Zákon o vysokých školách

(1) Tuzemské povolení udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce zahraniční vysoké školy, které bylo tuzemské povolení uděleno.

(2) Byla-li žádost o udělení tuzemského povolení zamítnuta nebo bylo-li řízení o žádosti o udělení tuzemského povolení zastaveno z důvodu zpětvzetí žádosti, může zahraniční vysoká škola podat novou žádost o udělení tuzemského povolení pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta nebo jímž bylo řízení o žádosti zastaveno.

(1) Pokud ministerstvo zjistí nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, nebo že zahraniční vysoká škola nepůsobí v souladu s tuzemským povolením, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výzvy. Pokud zahraniční vysoká škola nedostatky v této lhůtě po výzvě ministerstva neodstraní, nebo pokud zahraniční vysoká škola závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnost stanovenou jí tímto zákonem nebo neposkytne součinnost při kontrole, může ministerstvo podle povahy věci tuzemské povolení odejmout nebo omezit. Omezení tuzemského povolení spočívá v zákazu přijímat ke studiu příslušného zahraničního vysokoškolského studijního programu uchazeče. Pokud ministerstvo zjistí závažné nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, ministerstvo podle povahy věci tuzemské povolení odejme nebo omezí. Ministerstvo může tuzemské povolení odejmout nebo omezit i v případě, že na straně zahraniční vysoké školy nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení o žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti tuzemského povolení nebo zamítnutí této žádosti.

(2) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice rozhodne o odnětí tuzemského povolení. Ministerstvo může rozhodnout o odnětí tuzemského povolení též bez předchozího oznámení, pokud zjistí, že došlo ke skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice.

(3) Bylo-li zahraniční vysoké škole tuzemské povolení odňato z jiného důvodu než podle odstavce 1 věty druhé nebo čtvrté, může zahraniční vysoká škola podat novou žádost o udělení tuzemského povolení pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo tuzemské povolení odňato.

(4) Pokud před skončením doby platnosti tuzemského povolení pominou důvody, pro které bylo tuzemské povolení omezeno, ministerstvo omezení zruší.

(1) Zahraniční vysoká škola, které bylo uděleno tuzemské povolení, je v době jeho platnosti povinna

a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,

b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to v termínu a formě, které stanoví ministerstvo; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,

c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od získání alespoň jednoho tuzemského povolení,

d) poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,

e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 87 odst. 1 písm. i) a § 88 použije přiměřeně, a předávat ministerstvu z matriky studentů údaje do databáze, vedené podle § 87 odst. 1 písm. i), v termínech pro předávání údajů z matrik studentů ministerstvu,

f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na zahraniční vysoké škole na území České republiky,

g) oznámit ministerstvu své zrušení nebo zánik,

h) informovat ministerstvo o

1. skončení poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky,

2. změně údajů podle § 93c odst. 2 předkládaných v žádosti o udělení nebo prodloužení doby platnosti tuzemského povolení nebo jiných skutečností, které mají podstatný dopad na uskutečňování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, a

3. ztrátě bezúhonnosti dané zahraniční vysoké školy nebo člena jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu a ztrátě důvěryhodnosti člena jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu,

i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat

1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy studia a standardní doby studia,

2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu,

3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,

4. informaci o právech a povinnostech studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,

5. stanovené úhrady spojené se studiem,

6. popis kreditového systému, je-li používán,

7. všechna místa uskutečňování studia v zahraničních vysokoškolských studijních programech na území České republiky, včetně adres těchto míst,

8. seznam programů dalšího vzdělávání,

9. studijní a zkušební řád nebo obdobný vnitřní předpis, je-li podle pravidel v domovském státě vydáván, popřípadě jiný předpis upravující obdobná pravidla jako studijní a zkušební řád vydávaný podle § 17 odst. 1 písm. g) tohoto zákona.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. g) je třeba splnit bez zbytečného odkladu poté, co zahraniční vysoká škola zjistí, že oznamovaná skutečnost nastala nebo nastane. Povinnosti podle odstavce 1 písm. h) je třeba splnit do 30 dnů ode dne, kdy oznamovaná skutečnost nastala. Povinnosti podle odstavce 1 písm. i) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje nebo dokumenty byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje nebo dokumentu.

(3) Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace podle odstavce 1 vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je předkládá spolu s jejich úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Ve veřejné části internetových stránek se takové dokumenty zveřejňují spolu s textem odpovídajícím jejich úředně ověřenému překladu.

(4) Budovy a prostory na území České republiky, v nichž je vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uskutečňována, musí být daným poskytovatelem trvale a zvenčí viditelně označeny názvem poskytovatele.

Tuzemské oprávnění opravňuje českou právnickou osobu v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v zahraničním vysokoškolském studijním programu, pro který bylo uděleno.

