III.ÚS 871/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 871/21 ze dne 1. 6. 2021 N 109/106 SbNU 218 K právu osoby zúčastněné na řízení vyjádřit se k návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Radovana Suchánka (soudce zpravodaj) a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti obchodní společnosti Prague CBD, s. r. o., sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, zastoupené advokátem Mgr. Jaroslavem Tajbrem, sídlem U Nikolajky 833/5, Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2021 č. j. 11 A 135/2020-44, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a pobočného spolku Arnika - Centrum pro podporu občanů, sídlem Dělnická 541/13, Praha 7, zastoupeného advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., sídlem Slavíkova 1568/23, Praha 2, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2021 č. j. 11 A 135/2020-44 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2021 č. j. 11 A 135/2020-44 se ruší. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí o přiznání odkladného účinku správní žaloby vedlejšího účastníka s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na veřejné projednání její věci bez zbytečných průtahů a v její přítomnosti s možností vyjádřit se ke všem prováděným důkazům podle čl. 38 odst. 2 Listiny. 2. Z ústavní stížnosti, jejích příloh a soudního spisu sp. zn. 11 A 135/2020 vedeného Městským soudem v Praze (dále jen "městský soud"), který si Ústavní soud pro posouzení opodstatněnosti a důvodnosti ústavní stížnosti vyžádal, vyplývají následující skutečnosti. Vedlejší účastník se správní žalobou ze dne 23. 12. 2020, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku, domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen "magistrát") ze dne 25. 11. 2020 č. j. MHMP 1741074/2020 o zamítnutí odvolání vedlejšího účastníka a dalších osob proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1 ze dne 17. 4. 2020 sp. zn. S UMCP1/021863/2020/VÝS-Hd-2/p.č. 2536 (dále jen "rozhodnutí správního orgánu prvního stupně"). Tím bylo na žádost stěžovatelky jako stavebníka rozhodnuto podle § 79 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, o umístění stavby "Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1, včetně připojení na technickou infrastrukturu Praha, Nové Město, ul. Na Florenci" (dále jen "stavba") a dále byla dle § 94 ve spojení s § 79 a 92 stavebního zákona vydána změna územního rozhodnutí sp. zn. S UMCP1/150618/2013/VÝS-Zi-2/ul.UR. Ve správní žalobě vedlejší účastník uvedl jako osobu zúčastněnou na řízení podle § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "s. ř. s.") mimo jiné též stěžovatelku (str. 12 in fine správní žaloby). 3. Podáním ze dne 29. 1. 2021 (č. l. 38 soudního spisu), doručeným téhož dne městskému soudu, stěžovatelka oznámila, že se dozvěděla o probíhajícím soudním řízení, resp. že se považuje za osobu zúčastněnou na řízení podle § 34 s. ř. s. a hodlá uplatňovat práva s tím spojená. Současně požádala městský soud "o zaslání kopie žaloby včetně jejích příloh do datové stránky svého právního zástupce za účelem přípravy podrobného vyjádření" a z "procesní opatrnosti" navrhla, aby městský soud "nerozhodoval o případném návrhu ... na vydání předběžného opatření nebo přiznání odkladného účinku ... do doby jejího vyjádření k žalobě". 4. Napadeným rozhodnutím městský soud rozhodl o přiznání odkladného účinku správní žaloby vedlejšího účastníka podle § 73 odst. 2 s. ř. s. Rozhodnutí zdůvodnil tak, že stavba může představovat významnou změnu krajiny v lokalitě, pročež je dána podmínka hrozící nenahraditelné újmy nepřiznáním odkladného účinku. Dále uvedl, že "nemá pochyb o tom, že přiznání odkladného účinku zasáhne do práv stavebníka, která na základě vydaného rozhodnutí o umístění stavby nabyl. Je však především na něm, aby tuto újmu specifikoval a alespoň rámcově doložil, tj. aby návrhu na přiznání odkladného účinku nějakým způsobem oponoval. Soud při úvaze o splnění této podmínky vzal proto do úvahy především skutečnost, že přiznání odkladného účinku žalobě neznamená úplné zastavení prací na přípravě předmětné stavby, neboť pochopitelně není na překážku přípravným pracím, koupi stavebních materiálů a podobně ..." (bod 16). Městský soud též zdůraznil, že "určitá časová prodleva, kdy stavebník nebude moci žádat o vydání stavebního povolení, dle názoru soudu nepředstavuje takovou újmu, která by odůvodňovala zamítnutí návrhu, protože případná újma jiných osob je pouze dočasného charakteru, a tak nemůže převážit nad nevratnou újmou hrozící žalobci ..." (bod 17). 