§ 101 zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti – Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně…
Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti · 100/1970 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 101 stanovuje formální náležitosti a lhůty pro propuštění příslušníka ze služebního poměru, včetně zvláštních pravidel pro určitá období a situace. Rozhodnutí o propuštění musí být písemné a musí obsahovat konkrétní důvod propuštění s fakty, která jej zakládají, jinak je neplatné. (§ 101 zákona č. 100/1970 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Při propuštění končí služební poměr uplynutím tří kalendářních měsíců, a jde-li o propuštění ve zkušební době, uplynutím jednoho kalendářního měsíce ode…“
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „července 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době…“
- Odkazuje na: § 100
- Judikatura: na § 101 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 100/1970 Sb.
(1) Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí být v něm uveden důvod propuštění se skutečnostmi jej zakládajícími, jinak je neplatné.
(2) Při rozhodování o propuštění příslušníka ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. g) vychází služební orgán z vyjádření občanské komise.
(3) Je-li příslušník členem odborové organizace, přihlíží služební orgán při rozhodování také k jejímu stanovisku.
(4) Při propuštění končí služební poměr uplynutím tří kalendářních měsíců, a jde-li o propuštění ve zkušební době, uplynutím jednoho kalendářního měsíce ode dne oznámení rozhodnutí o propuštění, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodne jinak, vždy však nejpozději uplynutím zkušební doby.
(5) Jestliže příslušník porušil služební přísahu, služební povinnost nebo pravomoc veřejného činitele úmyslně nebo jestliže úmyslně spáchal trestný čin, pro nějž byl pravomocně odsouzen, lze skončit služební poměr propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. e) nebo f) dnem oznámení rozhodnutí o propuštění.
(6) Bylo-li příslušníkovi rozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) nebo g) oznámeno v období od 10. května 1990 do 31. července 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době kratší.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozhodnutí o propuštění musí být písemné a musí obsahovat konkrétní důvod propuštění s fakty, která jej zakládají, jinak je neplatné.
- Při propuštění z důvodu uvedeného v § 100 odst. 1 písm. g) (kontextově se jedná o propuštění z důvodu, že příslušník nesplňuje předpoklady pro výkon služby, např. pro nedostatečnou kvalifikaci nebo nespolehlivost) musí služební orgán vycházet z vyjádření občanské komise.
- Pokud je propouštěný příslušník členem odborové organizace, musí služební orgán přihlédnout k jejímu stanovisku.
- Služební poměr obvykle končí uplynutím tří kalendářních měsíců od oznámení rozhodnutí o propuštění, ve zkušební době uplynutím jednoho kalendářního měsíce, pokud se obě strany nedohodnou jinak.
Na co si dát pozor
- Pokud příslušník úmyslně porušil služební přísahu, služební povinnost, pravomoc veřejného činitele nebo úmyslně spáchal trestný čin, může být služební poměr ukončen propuštěním dnem oznámení rozhodnutí.
- Propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) (organizační změny) nebo g) (nesplňování předpokladů) oznámené v období od 10. května 1990 do 31. července 1990 má zkrácenou lhůtu pro ukončení služebního poměru na jeden měsíc.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 101
Jak soudy aplikují § 101
… odvolání příslušníka rozhodnutí o skončení služebního poměru, služební poměr trvá a příslušníku nadále náleží všechny dosavadní náležitosti, dovodil, že „služební poměr žalobce u žalované trvá nebo trval nejpozději do oznámení rozhodnutí ministra vnitra ze dne 31.8.1998“ (podle názoru soudu prvního stupně ustanovení § 101 odst. 6 zákona č. 100/1970 Sb. „neumožňuje zpětnou účinnost propuštění žalobce dnem 3.7.1990“) a že proto je uplatněný nárok žalobce na služební příjem za dobu od října 1997 do ledna 1998 opodstatněný v požadované výši.
Dle žalobce jeho služební poměr nemohl skončit, jak určilo shora citované pravomocné rozhodnutí ministra vnitra ze dne 31. 8. 1998 (dnem 3. 8. 1990), neboť tomu bránila úprava § 101 odst. 6 zákona č. 100/1970 Sb., podle níž „bylo-li … rozhodnutí o propuštění oznámeno v období od 10. 5. 1990 do 31. 7. 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době kratší“.
Dle žalobce jeho služební poměr nemohl skončit, jak určilo shora citované pravomocné rozhodnutí ministra vnitra ze dne 31. 8. 1998 (dnem 3. 8. 1990), neboť tomu bránila úprava § 101 odst. 6 zákona č. 100/1970 Sb., podle níž „bylo-li … rozhodnutí o propuštění oznámeno v období od 10. 5. 1990 do 31. 7. 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době kratší“.