(1) Tuzemské oprávnění uděluje české právnické osobě ministerstvo na základě její žádosti. Státní vysoká škola má pro účely částí čtrnácté a patnácté a pro účely jiných právních předpisů vymezujících soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání stejné postavení jako česká právnická osoba. Účastníkem řízení o žádosti o udělení tuzemského oprávnění je pouze žadatel.

(2) Součástí žádosti o udělení tuzemského oprávnění jsou

a) doklady prokazující, že je příslušná zahraniční vysoká škola právnickou osobou a je součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu jako zahraniční vysoká škola podle § 93a odst. 1 písm. a) a že studijní program, jenž má být na základě požadovaného tuzemského oprávnění uskutečňován, je zahraničním vysokoškolským studijním programem,

b) údaje o statutárním nebo jiném obdobném řídicím orgánu zahraniční vysoké školy a jeho členech zahrnující zpravidla označení orgánu, počet jeho členů a uvedení způsobu, jak orgán za zahraniční vysokou školu jedná, a pokud je členem tohoto orgánu

1. právnická osoba, její název a sídlo,

2. fyzická osoba, její osobní jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky adresu místa pobytu,

c) údaje o všech místech, uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu, včetně adres těchto míst, a podle typu programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky a kopie nájemních smluv nebo jiných dokladů osvědčujících užívací právo žadatele k budovám nebo prostorám na území České republiky, v nichž bude uvedená vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci daného zahraničního vysokoškolského studijního programu uskutečňována,

d) informace o personálním zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,

e) informace o finančním a materiálním zabezpečení vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,

f) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,

g) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy; doklady se předkládají v originále nebo v úředně ověřené kopii,

h) dohoda nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané české právnické osoby s příslušnou zahraniční vysokou školou; doklady se předkládají v originále nebo v úředně ověřené kopii,

i) doklad, že žadatel je podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy oprávněn v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu dané zahraniční vysoké školy toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu dané zahraniční vysoké školy upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým čestným prohlášením; doklad se předkládá v originále nebo v úředně ověřené kopii,

j) předchozí písemný souhlas Ministerstva vnitra k podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění pro konkrétní zahraniční vysokoškolský studijní program a k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu zahraniční vysoké školy žadatelem, je-li žadatelem policejní vysoká škola,

k) předchozí písemný souhlas Ministerstva obrany k podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění pro konkrétní zahraniční vysokoškolský studijní program a k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu zahraniční vysoké školy žadatelem, je-li žadatelem vojenská vysoká škola,

l) doklady o bezúhonnosti člena statutárního orgánu žadatele, který je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou; doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele a bezúhonnosti člena jeho statutárního orgánu, který je občanem České republiky nebo českou právnickou osobou, si ministerstvo vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předkládají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti člena statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu žadatele, který je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, předloží žadatel výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu,

a) jehož je fyzická osoba občanem, jakož i orgánem státu, ve kterém se fyzická osoba naposledy v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla bydliště v jiném členském státě Evropské unie, postačí předložit výpis z rejstříku trestů, a to s případnou přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu,

b) v němž má nebo v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i orgánem státu, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob.

(5) Nevydává-li cizí stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti člena jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, který je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou.

(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení tuzemského oprávnění do 150 dnů od zahájení řízení.

(2) Ministerstvo tuzemské oprávnění neudělí, jestliže

a) zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční nebo materiální nebo žadatel neuskutečňuje odpovídající související tvůrčí činnost,

b) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě příslušné zahraniční vysoké školy,

c) působení příslušné zahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,

d) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního orgánu není bezúhonný, nebo

e) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního orgánu není důvěryhodný.

(3) Při posuzování personálního, finančního a materiálního zabezpečení a podmínek pro řádné zajištění výuky nebo související tvůrčí činnosti se v rozsahu odpovídajícím povaze zahraničního vzdělávání přihlíží ke standardům pro akreditace studijních programů podle § 78a.

(4) Za bezúhonného podle odstavce 2 písm. d) a § 93if odst. 1 písm. g) bodu 3 se nepovažuje

a) žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním vzdělávání nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen,

b) člen statutárního orgánu žadatele, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním vzdělávání nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(5) Za důvěryhodného podle odstavce 2 písm. e) se nepovažuje

a) právnická osoba po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo nejméně potřetí v průběhu 1 roku z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo z důvodu neposkytování součinnosti při kontrole odňato tuzemské oprávnění,

b) fyzická osoba po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo nejméně potřetí v průběhu 1 roku z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo z důvodu neposkytování součinnosti při kontrole odňato tuzemské oprávnění právnické osobě, v níž tato fyzická osoba působila jako člen jejího statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, pokud důvody pro odnětí tuzemského oprávnění nastaly alespoň v jednom případě v době jejího působení.

