ÚOHS S0205/2019/VZ-22430/2019/512/ŠMr – Modernizace EOC v MHD v Pardubicích II

Zadavatel – Dopravní podnik města Pardubic a.s., IČO 63217066, se sídlem Teplého 2141, 532 20 Pardubice - Zelené Předměstí, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 28. 5. 2019 JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 11294, se sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Modernizace EOC v MHD v Pardubicích II“, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 9. 11. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 12. 11. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-039576, ve znění opravy ze dne 12. 12. 2018 a ze dne 14. 12. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 9. 11. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 13. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 218-500327, ve znění opravy ze dne 12. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 243-556883 a ze dne 14. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 243-556888 (dále jen „veřejná zakázka“).

Podle bodu 5. „Modernizace EOC v systému MHD v Pardubicích II. zadávací dokumentace k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek konsolidované znění se zapracováním změn a doplnění provedených změnou č. 1 a změnou č. 2 zadávací dokumentace“ (dále jen „zadávací dokumentace“) se jedná o sektorovou veřejnou zakázku na dodávky. Kromě dodávek jakožto hlavního předmětu veřejné zakázky zahrnuje veřejná zakázka též služby.

Předmětem plnění veřejné zakázky podle bodu 6. zadávací dokumentace je: „a) dodávka, montáž a zprovoznění odbavovacího systému pro odbavení cestujících v trolejbusech a autobusech městské hromadné dopravy provozované zadavatelem v Pardubicích a okolních obcích, a to včetně dodávky potřebného software, tato část zakázky je podrobně vymezena přílohou č. 1 – technickou specifikací (včetně jejích příloh A – N) a přílohou č. 2 – vzorem smlouvy o dílo; b) poskytování servisních a dalších služeb nad rámec záruky po dobu deseti let, a to v rozsahu vymezeném přílohou č. 3 – vzorem servisní smlouvy.“

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 4. zadávací dokumentace činí 36 000 000,- Kč bez DPH.

V bodu 18. zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 18. 12. 2018 do 11:00 hodin. V bodu 19. zadávací dokumentace stanovil zadavatel lhůtu pro otevírání obálek, a to na 18. 12. 2018 v 11:10 hodin.

Zadavatel na svém profilu zadavatele dne 12. 12. 2018 uveřejnil „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“, neboť obdržel celkem pět žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel dne 12. 12. 2018 dále uveřejnil na profilu zadavatele „Změnu zadávací dokumentace č. 1“, podle níž se lhůta pro podání nabídek prodlužuje tak, že nově končí dne 8. 1. 2019 a datum otevírání nabídek se posouvá také na 8. 1. 2019.

Následně zadavatel dne 14. 12. 2018 na svém profilu uveřejnil „Změnu zadávací dokumentace č. 2“, kterou se mj. prodlužuje lhůta pro podání nabídek do „15. ledna 2018“[1] a posouvá datum otevírání nabídek na „15. ledna 2018“1. Podle bodu 18. a 19. „Konsolidovaného znění zadávací dokumentace se zpracováním změn č. 1 a 2“ uveřejněném dne 14. 12. 2018 na profilu zadavatele zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek na 15. 1. 2019, 11:00 hodin a datum pro otevírání nabídek na 15. 1. 2019 v 11:10 hodin.

Zadavatel na svém profilu dne 7. 1. 2019 uveřejnil „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“, neboť dne 3. 1. 2019 obdržel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Téhož dne uveřejnil na profilu zadavatele související „Změnu zadávací dokumentace č. 3“, ve které uvádí, že s ohledem na větší přehlednost zadávací dokumentace po provedení změn obsažených v tomto dokumentu vydává konsolidované znění přílohy č. 1 zadávací dokumentace – technické specifikace (bez příloh).

Jako nejvýhodnější nabídka byla hodnocena zadavatelem nabídka BUSE s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 403/9, 678 01 Blansko (dále jen „vybraný dodavatel“). Zadavatel vyrozuměl účastníky zadávacího řízení o provedeném výběru prostřednictvím „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 10. 4. 2019 (dále jen „oznámení o výběru“).

Jak vyplývá z dokladu o doručení „Námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a námitky proti úkonu zadavatele“ ze dne 25. 4. 2019 (dále jen „Námitky“), byly tyto do datové schránky zadavatele podány dne 25. 4. 2019 navrhovatelem – EMTEST, a. s., IČO 36427101, se sídlem Bánovská cesta 7, 010 01 Žilina, Slovenská republika a EM TEST ČR spol. s r. o., IČO 62362771, se sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín, kteří dne 17. 12. 2018 uzavřeli smlouvu za účelem společné účasti dodavatelů v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Modernizace EOC v MHD v Pardubicích II“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 16. 5. 2019 Strelička & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 29316006, se sídlem Veselá 163/12, 602 00 Brno-střed (dále jen „navrhovatel“).

Námitky zadavatel „Rozhodnutím o námitkách“ ze dne 10. 5. 2019 (dále jen „Rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje téhož dne, odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepožadoval vyřízení svých Námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 20. 5. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) „Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 20. 5. 2019 (dále jen „Návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis Návrhu taktéž dne 20. 5. 2019.

Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také „MNNC“) vybraného dodavatele zadavatelem a proti Rozhodnutí o námitkách.

V úvodu svého Návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem, když nesprávně posoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska splnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci a dále když neposoudil nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a když vybraného dodavatele nevyloučil ze zadávacího řízení a naopak rozhodl o výběru jeho nabídky. Navrhovatel dále nesouhlasí s postupem zadavatele při vyřizování jím podaných Námitek a ani se závěry zadavatele uvedenými v Rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel se v plné míře nevypořádal s jeho argumentací uvedenou v Námitkách, neboť se dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem v Námitkách uvedeným. Navrhovatel označuje postup zadavatele v zadávacím řízení za rozporný se zákonem a zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona.

Ve druhé části svého Návrhu navrhovatel brojí proti dle jeho názoru nezákonnému posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel tvrdí, že nabídková cena vybraného dodavatele a z ní vypočítané náklady životního cyklu (dále jen „NŽC“) jsou v jednotlivých částech excesivně nízké a je prakticky vyloučeno, aby za tyto náklady mohl být předmět veřejné zakázky realizován. Ze znění „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 27. 3. 2019 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) navrhovatel dále dovozuje, že se zadavatel vůbec nezaměřil na řádné posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska splnění všech požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci.

Proti nezákonnému posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele navrhovatel brojí i ve vztahu k nacenění vybraných položek v „Příloze č. 6 – Výkaz výměr Modernizace EOC v systému MHD v Pardubicích II“ zadávací dokumentace (dále jen „výkaz výměr“) vybraným dodavatelem. Navrhovatel s odvoláním na § 48 odst. 8 zákona brojí proti nevyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoli je dle jeho názoru zřejmé, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky, když: položku 6.11 výkazu výměr „Dovývoj SW pro všechny dodávané SW aplikace včetně zpracování dokumentace“ (dále jen „položka 6.11 výkazu výměr“) vybraný dodavatel nacenil 0,00 Kč, což podle navrhovatele v kontextu zadávacích podmínek zadavatele znamená, že technické řešení nabízené vybraným dodavatelem „dovývoj“ neobsahuje, a to i přesto, jak tvrdí navrhovatel, že „řešení nabízené vybraným dodavatelem (resp. řešení jeho poddodavatele) zjevně nedisponuje všemi zadavatelem požadovanými funkcionalitami a bude nutný jeho dovývoj“. Navrhovatel dále namítá, že nacenění položky 6.11 výkazu výměr jako „součást dodávaných aplikací“ nic nemění na skutečnosti, že vybraný dodavatel zjevně nesplnil požadavky zadavatele na zpracování nabídkové ceny podle výkazu výměr; u položky 4.1 výkazu výměr „Backoffice odbavovacího systému (EOC) – aplikace včetně všech SW podsystémů“ (dále jen „položka 4.1 výkazu výměr“), položky 4.3 výkazu výměr „Aplikace dispečerského řízení“ (dále jen „položka 4.3 výkazu výměr“), položky 4.4 výkazu výměr „Aplikace pro přepraví kontrolu“ (dále jen „položka 4.4 výkazu výměr“) a položky 4.5 výkazu výměr „Aplikace pro E-shop“ (dále jen „položka 4.5 výkazu výměr“) navrhovatel zpochybňuje ceny s ohledem na odůvodnění nulové položky 6.11 výkazu výměr vybraným dodavatelem. Navrhovatel své tvrzení o „nulových cenách“ opírá o informace uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek, ze které s ohledem na zdůvodnění způsobu stanovení MNNC vybraným dodavatelem dovozuje, že v nabídce vybraného dodavatele cena uvedená u položek 4.1 a 4.5 výkazu výměr je tvořena cenou za „dovývoj“ a projektové řízení a cena uvedená u položek 4.3 a 4.4 výkazu výměr je tvořena cenou za „dovývoj“; položka 6.10 výkazu výměr „Projektové vedení“ (dále jen „položka 6.10 výkazu výměr“) je dle navrhovatele zjevně nereálná a vzbuzuje důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky. Navrhovatel ze zprávy o hodnocení nabídek dovozuje, že objasnění nabídky vybraným dodavatelem je účelové, když není zřejmé, jak vybraný dodavatel zakalkuloval částku 101 687,50 Kč na projektové vedení. Dále navrhovatel namítá rozpor v počtu kalkulovaných hodin na projektové vedení uvedeném ve zprávě o hodnocení nabídek a vybraným dodavatelem.

Druhou část Návrhu navrhovatel uzavírá s tím, že zadavatel postupoval „opakovaně v rozporu s § 113 Zákona, když neposoudil výši nabídkové ceny Vybraného dodavatele ve vztahu k předmětu Veřejné zakázky, ačkoliv je evidentní, že nabídková cena Vybraného dodavatele je zcela nereálnou cenou, za níž objektivně není možné realizovat předmět Veřejné zakázky za podmínek stanovených Zadavatelem bez nutnosti jejího dalšího navyšování.“

Ve třetí části Návrhu navrhovatel brojí proti dle jeho názoru nezákonnému posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele. Navrhovatel zejména namítá, že vybraný dodavatel údajně neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace stanoveného zadavatelem podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona a neodstranil zjevné pochybnosti související s prokázáním bodu 7.4.2. zadávací dokumentace. Navrhovatel nejprve namítá, že vybraný dodavatel dle něj není dodavatelem elektronických odbavovacích systémů ani systémovým integrátorem působícím v tomto oboru, přičemž toto své tvrzení opírá o informace uvedené na www stránkách vybraného dodavatele. Navrhovatel následně zpochybňuje prokázání odborné způsobilosti osob podílejících se na realizaci veřejné zakázky (vedoucí realizačního týmu, zástupce vedoucího realizačního týmu a specialista na software), když podle jeho názoru „(p)odíl na vedení zakázky, jejímž předmětem byla subdodávka zařízení výrobci autobusů, však nelze kvalifikovat jako podíl na vedení či realizaci projektu, jak požaduje zadavatel.Navíc předmětem uvedené dodávky nebyly ani dodávky ani služby v oblasti EOC ve veřejné osobní dopravě, které vyžadoval zadavatel v rámci definovaných požadavků na prokázání kvalifikačního kritéria odborné způsobilosti osob podílejících se na realizaci veřejné zakázky.“ Předmětnou část Návrhu navrhovatel uzavírá s tím, že trvá na tom, že postup zadavatele je v rozporu s § 48 odst. 1, 2, 4 a 8 zákona, neboť zadavatel nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, ačkoliv vybraný dodavatel dle jeho názoru neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace, resp. neodstranil zcela zjevné pochybnosti související s prokázáním technického kvalifikačního kritéria podle bodu 7.4.2. zadávací dokumentace.

V závěru části III. Návrhu navrhovatel navrhuje, s ohledemna údajnou absenci jakýchkoliv podkladů pro závěr zadavatele o „reálnosti“ nabídky a nabídkové ceny vybraného dodavatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, provedení důkazu listinou, a to znaleckým posudkem podle § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).Cílem provedení tohoto důkazu podle navrhovatele by mělo být prokázání závěru, že (i) nabídka vybraného dodavatele v parametrech specifikovaných navrhovatelem v tomto návrhu (ne)odpovídá požadavkům na technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky, (ii) nabídková cena vybraného dodavatele (ne)zohledňuje předmět plnění veřejné zakázky v celém jeho rozsahu a je zcela (ne)reálná a že (iii) postup zadavatele v zadávacím řízení (ne)odpovídá základnímu zákonnému rámci, v němž má být proveden výběr dodavatele v zadávacím řízení na nadlimitní veřejnou zakázku.

