách Valtice a Znojmo uvedl, že na pobočce Valtice je zajišťují vlastní zaměstnanci a expozice pivovarnictví ve Znojmě netvoří samostatnou pobočku, ale je umístěna v objektu externí instituce.

V průběhu dalšího šetření věci Úřad z registru smluv zjistil, že dne 17. 1. 2024 byla mezi obviněným a vybraným dodavatelem OPTIMIA facility s.r.o., IČO 07377606, se sídlem Švédská

Na základě výše uvedeného vyzval Úřad přípisem ze dne 20. 2. 2024 obviněného k zaslání podepsané verze smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 a dále k zaslání dalších informací i ve vztahu k veřejné zakázce č. 2, a to opět v podobě tabulek obsahujících údaje k veškerým obviněným pořizovaným službám, jejichž předmětem bylo zajištění služeb stejného druhu, jako je předmět plnění šetřených veřejných zakázek a u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období 12 měsíců předcházejících uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 2, tj. od

Dne 28. 2. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného z téhož dne, jehož přílohou je

Nad rámec požadovaného obviněný uvádí, že předmětné veřejné zakázky na úklid dle jeho názoru netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti, přičemž okruh dodavatelů je u každé z těchto zakázek rozdílný. Dále sdělil, že úklid na pobočkách v některých případech realizují menší dodavatelé, kteří nemají přesah do jiných regionů, ani nejsou registrováni v elektronickém nástroji obviněného. Sloučením všech zakázek by tedy obviněný zúžil množství možných dodavatelů a narušil hospodářskou soutěž. Vzhledem k rozdílným požadavkům na úklid s ohledem na délku sezóny odmítá obviněný časovou souvislost jednotlivých zakázek.

Úřad z tabulek faktur dodaných obviněným zjistil, že některé tabulky zaslané v rámci vyjádření obviněného ze dne 21. 12. 2023 neobsahují data úhrady jednotlivých faktur (konkrétně tabulky faktur ke smlouvě č. 293/006/2022 a smlouvě č. 352/006/2023) a požádal proto přípisem ze dne 21. 8. 2024 o jejich doplnění.

Dne 28. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 27. 8. 2024 jehož součástí jsou požadované tabulky s doplněným datem úhrady jednotlivých faktur, jakož i veškeré dosud zaslané tabulky ve formátu XLS.

Výrokem I. příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal veřejnou zakázku pravidelné povahy s názvem „Úklidové služby pro NZM, pobočka Praha“ na základě smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 a veřejnou zakázku pravidelné povahy s názvem „Úklidové služby pro NZM, pobočka Praha II“ na základě smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 bez provedení zadávacího řízení uvedeného v § 3 zákona nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, ačkoli se s ohledem na předpokládané hodnoty citovaných veřejných zakázek pravidelné povahy dle § 19 zákona jednalo o podlimitní veřejné zakázky na služby, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Výrokem II. příkazu Úřad uložil obviněnému za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu pokutu ve výši 40 000 Kč.

Příkaz byl vydán dne 21. 11. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

Dne 27. 11. 2024 obdržel Úřad proti příkazu odpor obviněného z téhož dne (dále jen „odpor“).

Obviněný v odporu shrnul obsah příkazu a uvedl, že podává proti příkazu Úřadu odpor v celém jeho rozsahu.

Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Usnesením ze dne 28. 11. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a odst. 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 6. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

4

Ve věci stanovení samostatné funkční jednotky odkazuje na komentářovou literaturu 5, která jako znaky funkční samostatnosti stanoví funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek a skutečnost, že je stanovena právním předpisem, zadavatelem či jiným postupem.

Zadavatel odkazuje na své vnitřní normy, které se týkají stanovení poboček, oprávnění ředitelů poboček a generálního ředitele zadavatele při zadávání veřejných zakázek a schvalování rozpočtu a dále působností oddělení veřejných zakázek zadavatele. Z těchto předpisů je podle zadavatele prokazatelné, že jeho pobočky jsou jednotkami, které mají funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek, která je stanovena vnitřními předpisy zadavatele, a to do limitu stanoveného těmito vnitřními předpisy.

Zadavatel uvádí, že skutečná cena uhrazená zadavatelem pouze za pobočku Praha za 12 měsíců předcházejících uzavření smlouvy u veřejné zakázky č. 1 činí 821 830,96 Kč vez DPH a u veřejné zakázky č. 2 činí 716 262,38 Kč bez DPH. Dle zadavatele bylo tedy možné využít výjimku podle § 31 zákona a zadávat veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim zákona.

Závěrem zadavatel vyjadřuje svůj názor, že byl oprávněn stanovit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na úrovni funkční jednotky a požaduje zrušení napadeného rozhodnutí (příkaz ze dne 20. 11. 2024) a zastavení řízení (sp. zn. ÚOHS-S0966/2024/500).

