Stručně: Paragraf 3 zákona o cestovních náhradách stanovuje, že zaměstnavatel určuje klíčové parametry pracovní cesty, jako je místo nástupu, výkonu práce, doba trvání, způsob dopravy a ukončení, a zároveň musí přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
§ 3 Náhrady při pracovní cestě
Zaměstnavatel vysílající zaměstnance na pracovní cestu určí místo jejího nástupu, místo výkonu práce, dobu trvání, způsob dopravy a ukončení pracovní cesty; může určit též další podmínky pracovní cesty. Zaměstnavatel je přitom povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Paragraf 3 zákona o cestovních náhradách stanovuje, že zaměstnavatel určuje klíčové parametry pracovní cesty, jako je místo nástupu, výkonu práce, doba trvání, způsob dopravy a ukončení, a zároveň musí přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel má pravomoc stanovit základní podmínky pracovní cesty.
Zaměstnavatel může stanovit i další podmínky nad rámec těch povinných.
Při určování podmínek pracovní cesty musí zaměstnavatel zohlednit oprávněné zájmy zaměstnance.
Zaměstnanec by měl být informován o všech určených podmínkách pracovní cesty.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatel by neměl stanovit podmínky, které by nepřiměřeně zasahovaly do oprávněných zájmů zaměstnance.
Pojem „oprávněné zájmy zaměstnance“ není v zákoně blíže specifikován, což může v praxi vést k nejasnostem.
Je důležité, aby zaměstnavatel veškeré podmínky pracovní cesty jasně sdělil zaměstnanci.