Navrhovatel se v rámci Návrhu dále vyjadřuje k některým částem Rozhodnutí o námitkách s tím, že nesouhlasí s postupem zadavatele při vyřizování souvisejících částí Námitek a ani se souvisejícími závěry zadavatele uvedenými v Rozhodnutí o námitkách. Dle navrhovatele se zadavatel v Rozhodnutí o námitkách nevyjádřil ke všem skutečnostem uplatněným navrhovatelem v podaných Námitkách dostatečně podrobně a srozumitelně, příp. vůbec. Navrhovatel v Návrhu konkretizuje, s kterými částmi Rozhodnutí o námitkách nesouhlasí a proti kterým vyjádřením zadavatele v Rozhodnutí o námitkách brojí, když konkrétně uvádí: v části II. Návrhu, že argumentace zadavatele uvedená v části B) čl. I. Rozhodnutí o námitkách nemůže obstát, neboť „jde o ničím nepodložená tvrzení Zadavatele, která však věcně nereagují na námitkovou argumentaci Navrhovatele“; v části II.1 Návrhu, že se zadavatel (i) nevypořádal s námitkou, resp. skutečností, že vybraný dodavatel ve vztahu k položce 6.11 výkazu výměr uvedl hodnotu nula, ačkoliv takový postup byl podle pokynů zadavatele možný pouze v případě, že dodavatel nabízí řešení, pro které nepotřebuje tuto položku vůbec využít a (ii) fakticky nijak nevyjádřil k dílčím námitkám týkajícím se jednotlivých SW aplikací, tj. položek 4.1 až 4.5 výkazu výměr, které navrhovatel formuloval v části I.2 písm. A. až D. Námitek; v části II.2 Návrhu, že se zadavatel nijak nevypořádal se skutečností namítanou navrhovatelem, že plnění spočívající v projektovém vedení nelze objektivně realizovat za částku 24 000,- Kč, přičemž „dokalkulace“ provedená vybraným dodavatelem v rámci jeho vysvětlení fakticky o ničem nevypovídá; v části III. Návrhu, že zadavatel námitku, ve které navrhovatel tvrdí, že „Vybraný dodavatel není dodavatelem elektronických odbavovacích systémů ani systémových integrátorem působícím v oboru EOC“ fakticky nerozporuje a přesto trvá na správnosti svého postupu.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem dle navrhovatele k závažným pochybením v průběhu zadávacího řízení se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele a dalších úkonů zadavatele provedených ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele a MNNC vybraného dodavatele, eventuálně zrušení Rozhodnutí o námitkách z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0205/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 20. 5. 2019, kdy Úřad obdržel Návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis Návrhu dne 20. 5. 2019.

Účastníci řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-14246/2019/512/ŠMr ze dne 22. 5. 2019, ve kterém mj. uvedl, že v souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení v zákonem stanovené lhůtě navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy.

Vyjádření zadavatele k Návrhu včetně části dokumentace o zadávacím řízení Úřad obdržel dne 30. 5. 2019.

Zadavatel se ve svém vyjádření ze dne 30. 5. 2019 předně vyjadřuje k povaze institutu MNNC a uvádí, že se jedná o zákonný institut, který slouží k ochraně zadavatele (tedy nikoli k ochraně ostatních účastníků zadávacího řízení), a to pouze tehdy, pokud se zadavatel rozhodne tohoto institutu využít. Zadavatel následně cituje související ustanovení zákona, komentářovou literaturu a judikaturu, z nichž dovozuje, že institut MNNC „vkládá zadavateli do rukou toliko ochranný nástroj, prostřednictvím kterého může detailně prozkoumat způsob vytvoření nabídkové ceny, která se mu jeví být mimořádně nízká, na základě získaných informací posoudit přijatelnost ekonomického rizika a následně toto riziko přijmout či odmítnout (vyloučením daného účastníka ze zadávacího řízení).“ Zadavatel nesouhlasí s námitkou navrhovatele, že jeho postup byl netransparentní, naopak je toho názoru, že jím formulované žádosti o zdůvodnění MNNC byly konkrétní a náležitě specifikovaly jeho požadavky, přičemž odůvodnění poskytnuté vybraným dodavatelem podrobně uvedl ve zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel se dále ohrazuje proti námitce navrhovatele směřující proti Rozhodnutí o námitkách, když uvádí, že v Rozhodnutí o námitkách odůvodněným způsobem odmítl veškeré jednotlivé námitkové body navrhovatele.

Zadavatel nesouhlasí s rozsáhlou argumentací navrhovatele uvedenou v Návrhu, neboť je toho názoru, že nelze dospět k závěru, že by pochybil, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele pro nedostatečné vysvětlení MNNC. Zadavatel tvrdí, že zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele neobsahuje zřejmé nesrovnalosti a je dostatečně pochopitelné, detailní i koherentní, aby na jeho základě mohl zadavatel posoudit, zda je ekonomické riziko spjaté s uzavřením smlouvy právě s vybraným dodavatelem za dané situace únosné. Zadavatel se dále ve svém vyjádření ze dne 30. 5. 2019 vymezuje proti námitkám navrhovatele, podle kterých by mělo zadavatelovo pochybení spočívat v tom, že nevyloučil vybraného dodavatele, ačkoli podle § 48 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona měl. Navrhovatel se ohrazuje proti vyvozování závěrů o obsahu a kvalitě plnění vybraného dodavatele z toho, jakým způsobem ocenil jednotlivé položky výkazu výměr. Zadavatel svou argumentaci proti části Návrhu směřující proti posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele uzavírá s tím, že mu „může jen stěží reálně hrozit kolaps projektu z důvodu rizika souvisejícího s mimořádně nízkou nabídkovou cenou vybraného dodavatele, když ostatní podané nabídkové ceny se od té vybraného dodavatele liší jen minimálně, v řádech jednotek procent. (…) zadavatel dostál veškerým svým zákonným povinnostem, neboť si vyžádal zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen a tato podrobil detailnímu zkoumání, přičemž své úvahy obsáhle prezentoval ve zprávě o hodnocení nabídek a rovněž v návaznosti na podané námitky v rozhodnutí o námitkách.“

Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 5. 2019 dále zpochybňuje tvrzení navrhovatele, že připustil nulové nacenění položky 6.11 výkazu výměr, přičemž argumentuje, že právě s ohledem na zadávací dokumentaci a na charakter vymezení předmětu veřejné zakázky reagoval zákonným způsobem a odstranil pochybnosti o nesouladu obsahu nabídky a zadávacích podmínek. Zadavatel svou argumentaci opírá o § 46 odst. 3 zákona a současně uvádí, že mohl „požadovat úpravu položkového rozpočtu v tom smyslu, že by vybraný dodavatel ex post vyčlenil z položek pro dodávku softwaru cenu pro položku dovývoje, čímž by formálně vyhověl zadávacím podmínkám (a námitkám navrhovatele), nicméně žádným způsobem by neovlivnil svou nabídkovou cenu ani výsledek zadávacího řízení.“

V další části svého vyjádření ze dne 30. 5. 2019 se zadavatel ohrazuje proti části Návrhu, v níž navrhovatel dovozuje, že si vybraný dodavatel v položkách 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr nekalkuluje žádnou odměnu. Zadavatel tvrdí, že „(t)akové hodnocení je zkratkovité, vůbec nic nevypovídá o povaze nabídkové ceny jako mimořádně nízké a nepředstavuje ani argumentaci směřující k závěru, že je nabídka vybraného dodavatele z nějakého důvodu v rozporu se zadávacími podmínkami.“ Zadavatel k tomu uvádí, že všechny navrhovatelem zmíněné položky byly vybraným dodavatelem oceněny a způsob stanovení jednotlivých cen byl na vyžádání zadavatele vybraným dodavatelem odůvodněn. Zadavatel v této souvislosti připomíná, že „předmět veřejné zakázky je plně definován smlouvou a jejími přílohami, kterémužto vymezení odporuje, aby některou část plnění vybraný dodavatel následně neposkytoval nebo ji poskytoval v rozporu se zadávacími podmínkami.“

Zadavatel námitku navrhovatele týkající se možného nezákonného posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele uzavírá s tím, že v průběhu zadávacího řízení podrobně prozkoumal zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele a shledal ho z přezkoumatelných důvodů dostatečně konzistentním, aby bylo adekvátním podkladem pro posouzení ekonomického rizika spojeného s výběrem nabídky s MNNC. Zadavatel tedy dospěl k závěru, že ekonomické riziko je naprosto únosné a kolaps projektu nehrozí. Zadavatel dále uvádí, že námitky stran rozporu dokumentů a údajů předložených vybraným dodavatelem a zadávacích podmínek (především v Rozhodnutí o námitkách) podrobně a srozumitelně vypořádal a odmítl. Zadavatel je tudíž toho názoru, že postupoval v rámci celého zadávacího řízení v souladu se zákonem a žádný relevantní aspekt předložených dokumentů neopominul.

Ve vztahu k možnému nezákonnému posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele se zadavatel plně odkazuje na Rozhodnutí o námitkách a uvádí: „Jestliže pak v rámci své argumentace navrhovatel též tvrdí, že u členů realizačního týmu nebyla prokázána jejich kvalifikace, neboť nebylo prokázáno, že by se podíleli na požadovaném typu zakázek, pak se jedná o tvrzení neodpovídající předloženým dokladům a zjištěním učiněným zadavatelem, neboť z vybraným dodavatelem předložených dokladů (tak jak to zadavatel uvedl i ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení a rozhodnutí o námitkách) naopak vyplývá, že se tito podíleli na zakázce, v rámci které byly vybraným dodavatelem poskytovány dodávky dle vymezení kvalifikačních požadavků, byť některé části plnění byly dodány s využitím poddodavatelů.“

Vyjádření ze dne 30. 5. 2019 zadavatel uzavírá konstatováním, že se v žádném případě neztotožňuje s obsahem podaného Návrhu a striktně odmítá, že by snad porušil zákon a zásady zadávání veřejných zakázek. Zadavatel je naopak přesvědčen, že v rámci celého zadávacího řízení postupoval s uvážením a co nejtransparentněji, veškeré dokumenty zadávacího řízení zpracoval strukturovaně a s použitím přezkoumatelné argumentace a stejně tak veškeré námitky navrhovatele vypořádal, a to rozsáhle a v souladu s právní úpravou.

Usnesením č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-16168/2019/512/ŠMr ze dne 10. 6. 2019 byla zadavateli stanovena dodatečná lhůta pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – doručení kompletní originální dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve smyslu § 216 odst. 1 zákona. Předmětné usnesení bylo zadavateli doručeno dne 13. 6. 2019.

Úřad dne 11. 6. 2019 obdržel od vybraného dodavatele „Vyjádření vybraného dodavatele, jakožto účastníka řízení“ ze dne 11. 6. 2019.

Vybraný dodavatel v úvodní části svého vyjádření ze dne 11. 6. 2019 konstatuje, že jím podaná nabídka splňuje veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení,že opakovaně písemně objasnil či doplnil údaje a doklady požadované zadavatelem na základě jeho žádostí a dále,že v souladu s § 113 zákona opakovaně písemně zdůvodnil svou nabídkovou cenu, která byla zadavatelem posouzena jako MNNC. Vybraný dodavatel ve svém vyjádření vyslovuje svůj názor, že zadavatel postupoval v souladu s relevantními ustanoveními zákona, když rozhodl o výběru vybraného dodavatele, neboť jeho nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek a splnila veškeré podmínky účasti stanovené zákonem a zadávací dokumentací.

V souvislosti s tvrzením navrhovatele, že „vypočtené náklady životního cyklu jsou v jednotlivých částech excesivně nízké“ vybraný dodavatel uvádí, že ve své nabídce nabídl stejné položkové ceny v rámci NŽC jako navrhovatel, přičemž rozdílná byla pouze položka „cena za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního OS (CD)“, která je nižší o částku ve výši 654 016,- Kč bez DPH.

Vybraný dodavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele: „zadavatel nesprávně dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká (…)“. Vybraný dodavatel namítá, že navrhovatel zřejmě nepochopil institut MNNC, neboť „z postupu komise jednoznačně vyplývá, že komise posoudila nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou, přičemž na základě této skutečnosti vyzvala, a to opakovaně, vybraného dodavatele k jejímu zdůvodnění. Skutečnost, že komise následně vzala zdůvodnění vybraného dodavatele jako dostačující a v souladu se zákonem, neznamená, že by se z pohledu zadavatele, resp. komise, již nejednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“

Vybraný dodavatel ve vyjádření ze dne 11. 6. 2019 dále konstatuje, že jednal plně v souladu s § 113 odst. 5 zákona, když potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona a objektivními příčinami zdůvodnil způsob stanovení jeho nabídkové ceny, pročež nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že objasnění MNNC vybraného dodavatele nebylo v intencích § 113 odst. 5 zákona.

V další části vyjádření ze dne 11. 6. 2019 se vybraný dodavatel vyjadřuje ke spolupráci se svým poddodavatelem – společnost TELMAX s.r.o., IČO 27481166, se sídlem Na Stráni 8511, 566 01 Velké Mýto – Choceňské Předměstí.

