§ 160 Vyhláška o úplném znění trestního řádu – Rozhodnutí v hlavním líčení.
Vyhláška o úplném znění trestního řádu · 1/1953 Sb. · § 160 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 160 stanoví, že soud v hlavním líčení může rozhodovat pouze o skutku, který je předmětem žaloby, ale není vázán právní kvalifikací tohoto skutku v žalobě. Dále určuje, že soud smí přihlížet jen k důkazům provedeným v hlavním líčení.
§ 160 Rozhodnutí v hlavním líčení.
(1) Soud může rozhodnout jen o skutku, který je předmětem žaloby, není však vázán právním posouzením skutku v žalobě.
(2) Soud může při rozhodování v hlavním líčení přihlížet jen k těm důkazům, které byly provedeny při hlavním líčení.
Paragraf 160 stanoví, že soud v hlavním líčení může rozhodovat pouze o skutku, který je předmětem žaloby, ale není vázán právní kvalifikací tohoto skutku v žalobě. Dále určuje, že soud smí přihlížet jen k důkazům provedeným v hlavním líčení.
Co to znamená v praxi
Soud nemůže rozhodnout o jiném skutku, než který je popsán v žalobě; nemůže tedy obviněného odsoudit za něco, co mu nebylo žalobou kladeno za vinu.
I když je v žalobě skutek právně posouzen například jako krádež, soud může tentýž skutek posoudit jako zpronevěru, pokud to odpovídá zjištěným skutečnostem.
Soud při svém rozhodování vychází výhradně z důkazů, které byly předloženy a projednány přímo v soudní síni během hlavního líčení.
Důkazy, které nebyly řádně provedeny v hlavním líčení (například byly jen zmíněny, ale nebyly předloženy k nahlédnutí nebo přečteny), nemohou být podkladem pro rozhodnutí soudu.
Na co si dát pozor
Strany řízení by měly dbát na to, aby všechny důkazy, které považují za podstatné, byly řádně provedeny v hlavním líčení.
Soud sice není vázán právní kvalifikací skutku v žalobě, ale musí se stále držet popisu skutku, jak je uveden v žalobě.