III.ÚS 263/09 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 263/09 ze dne 9. 2. 2012 N 27/64 SbNU 285 Přípustnost místního referenda (ve věcech týkajících se smluvních závazků obce)   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 9. února 2012 sp. zn. III. ÚS 263/09 ve věci ústavní stížnosti Přípravného výboru pro účely místního referenda o prodeji městských pozemků pro firmu Wanemi CZ, a. s., ve složení: MUDr. J. Č., RNDr. J. H., MUDr. E. M., Ing. O. S., MUDr. V. S., MUDr. A. S., P. T., Ing. arch. P. W. a J. W. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. listopadu 2008 č. j. 22 Ca 309/2008-17, jímž byl zamítnut stěžovatelův návrh na vyhlášení místního referenda, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení a města Zábřeh, se sídlem Masarykovo náměstí 510/6, Zábřeh, a WANEMI CZ, a. s., se sídlem Nemile 159, IČ: 268 67 281, jako vedlejších účastníků řízení. Výrok I. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. listopadu 2008 č. j. 22 Ca 309/2008-17 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Toto rozhodnutí se proto ruší. Odůvodnění I. Ústavní stížností, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, neboť jím mělo dojít k porušení článku 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Uvedeným rozhodnutím měl být dále porušen článek 100 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a článek 3 odst. 2 Evropské charty místní samosprávy (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.). Jak vyplývá z odůvodnění ústavní stížnosti a z vyžádaného spisového materiálu (spis Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 309/2008), podal stěžovatel (v záhlaví označený přípravný výbor) dne 9. 9. 2008 Městskému úřadu Zábřeh spolu s více než 3 000 podpisy oprávněných voličů návrh na konání místního referenda k otázce prodeje obecních pozemků společnosti WANEMI CZ, a. s. Uvedený návrh byl Radou města Zábřeh předložen k projednání zastupitelstvu obce, jež se na zasedání dne 9. 10. 2008 usneslo, že v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, (dále též jen "zákon o místním referendu" nebo "ZMR") nevyhlásí místní referendum k otázce navržené stěžovatelem. Stěžovatel se v zákonné lhůtě obrátil na Krajský soud v Ostravě podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále též jen "s. ř. s.") s návrhem na vyhlášení místního referenda ve městě Zábřeh k otázce "Souhlasíte s tím, aby město Zábřeh prodalo svoje pozemky za účelem vybudování energetického zdroje a papírny podle záměru firmy WANEMI CZ, a. s.?" Krajský soud však ústavní stížností napadeným usnesením návrh stěžovatele zamítl. Krajský soud své rozhodnutí odůvodnil poukazem na existenci smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené mezi městem Zábřeh jako budoucím prodávajícím a společností WANEMI CZ, a. s., jako budoucím kupujícím ze dne 12. 10. 2006. Obecný soud z uvedené smlouvy učinil závěr, že město Zábřeh se zavázalo prodat WANEMI CZ, a. s., ve smlouvě označené pozemky nejpozději do tří let od uzavření této smlouvy. Krajský soud konstatoval, že výsledek místního referenda by mohl být v rozporu s obecnou právní zásadou, že smlouvy mají být plněny (pacta sunt servanda), vyplývající z § 488, 494 občanského zákoníku. Konání místního referenda k navrhované otázce je tudíž dle krajského soudu nepřípustné podle § 7 písm. d) ZMR ("místní referendum nelze konat, jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy"). Stěžovatel je přesvědčen, že postup krajského soudu porušuje právo občanů podílet se přímo na správě věcí veřejných. Rozhodnutí v místním referendu k otázce, zda prodat či neprodat určité pozemky, by nemohlo být samo o sobě v rozporu s žádným právním předpisem. Krajský soud dle názoru stěžovatele nesprávně ztotožňuje rozhodnutí občanů v místním referendu s následným projevem vůle orgánu obce v soukromoprávních vztazích. Z rozhodování v místním referendu bezprostředně žádné soukromoprávní vztahy nevznikají, a proto výsledek referenda nemůže představovat ani porušení soukromoprávních předpisů ve smyslu pacta sunt servanda. Stěžovatel dále zdůraznil, že dle jeho názoru je uvedená smlouva o smlouvě budoucí absolutně neplatná, což je ostatně i předmětem soudního sporu v civilním řízení. Stěžovatel