Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 10

§ 10 vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení – Jiné písemnosti

Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení · 117/1974 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 10 vyhlášky 117/1974 stanovuje, které písemnosti se posuzují jako archiválie mimo běžné skartační řízení, a to podle kritérií uvedených v § 1. Povinnost posoudit: Stát musí posoudit jako archiválie písemnosti, které má nabýt do vlastnictví (podle § 7 odst. 2 a § 10 odst. 1 zákona). (§ 10 zákona č. 117/1974 Sb., vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky, kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Jiné písemnosti
  • Týká se: vlastník
  • Odkazuje na: § 1, § 7
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 117/1974 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Mimo skartační řízení se též posuzují podle kritérií stanovených v § 1

a) písemnosti, jichž má nabýt stát do vlastnictví (§ 7 odst. 2, § 10 odst. 1 zákona),

b) písemnosti vyvážené z Československé socialistické republiky, lze-li důvodně předpokládat, že jde o archiválie (§ 8 odst. 2 zákona),

c) písemnosti nalezené,

d) písemnosti nabídnuté archivu k převzetí do úschovy,

e) písemnosti, o jejichž posouzení, zda jsou archiválie, požádá jejich vlastník z vlastního podnětu, popřípadě z podnětu archivního orgánu.

Ministr:

Ing. Jung v. r.

Příloha vyhlášky č. 117/1974 Sb.

Oddíl I

Podle doby vzniku lze považovat za archiválie zejména:

1. písemnosti vzniklé do roku 1850,

2. písemnosti z oborů průmyslové a zemědělské výroby, finančního podnikání, jakož i důlního podnikání, včetně patentů na významné vynálezy, vzniklé do roku 1900,

3. fotografické, filmové a zvukové záznamy vzniklé do roku 1920.

Oddíl II

Podle obsahu lze považovat za archiválie zejména:

jiné než v oddílu I uvedené písemnosti, které výrazným způsobem dokládají strukturu společnosti v jednotlivých fázích jejího vývoje, její vnější uspořádání i vnitřní skladbu, její dobové instituce, život obyvatelstva ve všech oblastech činnosti a na všech sociálních úrovních, rozsah a intenzitu politické, hospodářské i kulturní aktivity jeho jednotlivých skupin, stavů i tříd nebo působení významných osobností.

Za těchto předpokladů jsou archiváliemi:

A. z písemností bez ohledu na historická období

a) zápisy ze zasedání všech sborových orgánů zákonodárné, vládní i výkonné státní moci (před rokem 1945 i všech obdobných orgánů územní samosprávy) na všech stupních řízení, jakož i právních předchůdců všech těchto orgánů;

b) písemnosti o vnější i vnitřní organizační struktuře, vedení, správě, činnosti a jejich výsledcích

1. ústředních a všech jim podřízených orgánů státní správy a jejich předchůdců (před rokem 1945 i územní samosprávy) a všech jejich oblastních i oborových složek,

2. justičních složek všech stupňů i druhů, notářství a prokuratur i jejich předchůdců,

3. národních výborů všech stupňů a jejich výkonných orgánů,

4. hospodářských, rozpočtových a všech ostatních státních organizací řízených, popřípadě spravovaných národními výbory nebo jinými státními orgány a předchůdců těchto organizací,

5. družstevních a společenských organizací včetně jejich podniků a hospodářských zařízení, jakož i jejich předchůdců,

6. všech součástí a zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních složek;

c) písemnosti

1. o životních poměrech obyvatelstva v dobových státoprávních a ekonomických podmínkách, zvláště o složení a pohybu obyvatelstva,

2. o plánování rozvoje národního hospodářství, jakož i důležité účetní a statistické výkazy a přehledy,

3. o vývoji a stavu zdravotnictví, sociální péče a úrovně bydlení,

4. o vývoji a stavu vědy a techniky,

5. o vývoji a stavu školství, kultury a umění,

6. o tvorbě právních předpisů včetně jejich neuskutečněných návrhů,

7. o právní úpravě mezinárodních vztahů,

8. povahy majetkoprávní, zvláště o převodu soukromého majetku do společenského vlastnictví,

9. finanční, rozpočtové a účetní povahy,

10. o územním plánování, státních hranicích, hranicích správních obvodů, symbolech státu a o místních názvech a symbolech,

11. o geologických a půdních průzkumech,

12. geodetické a kartografické,

13. o technickém rozvoji, včetně patentů na významné vynálezy a o dokumentaci staveb,

14. o kulturních památkách, o jejich údržbě, rekonstrukci a ochraně, jakož i o chráněných částech přírody,

15. o životě a díle významných osobností;