5. Před vydáním napadeného usnesení zaslal městský soud správní žalobu vedlejšího účastníka spolu s výzvou k zaslání stanoviska k návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby toliko magistrátu jako žalovanému (č. l. 29 a 32 soudního spisu), který vyjádřil názor, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku správní žaloby. Vyrozumění o probíhajícím řízení ze dne 2. 2. 2021 bylo vyvěšeno na úřední desce městského soudu dne 8. 2. 2021 (č. l. 56 soudního spisu), tj. až po vydání napadeného rozhodnutí ze dne 1. 2. 2021. Kopie žaloby pak byla stěžovatelce, resp. jejímu právnímu zástupci, doručena do datové schránky prokazatelně až dne 15. 3. 2021 (doručenka na č. l. 81 soudního spisu), a to spolu s usnesením o přiznání odkladného účinku správní žaloby a stejnopisem vyjádření magistrátu s tím, že případné vyjádření k předmětu řízení lze městskému soudu doručit do 30 dnů ode dne doručení přípisu. Ještě předtím, dne 24. 2. 2021, nahlédla stěžovatelka z vlastní iniciativy do soudního spisu (č. l. 76 soudního spisu). II. Argumentace stěžovatelky 6. Stěžovatelka rekapituluje průběh řízení před městským soudem a uvádí, že napadeným rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená práva vymezená výše. Zejména zdůrazňuje, že jako stavebník, v jehož prospěch bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o umístění stavby, byla osobou zúčastněnou na soudním řízení podle § 34 s. ř. s. Stěžovatelka byla městským soudem informována o probíhajícím řízení až dne 8. 2. 2021, tedy celý týden po vydání napadeného usnesení, kdy bylo na úřední desce vyvěšeno vyrozumění o probíhajícím řízení. Toto vyrozumění "navíc obsahovalo informaci, že osobou zúčastněnou na řízení je, namísto stěžovatelky, společnost YIT Stavo, s. r. o. Stěžovatelce, ač musela být její identita včetně všech potřebných atributů městskému soudu známa, nebylo vyrozumění o probíhajícím řízení vůbec doručeno ...". Městský soud tedy se stěžovatelkou nejednal procesně relevantním způsobem jako s osobou zúčastněnou na řízení, byť mu její existence musela být známa od samého počátku řízení. 7. Skutečnost, že o přiznání odkladného účinku je nutno rozhodnout rychle, podle stěžovatelky neznamená, že jí městský soud nemusel dát možnost se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřit a doručit jí tento návrh adresně podle § 34 odst. 2 s. ř. s. Poukazuje přitom na nález Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2013 sp. zn. IV. ÚS 4468/12 (N 167/70 SbNU 553), v němž řešil Ústavní soud totožnou situaci. III. Vyjádření k ústavní stížnosti 8. Soudce zpravodaj podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu vyzval účastníka a vedlejšího účastníka řízení, jakož i magistrát, aby se vyjádřili k ústavní stížnosti. 9. Městský soud ve svém vyjádření pouze uvedl, že "přiznal stěžovatelce postavení osoby zúčastněné na řízení s přihlédnutím k tomu, že byla účastníkem správního řízení (stavebníkem). Postavení stěžovatelky v této věci však není jednoznačné, neboť předmětem řízení u soudu je pouze otázka účastenství žalobce. Vyřešení této otázky se v současném stadiu řízení stěžovatelky může dotknout jen nepřímo (§ 34 odst. 1 s. ř. s.)". 10. Vedlejší účastník uvádí, že stěžovatelkou uváděné skutečnosti se týkají čistě postupu městského soudu, resp. jde o skutečnosti, na které nemá vedlejší účastník žádný vliv, a proto se k nim nemůže podrobněji vyjádřit. Považuje však za nutné upozornit na nutnost toho, aby byl správní žalobě nadále přiznán odkladný účinek, neboť realizací stavby by "došlo k faktickému zmaření a podlomení smyslu soudního přezkumu zákonnosti správních rozhodnutí". Vedlejší ú