Usnesením ze dne 20. 1. 2025 stanovil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 7. 2. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal veřejnou zakázku pravidelné povahy s názvem „Úklidové služby pro NZM, pobočka Praha“, na základě

Výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. podle § 268 odst. 5 zákona pokutu ve výši 40 000 Kč a výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši

V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad dospěl k závěru, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 je nutno stanovit podle § 19 zákona, jelikož měl za prokázané, že se v případě zajišťování úklidových služeb v objektech obviněného jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy. Úřad přitom zohlednil i to, že kromě úklidových služeb v objektu obviněného v Praze, pořizoval obviněný úklidové služby v předchozích letech (minimálně v letech 2022 až 2024) i v dalších svých pobočkách Čáslav, Kačina, Ohrada a Ostrava, přičemž nedovodil funkční samostatnost jednotlivých poboček obviněného, která by jim dávala právo šetřené veřejné zakázky poptávat, zadávat a obecně o nich rozhodovat zcela samostatně. Vzhledem k tomu, že stanovená předpokládaná hodnota obou šetřených veřejných zakázek překročila6 limitní hodnotu 2 000 000 Kč bez DPH pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby, Úřad uzavřel, že obviněný zadal veřejnou zakázku č. 1 a veřejnou zakázku č. 2 bez provedení zadávacího řízení v rozporu se zákonem.

Obviněný nesouhlasil s názorem Úřadu ohledně funkční samostatnosti provozní jednotky a na podporu svého tvrzení odkázal na komentářovou literaturu a své vnitřní předpisy, které opět doložil v příloze rozkladu. Obviněný byl toho názoru, že z výňatku vnitřních předpisů citovaných v rozkladu prokázal, že jeho pobočky jsou jednotky, které mají funkční samostatnost pro zadávání veřejných zakázek. Obviněný tak dovodil, že u veřejné zakázky č. 1 činí předpokládaná hodnota určena za období od 26. 9. 2022 do 25. 9. 2023 pouze za pobočku

Obviněný současně v rozkladu upozornil na připravovanou novelu zákona, kterou by mělo dojít ke zvýšení limitů pro veřejnou zakázku malého rozsahu u dodávek a služeb z 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-13484/2025/162 ze dne 29. 4. 2025 vydaným v rámci řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0018/2025/VZ (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“) předseda Úřadu podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Předseda Úřadu shledal, že „[a]by mohlo být správní řízení o přestupku zastaveno, jak navrhla rozkladová komise, musí být v prvé řadě postaveno najisto, jaké výše předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek dosahuje.“ S ohledem na novelu zákona, kterou byl finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky a služby změněn na 3 000 000 Kč bez DPH, jenž nabyla účinnosti dne 3. 4. 2025, musí být tedy nejprve přesně stanovena předpokládaná hodnota veřejných zakázek. Napadeným rozhodnutím Úřad rozhodl o přestupku v době, kdy byl dle účinného znění zákona limit pro veřejné zakázky malého rozsahu 2 000 000 bez DPH.

Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu uzavřel, že Úřad správně počítal předpokládanou hodnotu šetřených veřejných zakázek z údajů o úhradách obviněného za všechny jeho relevantní pobočky, přestože se obviněný dovolával aplikace § 17 zákona.

Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu dále shledal, že Úřad nedostatečně zjistil předpokládanou hodnotu na to, aby mohl být učiněn závěr, že předmětem šetření jsou veřejné zakázky malého rozsahu podle nyní účinného limitu podle § 27 písm. a) zákona, aby správní řízení tak mohlo být zastaveno podle § 86 odst. 1 psím a) správního řádu. V souvislosti s tímto uvádí předseda Úřadu, že „[p]atrně nejsnáze Úřad výše uvedené nedostatky napraví tak, že zjistí, jaké smlouvy měl obviněný na zajištění úklidových služeb uzavřeny na období 12 měsíců po zadání šetřené veřejné zakázky. U veřejné zakázky č. 1 jde o období 27. 9. 2023 až 26. 9.

Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 7. 5. 2025 vyrozuměl obviněného o pokračování správního řízení.

Usnesením ze dne 7.5.2025 Úřad obviněnému stanovil lhůtu 10 dnů, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Zároveň uvedeným usnesením Úřad stanovil obviněnému lhůtu 10 dnů k provedení úkonu - předložení uzavřených smluv či jiných právních titulů včetně všech jejich příloh a případných dodatků včetně příloh, jejichž předmětem bylo zajištění úklidových služeb ve všech objektech obviněného (tj. minimálně na jeho pobočkách v Kačině, Čáslavi, Ohradě, Ostravě a v Praze), s dobou plnění pokrývající či jen zasahující do období od 27. 9. 2023 do 17. 1. 2025; případně ke sdělení kdy (resp. zda vůbec) došlo k zániku daných smluvních vztahů v případě, že tato skutečnost není ze znění dané smlouvy přímo patrná.

Dne 26. 5. 2025 Úřad obdržel od obviněného smlouvy, jejichž předmětem bylo zajištění úklidových služeb ve stanovením období.

Usnesením ze dne 11. 6. 2025 stanovil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v rozhodnutí o rozkladu – přezkoumal na základě § 248 a § 270 odst. 5 a souvisejících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, odporu a vyjádření obviněného, a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, § 156, § 189 a § 190 zákona.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 17 odst. 1 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky.

Podle § 17 odst. 2 zákona platí, že jde-li však o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky.

Podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

Podle § 19 odst. 2 zákona platí, že má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona v případě služeb podle § 21 zákona.

Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle § 19 odst. 1 zákona nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle § 19 odst. 1 a 2 zákona nedosahuje limitu podle § 25 zákona.

Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Dle § 27 písm. a) zákona7 je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 3 000 000 Kč.

Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 zákona.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části

Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném od 1. 1. 2024 platí, že neníli v odstavcích 2 a 4 téhož paragrafu stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Z podkladů zaslaných obviněným Úřadu vyplývá, že obviněný mj. v letech 2023 a 2024 pořizoval plnění, jehož předmětem bylo zajištění úklidových služeb v budově jeho pobočky v Praze, a to prostřednictvím uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 a smlouvy na veřejnou zakázku č. 2.

Smlouvu na veřejnou zakázku č. 1 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Karnivores s.r.o. dne 26. 9. 2023. Předmětnou smlouvu za obviněného podepsal jeho statutární zástupce, tj. podle hlavičky smlouvy generální ředitel obviněného. Osoba náměstka generálního ředitele, resp. ředitele pobočky Praha je v hlavičce smlouvy uvedena jako osoba oprávněná jednat ve věci smlouvy.

V čl. I odst. 1 smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 byl předmět smlouvy vymezen jako poskytování služeb spočívajících v úklidových pracích níže uvedených prostor budovy NZM - Praha,

V čl. VIII odst. 1 smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 je uvedeno, že: „[t]ato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to od 1. 10. 2023 do vyčerpání částky 2 000 000,- Kč bez DPH.“

Podle přílohy č. 1 smlouvy k veřejné zakázce č. 1 činí jednotková cena standardního úklidu

Smlouva na veřejnou zakázku č. 1 byla ze strany vybraného dodavatele Karnivores s.r.o. dne

Dne 17. 1. 2024 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem OPTIMIA facility s.r.o. smlouvu na veřejnou zakázku č. 2. Předmětnou smlouvu za obviněného podepsal jeho statutární zástupce, tj. podle hlavičky smlouvy generální ředitel obviněného. Osoba náměstka generálního ředitele, resp. ředitele pobočky Praha je v hlavičce smlouvy uvedena jako osoba oprávněná jednat ve věci smlouvy.

V čl. I odst. 1 smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 byl předmět smlouvy vymezen identicky jako ve smlouvě na veřejnou zakázku č. 1.

V čl. VIII odst. 1 smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 je uvedeno, že: „[t]ato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to od 1. 2. 2024 do vyčerpání částky 2 000 000,- Kč bez DPH.“

Podle přílohy č. 1 smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 činí jednotková cena standardního úklidu

Z údajů zaslaných obviněným v rámci šetření podnětu dále vyplývá, že obviněný měl v období od 26. 9. 2022 až 17. 1. 2025, tj. předcházejícím uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 a smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 a za období 12 měsíců následujících po uzavření veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 zajištěny služby stejného druhu, jako je předmět šetřených veřejných zakázek, tj. úklidové služby, a to minimálně na základě: -

-

Výše uvedenou tabulku s přehledem uhrazených částek bude Úřad dále pro přehlednost označovat pojmem „tabulka úhrad“.

V rámci vyjádření obviněného ze dne 6. 12. 2024 obviněný v souvislosti s argumentací ohledně existenci provozních jednotek s funkční samostatností odkázal na svou zřizovaní listinu, jakož i na další ustanovení z jeho vnitřních předpisů a směrnic, které současně ke svému vyjádření přiložil. Úřad z přiložených vnitřních předpisů zadavatele zjistil následující rozhodné skutečnosti.

Zřizovací listina zadavatele ze dne 19. 4. 2006 ve znění jejich dodatků v čl. XII určuje organizační strukturu organizace, kdy statutárním orgánem zadavatele je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Dále je zde uvedeno, že základními organizačními útvary zadavatele jsou sekce a pobočky, přičemž pobočkami zadavatele jsou zejména pobočka Praha, pobočka Čáslav, pobočka Kačina, pobočka Ohrada, pobočka Valtice, pobočka Ostrava. V čele pobočky stojí její ředitel, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel.

V části II. čl. 1 směrnice zadavatele č. 1.01 – Organizační řád zadavatele, s datem vydání

V části III. Organizačního řádu je uvedeno vymezení organizačních útvarů obviněného, přičemž v jejím čl. 1 písm. a) je dále uvedeno následující: „Všechny organizační útvary, sekce a pobočky, na jim svěřených úsecích, plní úkoly NZM stanovené zakládajícími dokumenty a právními předpisy, přičemž plní pokyny zřizovatele a řídí se interními akty řízení a pokyny generálního ředitele.“ V písm. c) téhož článku Organizačního řádu je uvedeno, že „[v]e svěřených úsecích každý organizační útvar, sekce a pobočka zejména: […] řádně hospodaří s přiděleným ročním rozpočtem […] zajišťuje údržbu svěřeného majetku [a] zajišťuje řádný provoz sekce nebo pobočky“.

Dle části III. čl. 3 písm. b) Organizačního řádu se nachází „pod“ náměstkem provozně ekonomickým Oddělení pro veřejné zakázky, které mj. „metodicky zabezpečuje zadávací a výběrová řízení veřejných zakázek [zadavatele]; vede evidenci všech veřejných zakázek NZM (Registr veřejných zakázek); u strategických projektů a investic (včetně řešených projektů z programů evropských dotací) určených generálním ředitelem přímo zajišťuje zadávací a výběrová řízení veřejných zakázek NZM; u vybraných projektů a investic určených generálním ředitelem zabezpečuje nebo organizuje přípravu a realizaci výběrových a zadávacích řízení […]“.