Vybraný dodavatel k námitce navrhovatele týkající se možného nezákonného posouzení nabídkové ceny vybraným dodavatelem uvádí, že v souladu se zadávací dokumentací nacenil výkaz výměr, kdy „některé položky byly naceněny částkou »0«, neboť jejich cena je již dle zažité obchodní praxe, obchodní strategie a zachování obchodního tajemství zahrnuta v ceně jiné položky. Zadávací podmínky tento způsob nacenění umožňovaly, a proto vybraný dodavatel této možnosti v souladu se zadávacími podmínkami využil.“

Vybraný dodavatel se ve svém vyjádření odvolává na rozhodovací praxi Úřadu, z níž dovozuje, že i za situace, kdyby nedošlo z jeho strany k řádnému zdůvodnění nabídkové ceny (což však dle jeho názoru není tento případ), nemohl by se zadavatel při výběru vybraného dodavatele dopustit porušení zákona, jak se snaží navodit navrhovatel, neboť vybraný dodavatel v souladu s § 113 odst. 5 zákona potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, na které je vázána povinnost zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona vyloučit takového účastníka zadávacího řízení.

Vyjádření ze dne 11. 6. 2019 vybraný dodavatel uzavírá návrhem, aby Úřad Návrh navrhovatele v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítnul.

Dne 18. 6. 2019 zadavatel doručil Úřadu zbylou část originální dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Usnesením č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-17860/2019/512/ŠMr ze dne 26. 6. 2019 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 28. 6. 2019 Úřad umožnil na základě písemné žádosti ze dne 26. 6. 2019 navrhovateli nahlédnout do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-18209/2019/512/ŠMr ze dne 1. 7. 2019 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-18262/2019/512/ŠMr ze dne 1. 7. 2019 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Dne 2. 7. 2019 obdržel Úřad žádost navrhovatele o prodloužení lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-18262/2019/512/ŠMr ze dne 1. 7. 2019, ve které se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Úřad přistoupil k prodloužení lhůty, a to s ohledem na důvody uvedené v žádosti navrhovatele, usnesením č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-18535/2019/512/ŠMr ze dne 4. 7. 2019 a účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí stanovil na 14 dnů ode dne doručení usnesení č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-18262/2019/512/ŠMr ze dne 1. 7. 2019.

Dne 10. 7. 2019 Úřad umožnil na základě písemné žádosti ze dne 4. 7. 2019 vybranému dodavateli nahlédnout do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

Úřad dne 16. 7. 2019 obdržel od navrhovatele „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“ ze dne 16. 7. 2019 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019“).

Navrhovatel se předně v části I. a II. vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 vyjadřuje k samotným podkladům rozhodnutí a skutečnostem vyplývajícím ze správního spisu S0205/2019/VZ, když konstatuje, že zadavatel ve správním řízení postupoval v rozporu s § 252 odst. 1 zákona, neboť Úřadu nedoručil kompletní dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě do 10 dnů od doručení Návrhu na zahájení správního řízení. Z obsahu předmětného správního spisu, konkrétně záznamu Úřadu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení ze dne 19. 6. 2019, č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-17226/2019/512/ŠMr, navrhovatel dovozuje, že zadavatel tak neučinil ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené mu Úřadem ve smyslu § 263 odst. 4 zákona. Z právě uvedeného navrhovatel dovozuje, že se zadavatel dopustil přestupku tím, že ve smyslu § 268 odst. 1 písm. e) zákona nesplnil svou povinnost podle § 252 odst. 1 zákona, „přičemž tím jsou zároveň splněny podmínky pro uložení nápravného opatření Zadavateli dle § 263 odst. 4 Zákona spočívajícího ve zrušení přezkoumávaného úkonu“. V této souvislosti v části B.6 a C. vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 navrhovatel dále podotýká, že „Objasnění a doplnění podkladů od společnosti BUSE s.r.o. na základě zaslané Žádost o objasnění a doplnění předložených údajů a dokladů“ ze dne 5. 4. 2019 (dále jen „vysvětlení vybraného dodavatele ze dne 5. 4. 2019“) a „Vysvětlení společnosti BUSE s.r.o. na základě zaslané Žádosti o objasnění a doplnění údajů a dokladů“ ze dne 8. 2. 2019 (dále jen „vysvětlení vybraného dodavatele ze dne 8. 2. 2019“) jsou ve správním spisu dle něj založeny bez dalšího jako kopie listinného dokumentu, a to bez průkazu o tom, kdy a jakým způsobem byly tyto dokumenty vybraného dodavatele zadavateli doručeny, když dle navrhovatele tyto dokumenty nebyly doručovány prostřednictvím elektronického nástroje. Dle navrhovatele také tato skutečnost nasvědčuje tomu, že kompletní dokumentace o zadávacím řízení v „originálním (či autorizovaně konvertovaném)“ vyhotovení dosud nebyla Úřadu zadavatelem předložena, neboť zmíněné průkazy doručení ve správním spise zcela chybí.

V části B. vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 reaguje navrhovatel na jednotlivá tvrzení zadavatele uvedená ve vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019, přičemž navrhovatel je toho názoru, že zadavatel ve svém vyjádření nepředkládá argumentaci, která by zpochybňovala tvrzení navrhovatele uvedená v Návrhu.

Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele týkající se povahy institutu MNNC uvedenou v části I. vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019 a je i nadále přesvědčen, že nedostatečným prověřením MNNC mohlo být zadávací řízení zatíženo netransparentností. Navrhovatel k tomu uvádí, že smyslem institutu MNNC je ochrana zadavatele, kterou je dle navrhovatele nutné interpretovat jako možnost, resp. fakticky povinnost, zadavatele eliminovat riziko neschopnosti dodavatele řádně a včas plnit veřejnou zakázku, neboť jedině tak je možné zachovat požadavek na hospodárnost, efektivnost a účelnost nakládání s veřejnými prostředky.

Navrhovatel dále nesouhlasí s argumentací zadavatele týkající se „práva, nikoliv povinnosti“ vyloučit z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele pro nedostatečné vysvětlení MNNC, kterou zadavatel uvedl v části II. vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019. Navrhovatel je i nadále přesvědčen, že zadavatel nesprávně posoudil nabídkovou cenu vybraného dodavatele, a to v kontextu posouzení způsobu zpracování nabídkové ceny ze strany vybraného dodavatele, když v daném případě MNNC zjevně svědčí o nesplnění požadavků zadavatele na zpracování nabídkové ceny, pročež navrhovatel naopak hovoří o povinnosti, nikoli právu, zadavatele vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

K argumentaci zadavatele uvedené v části III. vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019, tj. absenci prvku mimořádnosti na daném trhu, navrhovatel uvádí, že stále trvá na své argumentaci uvedené v Návrhu k otázce nepřiměřenosti nabídkové ceny vybraného dodavatele, neboť je toho názoru, že zadavatel nepředkládá žádné relevantní skutečnosti, jimiž by argumentaci navrhovatele zpochybnil.

K části IV. vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019 týkající se nulové položky 6.11 výkazu výměr navrhovatel ve vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 odkazuje na svou argumentaci uvedenou v Návrhu a je i nadále přesvědčen, že uvedení nulové ceny u položky 6.11. výkazu výměr „jednoduše a prostě neodpovídá zadávacím podmínkám“.

Obdobě pak navrhovatel trvá na své argumentaci uvedené v Návrhu k položkám „nutně“ nulovým, k nimž se zadavatel vyjádřil v části V. vyjádření ze dne 30. 5. 2019. Navrhovatel k tomu uvádí, že zadavatel rezignoval v rámci posouzení nabídky vybraného dodavatele na vlastní požadavky uvedené v zadávací dokumentaci.

V části B.6 vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 navrhovatel uvádí, že nesouhlasí se zadavatelem, který ospravedlňuje svůj postup vůči nabídce vybraného dodavatele s tím, že využil „možnosti nápravy nedostatků“, neboť dle navrhovatele toto z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá.

Navrhovatel stále trvá i na své argumentaci uvedené v Návrhu k otázce prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele, když dle jeho názoru argumentace zadavatele uvedená v části VII. vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019 nepřináší nic zásadně nového oproti argumentaci uvedené v Rozhodnutí o námitkách.

V části C. vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 reaguje navrhovatel na tvrzení vybraného dodavatele uvedená ve vyjádření vybraného dodavatele ze dne 11. 6. 2019, přičemž navrhovatel plně odkazuje na svoji argumentaci uvedenou v Návrhu a nad její rámec uvádí následující.

Navrhovatel se předně ohrazuje proti dle něj nekorektnímu tvrzení vybraného dodavatele, že je věčným stěžovatelem ve veřejných zakázkách se stejným nebo obdobným předmětem plnění.

Navrhovatel nesouhlasí s argumentací vybraného dodavatele, kterou odůvodňuje nacenění nulové položky 6.11 výkazu výměr, když tvrdí, že tato argumentace je lichá a svědčí právě o opaku. Navrhovatel je stále toho názoru, že vybraný dodavatel zadávací podmínky nesplnil, neboť zadavatel umožnil uvést hodnotu nula pouze u položek, které dodavatel nepotřebuje využít, resp. u položek, které technické řešení příslušného dodavatele neobsahuje. Nad rámec Návrhu pak navrhovatel doplňuje argumentaci směrem k dalším nulovým položkám 6.7, 6.8 a 6.9 výkazu výměr vybraného dodavatele, přičemž podotýká, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek neuvedl, že požadoval po vybraném dodavateli vysvětlení a objasnění údajů týkajících se také těchto nulových položek jeho výkazu výměr.

Navrhovatel v závěru vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 uvádí, že „(z)adavatel svým postupem při posuzování nabídky vybraného dodavatele odlišně od dalších dodavatelů zcela deformoval zadávací podmínky, v nichž jednoznačně stanovil jednak hranice mimořádně nízké nabídkové ceny u jednotlivých hodnocených cenových položek nabídek a v nichž také určil pravidla pro uvedení nulových cen do jednotlivých položek výkazu výměr.“ Dále navrhovatel trvá na tom, že zadavatel zcela zásadním způsobem porušil řadu povinností stanovených zákonem a že „nenaplnil ve svém postupu především při posuzování zjevně nepřiměřené a mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a zjevného rozporu obsahu jeho nabídky s požadavky zadavatele definovanými v zadávací dokumentaci zejména zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona.“ Tento postup přitom má podle navrhovatele podstatný vliv na výběr dodavatele, jelikož byla vybrána nabídka dodavatele, který měl být z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.

Vybraný dodavatel se ve stanovené lhůtě, tj. do 17. 7. 2019, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 19. 7. 2019 Úřad umožnil na základě písemné žádosti ze dne 12. 7. 2019 zadavateli nahlédnout do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

Úřad dne 24. 7. 2019 obdržel od zadavatele „Vyjádření k podkladům rozhodnutí ve smyslu ust. § 261 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“)“ ze dne 24. 7. 2019 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 24. 7. 2019“).

Zadavatel předně v bodu 1.1. vyjádření zadavatele ze dne 24. 7. 2019 odmítá tvrzení navrhovatele uvedené v části I. a II. vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 týkající se nedoručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu, když uvádí, že Úřadu ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona doručil „dokumentaci, která byla kruciální pro posouzení vznesených námitek navrhovatele a následně na výzvu Úřadu též veškerou ostatní dokumentaci (včetně listinných originálů dokladů, které byly coby součást dokumentace o zadávacím řízení doručeny v podobě elektronického snímku již v zákonné lhůtě dle ust. § 252 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek).“ Zadavatel dále uvádí, že veškerá podání, která vybraný dodavatel v zadávacím řízení učinil, byla „provedena prostřednictvím elektronického nástroje. Tento údaj ostatně vyplývá i z výpisů o jednotlivých úkonech činěných prostřednictvím elektronického nástroje, který zadavatel Úřadu předložil.Tato podání vybraného dodavatele předložil zadavatel Úřadu v původní elektronické podobě, v níž je vybraný dodavatel prostřednictvím elektronického nástroje zadavateli podal. Je zřejmé, že se jedná o snímky listinných dokumentů, zadavateli však byly podány v této podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pročež je třeba tyto podkládat za originály dokladů, které tvoří dokumentaci o zadávacím řízení.“

V bodu 1.2. vyjádření zadavatele ze dne 24. 7. 2019 zadavatel nesouhlasí s argumentací navrhovatele týkající se povahy institutu MNNC, kterou uvádí navrhovatel v části B.1 vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019, a odkazuje na svou argumentaci uvedenou ve vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019. Zadavatel je přesvědčen, že „dodržel veškeré své povinnosti pro něj ze zákona o zadávání veřejných zakázek plynoucí a v žádném případě nerezignoval na objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny, jak tvrdí navrhovatel“. Dle zadavatele navrhovatel překrucuje povahu a funkci institutu MNNC, která „nemá sloužit k ochraně dodavatelů před konkurenčními nabídkami, ale k ochraně zadavatele před nabídkami obsahujícími reálně nesplnitelné podmínky.“

Zadavatel se dále vyjadřuje ke tvrzením navrhovatele uvedeným v části B.2 vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 týkající se práva, nikoliv povinnosti, vyloučit z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele pro nedostatečné vysvětlení MNNC. Zadavatel odkazuje na svou argumentaci uvedenou ve vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019 a argumentaci navrhovatele v tomto bodě vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 označuje za zmatečnou, pročež je i nadále přesvědčen, že není povinen vyloučit vybraného dodavatele proto, že předložil MNNC, a „nesdílí subjektivní názor navrhovatele, že za nabídkovou cenu předloženou vybraným dodavatelem není reálné předmět veřejné zakázky realizovat“.

Zadavatel se ohrazuje též proti argumentaci navrhovatele uvedené v části B.3 vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019, tj. absenci prvku mimořádnosti na daném trhu, když tvrdí, že navrhovatel „vkládá zadavateli slova do úst, resp. tvrzení zadavatele překrucuje“. Zadavatel uvádí, že je zřejmé, že nabídková cena vybraného dodavatele se podstatně neliší od nabídkové ceny navrhovatele stejně jako od ostatních jím přijatých nabídek, pročež je dle jeho názoru argumentace navrhovatele účelová.

V bodu 1.5. vyjádření zadavatele ze dne 24. 7. 2019 týkající se nulové položky 6.11 výkazu výměr zadavatel uvádí, „ačkoli nabídka vybraného dodavatele mohla po podání vzbuzovat určitou nejistotu, tato byla odstraněna následným postupem zadavatele v zadávacím řízení.“ Zadavatel je toho názoru, že pochybnosti o ocenění položkového rozpočtu vybraný dodavatel svým objasněním rozptýlil, což bylo podrobně rozebráno v uveřejněných dokumentech o zadávacím řízení.

Obdobě pak zadavatel trvá na své argumentaci k položkám „nutně“ nulovým uvedené v Rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019. Zadavatel k tomu uvádí, že nedošlo k porušení zadávacích podmínek a „navrhovatel pouze (znovu) tlačí zadavatele do jemu nepříslušející pozice »kontrolora« každého jednotlivého aspektu spolupráce mezi vybraným dodavatelem a jeho poddodavateli, příp. detailů týkajících politiky cenotvorby vybraného dodavatele.“

K námitce navrhovatele týkající se prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele se zadavatel vyjadřuje v bodu 1.8. vyjádření zadavatele ze dne 24. 7. 2019 s tím, že stále trvá na své argumentaci uvedené v Rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019, když dle něj navrhovatel pouze zopakoval svou „nepříliš srozumitelnou“ argumentaci.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí Návrhu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, pod kterou konkrétní kategorii zadavatelů upravenou v zákoně je třeba zadavatele podřadit, ve vztahu k čemuž uvádí následující skutečnosti.

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona veřejným zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona veřejným zadavatelem je jiná právnická osoba, pokud

byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

Dopravní podnik města Pardubic a.s. je akciovou společností založenou v souladu s právním řádem České republiky na základě zakladatelské listiny ze dne 13. 6. 1995, a to jednorázovým založením bez upsání akcií, jejímž jediným akcionářem je podle výpisu z obchodního rejstříku statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 02 Pardubice-Staré město (dále jen „statutární město Pardubice“), přičemž statutární město Pardubice je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť je územním samosprávným celkem.

Z dikce § 4 odst. 1 písm. e) zákona vyplývá, že do kategorie veřejných zadavatelů se řadí i tzv. jiná právnická osoba, která byla ustanovena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu, a současně je tato jiná právnická osoba v určitém vztahu ke konkrétnímu veřejnému zadavateli, přičemž tento vztah může být založen buď na základě převážného financování této jiné právnické osoby ze strany veřejného zadavatele, případně na tom, že konkrétní veřejný zadavatel může uplatňovat rozhodující vliv v této jiné právnické osobě nebo že volí více než polovinu členů v statutárním nebo kontrolním orgánu této jiné právnické osoby.

Jak bylo uvedeno výše, zadavatel je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je statutární město Pardubice. Z uvedeného důvodu nemůže být proto sporu o tom, že je zde naplněna jedna ze shora popsaných podmínek (§ 4 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona) pro konstatování, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona. Jestliže totiž 100 % akcií drží statutární město Pardubice, které je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pak podmínka výše popsaného „uplatňování rozhodujícího vlivu“ jiného veřejného zadavatele je beze zbytku splněna.

Aby takový subjekt byl zadavatelem ve smyslu dotčeného ustanovení zákona, je dále nezbytné, aby současně splňoval rovněž podmínku uvedenou pod bodem 1. citovaného ustanovení zákona. Podle Článku 3 „Stanov akciové společnosti Dopravní podnik města Pardubic a.s.“ (dále jen „Stanovy“) je předmětem jeho podnikání mj. silniční motorová doprava, a to např. osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, vnitrozemská vodní doprava a provozování dráhy trolejbusové. Je tedy zřejmé, že jednou z nezanedbatelných činností zadavatele je provozování městské hromadné dopravy ve statutárním městě Pardubice, což vyplývá i z internetových stránek zadavatele. Pojem zadavatele podle předmětného ustanovení zákona je třeba chápat ve funkčním smyslu, tzn., že při určení okruhu zadavatelů je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činnosti určitého subjektu. Jelikož zákon dále nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, je pro objasnění smyslu této definice nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále také jen „SDEU“). Níže citovaná judikatura je přitom na posuzovaný případ použitelná i tehdy, jestliže SDEU v konkrétním případě rozhodoval podle dřívější právní úpravy zadávání veřejných zakázek (směrnic), neboť definice zkoumaného pojmu se ve směrnicích nemění.

Ve světle dlouhodobé rozhodovací praxe SDEU jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápany jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát (jako druhá varianta), z důvodů obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv (viz rozsudek ze dne 10. 11. 1998, C–360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, ECR 1998, s. I-06821, body 50. a 51.). Při posuzování, zda-li je či není potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter přítomna, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozsudek ze dne 22. 5. 2003, C–18/2001 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy a další vs. Varkauden Taitotalo Oy, ECR 2003, s. I-05321, bod 48.). Například v případě společnosti Taitotalo, do jejíž činnosti spadalo zabezpečení realizace výstavby kancelářských prostor pro technické a rozvojové centrum, o jehož vytvoření mělo zájem město Varkaus, SDEU konstatoval: „(…) v uvedeném případě však existuje několik rozdílů mezi společnostmi jako je Taitotalo a společnostmi s ručením omezeným vlastněnými soukromými podnikateli, a sice, že i když nesou stejné ekonomické riziko jako ty druhé a může na ně být stejně prohlášen konkurz, regionální nebo místní orgány, ke kterým patří, to zřídka dovolí a raději budou, jestliže je to vhodné, rekapitalizovat takové společnosti tak, aby tyto společnosti mohly pokračovat v zabezpečování potřeb, pro které byly zřízeny, hlavně zlepšování obecných podmínek pro výkon ekonomických činností v příslušné lokalitě.“ Pro úplnost lze konstatovat, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. Uvedený závěr vyplývá mj. z rozsudku SDEU ze dne 15. 1. 1998, C–44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG a další / Strohal Rotationsdruck GesmbH, ECR 1998, s. I-00073.

Ze shora citovaných rozsudků SDEU lze taktéž dovodit, že jako potřeby veřejného zájmu je nutno chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Nejde tedy o potřeby, z nichž by měl užitek pouze konkrétní subjekt. V takovém případě by se jednalo o potřeby ryze soukromého charakteru. Potřeby veřejného zájmu jsou naopak potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nacházejí na území konkrétního územního samosprávného celku (v prostředí České republiky na území obce či kraje), či dokonce na území státu jako takového (tzn. potřeby uspokojované fakticky v zájmu všech občanů České republiky). Jinými slovy řečeno, za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat ty potřeby, na jejichž řádném a pokojném uspokojování má zájem sám stát, a které sám stát taktéž uspokojuje, případně jejich uspokojování svěřuje od něj odvozeným subjektům. Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti (komunity). Typicky mezi ně lze řadit např. potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, dále v oblasti životního prostředí a v neposlední řadě i potřeby týkající se sféry dopravní obslužnosti.

Bude-li Úřad zkoumat zadavatele ve světle kritérií podaných SDEU, dojde k závěru, že účelem jeho založení není běžná podnikatelská činnost, tudíž nelze tuto službu považovat za službu, která by měla průmyslovou nebo obchodní povahu. Lze tak uzavřít, že rovněž podmínka uvedená v § 4 odst. 1 písm. e) bodu 1. zákona, totiž že se jedná o právnickou osobu založenou či zřízenou za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, je splněna. Dopravní podnik města Pardubice a.s. je proto veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona. Předmětem plnění veřejné zakázky dle bodu 6. zadávací dokumentace je „a) dodávka, montáž a zprovoznění odbavovacího systému pro odbavení cestujících v trolejbusech a autobusech městské hromadné dopravy provozované zadavatelem v Pardubicích a okolních obcích, a to včetně dodávky potřebného software, tato část zakázky je podrobně vymezena přílohou č. 1 – technickou specifikací (včetně jejích příloh A – N) a přílohou č. 2 – vzorem smlouvy o dílo; b) poskytování servisních a dalších služeb nad rámec záruky po dobu deseti let, a to v rozsahu vymezeném přílohou č. 3 – vzorem servisní smlouvy.“ Z uvedeného je zřejmé, že se v daném případě jedná o sektorovou veřejnou zakázku, kterou podle § 151 odst. 1 zákona zadává Dopravní podnik města Pardubice a.s. jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona při výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. f) zákona. Nevzniká tedy pochybnost, že by na zadavatele nedopadala zákonná ustanovení, neboť zadavatel v šetřeném případě dle formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení – veřejné služby“ a rovněž dle bodu 5. zadávací dokumentace zahájil otevřené řízení na nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku na dodávky, při jejímž zadávání byl povinen dle § 151 odst. 4 zákona postupovat podle části čtvrté, páté, nebo šesté zákona a použít také části první, druhou, desátou až třináctou zákona, pokud v části sedmé zákona není stanoveno jinak.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

V průběhu zadávacího řízení zadavatel podle § 39 odst. 2 zákona vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil, c) hodnocení nabídek.

Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle § 39 odst. 5 věta první zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek, nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 46 odst. 3 zákona za objasnění se považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).

Podle § 50 zákona všem účastníkům zadávacího řízení zadavatel odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 83 odst. 1 věta první zákona dodavatel může prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).

Zadavatel požádá podle § 113 odst. 4 zákona účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Zadavatel podle § 113 odst. 6 zákona posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených odstavci 4 písm. a), b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 263 odst. 4 zákona nedoručí-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedené v části I. a II. vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad prvně přistupuje k objasnění, zda zadavatel doručil Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení v zákonem stanovené lhůtě. Úřad k namítanému uvádí následující.

Úřad od zadavatele obdržel dne 30. 5. 2019 vyjádření zadavatele k Návrhu včetně části dokumentace o zadávacím řízení. O této skutečnosti byl učiněn „Záznam do spisu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení“ č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-15326/219/512/ŠMr ze dne 3. 6. 2019. Z vyjádření zadavatele ze dne 30. 5. 2019 vyplývá, že zadavatel obdržel stejnopis Návrhu dne 20. 5. 2019. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu Návrhu, tj. dne 21. 5. 2019, tedy začala zadavateli plynout lhůta 10 dnů stanovená v § 252 odst. 1 zákona pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k obdrženému Návrhu Úřadu. Zadavatel měl tedy povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení včetně svého vyjádření k obdržení Návrhu nejpozději dne 30. 5. 2019.

Z dokumentace o zadávacím řízení předložené zadavatelem ke dni 30. 5. 2019 Úřad vyhodnotil, že zadavatel Úřadu nedoručil kompletní originální dokumentaci o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona v zákonem stanovené lhůtě, pročež zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-16168/219/512/ŠMr ze dne 10. 6. 2019 stanovil v návaznosti na § 263 odst. 4 zákona dodatečnou pětidenní lhůtu ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – doložení kompletní originální dokumentace o zadávacím řízení. V citovaném usnesení, které bylo zadavateli doručeno dne 13. 6. 2019, byl zadavatel vyzván k předložení konkrétních Úřadu dosud nepředložených dokumentů, které tvoří dokumentaci o zadávacím řízení. Současně byl zadavatel upozorněn na § 268 odst. 1 písm. e) zákona, podle něhož se dopustí přestupku tím, že mj. nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona.

Úřad dne 18. 6. 2019, tj. ve lhůtě podle § 263 odst. 4 zákona, obdržel od zadavatele „Doplnění dokumentace o zadávacím řízení“ ze dne 18. 6. 2019 a „Zaslání dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě“ ze dne 14. 6. 2019, jejichž součástí byly všechny doposud Úřadu nepředložené dokumenty, které tvoří dokumentaci o zadávacím řízení. O těchto skutečnostech byl učiněn „Záznam do spisu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení“ č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-17052/219/512/ŠMr ze dne 18. 6. 2019 a „Záznam do spisu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení“ č. j. ÚOHS-S0205/2019/VZ-17226/219/512/ŠMr ze dne 19. 6. 2019. Na základě právě uvedeného Úřad uvádí, že zadavatel doručil Úřadu kompletní originální dokumentaci o zadávacím řízení, a to v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 zákona, tj. do 18. 6. 2019, přičemž k jeho tíži nelze přiřknout technické potíže vzniklé následně na straně Úřadu při otevření jednoho ze zadavatelem doručeného souboru. Jelikož zadavatel doručil Úřadu v dodatečné pětidenní lhůtě podle § 263 odst. 4 zákona kompletní originální dokumentaci o zadávacím řízení, nebyla naplněna podmínka pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení, tak jak ukládá § 263 odst. 4 zákona.

S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedené v části I. a II. vyjádření navrhovatele ze dne 16. 7. 2019 (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad dále přistupuje k objasnění, zda zadavatel doručil Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, když jsou ve správním spisu údajně bez dalšího uloženy kopie listinných dokumentů bez autorizované konverze a bez průkazu o tom, kdy a jakým způsobem byly tyto dokumenty vybraného dodavatele zadavateli doručeny. Úřad k namítanému uvádí následující.

Součástí správního spisu jsou výstupy ze systému elektronického nástroje obsahující přehled všech úkonů a veškeré komunikace učiněné při zadávání veřejné zakázky, vč. času provedení těchto úkonů a komunikace a dále, vč. času doručení a odeslání veškerých dokumentů zaslaných prostřednictvím elektronického nástroje. Z těchto výstupů jednoznačně vyplývá, že předmětné navrhovatelem namítané dokumenty byly doručovány prostřednictvím elektronického nástroje, když zadavateli bylo vysvětlení vybraného dodavatele ze dne 8. 2. 2019 odesláno prostřednictvím elektronického nástroje dne 8. 2. 2019 v 9:29 hodin a vysvětlení vybraného dodavatele ze dne 5. 4. 2019 bylo zadavateli odesláno prostřednictvím elektronického nástroje dne 5. 4. 2019 v 7:20 hodin, pročež je vyvráceno tvrzení navrhovatele, že ve správním spisu chybí „průkaz o tom, kdy a jakým způsobem byly tyto dokumenty vybraného dodavatele zadavateli doručeny“. K chybějící autorizované konverzi namítaných dokumentů Úřad akcentuje, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení je upravena v § 211 zákona. Namítané dokumenty, jak již bylo dovozeno výše, byly zadavateli doručeny prostřednictvím elektronického nástroje, přičemž Úřad nemá pochybnosti o originalitě těchto namítaných dokumentů, tj. že tyto nebyly předmětem komunikace prostřednictvím elektronického nástroje, když nadto ani z § 211 zákona nelze vyvodit zákonná povinnost zadavatele požadovat po dodavateli doručení namítaných dokumentů vč. konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, tak jak upozorňuje navrhovatel. Na základě právě uvedeného Úřad konstatuje, že nelze tudíž souhlasit s tvrzením navrhovatele, že zadavatel doposud nedoručil Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, když jsou ve správním spisu údajně bez dalšího uloženy kopie listinných dokumentů bez autorizované konverze a bez průkazu o tom, kdy a jakým způsobem byly tyto dokumenty vybraného dodavatele zadavateli doručeny. Úřad šetřené uzavírá s tím, že nebyla naplněna podmínka uvedená v § 263 odst. 4 zákona pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

S ohledem na výše uvedené Úřad následně přistoupí k věcnému posouzení Návrhu.

Dne 25. 4. 2019 navrhovatel podal Námitky, kterými brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a posouzení MNNC vybraného dodavatele. Navrhovatel označuje postup zadavatele, jímž byl vybrán vybraný dodavatel, za rozporný se zákonem, když zadavatel dle navrhovatele nesprávně posoudil nabídku vybraného dodavatele a rozhodl o výběru jeho nabídky.

Navrhovatel v úvodu námitkového bodu I. Námitek konstatuje: „Již na první pohled je zjevné, že nabídková cena Vybraného dodavatele a z ní vypočítané náklady životního cyklu jsou v jednotlivých částech excesivně nízké a je prakticky vyloučeno, aby za tyto náklady mohl být předmět Veřejné zakázky realizován.“

V části I.2 Námitek navrhovatel s odvoláním na zprávu o hodnocení nabídek brojí proti nevyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 zákona, když tvrdí, že „(z)adavatel v čl. 12. zadávací dokumentace stanovil, že cena za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního odbavovacího systému musí být zpracovaná mimo jiné formou položkového rozpočtu, a to vyplněním výkazu výměr, který je přílohou č. 6 zadávací dokumentace. Zadavatel tak stanovil jasné instrukce pro zpracování nabídkové ceny. (…) Zadavatel přímo v příloze č. 6 zadávací dokumentace výslovně uvedl vysvětlující poznámku, podle které platí, že »pokud dodavatel (uchazeč) k plnění veřejné zakázky nabízí řešení, pro které nepotřebuje využít některou z výše uvedených položek výkazu výměr, tak může do příslušné položky uvést cenu '0' Kč«. (…) Přestože řešení nabízené Vybraným dodavatelem (resp. řešení jeho poddodavatele) zjevně nedisponuje všemi Zadavatelem požadovanými funkcionalitami a bude nutný jeho dovývoj (tato skutečnost vyplývá i ze zdůvodnění MNNC), včetně zpracování potřebné dokumentace, uvedl v této položce rozpočtu cenu 0,- Kč. To v kontextu podmínek Zadavatele znamená, že technické řešení nabízené Vybraným dodavatelem dovývoj neobsahuje. Až v rámci vysvětlení MNNC Vybraný dodavatel uvedl, že potřebný dovývoj údajně nacenil jako součást dodávaných aplikací, i když Zadavatel požadoval tento dovývoj nacenit samostatnou rozpočtovou položkou. (…) Z uvedeného je tak zcela zřejmé, že uvedení hodnoty 0,- Kč u položky »Dovývoj SW pro všechny dodávané SW aplikace včetně zpracování dokumentace« ze strany Vybraného dodavatele neodpovídá zadávacím podmínkám. Pokud tedy Zadavatel přesto nabídku Vybraného dodavatele akceptoval a nevyloučil jej z účasti v Zadávacím řízení, postupoval v rozporu se Zákonem.“

V návaznosti na námitku uvedenou v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí a vzhledem ke zdůvodnění vybraného dodavatele, tj. nacenění položky 6.11 výkazu výměr v rámci dodávaných aplikací,navrhovatel v části I.2 písm. A. až D. Námitek dále zpochybňuje cenu vztahující se k dotčeným aplikacím, tedy k položkám 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr, když mj. uvádí u: položky 4.1 výkazu výměr „cena (i) dovývoje a (ii) projektového řízení pokrývá zcela rozpočtovou cenu za dodávku položky backoffice odbavovacího systému (EOC) včetně všech SW podsystémů. Za těchto podmínek totiž cena za dodávku software backoffice činí 0,- Kč.Přitom součástí ceny za dodávku backoffice měly být dle požadavku Zadavatele (viz kapitola 5.11. Technické specifikace a ustanovení čl. IV. Smlouvy o dílo) také licence.“; položky 4.3 výkazu výměr, že vybraný dodavatel v rámci zdůvodnění uvedl, že „v rámci položky dispečerská aplikace kalkuloval cenu dovývoje 80 000,- Kč. Z toho však rovněž vyplývá, že cenu dokumentace dovývoje Vybraný dodavatel ve své nabídce vůbec nekalkuloval a zejména pak to, že cena dovývoje pokrývá zcela rozpočtovou cenu za dodávku položky aplikace dispečerského řízení. Cena za dodávku software dispečerského řízení je tím pádem 0,- Kč.“; položky 4.4 výkazu výměr, že „cena dovývoje pokrývá zcela rozpočtovou cenu za dodávku položky aplikace pro přepravní kontrolu. Cena za dodávku software pro revizorský systém je tak nutně 0,- Kč.“; položky 4.5 výkazu výměr, že „cena dovývoje a projektového řízení pokrývá zcela rozpočtovou cenu za dodávku položky aplikace e-shop. Cena za dodávku software e-shop je tím pádem z povahy věci 0,- Kč. (…) dovývoj by měl realizovat poddodavatel Vybraného dodavatele, přičemž klíčovými členy projektového týmu, kteří jsou uvedeni ve Výsledku posouzení, a to vedoucí, jeho zástupce i specialista na software, jsou zaměstnanci Vybraného dodavatele. Pokud přitom Vybraný dodavatel uvedl odkaz na uplatnění svých SW aplikací u jiných objednatelů – dopravních společností, toto nemůže obstát, neboť se jedná o nepravdivé tvrzení. Primárním dodavatelem těchto jiných objednatelů je totiž kvalifikační poddodavatel Vybraného dodavatele, tj. společnost TELMAX s.r.o.“

V části I.3 Námitek navrhovatel brojí proti nacenění položky 6.10 výkazu výměr, kterou označuje za zjevně nereálnou a vzbuzující důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky. Navrhovatel při své argumentaci vychází ze zprávy o hodnocení nabídek a tvrdí, že „dokalkulace“ provedená vybraným dodavatelem v rámci jeho zdůvodnění „fakticky o ničem nevypovídá“. V této souvislosti navrhovatel také namítá nesoulad v jím vypočteném počtu hodin na projektové vedení vybraného dodavatele s počtem hodin na projektové vedení uvedeným ve zprávě o hodnocení nabídek a dále polemizuje nad výší hodinové sazby práce členů realizačního týmu vybraného dodavatele v rámci projektového vedení a kontrolní činnosti.

Navrhovatel dále v části II. Námitek brojí proti nezákonnému posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele, když mj. uvádí, že „Vybraný dodavatel není dodavatelem elektronických odbavovacích systémů ani systémovým integrátorem působícím v oboru »EOC«, což je patrné mimo jiné i z webových stránek Vybraného dodavatele »www.buse.cz«.“

Zadavatel podané Námitky dne 10. 5. 2019 Rozhodnutím o námitkách odmítl, přičemž ve svém odůvodnění nejprve rozporuje tvrzení navrhovatele týkající se excesivně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a z ní vypočtených NŽC, když v části I. Rozhodnutí o námitkách uvádí, že „ze srovnání nabídkových cen naopak vyplývá, že vzájemný rozptyl mezi nabídkovými cenami jednotlivých účastníků zadávacího řízení byl velmi malý. Při porovnání položek »cena za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního odbavovacího systému« zadavatel shledal, že nabídka v této položce nejdražší se od nabídky vybraného dodavatele liší o 19 %, druhá a třetí nabídka v pořadí dle tohoto cenového kritéria se pak liší od nabídky vybraného dodavatel pouze o 1,9 %, resp. 2,7 %. Obdobné ostatně platí i při posuzování kritéria celkových nákladů životního cyklu, kdy (…) náklady životního cyklu pro druhou a třetí nabídku v pořadí se pak od nejvýhodnější nabídky liší pouze o 2,4 %, resp. 3 %. Sám stěžovatel tedy podal nabídku, která se liší od nabídky vybraného dodavatele pouze o 2,7 % při posuzování položky »cena za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního OS« a o pouhá 2,4 % při posuzování celkových nákladů životního cyklu, tedy hodnotícího kritéria. Zadavatel proto má za to, že námitka o zjevnosti excesivní nízkosti nabídkové ceny vybraného dodavatele není relevantní. Zadavatel má naopak za to, že nízké rozdíly v nabídkových cenách nasvědčují spíše závěru, že reálná tržní cena za zadavatelem poptávaný předmět plnění se pohybuje v úrovni ceny nabídnuté vybraným dodavatelem. Zadavatel se přesto objasňováním mimořádně nízké nabídkové ceny při posuzování nabídek důkladně zabýval, a to s ohledem na skutečnost, že zadavatel stanovil hranici nabídkové ceny, kterou bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přičemž nabídka vybraného dodavatele tuto hranici podkročila. Při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny se přitom zadavatel zaměřil i na konkrétní položky spolu s jejich cenovým a obsahovým rozborem.“