vytýká krajskému soudu, že se otázkou platnosti předmětné smlouvy v řízení o návrhu dle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. vůbec nezabýval. Dále stěžovatel podrobně informuje Ústavní soud o údajně velmi nestandardním způsobu jednání mezi společností WANEMI CZ, a. s., a orgány města Zábřeh v letech 2006 až 2008. Dle tvrzení stěžovatele nebyli občané města náležitě informováni o tom, že se město Zábřeh chystá s WANEMI CZ, a. s., uzavřít "nevypověditelnou" smlouvu, ani o samotných parametrech plánované velkokapacitní spalovny a možných dopadech na životní prostředí. Usnesení, jímž zastupitelstvo města schválilo předmětnou smlouvu o smlouvě budoucí, bylo dne 11. 10. 2006 přijato těsnou většinou "těsně před volbami ve značném stresu a pod nátlakem tehdejšího vedení města", aniž na oznámení zasedání zastupitelstva byl konkrétní bod hlasování uveden. Dle tvrzení stěžovatele byli zastupitelé města ze strany WANEMI CZ, a. s., uvedeni v omyl, pokud jde o charakter plánovaného projektu, zejména o vysoké pravděpodobnosti výrazného zhoršení životního prostředí až k samotné hranici "křehké rovnováhy" ve vztahu ke zdraví a kvalitě života obyvatel a překročení hygienických limitů. Po nových volbách do zastupitelstva obce v říjnu 2006 rozhodla většina nově zvolených zastupitelů koncem roku 2007 iniciovat konání místního referenda; tento záměr byl schválen usnesením zastupitelstva ze dne 12. 12. 2007 s tím, že rozsah a možné negativní dopady investičního projektu WANEMI CZ, a. s., nebyly v době schvalování smlouvy o budoucí kupní smlouvě o prodeji pozemků občanům ani zastupitelům známy. K realizaci místního referenda na základě uvedeného usnesení zastupitelstva však nedošlo - dle názoru stěžovatele v důsledku "výhružného dopisu", který všem zastupitelům obce zaslala právní kancelář zastupující WANEMI CZ, a. s., v němž bylo údajně naznačováno, že společnost WANEMI CZ, a. s., je připravena eventuální škodu vymáhat nejen po městu Zábřeh, ale i po konkrétních zastupitelích. Dle názoru stěžovatele Krajský soud v Ostravě důvody nevyhlášení místního referenda opřel nesprávně o soukromoprávní úpravu občanského zákoníku a ignoroval veřejnoprávní úpravu zákona o místním referendu. II. Ústavní soud si dle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu vyžádal vyjádření účastníků řízení k projednávanému návrhu. Krajský soud v Ostravě odkázal na svou argumentaci uvedenou v napadeném usnesení. Obecný soud tvrdí, že "právními předpisy" dle dikce § 7 písm. d) ZMR je třeba rozumět jakékoli předpisy, které jsou součástí práva České republiky, tedy i předpisy soukromoprávní. Jestliže jsou tyto předpisy vystavěny na zásadě "pacta sunt servanda", není možno při vyhlašování referenda ignorovat již existující smluvní závazky obce a výsledek místního referenda nemůže vést k porušení takových závazků. Krajský soud zdůraznil, že v projednávané věci podrobně zkoumal, zda by se obec ze svého závazku vůči WANEMI CZ, a. s., mohla vyvázat, ať už pod jakoukoli sankcí, dospěl však k negativnímu závěru. Krajský soud dále uvedl, že dle jeho názoru v projednávané věci nejde o střet práva veřejného se soukromým, neboť ten je řešen právě výlukou dle aplikovaného ustanovení § 7 písm. d) ZMR. Co do posuzování otázky platnosti předmětného smluvního závazku krajský soud má za to, že řešení této otázky náleží toliko soudům v občanském soudním řízení. Správní soud nemá k řešení této otázky jakýkoli prostor, jsa vázán lhůtou k vyřízení návrhu; dle krajského soudu je v této lhůtě obtížné vůbec nařídit jednání tak, aby měli účastníci možnost osobně se účastnit projednání věci, a to navíc po předepsané přípravě (§ 49 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud by otázku platnosti soukromoprávního závazku byl nucen rozřešit ve lhůtě dle § 91a odst. 3 s. ř. s., a to bez ohledu na skutečnost, zda již byl či nebyl řádně zjištěn skutkový stav. Ve věci navíc probíhá civilní řízení o určení neplatnosti smlouvy před Okresním soudem v Šumperku. Město Zábřeh jako vedlejší účastník ve svém vyjádření uvedlo, že v případě vyhlášení referenda a respektováním negativního rozhodnutí o navržené otázce zastupitelstvem města by podle smlouvy o budoucí kupní smlouvě uzavřené s WANEMI CZ, a. s., vzni