Dle části III. čl. 4 písm. d) Organizačního řádu se nachází „pod“ ředitelem pobočky Praha a současně náměstkem pro prezentaci nachází Oddělení provozně – investiční, které „zajišťuje výběrová a zadávací řízení veřejných zakázek týkající se hlavní budovy a areálu budovy v Praze, přičemž postupuje podle metodických pokynů oddělení pro veřejné zakázky a právní agendu a v souladu se směrnicí o zadávání veřejných zakázek v NZM; na vyhlášení a administraci podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, které jsou v kompetenci oddělení pro veřejné zakázky a právní agendy, úzce spolupracuje; zajišťuje investiční akce, dodavatelské opravy a udržování majetku týkající se hlavní budovy a areálu v Praze […]“.

Dle čl. III. směrnice zadavatele č. 02.01 – Vnitřní kontrolní systém a oběh účetních dokladů (dále jen „Vnitřní kontrolní systém“) jsou příkazci operace, které určuje generální ředitel zadavatele, oprávněni schválit operaci, pokud již byla nějakou formou projednána nebo schválena generálním ředitelem, přičemž za projednání nebo schválení generálním ředitelem se považuje mj. projednání na poradě, individuální žádost o schválení navýšení rozpočtu pobočky/sekce nebo individuální projednání s generálním ředitelem, schválení rozpočtu pobočky nebo sekce, kde je tato operace zmíněna.

Podle čl. 4 odst. 3 směrnice zadavatele č. 02.03 – Tvorba rozpočtu a zásady hospodaření je roční rozpočet NZM na základě pokynu generálního ředitele NZM rozčleněn v intranetu na jednotlivé pobočky, sekce a v případě potřeby i oddělení. Ředitelé poboček a náměstci sekcí jsou v takovém případě zodpovědní za hospodaření podle takto schválených interních rozpočtů. Přesuny mezi jednotlivými nákladovými položkami jsou možné na základě schválení náměstkem sekce provozně-ekonomické nebo vedoucí oddělení ekonomiky personalistiky.

Podle čl. I. odst. 1 směrnice zadavatele č. 04.01 – Směrnice pro zadávání veřejných zakázek zadavatele ze dne 24. 3. 2021 (dále jen „Směrnice ZVZ“) je zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1

Podle čl. I. odst. 2 písm. b) Směrnice ZVZ platí, že „[t]am, kde tato směrnice stanoví oprávnění příkazce operace, je k takovému jednání vždy oprávněn rovněž generální ředitel.“

Podle čl. I. odst. 2 písm. c) Směrnice ZVZ není příkazce operace oprávněn zadat veřejnou zakázku bez předchozího projednání s generálním ředitelem, přičemž se za projednání považuje např. schválení rozpočtu sekce nebo pobočky.

Podle čl. I. odst. 10 Směrnice ZVZ se veřejné zakázky malého rozsahu podle předpokládané hodnoty bez DPH dělí „v případě veřejných zakázek na dodávky a služby na veřejné zakázky malého rozsahu:

Podle čl. VIII. odst. 1 písm. b Směrnice ZVZ platí, že je-li zadávána veřejná zakázka na služby a dodávky s předpokládanou hodnotou plnění 500 tis. Kč bez DPH a vyšší, je příkazce povinen vyplnit formulář Záměr veřejné zakázky, který tvoří přílohu č. 2 této směrnice a „předat ho v dostatečném předstihu v písemné i elektronické podobě OPVZAPA“.11 Podle čl. VIII. odst. 2

Podle č. IX. odst. 1 Směrnice ZVZ je Komise pro veřejné zakázky „poradním orgánem generálního ředitele pro oblast veřejných zakázek. Stálými členy jsou náměstci generálního ředitele, vedoucí oddělení pro veřejné zakázky a právní agendu a vedoucí oddělení ekonomiky, rozpočtu a účetnictví. Generální ředitel může ad hoc písemně určit jako člena dalšího zaměstnance.“

Podle čl. X. odst. 1 Směrnice ZVZ „[p]říkazce operace zajišťuje či koordinuje veškeré činnosti potřebné k zadání veřejné zakázky a nese odpovědnost za zpracování a soulad zadávacích podmínek a zadání veřejné zakázky s právními předpisy a vnitřními předpisy zadavatele, jakož i schváleným rozpočtem zadavatele; metodickou pomoc při zadávání veřejné zakázky na vyžádání příkazce operace poskytne OPVZAPA. Příkazce operace není oprávněn k podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem, pokud k tomu nebude písemně zmocněn.“

Podle č. XII. (Veřejné zakázky malého rozsahu II. kategorie) odst. 1 Směrnice ZVZ stanovuje příkazce operace návrh rozsahu zakázky a zadání zakázky „po projednání s generálním ředitelem, nebo náměstkem generálního ředitele, nebo vedoucím OPVZAPA.“

Podle č. XIII. (Veřejné zakázky malého rozsahu III. kategorie) odst. 1 Směrnice ZVZ stanovuje příkazce operace návrh rozsahu zakázky a zadání zakázky „po projednání s generálním ředitelem, nebo náměstkem sekce provozně – ekonomické a vedoucím OVPZAPA, popřípadě také po projednání v Komisi pro veřejné zakázky.“

Podle čl. XIV. (Společná ustanovení pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I., II. a III. kategorie) odst. 1 Směrnice ZVZ může být v případě veřejných zakázek na služby a dodávky, jejichž předpokládaná hodnota plnění je 500 tis. Kč bez DPH a vyšší řízení zahájeno až po lhůtě a po splnění povinností uvedených v čl. VII a čl. VIII směrnice.