(1) Výroková část rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění musí vždy obsahovat

a) název zahraničního vysokoškolského studijního programu zahraniční vysoké školy, pro který se tuzemské oprávnění uděluje,

b) dobu platnosti tuzemského oprávnění,

c) název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání v daném programu řídí, a

d) zahraniční akademický nebo jiný titul zahraniční vysoké školy, pokud je absolventům udělován.

(2) Tuzemské oprávnění se uděluje na dobu nejvýše 6 let.

(3) Ministerstvo rozhoduje na základě žádosti pobočky zahraniční vysoké školy o prodloužení doby platnosti tuzemského oprávnění až o 6 let, a to i opakovaně; § 93ia a 93ib a odstavec 1 se použijí obdobně. Žádost o prodloužení doby platnosti tuzemského oprávnění lze podat nejdříve 2 roky před uplynutím doby platnosti tuzemského oprávnění.

(1) Tuzemské oprávnění udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce české právnické osoby, které bylo tuzemské oprávnění uděleno.

(2) Byla-li české právnické osobě žádost o udělení tuzemského oprávnění zamítnuta nebo bylo-li řízení o žádosti o udělení tuzemského oprávnění zastaveno z důvodu zpětvzetí žádosti, může česká právnická osoba podat novou žádost o udělení tuzemského oprávnění pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta nebo řízení o žádosti zastaveno.

(1) Pokud ministerstvo zjistí nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má pobočka zahraniční vysoké školy tuzemské oprávnění, nebo že pobočka zahraniční vysoké školy nepůsobí v souladu s tuzemským oprávněním, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení výzvy. Pokud pobočka zahraniční vysoké školy v této lhůtě po výzvě ministerstva nedostatky neodstraní, nebo pokud pobočka zahraniční vysoké školy závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnost stanovenou jí tímto zákonem nebo neposkytne součinnost při kontrole, může ministerstvo podle povahy věci tuzemské oprávnění odejmout nebo omezit. Omezení tuzemského oprávnění spočívá v zákazu přijímat ke studiu příslušného zahraničního vysokoškolského studijního programu uchazeče. Pokud ministerstvo zjistí závažné nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má pobočka zahraniční vysoké školy tuzemské oprávnění, ministerstvo podle povahy věci tuzemské oprávnění odejme nebo omezí. Ministerstvo může tuzemské oprávnění odejmout nebo omezit i v případě, že na straně pobočky zahraniční vysoké školy nebo příslušné zahraniční vysoké školy nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení o žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti tuzemského oprávnění nebo zamítnutí této žádosti.

(2) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení pobočky zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice rozhodne o odnětí tuzemského oprávnění. Ministerstvo může rozhodnout o odnětí tuzemského oprávnění též bez předchozího oznámení, pokud zjistí, že došlo ke skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice.

(3) Bylo-li pobočce zahraniční vysoké školy tuzemské oprávnění odňato z jiného důvodu než podle odstavce 1 věty druhé nebo čtvrté, může daná česká právnická osoba podat novou žádost o udělení tuzemského oprávnění pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo tuzemské oprávnění odňato.

(4) Pokud před skončením doby platnosti tuzemského oprávnění pominou důvody, pro které bylo tuzemské oprávnění omezeno, ministerstvo omezení zruší.

(1) Pobočka zahraniční vysoké školy je povinna

a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,

b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, a to v termínu a formě, které stanoví ministerstvo; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,

c) poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,

d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 87 odst. 1 písm. i) a § 88 použije přiměřeně, a předávat ministerstvu z matriky studentů údaje do databáze, vedené podle § 87 odst. 1 písm. i), v termínech podle § 87 odst. 1 písm. g) bodu 3 a § 87 odst. 1 písm. i) pro předávání údajů z matrik studentů ministerstvu,

e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce zahraniční vysoké školy na území České republiky,

f) oznámit ministerstvu zrušení nebo zánik příslušné zahraniční vysoké školy,

g) informovat ministerstvo o

1. skončení poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky,

2. změně údajů podle § 93ia odst. 2 předkládaných v žádosti o udělení nebo prodloužení doby platnosti tuzemského oprávnění nebo jiných skutečností, které mají podstatný dopad na uskutečňování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky, pro který má pobočka zahraniční vysoké školy tuzemské oprávnění, a

3. ztrátě bezúhonnosti dané pobočky zahraniční vysoké školy nebo člena jejího statutárního orgánu a ztrátě důvěryhodnosti člena jejího statutárního orgánu,

h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat

1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy studia a standardní doby studia,

2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy,

3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,

4. informaci o právech a povinnostech studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,

5. stanovené úhrady spojené se studiem,

6. popis kreditového systému, je-li používán,

7. všechna místa, včetně adres, uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky,

8. seznam programů dalšího vzdělávání,

9. studijní a zkušební řád nebo obdobný vnitřní předpis, je-li podle pravidel v domovském státě vydáván, popřípadě jiný předpis upravující obdobná pravidla jako studijní a zkušební řád vydávaný podle § 17 odst. 1 písm. g) tohoto zákona.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. f) je třeba splnit bez zbytečného odkladu poté, co zahraniční vysoká škola zjistí, že oznamovaná skutečnost nastala nebo nastane. Povinnosti podle odstavce 1 písm. g) je třeba splnit do 30 dnů ode dne, kdy oznamovaná skutečnost nastala. Povinnosti podle odstavce 1 písm. h) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje nebo dokumenty byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje nebo dokumentu. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace podle odstavce 1 vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je předkládá spolu s jejich úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Ve veřejné části internetových stránek se takové dokumenty zveřejňují spolu s textem odpovídajícím jejich úředně ověřenému překladu.

(3) Budovy a prostory na území České republiky, v nichž je vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uskutečňována, musí být daným poskytovatelem trvale a zvenčí viditelně označeny názvem poskytovatele.

(1) Stanoví-li zákon o státní sociální podpoře nebo zákon o důchodovém pojištění, že ministerstvo rozhoduje pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění o tom, že vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školou nebo českou právnickou osobou, je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, může tak ministerstvo rozhodnout pouze, jde-li o vzdělávání poskytované

a) zahraniční vysokou školou, měla-li zahraniční vysoká škola pro daný zahraniční vysokoškolský studijní program tuzemské povolení podle § 93b až 93e v době příslušného studia, nebo

b) českou právnickou osobou, měla-li česká právnická osoba pro daný zahraniční vysokoškolský studijní program tuzemské oprávnění podle § 93i až 93ic v době příslušného studia.

(2) Pokud účastníci vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, poskytovaného na území České republiky českou právnickou osobou, nemají podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy po dobu uvedeného vzdělávání právní postavení studenta příslušné zahraniční vysoké školy, ačkoliv daná zahraniční vysoká škola absolventům uvedeného vzdělávání vydává vysokoškolský diplom nebo jiný doklad o získání zahraničního vysokoškolského vzdělání, může být studium účastníků tohoto vzdělávání podle zákona o státní sociální podpoře nebo podle zákona o důchodovém pojištění při splnění podmínky stanovené v odstavci 1 postaveno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění na roveň studia na vysokých školách v České republice pouze tehdy, jde-li o evropskou zahraniční vysokou školu.

Zjistí-li ministerstvo nebo Akreditační úřad, že evropská zahraniční vysoká škola nebo pobočka evropské zahraniční vysoké školy při svém působení v České republice poskytuje při plnění svých povinností podle § 93h a 93if nesprávné údaje nebo jinak závažně porušuje právní předpisy České republiky nebo domovského státu evropské zahraniční vysoké školy nebo bezprostředně závazné právní akty Evropské unie, upozorní na tuto skutečnost akreditační orgán domovského státu, vykonávající dohled nad vzdělávací činností vysokých škol domovského státu nebo jiný příslušný orgán. Obdobně ministerstvo nebo Akreditační úřad postupuje, má-li důvodné podezření, že jednání evropské zahraniční vysoké školy nebo pobočky evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky je závažným porušením uvedených předpisů nebo že existují podstatné nesrovnalosti mezi faktickým způsobem uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programů na území České republiky a podmínkami tohoto uskutečňování vyplývajícími z právních předpisů nebo příslušných rozhodnutí domovského státu evropské zahraniční vysoké školy. Rámcovou informaci o skutečnostech uvedených ve větě první nebo druhé ministerstvo nebo Akreditační úřad zveřejňuje ve veřejné části svých internetových stránek.

Ustanovení § 93a až 93k se nepoužijí na uskutečňování studijních programů podle § 47a.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně neoprávněně užívá vědeckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s tímto zákonem přizná akademický titul nebo koná habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem nebo používá akademické insignie anebo koná akademické obřady,

b) se v rozporu s § 97 odst. 1 dopustí jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělávání,

c) v rozporu s § 97 odst. 2 vydá doklad o absolvování studia vyvolávající nebezpečí záměny s vysokoškolským diplomem vydaným tuzemskou vysokou školou nebo přizná oprávnění používat titul nebo jeho příslušnou zkratku vyvolávající nebezpečí záměny s akademickým titulem přiznaným tuzemskou vysokou školou podle tohoto zákona nebo jeho zkratkou, nebo

d) se v rozporu s § 97 odst. 3 dopustí jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v určitém zahraničním vysokoškolském studijním programu.

(2) Podnikající fyzická osoba a právnická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 2 odst. 3 užívá ve svém názvu označení

1. „vysoká škola“ nebo z něho odvozené tvary slov nebo cizojazyčný překlad uvedeného označení nebo z něho odvozených tvarů slov nebo cizojazyčné označení způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že jde o vysokou školu podle tohoto zákona, nebo

2. „univerzita“ nebo z něho odvozený tvar slova nebo cizojazyčný překlad uvedeného označení nebo z něho odvozeného tvaru slova nebo slov nebo cizojazyčné označení způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že jde o univerzitu podle tohoto zákona, nebo

b) se v rozporu s § 97 odst. 1 dopustí jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je vysokou školou.

