§ 6 zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě – Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatelem
Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě · 121/2021 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 6 zákona 121/2021 upravuje, jakým způsobem si zaměstnavatel odečítá vyplacený mimořádný příspěvek zaměstnancům z pojistného na sociální zabezpečení. Zaměstnavatel si může odečíst částku, kterou vyplatil zaměstnancům jako příspěvek, z pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí za daný měsíc. (§ 6 zákona č. 121/2021 Sb., zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatelem
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Nárok na odečet podle odstavce 1 lze uplatnit do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény.“
- Judikatura: na § 6 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 121/2021 Sb.
(1) Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvku.
(2) Zaměstnavatel má nárok na odečet podle odstavce 1, jen pokud příspěvek podle tohoto zákona vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl od pojistného.
(3) Nárok na odečet podle odstavce 1 lze uplatnit do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény.
(4) Zaměstnavatel uplatňuje odečet podle odstavce 1 na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.
(5) Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavce 1, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(6) Byla-li z částky pojistného odečtena vyšší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, nebo provedl-li zaměstnavatel odečet, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena nižší částka, než měla být podle odstavce 1 odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel si může odečíst částku, kterou vyplatil zaměstnancům jako příspěvek, z pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí za daný měsíc.
- Nárok na odečet má zaměstnavatel jen tehdy, pokud příspěvek vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl.
- Odečet lze uplatnit do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény.
- Pokud je odečítaná částka vyšší než pojistné za daný měsíc, rozdíl se považuje za přeplatek, který bude zaměstnavateli uhrazen.
Příklad
Firma A vyplatila v lednu zaměstnancům příspěvky za karanténu. V únoru si tyto příspěvky odečetla z pojistného na sociální zabezpečení. Aby měla na odečet nárok, musí příspěvky vyplatit nejpozději do konce dubna.
Na co si dát pozor
- Pokud zaměstnavatel odečte vyšší částku, než měl, nebo odečetl bez splnění podmínek, rozdíl se považuje za dluh na pojistném.
- Pokud zaměstnavatel odečte nižší částku, než měl, zbývající částka se považuje za přeplatek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
Nejvyšší správní soud tudíž uzavírá, že ani vyplacení mimořádného příspěvku jednateli stěžovatelky nebylo oprávněné, a tedy jeho neoprávněným odečtením z částky pojistného ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 121/2021 Sb. jí vznikl nedoplatek na pojistném. [45] Pokud jde o námitku zásahu do legitimních očekávání stěžovatelky, zde Nejvyšší správní soud musí konstatovat ve shodě s krajským soudem, že ta byla zmíněna jen zcela obecně v závěru žaloby slovy, že stěžovatelka trvá na tom, že v „řízení byla vznesena námitka porušení legitimního očekávání při …
Související
§ 5 Placení pojistného na sociální zabezpečení a (Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci)§ 104a ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZ (Zákon České národní rady o organizaci a )§ 42 Odvod pojistného (Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců)§ 45 Společné ustanovení (Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců)§ 6 Placení pojistného na sociální zabezpečení a (Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci)