I.ÚS 46/12 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 46/12 ze dne 16. 1. 2013 N 14/68 SbNU 201 Náhrada škody na zdraví spočívající v úhradě za péči poskytovanou rodinným příslušníkem   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera - ze dne 16. ledna 2013 sp. zn. I. ÚS 46/12 ve věci ústavní stížnosti K. M., zastoupeného opatrovnicí E. M., právně zastoupeného JUDr. Věroslavem Alanem, advokátem se sídlem Vsetín, Nad Zámkem 24, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 10. 10. 2011 č. j. 8 Co 303/2011-167, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba o náhradu škody na zdraví spočívající v úhradě za péči poskytovanou rodinným příslušníkem, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvkové organizace, se sídlem E. Krásnohorské 321, Frýdek-Místek, jako vedlejšího účastníka řízení. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě z 10. 10. 2011 č. j. 8 Co 303/2011-167 se ruší. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu stěžovatele Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení uvedeného rozhodnutí. Opírá ji zejména o následující důvody. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 17. 12. 2010 č. j. 18 C 155/2009-110 rozhodl tak, že vedlejší účastník - Nemocnice ve Frýdku-Místku (v řízení před obecnými soudy žalovaná) - je povinen zaplatit stěžovateli částku 42 500 Kč s příslušenstvím. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 10. 2011 č. j. 8 Co 303/2011-167 rozsudek okresního soudu změnil tak, že žaloba, aby vedlejšímu účastníkovi byla uložena povinnost zaplatit stěžovateli částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení do tří dnů, se zamítá. Současně uložil stěžovateli povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 47 636 Kč. Krajský soud odůvodnil podle stěžovatele napadený rozsudek tím, že žalobou uplatněný nárok stěžovatele nemá oporu v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; to lze podle stěžovatele interpretovat tak, že úhradu za poskytovanou péči stěžovateli ve výši 510 000 Kč ročně je stěžovatel povinen namísto vedlejšího účastníka (škůdce) zaplatit sám nebo mu ji musí rodinní příslušníci poskytovat zdarma. Podle názoru stěžovatele napadeným rozsudkem odvolacího soudu bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces vyplývající z čl. 4 a 90 Ústavy a z čl. 36 odst. 1 Listiny základních prav a svobod (dále jen "Listina") a základní právo vlastnit majetek vyplývající z čl. 11 odst. 1 Listiny. Krajský soud v Ostravě podle stěžovatele tvrdí, že uvedené náklady na obslužnou péči nelze podřadit pod § 449 odst. 1 občanského zákoníku, který zakládá toliko nárok na náhradu nákladů léčení. Citované ustanovení však nezakládá nárok na náhradu nákladů léčení, ale nárok na náhradu účelných nákladů spojených s léčením. V případě stěžovatele souvisejí některé vynaložené náklady s jeho léčením bezprostředně; jedná se například o dopravu stěžovatele k lékaři, o vystavení receptu na užívané léky, o pravidelné podávání léků. Dále jde například o náklady na rehabilitaci stěžovatele a o náklady na výpomoc v domácnosti. Krajský soud však podle stěžovatele tvrdí, že se v jeho případě nejedná ani o skutečnou škodu ve smyslu § 442 odst. 1 občanského zákoníku, neboť ta se týká škody na věci. Tu je pak nutno podle krajského soudu odlišovat od náhrady věcné škody. Toto východisko je však podle stěžovatele mylné. Občanský zákoník nikde nedefinuje pojem skutečné škody. Škoda způsobená stěžovateli je přitom nepochybně škodou skutečnou. Pojem "věcná škoda" je širší, zatímco pojem "škoda na věci" je užší. Oba tyto pojmy zastřešuje pojem "skutečná škoda". Úprava náhrady škody na zdraví v občanském zákoníku a v zákoníku práce je podle krajského soudu odlišná, neboť občanský zákoník nárok na náhradu věcné škody, na rozdíl od zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákoník práce"), neupravuje. Leč i toto tvrzení krajského soudu je podle stěžovatele mylné. Náhrada věcné škody je totiž upravena § 442 občanského zákoníku pod pojmem "skutečná škoda". Ustanovení § 442 občanského zákoníku je přitom obecné a platí pro všechny druhy škod včetně škody na zdraví. Ustanovení § 444, 445 a 449 občanského zákoníku jsou speciální a platí toliko při škodě na zdraví. Z uvedeného je dle mínění stěžovatele zřejmé, že § 369 odst. 1 písm. d) zákoníku práce o věcné škodě koresponduje právě s § 442 odst. 1 občanského zákoníku o skutečné škodě. Podle stěžovatele jím předestřený výklad odpovídá principům, na nichž je vystaven občanský zákoník (odpovědnost za škodu; možnost domáhat se ochrany proti tomu, kdo poruší právo), jakož i principům plynoucím z judikatury Ústavního soudu, dle níž musí být právo nazíráno materiálně jako nástroj spravedlnosti, nikoliv jen soubor právních předpisů [stěžovatel v této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu z 19. 3. 2008 sp. zn. II. ÚS 2221/08 (sic! - pozn. red.: správně patrně nález sp. zn. II. ÚS 2221/07 ze dne 19. 3. 2008, N 58/48 SbNU 857); nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.); nález sp. zn. II. ÚS 2048/09 ze dne 2. 11. 2009 (N 232/55 SbNU 181)]. II. Průběh řízení před Ústavním soudem a jím učiněná zjištění z vyžádaného spisového materiálu 1.b Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 18 C 155/2009. Zjistil, že uvedený soud rozhodl rozsudkem ze dne 17. 12. 2010 č. j. 18 C 155/2009-110 takto: "I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. od 27. 8. 2010 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku ... II. Žaloba žalobce se ohledně částky 21 386 Kč s úroky z prodlení ... zamítá ... III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobce na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku 11 234 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku ... IV. Česká republika - Okresní soud ve Frýdku-Místku je povinen zaplatit zástupci žalobce odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 35 890 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku ... V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek 1 700 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku." Usnesením ze dne 17. 1. 2011 č. j. 18 C 155/2009-120 soud žalované dále uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech řízení 815 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Okresní soud vzal za prokázané, že dne 9. 3. 1999 došlo u žalobce (stěžovatele) k poškození zdraví, které bylo způsobené žalovanou podáním nevhodného léku pro anestezii, pročež bezprostředně po operaci stěžovatele a jeho převezení na pokoj u něj došlo k zástavě dýchání a krevního oběhu, což následně vedlo k závažnému poškození mozku. Narušeny jsou motorické funkce stěžovatele a je postižena jeho řeč (srozumitelnost). Dále u něj došlo k úbytku intelektuálních schopností a paměti. Narušena je tedy celá osobnost stěžovatele, vedle intelektuálního a paměťového deficitu je výrazně narušena vštípivost a schopnost udržet nové informace. Přítomen je rovněž defekt ve sféře volní, zájmové i citové. Jde o poruchy trvalého charakteru. Stěžovatel není schopen samostatně hospodařit s penězi, movitým ani nemovitým majetkem, není schopen činit právní úkony. Proto byl pravomocně zbaven způsobilosti k právním úkonům a jeho opatrovnicí byla ustanovena jeho matka E. M. Stěžovatel je přitom závislý na pomoci jiné osoby ve dvaceti čtyřech úkonech (jde zejména o osobní hygienu, oblékání, přípravu léků, cvičení a v podstatě o nepřetržitý dozor nad stěžovatelem). Z toho důvodu opatrovnice v této souvislosti vybrala z účtu stěžovatele částku dvakrát po 34 362 Kč. Tyto peníze v převážné většině převedla na svůj účet, část peněz převedla na účet bratra stěžovatele, jenž o něj v rozhodném období rovněž pečoval. V bydlišti stěžovatele sice poskytuje terénní pečovatelskou službu ve všední dny v době od sedmi do patnácti hodin charita a cena za tuto službu činí 100 Kč za hodinu; stěžovatel však podle zjištění okresního soudu vyžaduje celodenní péči, takže péče farní charity není pro stěžovatele, vzhledem k jejímu časovému omezení, vhodná. Za těchto okolností okresní soud žalobě stěžovatele vyhověl, pokud se týká částky 42 500 Kč s úrokem z prodlení. Ohledně částky 21 386 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl. Kromě skutečností uvedených shora vyšel okresní soud z toho, že v jiném řízení vedeném u něj pod sp. zn. 8 C 239/2001 byla prokázána objektivní odpovědnost žalované za poškození zdraví žalobce podle § 421a občanského zákoníku. Částku, kterou nyní stěžovatel požaduje, je nutno chápat jako další škodu, která mu vznikla. Žalobce poskytl svým rodinným příslušníkům celkem částku 68 724 Kč. Od této části byla mimo jiné odečtena částka 4 000 Kč představující příspěvek na péči, který je žalobci poskytován na zajištění péče podle § 7 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních služb