(3) Česká právnická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu bez příslušného tuzemského oprávnění pro daný program podle § 93i až 93ic, nebo

b) nesplní některou z povinností podle § 93if.

(4) Veřejná vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 21 odst. 1 písm. c).

(5) Soukromá vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 42 odst. 1 písm. c).

(6) Zahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že

a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu bez příslušného tuzemského povolení pro daný program podle § 93b až 93e, nebo

b) nesplní některou z povinností podle § 93h.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 6 písm. a),

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), odstavce 4 nebo 5 nebo odstavce 6 písm. b).

(8) Za přestupek podle odstavců 1 až 6 lze uložit správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(9) Byl-li přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d), odstavce 2 písm. b), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 6 písm. a) spáchán do 10 let po nabytí právní moci rozhodnutí o kterémkoliv z těchto přestupků, jímž byl obviněný uznán vinným, lze za něj uložit správní trest zákazu činnosti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky až na dobu 10 let.

(1) Přestupek podle § 93m projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přestupky podle § 93n projednává ministerstvo.

(2) Pokuty podle § 93m odst. 2 vybírá obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokuty podle § 93n odst. 7 vybírá ministerstvo.

(3) Je-li nebo stane-li se právnická osoba, která se dopustila přestupku podle § 93n, za který jí byla podle tohoto zákona pravomocně uložena pokuta nejméně ve výši 100 000 Kč nebo zákaz činnosti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle § 93b nebo 93i, zapíší se údaje o spáchání přestupku podle § 93n do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. V tomto zápisu se uvede den nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, označení přestupku a výše uložené pokuty nebo délka trvání zákazu činnosti.

(4) Údaje zapisované podle odstavce 3 se z uvedeného seznamu vymažou nebo nebudou zapsány po uplynutí 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.

(5) Možnost uložení a výkon správního trestu zveřejnění rozhodnutí o přestupku podle § 93n odst. 8 nejsou zápisem podle odstavce 3 dotčeny.

(6) Za přestupky podle § 93m a 93n lze uložit pouze správní tresty stanovené tímto zákonem.

(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly36); vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky a občany k obraně státu37). Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě.

(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro bezpečnostní sbory38) a obecní policie; vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky.22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru.

(1) Na státní vysoké školy se použije část druhá s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm. d), § 18, 19 a 20 a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě § 18a; část devátá se na ně použije s výjimkou § 81 a 81d. Peněžní prostředky podle § 18 odst. 2 písm. a) a b) a § 18 odst. 5 poskytované ze státního rozpočtu se státní vysoké škole převádějí rozpočtovým opatřením. Peněžní prostředky na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) přiznávaná studentům studijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě, mohou být vojenské vysoké škole převedeny z rozpočtu ministerstva rozpočtovým opatřením. Podmínky pro provedení rozpočtového opatření jsou obdobné podmínkám poskytnutí dotace veřejným vysokým školám.

(2) Vojenské vysoké školy se při přijímání uchazečů ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy.24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě. Cizinec může být ke studiu na vojenské vysoké škole přijat pouze s předchozím souhlasem Ministerstva obrany, není-li to v rozporu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Souhlas Ministerstva obrany si v rámci přijímacího řízení vyžádá vojenská vysoká škola, která studijní program uskutečňuje. Ministerstvo obrany je oprávněno souhlas podle věty páté odepřít pouze z důvodů zajišťování bezpečnosti České republiky.

(3) Policejní vysoké školy se při přijímání uchazečů ke studiu řídí požadavky Ministerstva vnitra.

(4) Státní vysoká škola může požádat o samostatnou akreditaci studijního programu zabezpečovaného ve spolupráci se státní vysokou školou, veřejnou vysokou školou nebo jinou právnickou osobou, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností. O této spolupráci při zabezpečení studijního programu musí být předem žadatelem uzavřena s dalším zúčastněným subjektem nebo subjekty dohoda o vzájemné spolupráci zúčastněných subjektů, která je náležitostí žádosti o akreditaci daného studijního programu. Jsou-li mezi zúčastněnými subjekty alespoň 2 státní vysoké školy, namísto uzavření dohody se vyžaduje vyhotovení zápisu. K uzavření dohody nebo vyhotovení zápisu o spolupráci při zabezpečení studijního programu je potřebný předchozí písemný souhlas Ministerstva obrany, jde-li o vojenskou vysokou školu, nebo Ministerstva vnitra, jde-li o policejní vysokou školu.

