§ 6 zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů – Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu…
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů · 118/2000 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 6 zákona č. 118/2000 Sb. stanoví, jakým způsobem a s jakými náležitostmi zaměstnanec uplatňuje své mzdové nároky u Úřadu práce v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Zaměstnanec musí podat písemnou žádost u krajské pobočky Úřadu práce nebo jejího kontaktního pracoviště. (§ 6 zákona č. 118/2000 Sb., zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel, zdravotní pojišťovna
- Judikatura: na § 6 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 118/2000 Sb.
(1) Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.8) Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce20) nebo dohody o pracovní činnosti.
(2) Uplatnil-li zaměstnanec nárok podle § 324a zákoníku práce, uvede v žádosti podle odstavce 1, zda byl ručitelem uspokojen a v jaké výši, a dále uvede identifikační údaje ručitele. Zaměstnanec je povinen informovat krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce o těchto skutečnostech i v případě, že nastanou po podání žádosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec musí podat písemnou žádost u krajské pobočky Úřadu práce nebo jejího kontaktního pracoviště.
- V žádosti je nutné uvést osobní údaje zaměstnance, údaje o zaměstnavateli, výši uplatňovaných mzdových nároků, kalendářní měsíce, za které jsou nároky uplatňovány, a způsob výplaty (včetně případného čísla účtu).
- Pokud zaměstnanec uplatnil nárok podle § 324a zákoníku práce (tj. byl uspokojen ručitelem), musí tuto skutečnost uvést v žádosti a informovat o ní Úřad práce i následně.
- Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Na co si dát pozor
- Žádost musí obsahovat všechny předepsané náležitosti, jinak může být neúplná a proces se protáhne.
- Je důležité doložit dobu trvání pracovního vztahu, aby bylo možné nárok posoudit.
- V případě uspokojení nároku ručitelem je nutné tuto informaci sdělit Úřadu práce, a to i dodatečně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
… se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů; součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků; při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (srov. § 6 zákona č. 118/2000 Sb.). Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb. mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období.
… se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů; součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků; při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (srov. § 6 zákona č. 118/2000 Sb.). Krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle § 4 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb. neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od …
Jakkoliv jsou tedy doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků toliko fakultativní součástí žádosti o uspokojení mzdových nároků (§ 6 věta třetí zákona č. 118/2000 Sb.), je v zájmu žadatele, aby je předložil.