ÚOHS V0101/2022/PZ – Odstranění a náprava havarijního stavu v hale č. 24 v areálu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, zahájil příkazem ze dne 26. 5. 2022 sp. zn. ÚOHS-S0224/2022/VZ, č. j. ÚOHS17819/2022/500 (dále též „napadený příkaz“) správní řízení o přestupku zadavatele hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha (dále též „zadavatel“).

Napadeným příkazem Úřad ve výroku I vyslovil, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejichž předmětem je provedení stavebních prací týkajících se odstranění a nápravy havarijního stavu zjištěného v hale č. 24 v areálu Pražské tržnice, k. ú. Holešovice, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když uzavřel na plnění veřejné zakázky dvě v příkazu specifikované smlouvy.

Za uvedený přestupek uložil Úřad zadavateli výrokem II napadeného příkazu pokutu ve výši

Napadený příkaz byl zadavateli doručen dne 26. 5. 2022 a dne 4. 6. 2022 nabyl právní moci.

Dne 13. 6. 2022 zaslal zadavatel Úřadu podnět k zahájení přezkumného řízení datovaný téhož dne. V něm zadavatel navrhuje, aby byl napadený příkaz zrušen, neboť Úřad vedl několik správních řízení, která měl spojit do společného a uložit za přestupky jeden trest. Společné řízení je ve správním procesu nutné, neboť jinak zde neexistuje prostředek, který by mohl zohlednit zásadu absorpce.

V napadeném příkazu dle zadavatele Úřad nezohlednil souběh přestupků a neprovedl absorpci, a to s rozhodnutím vydaným dne 16. 5. 2022 pod sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, č. j. ÚOHS-16357/2022/500.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též „správní řád“) a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 94 a násl. správního řádu přezkoumal soulad napadeného příkazu s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Úřad v napadeném příkazu nezohlednil, že ukládá trest poté, co již byl zadavateli uložen trest rozhodnutím vydaným dne 16. 5. 2022 ve věci sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, č. j. ÚOHS16357/2022/500 za sbíhající se skutky. Napadený příkaz je tedy ve výroku II nezákonný. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil ke zrušení napadeného příkazu ve výroku o trestu.

Dle § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné podle § 74 správního řádu a dosud nenabylo právní moci; pokud bylo po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle ustanovení hlavy VIII části druhé správního řádu. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

Dle § 96 odst. 1 správního řádu lze usnesení o zahájení přezkumného řízení vydat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.

Dle § 97 odst. 3 správního řádu platí, že rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně; tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu.

Dle § 98 správního řádu platí, že jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu.

Dle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2014, č. j. 2 As

V posuzované věci jde o pravomocný příkaz, který je rozhodnutím ve věci samé a u něhož je namítána nezákonnost výroku o trestu. Je tedy splněna podmínka přezkumu daná § 94 správního řádu. Tato nezákonnost vyplynula z podnětu, který zadavatel doručil Úřadu dne

Ohledně naplnění poslední podmínky – zjevnosti porušení právního předpisu – je třeba konstatovat, že předsedovi Úřadu je z vlastní úřední činnosti známo, že rozhodnutím ze dne

V napadeném příkazu je pojednáván přestupek zadavatele, kterého se dopustil 25. 6. 2021 a 15. 7. 2021. Procesně tedy došlo k situaci, kdy se v souběhu nacházejí přestupky potrestané rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0635/2021/VZ, č. j. ÚOHS-16357/2022/500, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0069/2022/VZ, č. j. ÚOHS21416/2022/161 a přestupek trestaný napadeným příkazem. Tato skutečnost nicméně není v napadeném příkazu nijak reflektována, Úřad neuvádí, že k předchozímu potrestání sbíhajících se skutků přihlédl.

K nápravě situace je nutno především uvést, že ačkoliv § 88 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich zakotvuje obligatorně procesní institut společného řízení, je užití tohoto ustanovení pro oblast veřejných zakázek vyloučeno dle § 270 odst. 11 zákona. Úřad tedy nemusí vést společné řízení. Platí pro něj pouze jako možnost daná § 140 správního řádu.