(5) Státní vysoká škola, které byla udělena akreditace studijního programu podle odstavce 4 věty první, přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Jsou-li mezi zúčastněnými subjekty alespoň 2 vysoké školy, lze přijímání uchazečů ke studiu ve studijním programu a udělování akademických titulů absolventům tohoto studijního programu upravit odlišně od úpravy uvedené ve větě první, přičemž dohoda nebo zápis o spolupráci zúčastněných subjektů v takovém případě musí obsahovat alespoň

a) určení vysoké školy nebo vysokých škol, které přijímají uchazeče nebo jejich část ke studiu ve studijním programu,

b) určení vysoké školy nebo vysokých škol, které udělují absolventům studijního programu příslušný akademický titul,

c) pravidla pro přijímání uchazečů do studijního programu, organizaci a ukončení studia ve studijním programu,

d) použití vnitřních předpisů vysokých škol na studenty ve studijním programu.

(6) Ke vzniku oprávnění státní vysoké školy uskutečňovat studijní program podle odstavce 4 věty první se vyžaduje akreditace podle § 79 i v případě, že zúčastněná vysoká škola má institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání, v rámci kterých má být daný studijní program uskutečňován.

(7) Státní vysoké školy zpřístupňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje a závěrečné práce v souladu s obecnými předpisy o ochraně utajovaných informací. Zpřístupněním nesmí být ohroženo plnění úkolů na úseku zajišťování obrany České republiky, bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku, trestního řízení a ochrany kritické infrastruktury. Zpřístupněním nesmí také dojít k ohrožení zájmů České republiky v zahraničí a ke zveřejnění informace poskytnuté Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, nedal-li původce informace ke zveřejnění souhlas.

(8) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům.

(9) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti:

a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě odvolání rektora,

b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty na návrh rektora,

c) stanoví plat rektorovi,

d) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorem,

e) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené vysoké školy podle § 103 odst. 1.

(10) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost ministerstva v těchto věcech:

a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření ministerstva,

b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu,

c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky,

d) určuje výši poplatků spojených se studiem,

e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení,

f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a občanům České republiky studujícím v zahraničí,

g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a § 91b odst. 1, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním poměru policisty,

h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,

i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy,

j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,

k) přijímá opatření podle § 37 a 38,

l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c) a v § 75,

m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků.

(11) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké školy podle § 89 až 90a při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace a úkoly ministerstva při provádění vyššího ověření dokladů podle § 87 odst. 1 písm. z).

(12) Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru, použije se na ně § 70 a 70a obdobně s tím, že ustanovení týkající se pracovního poměru se použijí pro služební poměr a ustanovení týkající se pracovní doby se použijí pro dobu služby. Jejich služební poměr se přitom nemění. Na obsazování míst ostatních akademických pracovníků se vztahuje § 77 obdobně; akademičtí pracovníci jsou zaměstnanci státu, zařazení do příslušné organizační složky státu. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku plat a v případě akademického pracovníka ve služebním poměru služební příjem; tvůrčí volno příslušníků Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru se považuje za výkon služby podle zvláštního právního předpisu38).

(13) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy24) nestanoví jinak.

(14) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání.

(15) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 86 týkajícím se vojenských vysokých škol si Akreditační úřad vyžádá stanovisko Ministerstva obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra. Stanovisko podle § 78 odst. 6 věty druhé a § 79 odst. 2 písm. g) a povolení podle § 78 odst. 7 věty třetí nevydávají u studijních programů státních vysokých škol Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, ale pouze Ministerstvo obrany u vojenských vysokých škol a Ministerstvo vnitra u policejních vysokých škol.

(16) Ministerstvo projednává s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra záměry a opatření ministerstva, která se významně týkají státních vysokých škol.

(1) Vysoká škola je oprávněna z důvodů podle odstavce 2 vyhlásit na dobu nejvýše 60 dní mimořádný školní stav, a to s předchozím souhlasem

a) ministerstva, jde-li o veřejnou nebo soukromou vysokou školu,

b) Ministerstva vnitra, jde-li o policejní vysokou školu, nebo

c) Ministerstva obrany, jde-li o vojenskou vysokou školu.

(2) Mimořádný školní stav je možno vyhlásit pouze z důvodu vyhlášeného stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nebo z důvodu živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie a nehody nebo jiné mimořádné události či jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo uskutečňování činností vysoké školy nebo její součásti ve značném rozsahu, popřípadě z jiných důvodů zvláštního zřetele hodných.

(3) Mimořádný školní stav lze prodloužit nejvýše o 60 dní, a to i opakovaně, s předchozím souhlasem

a) ministerstva a akademického senátu vysoké školy, jde-li o veřejnou vysokou školu,

b) ministerstva, jde-li o soukromou vysokou školu,

c) Ministerstva vnitra a akademického senátu vysoké školy, jde-li o policejní vysokou školu, nebo

d) Ministerstva obrany a akademického senátu vysoké školy, jde-li o vojenskou vysokou školu.