B. z písemností charakteristických pro období do 8. května 1945

písemnosti

a) o ukazatelích průmyslové a zemědělské výroby, průmyslového, důlního, obchodního, finančního, živnostenského i družstevního podnikání,

b) o politických a sociálních bojích dělnické třídy, jejích organizací, zvláště o činnosti Komunistické strany Československa,

c) o činnosti dalších politických stran a hnutí, spolků a společností, jakož i jejich zájmových složek, církví a náboženských společností,

d) o narůstajících třídních rozporech, národnostních i jiných rozporech (stavovských, rasových, náboženských atd.), vykořisťování dělnictva a ostatních pracujících, o příčinách, průběhu a důsledcích hospodářských konjunktur a krizí, stávek a výluk, o působení domácích i cizích monopolů, koncernů a trustů,

e) o postoji našich národů a jejich představitelů a o chování národnostních skupin v mnichovské krizi a v období ji předcházejícím a za okupace, o domácím i zahraničním odboji a činnosti okupačních orgánů a úřadů, o národní, politické a rasové persekuci, jakož i o ostatních závažných událostech v průběhu první a druhé světové války (zejména vliv Velké říjnové socialistické revoluce, narůstání revolučního hnutí za první světové války aj.);

C. z písemností charakteristických pro období od 9. května 1945

písemnosti

a) o obnovení republiky, vzniku a upevňování lidově demokratického zřízení,

b) o likvidaci následků okupace a války, repatriaci a reemigraci, národní očistě, osídlování a budování pohraničí a o hospodářské obnově po okupaci,

c) o činnosti politických stran, zvláště Komunistické strany Československa, odborů, ostatních organizací a jejich význačných představitelů,

d) o budování socialistického státu, socialistické ekonomiky, výstavbě socialistické společnosti a o všech s tím souvisejících politických, ekonomických, sociálních i kulturních přeměnách,

e) o vzniku a budování nových orgánů státní moci a správy, justice a prokuratury,

f) o znárodňovacím procesu a socializaci vesnice,

g) o spolupráci se socialistickými státy na úseku politickém, hospodářském, vědeckém a kulturním,

h) o hospodářské spolupráci s ostatními státy a o dalších mezinárodních vztazích,

ch) o společenské a životní úrovni občanů, socialistickém podnikání a budovatelském úsilí našeho lidu,

i) o rozvoji vědy, techniky a kultury,

j) o rozvoji mládežnického hnutí, tělesné výchovy, sportu a jiných zájmových oblastí,

k) o rozvoji socialistického právního řádu, federalizaci státu a změnách z ní vyplývajících.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Povinnost posoudit: Stát musí posoudit jako archiválie písemnosti, které má nabýt do vlastnictví (podle § 7 odst. 2 a § 10 odst. 1 zákona).
  • Podezření na archiválie: Písemnosti vyvážené z Československé socialistické republiky se posuzují jako archiválie, pokud lze důvodně předpokládat, že jimi jsou (podle § 8 odst. 2 zákona).
  • Nalezené písemnosti: Nalezené písemnosti se posuzují, zda jsou archiválie.
  • Nabídnuté písemnosti: Archiv posoudí písemnosti, které mu byly nabídnuty k převzetí do úschovy.
  • Žádost vlastníka: Vlastník písemností může požádat o posouzení, zda jsou archiválie, a to z vlastního podnětu nebo na podnět archivního orgánu.

Příklad

Pan Novák najde na půdě staré rodinné dokumenty z 19. století. Může požádat archiv, aby posoudil, zda tyto písemnosti jsou archiválie.

Na co si dát pozor

  • Kritéria z § 1: Posuzování se vždy řídí kritérii stanovenými v § 1 vyhlášky, která definují, co jsou archiválie.
  • Časová kritéria: Za archiválie se považují zejména písemnosti vzniklé do roku 1850, písemnosti z průmyslové, zemědělské, finanční a důlní výroby (včetně patentů) do roku 1900 a fotografické, filmové a zvukové záznamy do roku 1920.
  • Obsahová kritéria: Archiváliemi jsou i písemnosti, které výrazně dokládají strukturu společnosti, její instituce, život obyvatelstva, politickou, hospodářskou a kulturní aktivitu nebo působení významných osobností.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 50c Odepření přijetí písemnosti (Občanský soudní řád)§ 1 Kritéria pro posuzování písemností jako archi (Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské s)§ 6 OCHRANA PÍSEMNOSTÍ A ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ (Zákon Slovenské národní rady o archivnic)§ 15 Náhrada za doručení písemností (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o o)§ 6 Ochrana písemností a archiválií (Zákon České národní rady o archivnictví)