§ 107 zákon o sociálním zabezpečení – Příjemce dávky
Zákon o sociálním zabezpečení · 100/1988 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 107 zákona o sociálním zabezpečení stanovuje, za jakých podmínek musí příjemce vrátit neoprávněně přijatou dávku, jak se o této povinnosti rozhoduje a jaké jsou lhůty pro uplatnění nároku na vrácení. Pokud příjemce dávky nesplnil nějakou povinnost (např. ohlašovací povinnost dle § 106 odst. 1) nebo věděl, že dávka je vyplacena neprávem či ve vyšší výměře, musí ji vrátit. (§ 107 zákona č. 100/1988 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne, za který byla dávka vyplacena“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Rozhodnutí vydané podle odstavce 2 lze vykonat nejpozději do deseti let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.“
- Judikatura: na § 107 odkazuje 20 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 100/1988 Sb.
(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijímal dávku nebo její část, ačkoliv věděl nebo musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, nebo vědomě jinak způsobil, že dávka nebo její část byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, je povinen vrátit dávku nebo její část ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v poskytované výši; to platí zejména tehdy, jestliže nesplnil ohlašovací povinnost, dávku vylákal nebo zamlčel některou rozhodnou skutečnost.
(2) O povinnosti vrátit dávku ve věcech sociální péče poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání, snížení nebo odnětí dávky ve věcech sociální péče nebo její části. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo ze mzdy oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(3) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne, za který byla dávka vyplacena. Tyto lhůty neplynou po dobu řízení o odvolání, řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky.
(4) Rozhodnutí vydané podle odstavce 2 lze vykonat nejpozději do deseti let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud příjemce dávky nesplnil nějakou povinnost (např. ohlašovací povinnost dle § 106 odst. 1) nebo věděl, že dávka je vyplacena neprávem či ve vyšší výměře, musí ji vrátit.
- O povinnosti vrátit dávku rozhoduje orgán, který je příslušný k rozhodování o dávce samotné.
- Neprávem přijaté částky mohou být sráženy z dalších dávek, ze mzdy, a to obdobně jako při výkonu soudních rozhodnutí.
- Nárok na vrácení dávky zaniká po třech letech od zjištění skutečnosti orgánem sociálního zabezpečení, nejpozději však po deseti letech od vyplacení dávky.
Na co si dát pozor
- Lhůty pro vrácení dávky se prodlužují o dobu, po kterou probíhá odvolací řízení, soudní řízení, výkon rozhodnutí nebo srážky z dávky.
- Rozhodnutí o povinnosti vrátit dávku se doručuje do vlastních rukou (§ 124 písm. a)).
- Orgán sociálního zabezpečení může vykonat rozhodnutí o vrácení dávky do deseti let po uplynutí lhůty pro splnění této povinnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 107
Jak soudy aplikují § 107
… dávky sociální péče - příspěvku na úpravu bytu podle § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, v tehdy platném znění (dále jen „vyhláška č. 182/1991 Sb.“), není dána pravomoc soudu, neboť podle § 107 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v tehdy platném znění (dále jen „zákon č. 100/1998 Sb.“), o povinnosti vrátit dávku ve věcech sociální péče poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši rozhoduje orgán, který je …
II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o. s. ř., neboť odvolací soud posoudil otázku vykonatelnosti správního rozhodnutí, vydaného orgánem sociálního zabezpečení podle § 107 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb. a bez uvedení lhůty k plnění (k vrácení neprávem vyplacené dávky sociální péče), v rozporu s dosavadní judikaturou.
V daném případě, kdy magistrát přímo ve výroku uvedl, že „vydal rozhodnutí ve věci neprávem vyplacené dávky…podle § 107 zákona č. 100/1988 Sb…“, a kdy jím výslovně „uložil povinnost vrátit neprávem vyplacenou dávku sociální péče do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí“, je mimo jakoukoli pochybnost, co bylo předmětem rozhodování, a že účastníka řízení zavázal k zaplacení určité částky v určité lhůtě.