(4) Mimořádný školní stav vyhlašuje nebo prodlužuje svým opatřením rektor veřejné nebo státní vysoké školy a orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora. Informace o vyhlášení nebo prodloužení mimořádného školního stavu se bezodkladně zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek vysoké školy.

(5) O udělení souhlasu podle odstavce 1 nebo 3 ministerstvo, Ministerstvo vnitra, nebo Ministerstvo obrany rozhoduje na základě žádosti vysoké školy. Jediným účastníkem řízení je vysoká škola, která o udělení souhlasu s vyhlášením nebo prodloužením mimořádného školního stavu požádá.

V době mimořádného školního stavu je vysoká škola nebo její fakulta oprávněna upravit, a to i jen pro některý studijní program nebo fakultu, zejména

a) vyhlášené podmínky přijetí ke studiu podle § 49, stanovit jiný termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, popřípadě jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky, včetně využívání nástrojů distančního způsobu komunikace,

b) možnost podmíněného přijetí a zápisu do studia bez prokázání splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48, včetně odložení splnění této podmínky, a to až do 90 dnů ode dne zápisu do studia; neprokáže-li osoba dotčená takovou úpravou ve stanovené lhůtě splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání, rozhodne vysoká škola nebo fakulta o tom, že přijetí ke studiu a zápis do studia pozbývá platnosti a účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přijetí; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat; tato doba se studentovi započítává do doby studia,

c) délku a členění akademického roku,

d) lhůty pro plnění studijních povinností,

e) osvobození či prominutí poplatků dle § 48 odst. 7 a § 58,

f) přerušování studia a nezapočítávání doby přerušení studia zasažené v souvislosti s mimořádným školním stavem do celkové doby přerušení studia,

g) nezapočítávání doby studia připadající na dobu mimořádného školního stavu (dále jen „doba narušeného studia“) do

1. doby studia pro účely stanovení poplatku za studium podle § 58 odst. 3,

2. maximální doby studia pro účely plnění studijních povinností, je-li taková doba vnitřním předpisem vysoké školy stanovena,

3. maximální doby studia pro účely přiznávání stipendií, je-li taková doba vnitřním předpisem vysoké školy stanovena, nebo

4. standardní doby studia pro účely přiznávání stipendia podle § 91 odst. 5,

h) využívání nástrojů distančního způsobu komunikace bez ohledu na formu studia při výuce a kontrole plnění studijních povinností,

i) využívání nástrojů distančního způsobu komunikace při státní zkoušce a možnost konat ji bez přítomnosti veřejnosti za předpokladu, že z jejího průběhu pořídí audiovizuální záznam, který uchová po dobu 5 let; záznam vysoká škola poskytne pouze orgánu veřejné moci při výkonu jeho pravomocí, a to na jeho žádost,

j) využívání nástrojů distančního způsobu komunikace při jednání orgánů vysoké školy a jejích součástí bez ohledu na úpravu způsobu jednání ve vnitřních předpisech vysoké školy a jejích součástí, nebo

k) využívání elektronických nástrojů pro provedení voleb do akademického senátu vysoké školy nebo fakulty bez ohledu na úpravu způsobu voleb ve vnitřních předpisech vysoké školy nebo fakulty.

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „rozpočtu“ vkládají tato slova: „a z prostředků veřejné vysoké školy“.

2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:

a) z investičních transferů,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.“.

3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12.

4. V § 18 odst. 7 se za slova „obecně prospěšné společnosti“ vkládají tato slova: „veřejné vysoké školy“.

(1) Každý je povinen zdržet se jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněn poskytovat vysokoškolské vzdělávání, nebo že je vysokou školou.

(2) Každý je povinen zdržet se vydání dokladu o absolvování studia vyvolávajícího nebezpečí záměny s vysokoškolským diplomem vydaným tuzemskou vysokou školou a přiznání oprávnění používat titul nebo jeho příslušnou zkratku vyvolávající nebezpečí záměny s akademickým titulem přiznaným tuzemskou vysokou školou podle tohoto zákona nebo jeho zkratkou.

(3) Na území České republiky lze zahraniční vysokoškolské vzdělávání v určitém zahraničním vysokoškolském studijním programu poskytovat pouze na základě tuzemského povolení pro daný program podle § 93b až 93e nebo tuzemského oprávnění pro daný program podle § 93i až 93ic. Každý je povinen zdržet se jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněn poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v určitém zahraničním vysokoškolském studijním programu.

(4) Jednáním způsobilým vyvolat mylnou domněnku se pro účely tohoto zákona rozumí jednání způsobilé vyvolat mylnou domněnku u osoby průměrného rozumu.

(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že:

a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona,

b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,

c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona.

(2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb.

(3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech.

(1) Akademicko-vědecký titul „doktor“ a titul „bakalář“ přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly „doktor“ a „bakalář“ podle tohoto zákona.

(2) Akademický titul „inženýr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(3) Titul „bakalář“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(4) Akademický titul „magistr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5.

