Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 9

§ 9 zákon o pomoci v hmotné nouzi – Příjem

Zákon o pomoci v hmotné nouzi · 111/2006 Sb. · Sociální zabezpečení

Stručně: Paragraf 9 zákona o pomoci v hmotné nouzi definuje, co se pro účely tohoto zákona považuje za příjem a v jaké výši se započítává, a stanovuje pravidla pro jeho započítávání do rozhodného období. (§ 9 zákona č. 111/2006 Sb., zákon o pomoci v hmotné nouzi, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Příjem
  • Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů a od 1“
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „prosince 2013 po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů14a) a…“
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „70 % příjmu z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53), příjmu ze závislé…“
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu16)“
  • Částka nebo sazba (odst. 1): „100 % opakujícího se zaopatřovacího příspěvku80).“
  • Judikatura: na § 9 odkazuje 42 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 111/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje

a) 70 % příjmu z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53), příjmu ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, a to po odpočtu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů3),

b) 80 % příjmu

1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů14a) a z dávky nemocenského pojištění15),

2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu16),

d) 100 % opakujícího se zaopatřovacího příspěvku80).

(2) Příjmy se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny, pokud zákon nestanoví jinak.

(3) Do příjmu se v tom rozhodném období, v němž bylo vyplaceno, započte i plnění z nároků a pohledávek osoby nebo společně posuzované osoby, přestože nebylo vyplaceno přímo osobě nebo s ní společně posuzované osobě. Pokud je na příjmu osoby a společně posuzované osoby prováděn výkon rozhodnutí srážkami z příjmu, započítává se tento příjem ve výši před provedením výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu, a to v tom rozhodném období, kdy je osobě a společně posuzované osobě vyplacen příjem po provedení výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu.

(4) Příjmy podle odstavce 1 nebo jejich část, jejichž zápočet do rozhodného příjmu pro účely stanovení nároku na dávku by nebylo s ohledem na účel, pro který má být dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat, orgán pomoci v hmotné nouzi do rozhodného příjmu nezapočítá.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Různé druhy příjmů se započítávají v odlišné výši: Například z důchodů a příjmů ze závislé činnosti se započítává 70 % po odečtení daní a pojistného, zatímco z nemocenské nebo podpory v nezaměstnanosti 80 %. Ostatní započitatelné příjmy a opakující se zaopatřovací příspěvek se započítávají v plné výši (100 %).
  • Rozhoduje datum vyplacení: Příjmy se započítávají do rozhodného období, ve kterém byly skutečně vyplaceny, nikoli nutně do období, za které náleží.
  • Započítávají se i příjmy nevyplacené přímo: Pokud má osoba nebo společně posuzovaná osoba nárok na plnění, které jí nebylo vyplaceno přímo (např. kvůli výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu), započítá se příjem v plné výši před srážkami.
  • Možnost nezapočtení příjmu: Orgán pomoci v hmotné nouzi může nezapočítat některé příjmy nebo jejich části, pokud by jejich započtení nebylo spravedlivé s ohledem na účel dávky.

Na co si dát pozor

  • Výše započítávaného příjmu se liší: Je důležité rozlišovat, jaký typ příjmu máte, protože se z něj započítává různá procentuální část.
  • Srážky z příjmu neznamenají nižší započitatelný příjem: I když vám je z příjmu něco sraženo (např. exekuce), pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi se započítá příjem v plné výši před srážkami.
  • Diskreční pravomoc orgánu: Orgán pomoci v hmotné nouzi má pravomoc individuálně posoudit, zda některé příjmy nezapočítá, pokud by to bylo nespravedlivé.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 9

42
ÚS
Ústavní soud
26. 3. 2026
ÚS
Ústavní soud
17. 2. 2015
NSS
Městský soud v Praze
17. 9. 2025
NSS
Městský soud v Praze
17. 9. 2025
NSS
Městský soud v Praze
11. 7. 2025
Trend citací § 9 v rozhodnutích
17181920212223242526

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 9 zákona 111/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 9

Správní orgán posuzoval, zda příjem společně posuzovaných osob (stěžovatele a jeho matky) nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí společně posuzovaných osob a zda tak stěžovateli vznikl nárok na doplatek na bydlení podle věty druhé § 33 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb. Při výpočtu správní orgán zohlednil v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb. přiměřené náklady na bydlení.

III.ÚS 353/26 · Ústavní soud · 26. 3. 2026

Částka na živobytí stěžovatelky tedy dle Městského soudu v Praze zdaleka přesahovala příjem stěžovatelky vypočtený pro účely příspěvku na živobytí dle § 9 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb. Městský soud v Praze rovněž konstatoval, že v daném případě nelze nárok stěžovatelky posuzovat podle § 2 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb. Soud vzal v úvahu také skutečnost, že stěžovatelka obývá sama byt s neúměrnou podlahovou plochou (cca 96 m2) a že směnou za menší byt by se snížily její náklady na bydlení.

II.ÚS 2202/14 · Ústavní soud · 17. 2. 2015

Starobní důchod by podle ní měl být v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) započítán v rozhodném období pouze v měsících, v nichž byl skutečně vyplacen.

20 Ad 39/2024 · Městský soud v Praze · 17. 9. 2025

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 124 SLUŽEBNÍ PŘÍJEM VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)§ 2 Príjem občana (Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych)§ 166 Měsíční služební příjem pro účely stanovení v (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)§ 44g Urgentní příjem (Zákon o zdravotních službách a podmínkác)§ 29 Započitatelný příjem (Vyhláška Ústřední rady odborů o nemocen)