Podle čl. XIV. (Společná ustanovení pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I., II. a III. kategorie), v části „Výběr nejvýhodnější nabídky“, odst. 20 Směrnice ZVZ rozhoduje o zadání veřejné zakázky „generální ředitel nebo osoba oprávněná jednat v zastoupení generálního ředitele na základě doporučení hodnotící komise (pokud byla ustavena) a na základě rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky příkazcem operace, neurčí-li generální ředitel svým rozhodnutím jinak.“

Podle čl. XVII. (Smlouva s dodavatelem) odst. 1 Směrnice ZVZ uzavře zadavatel (statutární zástupce) smlouvu s dodavatelem, jehož nabídka byla zadavatelem vybrána jako nejvhodnější.

Obviněný v rámci dokumentace k šetřeným veřejným zakázkám předložil i originály smluv na šetřené veřejné zakázky. Tyto smlouvy jsou podepsány generálním ředitelem obviněného a oprávnění jednat ve věci smlouvy má v obou smlouvách na šetřené veřejné zakázky osoba pověřená řízením pobočky Praha (tedy de facto ředitel pobočky) a oprávnění jednat ve věcech technických v obou smlouvách na šetřené veřejné zakázky správce budovy.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona či jiný zákonem předvídaný postup.

V šetřeném případě není sporu o tom, že uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 a smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 došlo v posuzované věci k naplnění definičních znaků zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, když obviněný jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku č. 1 a smlouvu na veřejnou zakázku č. 2 s vybranými dodavateli Karnivores s.r.o. a OPTIMIA facility s.r.o., jejichž předmětem bylo poskytování úklidových služeb obviněnému ve smyslu zajištění úklidu prostor ve vymezených objektech, přičemž se jednalo jak o úklidové služby pravidelné, které měly být vybranými dodavateli poskytovány průběžně, tak i o úklidové služby mimořádné, a to za úplatu ze strany obviněného. Z právě uvedeného je dle Úřadu zřejmé, že se v případě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 a smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 jedná o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona a obviněný byl v obecnosti povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona.

Úřad tedy posuzoval oprávněnost obviněného uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku č. 1 a smlouvu na veřejnou zakázku č. 2 postupem mimo režim zákona, resp. mimo zadávací řízení

Při novém projednání věci Úřad zohlednil změnu právní úpravy ve vztahu k limitům podle § 27 písm. a) zákona, ke které v průběhu řízení o přestupku došlo.

S ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, dále se zřetelem na § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, jakož i s ohledem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013-46, publikovaného pod č. 3528/2017 Sb. NSS,

Úřad pro úplnost rekapituluje, že podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 3 000 000 Kč bez DPH13, veřejnou zakázkou malého rozsahu, kterou zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení.

Podle § 16 odst. 1 zákona pak platí, že zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

Úřad se primárně zabýval argumentací obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 6. 12. 2024, která spočívá v tom, že jednotlivé pobočky obviněného jsou dle názoru obviněného

Úřad konstatuje, že o otázce možnosti zadávat veřejnou zakázku způsobem stanovení předpokládané hodnoty na úrovni provozních jednotek již bylo v minulosti pojednáno, a to zejm. v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01571/2021/162/PJe ze dne 19. 1. 2021 (vydané v řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0204/2020/VZ). Základním předpokladem provozní jednotky s takovou funkční samostatností, aby mohly být zakázky na základě jejího rozsahu a působnosti děleny, je dle citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu nezávislé provádění zadávacího řízení touto jednotkou, vlastní rozhodování o výběru dodavatele, uzavření smlouvy svým jménem a samostatné hospodaření s finančními prostředky, z nichž je veřejná zakázka financována. Jedná se tedy jinými slovy o požadavek na přítomnost dostatečně samostatné administrativní struktury (nikoliv nutně právní osobnosti), která bude mít zadání veřejné zakázky na starost a bude za ni odpovídat, přičemž je rovněž nutná existence dostatečné finanční samostatnosti, která může a nemusí znamenat samostatnou rozpočtovou kapitolu, minimálně by však měla být založena interními předpisy zadavatele.

Obdobná problematika byla řešena v rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 31 Af 43/2023540, ze dne 12. 12. 2024, kde soud dospěl k názoru, že „pravidlo obsažené v § 17 odst. 2 ZZVZ představuje zcela zásadní výjimku z pravidla, která musí být nutně vykládána úzce. Za funkčně samostatnou lze proto provozní jednotku pro tyto účely považovat pouze v případě, že si řídící entita neponechává žádná podstatná oprávnění podmiňující jednotlivé kroky provozní jednotky při zadávání veřejných zakázek.“

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 6. 12. 2024 odkazuje na své vnitřní předpisy, na jejich základě dovozuje, že jeho pobočky jsou jednotkami, které mají funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek podle nastavených limitů. Vychází mimo jiné ze své zřizovací listiny, ve které je v čl. XII Organizační struktura státní příspěvkové organizace, druhém odstavci stanoveno, že základními organizačními útvary obviněného jsou sekce a pobočky, které se dle rozhodnutí generálního ředitele mohou dále členit na další útvary s tím, že pobočkami obviněného jsou zejména pobočka Praha, pobočka Čáslav, pobočka Kačina, pobočka Ohrada, pobočka Valtice a pobočka Ostrava.