K námitce navrhovatele směřující proti nulovému ocenění položky 6.11 výkazu výměr se zadavatel vyjádřil zejména ve IV. části Rozhodnutí o námitkách, když uvádí: „Zadavatel přisvědčuje stěžovateli v tom, že v daném případě se v případě »nulových položek« skutečně nejedná o případ předvídaný zadavatelem přímo vysvětlující poznámkou k výkazu výměr, tedy o případ, kdy by dodavatel nepotřeboval využít některou položku rozpočtu s ohledem na jím nabízené řešení veřejné zakázky. Zadavatel proto neakceptoval »nulovou cenu« u vybraných položek »bez dalšího«, nicméně nulové položky učinil předmětem žádosti o objasnění údajů v nabídce. Zadavatel akceptoval objasnění nabídky ze strany vybraného dodavatele, podle něhož je dovývoj SW aplikací kalkulován vždy u jednotlivých SW aplikací. Závazek dodavatele dodat celý předmět plnění včetně nutného dovývoje SW aplikací je dán jednoznačně smluvními podmínkami (vzorem smlouvy). Samotná skutečnost, že vybraný dodavatel promítnul náklady na dovývoj SW vždy do ceny konkrétní SW aplikace namísto uvádění těchto nákladů do shrnující položky »dovývoj SW« nezavdává vzhledem k objasnění těchto údajů v nabídce vybraným dodavatelem důvod k pochybnostem, že nabídka vybraného dodavatele dovývoj SW aplikací obsahuje. (…) Objasněním údajů v nabídce zadavatel shledal, že nabídka vybraného dodavatele dovývoj SW obsahuje, pouze není obsažen v zadavatelem předpokládané položce. Promítnutí nákladů na dovývoj do položek jednotlivých SW aplikací ani nijak nedeformuje hodnocení nabídek, neboť předmětem hodnocení je celková nabídková cena bez ohledu na její rozklad do jednotlivých položek rozpočtu.Skutečnost, že vybraný dodavatel promítnul náklady spojené s plněním do jiných rozpočtových položek, než zadavatel předpokládal, tak nemůže být vzhledem k podanému objasnění nabídky považována za nesplňování požadavků zadavatele na zpracování nabídkové ceny (…) Pro vyloučení vybraného dodavatele z důvodu uvedení nulové ceny u položky „dovývoj SW“ tedy nebyl zákonný důvod.“

K námitce směřující proti nacenění položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr (část I.2 písm. A. až D. Námitek) se zadavatel vyjadřuje hned na několika místech svého Rozhodnutí o námitkách, když: v části IV. Rozhodnutí o námitkách souhlasí s tvrzením navrhovatele, že pokud jsou náklady na „dovývoj“, tj. položka 6.11 výkazu výměr, zahrnuty do jednotlivých položek aplikací, je tedy zpochybněna také cena těchto dotčených položek, tj. položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr. K tomu zadavatel uvádí, že „následně zaměřil posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny právě na položky jednotlivých SW aplikací. Výsledky tohoto posuzování však vedly zadavatele k závěru, že nabídková cena je i v těchto položkách zdůvodněná, a to i za situace, kdy tyto cenové položky zahrnují kompletní dovývoj SW aplikací.“ v části V. Rozhodnutí o námitkách uvádí: „Zadavatel se položkami SW aplikací při posuzování zdůvodněnosti mimořádně nízké nabídkové ceny podrobně zabýval a své závěry podrobně zdůvodnil ve zprávě o hodnocení nabídek.(…) Zadavatel neshledává důvod pro námitku stěžovatele, že kalkulovaná cena za jednotlivé SW položky nezahrnuje dokumentaci (stěžovatel tuto námitku ani blíže nevysvětluje). Zadavatel nepožadoval zvlášť ocenit cenu zpracování dokumentace. Cenu zpracování dokumentace považuje za přirozenou součást samotného dovývoje, která je tak zahrnuta v příslušné položce.Pokud jde o údajnou nulovou cenu za dodávku SW, resp. nekalkulování licencí, přisvědčuje zadavatel stěžovateli, že skutečně zadávacími podmínkami poskytnutí licence k dodávanému SW požadoval. Zadavatel k tomu uvádí, že má na základě kapitoly 5.11. technické specifikace a ustanovení čl. IV. vzoru smlouvy o dílo jistotu plnění včetně licencí. Je pouze otázkou obchodní strategie konkrétního dodavatele, jakým způsobem cenu licence stanoví a jak do ní promítne například náklady, které v minulosti vynaložil na již existující SW, který poskytuje více odběratelům a který bude po nutném dovývoji předmětem plnění.Cena za poskytnutí SW je z podstaty věci sama o sobě cenou licence, bez ohledu na to, co je do ní promítnuto. Pokud tato cena zahrnuje alespoň náklady, které dodavateli reálně vzniknou v souvislosti s realizací dané zakázky (tedy náklady dovývoje, včetně přiměřeného zisku), je nutno ji považovat za cenu, za niž lze dané plnění reálně poskytnout. Na tomto přístupu vybraného dodavatele tedy zadavatel neshledává nic závadného. Zadavateli již nepřísluší přezkoumávat konkrétní obchodní model dodavatele, tedy, jak a zda dodavatel promítnul do ceny jiné náklady, které mu v minulosti vznikly a které navíc v daném případě již dle sdělení vybraného dodavatele, byly umořeny v dřívějších zakázkách. v části VI. Rozhodnutí o námitkách týkající se položek 4.1 a 4.5 výkazu výměr nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, podle kterého je matoucí, že dovývoj by měl realizovat poddodavatel vybraného dodavatele, když klíčovými členy projektového týmu jsou zaměstnanci vybraného dodavatele a uvádí, že „zaměstnanci vybraného dodavatele zajišťující projektové vedení mohou například koordinovat dovývojové práce na jednotlivých aplikacích, přestože by dovývoj zajišťoval poddodavatel. Zadavatel ve skladbě této cenové položky, jak ji vybraný dodavatel při zdůvodňování mimořádně nízké nabídkové ceny rozklíčoval, neshledal nic, co by jej opravňovalo, nebo dokonce povinovalo vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.“ v části VII. Rozhodnutí o námitkách reaguje na tvrzení navrhovatele uvedené v části I.2 písm. D. Námitek, ve které zpochybňuje zdůvodnění vybraného dodavatele, že uplatnil své SW aplikace u jiných objednatelů, když podle navrhovatele je dodavatelem SW aplikací kvalifikační poddodavatel vybraného dodavatele, a uvádí: „tvrzení vybraného dodavatele o uplatnění svých SW aplikací za nepravdivé nepovažuje. Zadavatel si je vědom skutečnosti, že dodávku SW aplikací bude vybraný dodavatel plnit prostřednictvím svého »kvalifikačního poddodavatele« a takto přistupoval též k citovanému tvrzení vybraného dodavatele. Toto tvrzení vykládal v tom smyslu, že jím nabízené SW aplikace (tedy aplikace vyvíjené v konečném důsledku dodávané společností Telmax s.r.o.) již jsou uplatněny u jiných odběratelů – dopravců. Na tomto tvrzení není nic nepravdivého a není na místě podsouvat vybranému dodavateli nepravdivé tvrzení ve smyslu, jak je interpretuje stěžovatel, a to zvláště za situace, kdy je zcela postaveno na jisto, kdo bude konečným dodavatelem SW aplikací už proto, že deklarovaný poddodavatel vybraného dodavatele je i poddodavatelem, jehož prostřednictvím vybraný dodavatel prokazoval části technické kvalifikace vztahující se k vybraným SW aplikacím.“ Zadavatel dále odmítá s odkazem na část IV. Rozhodnutí o námitkách[2] námitku, že vybraný dodavatel poskytuje licenci za SW, který není jeho vlastnictvím, za částku 0,- Kč, když opakovaně uvádí, že „považuje cenu za tyto SW aplikace, bez ohledu na způsob jejich stanovení, za cenu licence. Tato cena tedy není nulová. Tuto argumentaci lze ovšem vztáhnout i na vztah mezi vybraným dodavatelem a jeho poddodavatelem.“

V části VIII. Rozhodnutí o námitkách zadavatel vyvrací námitku navrhovatele, že nacenění položky 6.10 výkazu výměr je nereálné a vzbuzuje důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky, když uvádí: „Zadavatel ve shodě se stěžovatelem považoval za nereálné, aby projektové vedení u tak složitého projektu, (…), bylo možné realizovat za částku 24 000 Kč. Proto učinil tuto položku součástí své žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel připouští, že zahrnutí nákladů na projektové vedení do jiných položek může vzbuzovat dojem účelovosti. Pro zadavatele však bylo podstatné, že i při započítání části jiných cenových položek na projektové řízení obstály dané cenové položky z hlediska posouzení mimořádně nízké ceny ohledně těchto položek (…). Tento přístup vybraného dodavatele nijak neovlivnil hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu »cena za dodávku«. Zadavatel tento přístup vybraného dodavatele v zadávací dokumentaci výslovně nevyloučil, přičemž důvody pro přiřazení části nákladů spojených s projektovým vedením do jednotlivých položek mohou být různé. Zadavatel nemohl vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení jenom z důvodu spekulace, že zahrnutí nákladů projektového vedení do jiných rozpočtových položek je spekulativní, a to už z toho důvodu, že vybraný dodavatel měl ze zákona (dle § 46, odst. 3 zákona) možnost i po podání nabídek provádět úpravy cen jednotlivých rozpočtových položek, pokud zůstane zachovaná celková nabídková cena. Tato zákonná možnost dodavatele je co do důsledků pro posuzování nabídek ekvivalentní s přístupem, kdy dodavatel naopak zahrne některé náklady do jiných rozpočtových položek, než by měly dle předpokladů zadavatele být zahrnuty.“ Zadavatel se dále vyjadřuje k námitkám navrhovatele směřujícím proti počtu hodin na projektové vedení vybraného dodavatele a proti výši hodinové sazby členů realizačního týmu v rámci projektového vedení a kontrolní činnosti, mj. s tím, že „ve stěžovatelem namítaných malých rozdílech mezi vykazovanými mzdovými náklady neshledává nic, co by jej opravňovalo k vylučování vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.“ Zadavatel problematiku uzavírá, že kalkulace nákladů v rámci položkového rozpočtu odlišným způsobem, než sám předpokládal, nemůže být důvodem pro vyloučení daného účastníka zadávacího řízení.

Zadavatel se v části X. Rozhodnutí o námitkách vyjadřuje k námitce navrhovatele týkající se podnikatelských aktivit vybraného dodavatele, k níž sděluje následující: „Zadavatel připouští, že na webových stránkách se vybraný dodavatel skutečně prezentuje jinými aktivitami, než jsou aktivity, které by bylo možné přímo podřadit pod pojem »elektronické odbavování cestujících«. Pro zadavatele však bylo rozhodující to, co vybraný dodavatel prokázal v předmětném zadávacím řízení.“

V úvodu Návrhu navrhovatel souhrnně zpochybňuje závěry zadavatele uvedené v Rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že se zadavatel v plné míře nevypořádal s argumentací navrhovatele uvedenou v podaných Námitkách, když se nevyjádřil ke všem skutečnostem jím uplatněným v Námitkách dostatečně podrobně a srozumitelně. Navrhovatel tvrdí, že „Rozhodnutí o námitkách je založeno na rozporu postupu Zadavatele se zásadami transparentnosti a zákazem diskriminace dle § 6 odst. 1 a 2 Zákona a zásadami hospodárného a efektivního vynakládání veřejných prostředků“. Navrhovatel v Návrhu konkretizuje, s kterými částmi Rozhodnutí o námitkách nesouhlasí a proti kterým vyjádřením zadavatele v Rozhodnutí o námitkách brojí, když uvádí: v části II. Návrhu, že argumentace zadavatele uvedená v části I. Rozhodnutí o námitkách nemůže obstát, neboť „jde o ničím nepodložená tvrzení Zadavatele, která však věcně nereagují na námitkovou argumentaci Navrhovatele“; v části II.1 Návrhu, že se zadavatel (i) nevypořádal s námitkou, resp. skutečností, že vybraný dodavatel ve vztahu k položce 6.11 výkazu výměr uvedl 0,- Kč, „ačkoliv takový postup byl podle pokynů Zadavatele možný pouze v případě, že dodavatel nabízí řešení, pro které nepotřebuje tuto položku vůbec využít“ a (ii) „fakticky nijak nevyjádřil“ k dílčím námitkám týkajícím se jednotlivých SW aplikací, tj. položek 4.1 až 4.5 výkazu výměr, které navrhovatel formuloval v části I.2 písm. A. až D. Námitek; v části II.2 Návrhu, že se zadavatel „nijak nevypořádal se skutečností namítanou Navrhovatelem, že plnění spočívající v projektovém vedení nelze objektivně realizovat za částku 24.000,- Kč, přičemž »dokalkulace« provedená Vybraným dodavatelem v rámci jeho vysvětlení fakticky o ničem nevypovídá.“; v části III. Návrhu, že zadavatel fakticky nerozporuje jeho námitku, že „Vybraný dodavatel není dodavatelem elektronických odbavovacích systémů ani systémových integrátorem působícím v oboru EOC“, a přesto trvá na správnosti svého postupu.

Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel v rámci svého Návrhu brojil rovněž proti Rozhodnutí o námitkách, přistoupil Úřad nejprve k posouzení, zda je Rozhodnutí o námitkách v částech napadených navrhovatelem učiněno v souladu se zákonem, konkrétně v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 25. 4. 2019 Námitky (viz bod 120. až 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které v souladu s § 245 odst. 1 zákona dne 10. 5. 2019 odmítl Rozhodnutím o námitkách (viz body 126. až 130. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Následně navrhovatel ve svém Návrhu (viz bod 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zpochybňuje některé závěry zadavatele uvedené v Rozhodnutí o námitkách, když namítá, že se zadavatel nevyjádřil k některým skutečnostem dostatečně podrobně a srozumitelně, příp. se nevyjádřil vůbec.