V posuzované věci se nicméně společné řízení nejevilo institutem prakticky využitelným, neboť řízení ve věci sp. zn. ÚOHS-S0635/2021 bylo zahájeno příkazy sp. zn. ÚOHSS0640/2021/VZ a ÚOHS-S0635/2021/VZ vydanými v prosinci 2021, kteréžto věci byly posléze spojeny a dále vedeny ve společném řízení pod sp. zn. ÚOHS-S0635/2021 a toto správní řízení bylo v prvním stupni skončeno dne 16. 5. 2022 vydáním rozhodnutí, zatímco řízení v právě posuzované věci sp. zn. ÚOHS-S0224/2022/VZ bylo příkazem ze dne 26. 5. 2022 doručeným téhož dne teprve zahájeno v prvním správním stupni.

Jakkoliv lze pominout vedení společného řízení, není možné pominout zásadu absorpce, která se i při ukládání pokuty napříč správními řízeními musí nutně projevit. Zpravidla tak, že je k předchozímu potrestání přihlédnuto. K tomu viz četnou judikaturu, např. z rozsudku

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 5/2020-50 ze dne 14. října 2021 vyplývá podobný závěr: „K užití absorpční zásady Nejvyšší správní soud odkazuje na svou ustálenou judikaturu, z níž je patrné, že ani nevedení společného řízení není takovou vadou, pro niž by bylo nutné rozhodnutí správních orgánů rušit, byla-li dodržena zásada absorpční. Uložení sankce za správní delikt v jednom řízení nebrání pozdějšímu samostatnému projednání souběžně spáchaných deliktů. Při ukládání sankce za ně však musí být v souladu se zásadou absorpce přihlédnuto k již uložené pokutě. Jak je uvedeno výše, z napadeného rozsudku není ani v této otázce patrné, že krajský soud k této skutečnosti přihlédl, a to i přes to, že stěžovatel již v žalobě upozornil na skutečnost, že musel na uhradit podstatně vyšší částku, než kdyby bylo vedeno společné řízení (srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne

Příkaz dle § 90 zákona o odpovědnosti za přestupky je zvláštním druhem meritorního správního rozhodnutí. Musí tedy mít náležitosti rozhodnutí a oznamuje se jako rozhodnutí, k tomu viz např. důvodová zpráva zákona o odpovědnosti za přestupky. Je tedy nutno dodržet základní náležitosti rozhodnutí o přestupku, k nimž zohlednění předchozího potrestání a odůvodnění takového postupu dle citované judikatury patří. V posuzované věci nelze

Napadený příkaz je tedy ve výroku o trestu rušen, neboť z jeho odůvodnění nevyplývá, zda a jak Úřad předchozí potrestání zadavatele v uložené sankci zohlednil. Pro další rozhodování

Pro úplnost dodávám, že jsem se v rámci přezkumu napadeného příkazu zabýval i výrokem o vině a jeho odůvodněním. V postupu Úřadu ani v jeho závěrech jsem neshledal pochybení.

Hodnota prací dle obou smluv přesahovala částku devíti milionů korun. Jednalo se o stavební práce obdobného charakteru prováděné v blízké časové souvislosti, v jediné hale. Šlo tedy o práce tvořící jeden funkční celek ve smyslu § 18 zákona.

Zadavatel sám proti takovému pojetí funkčního celku brojil prakticky jen tím, že součástí druhé z uzavíraných smluv bylo i provádění sond dle požadavků projektanta haly, tedy práce nepředpokládané. I o potřebě těchto prací však zadavatel patrně věděl již před uzavřením první ze smluv. Mimoto i po odečtení hodnoty sond (dle rozpočtu zadavatele) je hodnota zakázky na bourací práce a odstranění havarijního stavu stále nad hranicí zakázky malého rozsahu a jde o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

Ve výroku o vině jsem tedy žádné vady neshledal, ani zadavatel v podnětu k přezkumnému řízení žádnou vadu netvrdil. Proto je tímto rozhodnutím rušen pro nezákonnost jen výrok o trestu.

Na základě přezkumu zákonnosti jsem shledal že Úřad v napadeném příkazu neuvedl, zda a jak přihlédl k předchozímu trestu za sbíhající se přestupky. Tím je výrok o trestu nezákonný, neboť zohlednění předchozího potrestání a jeho odůvodnění je nutnou náležitostí správního rozhodnutí. Úřad nyní v pokračujícím řízení vadu odstraní a o uložení trestu znovu rozhodne.