§ 24 zákon o cestovních náhradách – Vláda může v rozsahu své působnosti stanovit nařízením…
Zákon o cestovních náhradách · 119/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 24 zákona o cestovních náhradách dává vládě pravomoc stanovit nařízením další typy náhrad spojených s pracovními cestami a podobnými situacemi pro zaměstnance rozpočtových a příspěvkových organizací. Vláda může pro státní a příspěvkové organizace zavést i jiné náhrady, než jaké jsou přímo uvedeny v zákoně o cestovních náhradách. (§ 24 zákona č. 119/1992 Sb., zákon o cestovních náhradách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Judikatura: na § 24 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 119/1992 Sb.
Vláda může v rozsahu své působnosti stanovit nařízením pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi, i jiné náhrady související s pracovní cestou, jinými změnami místa výkonu práce, přijetím do zaměstnání a při přidělení k výkonu práce v zahraničí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vláda může pro státní a příspěvkové organizace zavést i jiné náhrady, než jaké jsou přímo uvedeny v zákoně o cestovních náhradách.
- Tyto dodatečné náhrady se mohou týkat pracovních cest, změn místa výkonu práce, nástupu do zaměstnání nebo přidělení k práci v zahraničí.
- Vláda k tomu využívá formu nařízení, což je podzákonný právní předpis.
Na co si dát pozor
- Tato pravomoc vlády se vztahuje pouze na zaměstnance rozpočtových a příspěvkových organizací, nikoli na zaměstnance soukromého sektoru.
- Dodatečné náhrady musí být stanoveny nařízením vlády, nelze je zavést jiným způsobem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 24
Jak soudy aplikují § 24
Zákonný rámec uvedeného nařízení vlády je pak dán § 24 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., podle něhož vláda může v rozsahu své působnosti stanovit nařízením vlády pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi, i jiné náhrady související s pracovní cestou, jinými změnami místa výkonu práce, přijetím do zaměstnání a při přidělení k výkonu práce v zahraničí.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 věty první nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, jež bylo vydáno na základě zmocnění uvedeného v § 24 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách (dále též jen ‚nařízení vlády‘), zaměstnanci přísluší náhrada zvýšených životních nákladů od prvního do posledního dne přidělení k výkonu práce v zahraničí.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., jež bylo vydáno na základě zmocnění uvedeného v § 24 zákona č. 119/1992 Sb., zaměstnanci rozpočtové nebo příspěvkové organizace, který má místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště (srov. § 1 cit. nařízení vlády), přísluší náhrada zvýšených životních nákladů od prvního do posledního dne přidělení k výkonu práce v zahraničí.