§ 14 Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních – Nutná obhajoba

§ 14 Nutná obhajoba (1) Obhájce musí mít vždy osoba, a) vůči níž se vede řízení o vydání do cizího státu, b) vůči níž se vede řízení o předání z České republiky podle ustanovení části páté hlavy II dílů 3 a 4 nebo o předání mezinárodnímu soudnímu orgánu uvedenému v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c), c) vůči níž se vede řízení o rozšíření vydání, d) vůči níž se vede řízení o rozšíření předání, nebo e) má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu nebo po předání podle ustanovení části páté hlavy II. (2) Obhájce musí mít vždy také osoba, vůči níž se vede řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, rozhodnutí členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) jiného, než je Česká republika, nebo rozhodnutí mezinárodního soudního orgánu uvedeného v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c), a) kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, b) je-li ve vazbě, výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, c) je-li omezena ve svéprávnosti, d) jde-li o mladistvého, nebo e) považuje-li to soud za nutné zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám této osoby má pochybnosti o její způsobilosti náležitě se hájit. ČÁST DRUHÁ HLAVA I Díl 1