Dále obviněný odkazuje na čl. III směrnice – 02.01 Vnitřní kontrolní systém a oběh účetních dokladů, podle kterého jsou příkazci operace (ředitelé poboček) oprávněni schválit operaci, pokud byla projednána s generálním ředitelem (přičemž pod projednání spadá i schválení rozpočtu pobočky). V závislosti na výši limitu je pak příkazce operace oprávněn operace schvalovat sám. Příkazce operace také podle směrnice ZVZ zajišťuje veškeré činnosti potřebné k zadání veřejné zakázky a nese za ně odpovědnost.

Podle směrnice 02.03 Tvorba rozpočtu a zásady hospodaření, čl. 4, odst. 3 je rozpočet obviněného rozčleněn na jednotlivé pobočky a ředitelé poboček jsou zodpovědní za hospodaření dle takto schválených rozpočtů.

Úřad se tak zabýval posouzením výše uvedených argumentů obviněného, jakož i jeho vnitřních předpisů, a to v intencích základních požadavků nutných k naplnění podmínek funkční samostatnosti provozních jednotek (poboček) obviněného. Ze zjištění Úřadu, jak bude popsáno dále, však vyplývá, že do procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu

Obviněný při popisu nezávislosti poboček obviněného při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu vč. rozhodování o výběru dodavatele odkazuje na některá ustanovení jeho vnitřních předpisů, ale nezohledňuje některá další relevantní ustanovení Směrnice ZVZ týkající se zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Pokud by Úřad vycházel z předpokládaných hodnot šetřených veřejných zakázek uvedených samotným obviněným ve vyjádření ze dne

Další rozhodující skutečností je fakt, že podle čl. XIV odst. 20 Směrnice ZVZ je to generální ředitel (nebo osoba oprávněná jednat v jeho zastoupení) kdo rozhoduje o zadání veřejné zakázky na základě doporučení hodnotící komise, a to na základě rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky příkazcem operace, nicméně v daném ustanovení je dále uvedeno, že generální ředitel může svým rozhodnutím určit i jinak. Nadto příkazce operace, tedy ředitel pobočky, není podle čl. X odst. 1 Směrnice ZVZ oprávněn k podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem, pokud k tomu není písemně zmocněn. Dle Úřadu je tedy evidentní, že Směrnice

Podle Úřadu nelze při posuzování samostatnosti pobočky Praha při zadávání veřejných zakázek pominout ani „informační povinnost“ příkazce operace u veřejných zakázek na dodávky a služby s předpokládanou hodnotou plnění 500 tis. Kč bez DPH a vyšší stanovenou v čl. VIII směrnice ZVZ, kdy je tento povinen předat formulář „Záměr veřejné zakázky“

Pokud jde o ustanovení Směrnice ZVZ, podle něhož příkazce operace zajišťuje či koordinuje veškeré činnosti potřebné k zadání veřejné zakázky a nese odpovědnost za zpracování a soulad zadávacích podmínek a zadání veřejné zakázky s právními předpisy a vnitřními předpisy zadavatele, jakož i schváleným rozpočtem zadavatele, přičemž OPVZAPA mu k tomu na vyžádání poskytne metodickou pomoc, je nutno uvážit vše výše uvedené a rovněž to, že generálnímu řediteli je ponecháno oprávnění rozhodnout, že jakákoli veřejná zakázka bude zadána (či její zadávací podmínky zpracovány) s využitím služeb třetí osoby (tedy zcela mimo organizaci obviněného) zmocněné jednat za zadavatele, přičemž tuto osobu zajistí a koordinuje OPVZAPA.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě obviněný nemá nastaveny vnitřní mechanismy pro nezávislé zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ze strany poboček obviněného tak, aby tyto splňovaly požadavky dostatečné samostatné administrativní struktury, která bude mít zadávání veřejné zakázky na starosti a bude za toto odpovídat. Vnitřní předpisy obviněného neopravňují jednotlivé pobočky zajišťovat zadávání veřejných zakázek malého rozsahu samostatně a bez zásahu dalších sekcí obviněného (např.

Úřad uzavírá, že z obviněným doručených vyjádření a dokumentů nevyplývá taková funkční samostatnost jednotlivých poboček obviněného, která by jim dávala právo šetřené veřejné zakázky poptávat, zadávat a obecně o nich rozhodovat zcela samostatně. Obviněný tedy nebyl oprávněn stanovit předpokládanou hodnotu šetřených veřejných zakázek na úklidové služby pro pobočku Praha na úrovni uvedené pobočky, nýbrž byl povinen sečíst předpokládanou hodnotu plnění pro všechna související plnění pořízená celou organizací obviněného a zadávat dané veřejné zakázky v tomu odpovídajícím zákonném režimu.

Úřad nad rámec výše uvedeného posouzení podotýká, že obviněný samozřejmě může do budoucna (zejm. prostřednictvím vnitřních předpisů) nastavit fungování poboček obviněného tak, aby byly jeho pobočky provozními jednotkami s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek (malého rozsahu) ve smyslu § 17 odst. 2 zákona, nicméně ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám nebylo dle přesvědčení Úřadu na základě obviněným předložených vnitřních předpisů takto uzpůsobeno.

Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval úklidové služby pravidelně, zabýval se Úřad otázkou, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura16 následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o pravidelně pořizované dodávky či služby, které zadavatel nakupuje trvale či opakovaně, a tyto dodávky či služby (nezbytně) potřebuje pro výkon své činnosti. To mj. potvrzuje i rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023 (vydané v řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0168/2022/VZ), z něhož plyne, že stěžejní otázkou pro posouzení charakteru veřejné zakázky pravidelné povahy je právě to, zda zadavatel dané plnění potřebuje trvale či opakovaně k výkonu své činnosti, resp. zda takové plnění nakupuje dlouhodobě a pravidelně.17

Ve vztahu k posouzení povahy pořizovaného předmětu plnění Úřad opakuje, že obviněný sídlí v několika pobočkách, mezi které patří mj. i budova NZM Praha, pro které zajišťuje s tím spojené nezbytné služby jako jsou právě úklidové služby. Z podkladů zaslaných obviněným je přitom zřejmé, že obviněný úklidové služby pořizoval v předchozích letech (minimálně v letech

Úřad má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že se v případě zajišťování úklidových služeb v objektech obviněného jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předmět obviněný potřebuje pro zajištění nejen svého provozu, ale i výkonu podstatné části své činnosti pro veřejnost. I v případě šetřených smluv na úklidové služby v objektu obviněného v Praze realizovaných na základě šetřených veřejných zakázek se tak jednalo o služby pravidelné povahy, resp. o veřejné zakázky na služby pravidelné povahy.

K námitce obviněného, kterou uvádí ve svém vyjádření ze dne 6. 12. 2024, tj. že se Úřad v odůvodnění příkazu vůbec nezabýval otázkou, zda šetřené veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti dle § 18 odst. 2 zákona, Úřad uvádí následující.

Úřad měl dostatek indicií k učinění závěru, že se v šetřeném případě jedná o zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle § 19 zákona a nikoli o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části dle § 18 zákona, resp. o funkční celek zadávaný v časové souvislosti. Úřad proto zdůrazňuje, že své závěry ohledně spáchání, či nespáchání pokračování v přestupku nestaví na úpravě obsažené v § 18 zákona, a to z důvodu, že se zcela evidentně jedná o zakázky, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající služby, tedy o zakázky pravidelné povahy, jejichž úprava je obsažena mj. v § 19 zákona. Úřad doplňuje, že úprava dle § 19 zákona v případě veřejných zakázek pravidelné povahy neobsahuje požadavek na naplnění žádných obdobných prvků jako je místní, funkční, věcná či časová souvislost (jako je u veřejné zakázky rozdělené na části podle § 18 odst. 2 zákona), kdy u zakázek pravidelné povahy je rozhodné pouze to, zda se jedná o plnění stejného druhu (resp. jaká je skutečná cena za takové plnění stejného druhu uhrazená zadavatelem během předcházejících 12 měsíců s korektivem předvídatelné prognózy pro budoucí relevantní období). Úřad je proto v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí18 toho názoru, že uvedené ustanovení § 18 zákona není aplikovatelné na zde posuzovanou situaci. Uvedené dvě kategorie (funkční celek a dodávky nebo služby stejného druhu) nelze zaměňovat a ani zákonodárce tak nečiní, nýbrž zcela zřejmě je nastavil rozdílně. U veřejné zakázky pravidelné povahy se funkční celek vůbec neřeší a každá veřejná zakázka tak stojí samostatně. Úřad opakuje, že ve zde šetřeném případě bylo dovozeno, že jednotlivé smlouvy jsou samostatnými veřejnými zakázkami pravidelné povahy dle § 19 zákona, a tedy u nich již nelze z podstaty dovodit, že by mohly tvořit s novou veřejnou zakázkou funkční celek, resp. že by u těchto samostatných veřejných zakázek bylo jakkoliv relevantní zaobírat se posuzováním funkční celistvosti ve smyslu § 18 zákona, jelikož z důvodu pravidelné povahy těchto veřejných zakázek se v takových případech při určování výše předpokládané hodnot uplatní odlišná speciální právní úprava vycházející z ustanovení § 19 zákona. Počítání předpokládaných hodnot je tak v případě § 18 a § 19 zákona zásadně odlišné a ve svém důsledku se vztahuje na různé typy zakázek.

Jak již Úřad uvedl výše, v případě šetřených veřejných zakázek se tedy jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předmětem jsou opakovaně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, přičemž předpokládaná hodnota se u takových zakázek stanoví podle § 19 odst. 1 zákona, tj. jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než

Úřad v kontextu § 19 odst. 2 zákona ve vztahu k době na kterou byly uzavřeny jednotlivé šetřené smlouvy předně uvádí, že smlouva na veřejnou zakázku č. 1 i smlouva na veřejnou zakázku č. 2 byly uzavřeny na dobu určitou (do vyčerpání částky 2 000 000 Kč bez DPH).