Navrhovatel v části II. Návrhu předně nesouhlasí s argumentací zadavatele uvedenou v části I. Rozhodnutí o námitkách a tvrdí, že tato nemůže obstát, neboť „jde o ničím nepodložená tvrzení Zadavatele, která však věcně nereagují na námitkovou argumentaci Navrhovatele“, k tomuto Úřad uvádí, že zadavatel se v části I. Rozhodnutí o námitkách vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že „nabídková cena vybraného dodavatele a z ní vypočítané náklady životního cyklu jsou v jednotlivých částech excesivně nízké a je prakticky vyloučeno, aby za tyto náklady mohl být předmět veřejné zakázky realizován“, přičemž ze skutkových zjištění (viz bod 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí) má Úřad za to, že se zadavatel k námitce navrhovatele podrobně a srozumitelně vyjádřil, když svou argumentaci opírá o procentuální propočty mezi nabídkovými cenami jednotlivých účastníků zadávacího řízení, na základě kterých mj. dovozuje, že NŽC vybraného dodavatele nelze označit za „excesivně nízké“, když „sám stěžovatel tedy podal nabídku, která se liší od nabídky vybraného dodavatel (…) o pouhá 2,4 % při posuzování celkových nákladů životního cyklu, tedy hodnotícího kritéria.“ Zadavatel ve své argumentaci připomíná, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele v její části „cena za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního odbavovacího systému“ považoval za MNNC v porovnání s jím stanoveným limitem pro MNNC pro tuto část veřejné zakázky, tj. v porovnání s 25 000 000,- Kč, tudíž požádal vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC. Úřad tedy uzavírá, že z obsahu části I. Rozhodnutí o námitkách lze logicky dovodit, z jakého důvodu zadavatel shora citovanou námitku navrhovatele odmítá, přičemž svou argumentaci zakládá na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech.

Ve vztahu k tvrzení navrhovatele uvedeném v části II.1 Návrhu, že se zadavatel nevypořádal s jeho námitkou, resp. skutečností, že vybraný dodavatel ve vztahu k položce 6.11 výkazu výměr uvedl hodnotu nula, ačkoliv takový postup byl podle pokynu zadavatele možný pouze v případě, že dodavatel nabízí řešení, pro které nepotřebuje tuto položku vůbec využít, Úřad uvádí, že z obsahu části IV. Rozhodnutí o námitkách lze logicky dovodit (viz bod 127. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel „nulovou“ položku 6.11 výkazu výměr vybraného dodavatele neakceptoval bez dalšího, když ho požádal podle § 46 zákona v přiměřené lhůtě o objasnění jím předloženého údaje (dokladu) v jeho nabídce, přičemž toto objasnění vybraného dodavatele následně akceptoval. Zadavatel konkrétně uvádí, že akceptoval řešení vybraného dodavatele, pro které nepotřeboval položku 6.11 výkazu výměr využít, když tato položka výkazu výměr je vybraným dodavatelem kalkulována vždy u jednotlivých SW aplikací, z čehož zadavatel dovozuje, že nabídka vybraného dodavatele dovývoj SW aplikací (tedy náklady na položku 6.11 výkazu výměr) obsahuje. Zadavatel dále vysvětluje nedůvodnost této námitky s tím, že rozložením ceny položky 6.11 výkazu výměr vybraného dodavatele do jiných položek výkazu výměr (k jednotlivým SW aplikacím) nedošlo k žádné věcné odchylce od zadávacích podmínek a nedošlo k „deformaci“ hodnocení nabídek, když hodnotícím kritériem byly NŽC. Zadavatel svůj postup podporuje také tím, že závazek vybraného dodavatele dodat celý předmět plnění je dán podmínkami uvedenými ve smlouvě o dílo. Zadavatel námitku navrhovatele tedy odmítá s tím, že promítnutí nákladů spojených s plněním položky 6.11 výkazu výměr do jiných položek výkazu výměr vybraným dodavatelem, i když toto nepředpokládal, nemůže být s ohledem na objasnění vybraného dodavatele považováno za nesplnění požadavků stanovených na zpracování nabídkové ceny, tudíž podle něj provyloučení vybraného dodavatele z důvodu uvedení nulové ceny u položky 6.11 výkazu výměr není zákonný důvod. Úřad na základě zjištěných skutečností seznal, že zadavatel svůj postup navrhovateli konkrétním, nikoliv povšechným, způsobem odůvodnil, tedy z obsahu příslušné části Rozhodnutí o námitkách vyplývá, z jakého důvodu zadavatel danou námitku navrhovatele odmítá, pročež nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele uvedeným v části II.1 Návrhu, že se zadavatel v Rozhodnutí o námitkách „nevypořádal s námitkou“ směřující proti nacenění položky 6.11 výkazu výměr vybraným dodavatelem.

Úřad se dále zabýval obsahem Rozhodnutí o námitkách z pohledu tvrzení navrhovatele v části II.1 Návrhu, že se zadavatel „fakticky nijak nevyjádřil“ k dílčím námitkám týkajícím se jednotlivých SW aplikací, tj. k nacenění položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr vybraným dodavatelem. Úřad v této souvislosti akcentuje, že z jazykového výkladu obecného tvrzení navrhovatele – „fakticky nijak nevyjádřil“ lze dovodit, že směřuje proti absenci jakéhokoliv vyjádření zadavatele k uvedeným dílčím námitkám v Rozhodnutí o námitkách, což Úřad s ohledem na zjištěné skutečnosti neseznal, neboť ze skutkových zjištění (viz bod 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že se zadavatel k dílčím námitkám navrhovatele vyjádřil. Úřad zde dále uvádí, že předmětné námitky, jež navrhovatel označil ve své podstatě za neodůvodněné, byly ze strany zadavatele odůvodněny, a to obšírně. Zadavatel předně v Rozhodnutí o námitkách uvádí, že z obsahu objasnění vybraného dodavatele k nacenění položky 6.11 výkazu výměru jednotlivých SW aplikací dovodil, že pokud byly náklady na položku 6.11 výkazu výměr zahrnuty vybraným dodavatelem do jednotlivých položek SW aplikací, je zpochybněna také cena těchto dotčených položek. Zadavatel tudíž neakceptoval ocenění položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr vybraného dodavatele bez dalšího a v souladu s § 113 odst. 4 zákona ve spojení s § 46 zákona požádal vybraného dodavatele v přiměřené lhůtě o objasnění jím předložených údajů (dokladu) v jeho nabídce, tj. objasnění nacenění položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr.Výsledkem daného posuzování zadavatele byl závěr, že nabídková cena je i v těchto položkách výkazu výměr vybraným dodavatelem zdůvodněná, a to i za situace, kdy tyto cenové položky zahrnují kompletní dovývoj SW aplikací, tj. cenu položky 6.11 výkazu výměr. Úřad ze skutkových zjištění seznal, že se zadavatel ve svém Rozhodnutí o námitkách (i) odkazuje na zprávu o hodnocení nabídek, když uvádí, že se položkami 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr při posuzování MNNC podrobně zabýval a (ii) uvádí konkrétní skutečnosti, které v rámci postupu podle § 113 odst. 4 zákona ve spojení s § 46 zákona zjistil, čímž odůvodňuje (vysvětluje), proč neshledává důvody pro vyhovění šetřeným námitkám navrhovatele. Úřad má tedy za to, že zadavatel v předmětných částech Rozhodnutí o námitkách navrhovateli podrobným a srozumitelným způsobem vysvětluje svůj postup, přináší konkrétní argumenty a důkazy na podporu svých závěrů ke stanovení cen položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr vybraným dodavatelem.

Ve vztahu k tvrzení navrhovatele uvedeném v části II.2 Návrhu, že se zadavatel nijak nevypořádal se skutečností namítanou navrhovatelem, že plnění spočívající v projektovém vedení nelze objektivně realizovat za částku 24 000,- Kč, přičemž dokalkulace provedená vybraným dodavatelem v rámci jeho vysvětlení dle navrhovatele fakticky o ničem nevypovídá, Úřad uvádí, že z obsahu části VIII. Rozhodnutí o námitkách lze logicky dovodit (viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel nacenění položky 6.10 výkazu výměr vybraným dodavatelem, tj. nacenění projektového vedení, považoval s ohledem na předmět veřejné zakázky za nereálné, pročež nacenění položky 6.10 výkazu výměr neakceptoval bez dalšího a vybraného dodavatele požádal podle § 113 odst. 4 zákona ve spojení s § 46 zákona v přiměřené lhůtě o objasnění jím předloženého údaje (dokladu) v jeho nabídce, když toto objasnění následně akceptoval. Z obsahu části VIII. Rozhodnutí o námitkách dále vyplývá, že zadavatel akceptoval odůvodnění vybraného dodavatele, tj. zahrnutí nákladů na projektové vedení (tj. nákladů položky 6.10 výkazu výměr) také do jiných položek výkazu výměr vybraného dodavatele. Zadavatel opírá svoji argumentaci také o skutečnost, že tento přístup v zadávací dokumentaci nebyl výslovně vyloučen, tudíž je toho názoru, že vybraný dodavatel nemohl být ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu zahrnutí nákladů projektového vedení (tj. nákladů položky 6.10 výkazu výměr) také do jiných položek výkazu výměr, byť tento způsob on sám nepředpokládal. Zadavatel svou argumentaci dále opírá o § 46 odst. 3 zákona, tedy možnost i po podání nabídky provádět úpravy cen jednotlivých položek výkazu výměr, pokud zůstane zachována celková nabídková cena. Úřad na základě výše uvedeného seznal, že navrhovatel od zadavatele dostal podrobnou a srozumitelnou odpověď, z jakého důvodu je jeho námitka odmítnuta a proč tedy není možné vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení, tak jak namítá navrhovatel.

Ve vztahu k tvrzení navrhovatele uvedeném v části III. Návrhu, podle kterého zadavatel fakticky nerozporuje jeho argumentaci, v níž tvrdí, že vybraný dodavatel není dodavatelem elektronických odbavovacích systémů ani systémových integrátorem působícím v oboru elektronického odbavování cestujících, přičemž navrhovatel toto dovozuje z informací na www stránkách vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že ze skutkových zjištění (viz bod 130. odůvodnění tohoto rozhodnutí)vyplývá, že zadavatel se k této námitce navrhovatele v části X. Rozhodnutí o námitkách vyjádřil tak, že rozhodující po něj bylo to, co vybraný dodavatel prokázal v předmětném zadávacím řízení. Úřad z argumentace zadavatele dovozuje, že tímto zadavatel navrhovateli sděluje, že se řídil předloženou nabídkou vybraného dodavatele a nikoliv informacemi, kterými se vybraný dodavatel prezentuje ve veřejném prostoru. Úřad tedy seznal, že zadavatel svůj postup odůvodnil navrhovateli konkrétním způsobem, tj. sdělil konkrétní a srozumitelný důvod, proč danou námitku navrhovatele odmítá.

Na základě výše uvedeného (viz body 132. až 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad ve vztahu k navrhovatelem v Návrhu namítaným částem Rozhodnutí o námitkách (viz bod 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí) konstatuje, že zadavatel dodrželpostup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně vyjádřil k námitce navrhovatele týkající se: nabídkové ceny vybraného dodavatele a z ní vypočítaných NŽC, které jsou údajně v jednotlivých částech excesivně nízké, a je prakticky vyloučeno, aby za tyto náklady mohl být předmět veřejné zakázky realizován; nevyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 zákona, když vybraný dodavatel nacenil položku 6.11 výkazu výměr nulou, ačkoliv takový postup byl podle pokynů zadavatele možný pouze v případě, že dodavatel nabízí řešení, pro které nepotřebuje tuto položku vůbec využít; zpochybnění nacenění položek jednotlivých SW aplikací, tedy položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr; výše nacenění položky 6.10 výkazu výměr vybraným dodavatelem, která je údajně zjevně nereálná a vzbuzující důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky; skutečnosti, že vybraný dodavatel údajně není dodavatelem elektronických odbavovacích systémů ani systémovým integrátorem působícím v oboru elektronického odbavení cestujících, což údajně vyplývá z www stránek vybraného dodavatele.

Úřad tedy v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupí k posouzení tvrzení navrhovatele uvedených v části II. Návrhu, a to konkrétně (i) zadavatel v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem, když neposoudil nabídkovou „cenu za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního odbavovacího systému“ vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a když vybraného dodavatele nevyloučil ze zadávacího řízení a naopak rozhodl o výběru jeho nabídky, (ii) nabídková cena vybraného dodavatele a z ní vypočítané NŽC jsou v jednotlivých částech excesivně nízké a je prakticky vyloučeno, aby za tyto náklady mohl být předmět veřejné zakázky realizován, (iii) zpracování nabídkových cen položek 4.1, 4.3, 4.4 a 4.5 výkazu výměr vybraného dodavatele nesplňuje požadavky na zpracování nabídkové ceny, resp. na komplexnost nabídky vybraného dodavatele, neboť „nulová“ může být pouze cena, pro kterou dodavatel vůbec nepotřebuje využít některou z položek výkazu výměr a (iv) nabídková cena vybraného dodavatele v položce č. 6.10 výkazu výměr je zjevně nereálná a vzbuzuje důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky.