(6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul „magistr“, mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „inženýr“ (ve zkratce „Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské politické akademie.

(9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst. 2, § 43 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ a akademicko-vědecký titul „doktor“, se přiznávají akademické tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul „doktor“, mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky „Dr.“ zkratkou „Ph.D.“. Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(11) Absolventi studia v doktorských studijních programech v oblasti teologie, kteří získali podle § 47 odst. 5 akademický titul „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“ uváděné za jménem), mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(12) Akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

(1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do 31. prosince 2001.

(2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám.

(1) Veřejnými vysokými školami jsou vysoké školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze č. 2.

(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999.

(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů provést do 1. března 1999.

(5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde-li o majetek potřebný k zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů. Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy upravující úpadek a způsoby jeho řešení.13)

(7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na příslušnou vysokou školu.

Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.") a „doktor věd“ (ve zkratce „DrSc.") udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny.

(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem.

(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.

(3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.

Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.

Pokud je podle tohoto zákona podmínkou pro jmenování nebo odvolání člena orgánu vysoké školy nebo její součásti předchozí souhlas jiného orgánu vysoké školy nebo její součásti, bez tohoto souhlasu ke jmenování nebo odvolání nedojde.

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(2) Pro účely tohoto zákona se za členský stát Evropské unie považuje rovněž jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace. Věta první se nepoužije na § 39 odst. 7 písm. a) část věty za středníkem, § 93c odst. 4 písm. a) část věty za středníkem a § 93ia odst. 4 písm. a) část věty za středníkem; pro účely těchto ustanovení se však za členský stát Evropské unie považuje rovněž Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

(3) Je-li členem statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, použije se na fyzickou osobu, která tuto jinou právnickou osobu při výkonu uvedené členské funkce v daném orgánu zastupuje, úprava v tomto zákoně týkající se fyzické osoby, která je členem uvedeného orgánu, obdobně.

Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 1999.

(1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

(2) Zrušují se:

1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.

3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie.

4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících.

5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.

6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb.

7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.

8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci.

9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách.

10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti.

11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád).

13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů.

14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).

15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí.

16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb.

17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce 30/1969 Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70-III/5, registrované v částce 10/1970 Sb.

18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982 č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb.

19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85-34, registrovaných v částce 19/1985 Sb.

(3) Zrušují se:

1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.

2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky Československé akademie věd č. 5/1986 Sb.

4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a č. 393/1992 Sb.

5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Tošovský v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb.

Univerzita Karlova

Univerzita Palackého v Olomouci

České vysoké učení technické v Praze

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Akademie výtvarných umění v Praze

Vysoké učení technické v Brně

Veterinární univerzita Brno

Masarykova univerzita

Mendelova univerzita v Brně

Akademie múzických umění v Praze

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Janáčkova akademie múzických umění

Univerzita Pardubice

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze

Technická univerzita v Liberci

Vysoká škola ekonomická v Praze

Univerzita Hradec Králové

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Ostravská univerzita

Slezská univerzita v Opavě

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Západočeská univerzita v Plzni

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Příloha č. 2 k zákonu č. 111/1998 Sb.

Univerzita obrany

Policejní akademie České republiky v Praze

Příloha č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb.

1. Architektura a urbanismus

2. Bezpečnostní obory

3. Biologie, ekologie a životní prostředí

4. Doprava

5. Ekonomické obory

6. Elektrotechnika

7. Energetika

8. Farmacie

9. Filologie

10. Filozofie, religionistika a teologie

11. Fyzika

12. Historické vědy

13. Chemie

14. Informatika

15. Kybernetika

16. Lesnictví a dřevařství

17. Matematika

18. Mediální a komunikační studia

19. Neučitelská pedagogika

20. Politické vědy

21. Potravinářství

22. Právo

23. Psychologie

24. Sociální práce

25. Sociologie

26. Stavebnictví

27. Strojírenství, technologie a materiály

28. Tělesná výchova a sport; kinantropologie

29. Těžba a zpracování nerostných surovin

30. Učitelství

31. Umění

32. Vědy o umění a kultuře

33. Vědy o Zemi

34. Veterinární lékařství, veterinární hygiena

35. Všeobecné lékařství a zubní lékařství

36. Zdravotnické obory

37. Zemědělství

1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 203 odst. 1 zákoníku práce.

5) § 156 a násl. zákoníku práce.

6) Například zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

7a) Zákon o podpoře výzkumu a vývoje.

Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb.

Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.

8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.

8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.

11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

15b) § 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.

18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce.

19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

19b) § 45 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.

22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky.

22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 310/1996 Sb.

27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

29) § 796, 824, 826, 928, 953 a 958 občanského zákoníku.

30) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

31) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, § 504, 2976 a 2985 občanského zákoníku.

32) § 31 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

36) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

37) § 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

39) Čl. I Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, vyhlášené pod č. 60/2000 Sb. m. s.