Úřad s ohledem na výše uvedené provedl u obou šetřených veřejných zakázek vlastní výpočet jejich přepokládané hodnoty, u něhož vycházel v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona z ceny, kterou obviněný uhradil za posledních 12 měsíců před uzavřením každé jednotlivé smlouvy na šetřené veřejné zakázky za úklidové služby na všech jeho pobočkách, kde tyto služby obviněný zajišťuje, tj. za služby, jež jsou službami stejného druhu, jako jsou služby poptané v rámci šetřených veřejných zakázek (viz platby uvedené v tabulce úhrad). Pro úplnost Úřad dodává, že vycházel z údajů o výši úhrad poskytnutých obviněným, kde byly uvedeny mj. částky za služby bez DPH, přičemž Úřad ani neměl žádné indicie o tom, že by zadavatelem poskytnuté údaje o úhradách nebyly kompletní.

Úřad tak za účelem zjištění předpokládané hodnoty šetřených veřejných zakázek v případě veřejné zakázky č. 1 sečetl všechny částky bez DPH, které obviněný identifikoval, že uhradil za úklidové služby na svých pobočkách za 12 měsíců předcházejících datu zadání veřejné zakázky č. 1, konkrétně tedy v období od 26. 9. 2022 do 25. 9. 2023 (viz příslušné platby uvedené v tabulce úhrad). Uvedeným výpočtem Úřad zjistil, že takto vypočtená předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1 činí celkem 2 227 376,65 Kč bez DPH.

Úřad následně zohlednil možné změny v množství a cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců po zadání veřejné zakázky č. 1 podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

Úřad následovně provedl posouzení, zda existují další změny, na jejichž základě má dojít k úpravě výše úhrad za 12 měsíců předcházejících zadání veřejné zakázky č. 1. Úřad shledal, že za očekávatelné změny lze považovat ty změny v cenách a množství, které vyplývají jak ze samotné smlouvy na veřejnou zakázku č. 1, tak z ostatních smluv pro jednotlivé pobočky

Zároveň Úřad v intencích závazného právního názoru předsedy Úřadu uvedeného v rozhodnutí o rozkladu posoudil, zda ve vztahu k veřejné zakázce č. 1 existovaly další změny v množství či cenách v rámci následujících 12 měsíců po zadání veřejné zakázky č. 1, a zda obviněný mohl tyto změny v době zadání veřejné zakázky č. 1 předvídat. Úřad v této souvislosti zjistil, že zadavatel v období 12 měsíců po zadání veřejné zakázky č. 1 uzavřel nové smlouvy na úklidové služby pro pobočky Čáslav (dne 7. 2. 2024 s navýšenou celkovou cenou oproti dříve uzavřené smlouvě z 148 420 Kč bez DPH na 163 400 Kč bez DPH), Kačina (dne

Po započtení předvídatelných změn v množství a cenách Úřad v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem zjistil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 ve výši 2 339 075,48 Kč bez DPH.

Za účelem zjištění předpokládané hodnoty veřejné zakázky č. 2 Úřad rovněž sečetl všechny částky bez DPH, které obviněný identifikoval, že uhradil za úklidové služby na svých pobočkách za 12 měsíců předcházejících datu zadání veřejné zakázky č. 2, konkrétně tedy v období od 17. 1. 2023 do 16. 1. 2024 (viz příslušné platby uvedené v tabulce úhrad). Uvedeným výpočtem Úřad zjistil, že takto vypočtený součet úhrad činí celkem 2 179 302,20 Kč bez DPH.

Úřad následně zohlednil možné změny v množství a cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona, tj. takové, které byly ve vztahu ke všem pobočkám obviněného zjevné již v momentě zadání veřejné zakázky č. 2. Úřad pro jednotlivé pobočky identifikoval cenový růst (resp. i růst způsobený prostřednictvím změny v množství) předvídatelný na základě smluv uzavřených k okamžiku zadání veřejné zakázky č. 2. Konkrétně tedy Úřad promítl do výpočtu předpokládané hodnoty následující změny pro: - pobočku Ostrava byla uzavřena dne 16. 12. 2023 smlouva v jejímž důsledku byla navýšena měsíční částka za poskytování služeb z 41 163,32 Kč bez DPH na 45 602,34 Kč bez DPH.

Zároveň Úřad v intencích závazného právního názoru předsedy Úřadu uvedeného v rozhodnutí o rozkladu posoudil, zda ve vztahu k veřejné zakázce č. 2 existovaly další změny v množství či cenách v rámci následujících 12 měsíců po zadání veřejné zakázky č. 2, a zda obviněný mohl tyto změny v době zadání veřejné zakázky č. 2 předvídat. Úřad v této souvislosti zjistil, že zadavatel v období 12 měsíců po zadání veřejné zakázky č. 2 uzavřel nové smlouvy na úklidové služby pro pobočky Čáslav (dne 7. 2. 2024 s navýšenou celkovou cenou oproti dříve uzavřené smlouvě z 148 420 Kč bez DPH na 163 400 Kč bez DPH), Kačina (dne

Po započtení předvídatelných změn v množství a cenách Úřad v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona výpočtem zjistil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 2 ve výši 2 239 832,40 Kč bez DPH.

Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že veřejná zakázka č. 1 i veřejná zakázka č. 2 jsou veřejnými zakázkami malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, když předpokládaná hodnota ani jedné z těchto zakázek nepřekročila limitní částku 3 000 000 Kč bez DPH. Úřad uzavírá, že zadáním šetřených veřejných zakázek nemohlo dojít ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť dle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení.

Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 zákona.