Zadavatel v bodu 12. zadávací dokumentace stanovil požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny, když uvedl následující: „Nabídková cena bude zpracována formou vyplnění krycího listu nabídky, který je přílohou č. 7 této zadávací dokumentace. Celková nabídková cena tak bude rozdělena do těchto položek: cena za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního odbavovacího systému dle bodu 6. písm. a) zadávací dokumentace; měsíční servisní poplatek za služby dle bodu 6. písm. b) zadávací dokumentace; cena za jednu hodinu mimozáručního servisu zahrnutého do služeb dle bodu 6. písm. b) zadávací dokumentace; platba za výjezd k provedení mimozáručního servisu zahrnutého do služeb dle bodu 6. písm. b) zadávací dokumentace.

Podle bodu 15. zadávací dokumentace zadavatel v rámci hodnocení nabídek podle § 119 zákona použije informace a údaje (které jsou předmětem hodnocení) uvedené v krycím listu nabídky. Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, a to podle hodnotícího kritéria nejnižších NŽC. Zadavatel dále uvádí a objasňuje vzorec, do kterého budou dosazeny hodnoty dílčích hodnotících kritérií nabídnuté účastníkem zadávacího řízení. Dále je v bodu 15. zadávací dokumentace uveden postup hodnotící komise, která sestaví pořadí nabídek podle jejich hodnot NŽC, přičemž jako první v pořadí se umístí nabídka s nejnižší hodnotou NŽC, jako poslední nabídka s nejvyšší hodnotou NŽC. Jako ekonomicky nejvýhodnější bude vybrána nabídka s nejnižší hodnotou NŽC.

Ve výkazu výměr jsou mj. uvedeny níže specifikované položky dodávky: č.p.

Z „Protokolu o jednání hodnotící komise“ ze dne 15. 1. 2019 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek, která končila dne 15. 1. 2019 v 11:00 hodin, prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje nabídky od čtyř dodavatelů.

Podle krycího listu nabídky vybraného dodavatele je nabízená cena za „dodávku, montáž a zprovoznění kompletního odbavovacího systému“ stanovena na 24 345 984,- Kč.

Podle výkazu výměr jsou nabízené ceny vybraného dodavatele následující: č.p.

Podle „Protokolu o jednání hodnotící komise“ ze dne 27. 2. 2019 bylo předmětem jednání hodnotící komise posouzení splnění zadávacích podmínek jednotlivými účastníky zadávacího řízení a projednání postupu při posouzení MNNC. K posouzení MNNC hodnotící komise v tomto protokolu uvedla, že identifikovala MNNC u vybraného dodavatele a AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, Žirovnická 3146/2, 106 00 Praha 10 – Záběhlice, neboť „nabídková cena byla nižší než byla hranice pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci“ a dále byla identifikována MNNC u navrhovatele, a to „s ohledem na excesivně nízkou cenu za software dle položkového rozpočtu“. K posouzení MNNC hodnotící komise v tomto protokolu dále uvedla, že jí byly předloženy návrhy žádostí o zdůvodnění MNNC dotčeným účastníkům zadávacího řízení, přičemž předseda komise vysvětlil smysl a účel jednotlivých bodů obsažených v jednotlivých žádostech. Hodnotící komise následně schválila odeslání žádostí o zdůvodnění MNNC dotčeným účastníkům zadávacího řízení.

Zadavatel podle § 113 odst. 4 zákona ve spojení s § 46 zákona odeslal vybranému dodavateli „Žádost o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 27. 2. 2019 (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC ze dne 27. 2. 2019“), když byla identifikována MNNC u vybraného dodavatele, a to porovnáním limitu pro MNNC v části „cena za dodávku, montáž a zprovoznění kompletního odbavovacího systému“ stanoveného v bodu 12. zadávací dokumentace, tj. limitem 25 000 000,- Kč, s nabídkovou cenou vybraného dodavatele, která v předmětné části činila24 345 984,- Kč. Zadavatel v žádosti o zdůvodnění MNNC ze dne 27. 2. 2019 vybraného dodavatele žádá o (i) potvrzení, že je účastníkem zadávacího řízení, který splňuje požadavky stanovené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a (ii) písemné zdůvodnění MNNC, kterou může odůvodnit podle § 113 odst. 5 zákona, přičemž zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel „uvedl konkrétní skutečnosti, které mu umožňují snížit náklady na plnění předmětu veřejné zakázky oproti obvyklým nákladům souvisejícím s plněním předmětu zakázky tak, že snížená nákladovost umožnila dodavateli nabídnout nižší cenu, než byl limit pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny stanovený zadavatelem v zadávací dokumentaci. Tyto skutečnosti se mohou vztahovat ke kterýmkoliv částem nabídky, neboť zadavatel vyhodnotil nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou primárně s ohledem na její celkovou výši.“

Dále zadavatel v žádosti o zdůvodnění MNNC ze dne 27. 2. 2019 žádá vybraného dodavatele o zdůvodnění stanovení ceny pro položky 4.1 až 4.5 a 6.10 výkazu výměr, když uvádí, že „má na základě objasnění údajů ze strany vybraného dodavatele postavené na jisto, že jednotlivé položky odpovídající SW aplikacím, jež jsou předmětem veřejné zakázky, zahrnují veškeré náklady na poskytnutí těchto SW aplikací, tedy i náklady na vývoj (dovývoj) aplikací za účelem splnění požadavků zadavatele definovaných zadávacími podmínkami. Zadavatel považuje tyto položky (spolu s dodávkou konkrétních hardwarových zařízení) za podstatné pro řádné plnění veřejné zakázky. Přitom cena za tyto položky v nabídce dodavatele je výrazně nižší, než byl předpoklad zadavatele, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že dodavatel do položek odpovídajících jednotlivým softwarovým aplikacím promítá i veškeré náklady na dovývoj, jakož i další související náklady, o nichž zadavatel předpokládal, že je dodavatel promítne do jiných rozpočtových položek.“ Na základě toho zadavatel žádá vybraného dodavatele, aby ke každé jednotlivé položce 4.1 až 4.5 výkazu výměr zdůvodnil jím stanovenou cenu sdělením zejména těchto informací: (i)zda již aplikaci s funkcionalitami požadovanými nebo obdobnými dodával jinému objednateli a má ji tak k dispozici, nebo zda bude aplikaci vyvíjet na klíč požadavkům zadavatele,(ii) pokud dodavatel již danou aplikací disponuje, potom zadavatel požaduje informace k míře nutného dovývoje,(iii) vyčíslení části ceny za aplikaci připadající na její vývoj nebo dovývoj, (iv)vyčíslení počtu programátorských hodin, které dodavatel kalkuluje na dovývoj příslušné aplikacea (v) kalkulaci nákladů na jednu programátorskou hodinu. Zadavatel v žádosti o zdůvodnění MNNC ze dne 27. 2. 2019 dále požaduje k položce 6.10 výkazu výměr vybraného dodavatele objasnění prostřednictvím objektivních a přezkoumatelných skutečností, jakým způsobem vybraný dodavatel stanovil výši jím uvedené nabídkové ceny. Za účelem přezkoumatelnosti objasnění zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel uvedl tyto informace: (i) výčet činností, které jsou do položky 6.10 výkazu výměr zahrnuty, (ii) vyčíslení rozsahu práce (v pracovních hodinách pracovníků) pro činnosti zahrnuté do předmětné položky, zejména pak na vypracování prováděcího projektu a na plnění povinností dle čl. VI. odst. 9 smlouvy o dílo, (iii) kalkulaci nákladů na jednu pracovní hodinu vedoucího realizačního týmu a (iv) kalkulaci cestovních náhrad spojených s plněním povinností dle čl. VI. odst. 9 smlouvy o dílo. Zadavatel žádá vybraného dodavatele, aby písemné zdůvodnění MNNC doručil na adresu zadavatele v elektronické podobě do pěti pracovních dnů ode dne doručení této žádosti, a to prostřednictvím elektronického nástroje uvedeného v zadávací dokumentaci, datové schránky nebo e-mailu.

Na základě žádosti o zdůvodnění MNNC ze dne 27. 2. 2019 vybraný dodavatel ve „Vysvětlení společnosti BUSE s.r.o. na základě zaslané Žádosti o objasnění a doplnění údajů a dokladů“ ze dne 5. 3. 2019 (dále jen „vysvětlení vybraného dodavatele ze dne 5. 3. 2019“) potvrzuje, že je účastníkem zadávacího řízení, který splňuje požadavky stanovené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. V další části vysvětlení vybraného dodavatele ze dne 5. 3. 2019 je uvedeno: „Cena celkem za dílo dle položkového rozpočtu Výkaz výměr je z 84 % tvořena dodávkou hardware vozidlového setu, jednotlivé body položkového rozpočtu 1.1 až 1.6. Všechna zařízení vozidlového setu jsou vyvíjena a vyráběna dodavatelem a za více než 25 let jsou vývojové a výrobní procesy optimalizovány za účelem snížení nákladů. (…) Kromě tohoto projektu realizujeme další dodávky jiným odběratelům v násobně vyšších objemech, což umožňuje snížení nákupních, režijních a obchodních nákladů. (…) jedním z důvodů, proč jsme schopni nabídnout zajímavé ceny, je množství projektů, které jsme v oblasti odbavovaní cestujících s využitím bankovních a dopravních karet realizovali. Jako první na trhu v ČR a SR jsme spustili systém využití bankovních karet jako nosiče časového jízdného. V současné době máme na trhu více než 4 000 validátorů s akceptací dopravních i bankovních karet, SMS jízdenek, jízdenek s čárovými kódy a další. Akceptace bankovních karet je zpracovaná ve všech režimech – tedy klasický prodej jízdenek, využití bankovních karet jako nosiče časových jízdenek i režim variable fare – offline akceptace s možností stropování ceny. K dispozici máme robustní backoffice pro odbavovací systém, včetně e-shopu a přepážkového pracoviště (…) K dispozici máme řešení pro přepravní kontrolu – kontrola bankovních a dopravních karet, SMS jízdenek, podpůrný backoffice, které je v provozu (…) Náklady na vývoj těchto systémů byly umořeny v již realizovaných projektech a v projektu pro Vás řešíme pouze dovývoj některých funkcionalit a customizaci, což nám umožňuje nabídnout zajímavé ceny.V rámci již předešlých několika projektů (…) došlo k přímému propojení nabízeného palubního počítače BUSE a odbavovacího systému TELMAX, tudíž v rámci tohoto zadávacího řízení je řešení vyvinuté a odzkoušené a nenese s sebou žádné další náklady.“

Ve vysvětlení vybraného dodavatele ze dne 5. 3. 2019 vybraný dodavatel dále zdůvodňuje stanovení cen u položek 4.1 až 4.5 a 6.10 výkazu výměr, když zejména uvádí: k položce 4.1 výkazu výměr, že „(n)aše řešení backoffice vychází z jednotného modelu modulárního řešení stavby systému, kdy u různých dopravců jsou implementovány různé moduly řešení dle jejich požadavků“, přičemž následně představuje čtyři konkrétní jím realizované příklady užití modulů. Vzhledem k těmto již využívaným modulům vybraný dodavatel pro implementaci zadavatelem požadovaných funkcionalit, zejména se jedná o vývoj software zákaznického centra (vyjma aplikace e-shop, který má naceněn samostatně), „odhadovali vývojovou náročnost na 5 ČM[3], což odpovídá v našich vnitropodnikových cenách 400 000,-Kč. V položce výkazu výměr 4.1. Backoffice odbavovacího systému (EOC) - aplikace včetně všech SW podsystémů je pak uvedena cena 560 000,-Kč, která obsahuje i částečné krytí nákladů činnosti projektového manažera.“ Vybraný dodavatel dále uvádí kalkulaci nákladů na jednu programátorskou hodinu, z níž následně dovozuje cenu za měsíční práci programátora do nabídky; k položce 4.2 výkazu výměr, že „naše řešení backoffice vychází z jednotného modelu modulárního řešení stavby systému, kdy u různých dopravců jsou implementovány různé moduly řešení dle jejich požadavků. V této ceně je také zohledněna cena licence databáze. V kalkulaci počítáme s 20 hodinami práce pracovníka implementace“. Vybraný dodavatel dále uvádí kalkulaci nákladů na jednu hodinu pracovníka implementace, z níž dovozuje cenu za měsíční práci pracovníka implementace, ze které následně vypočítává cenu za práci pracovníka implementace uvedenou v nabídce, přičemž zbývající část uvedené nabídkové ceny připadá na licenci databáze; k položce 4.3 výkazu výměr, že „aplikaci dispečerského řízení máme již nasazenou u tuzemských zákazníků. (…) Částka uvedená v položce výkazu výměr za aplikaci je zejména za úpravy uživatelských interface dle zadání. Náš odhad vývojové náročnosti na tyto úpravy je 1 ČM1, což odpovídá v našich vnitropodnikových cenách 80.000,- Kč, které jsou uvedené v položce 4.3 Aplikace dispečerského řízení“;