§ 102 zákon o elektronických komunikacích – Ochranná pásma
Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) · 127/2005 Sb. · účinné od 1. 1. 2024 · IT právo a ochrana dat
Stručně: Paragraf 102 ZEK stanovuje pravidla pro ochranná pásma podzemních a nadzemních komunikačních vedení, definuje jejich vznik, rozsah a zakázané činnosti v nich, aby byla zajištěna ochrana těchto vedení. Podzemní vedení: Ochranné pásmo vzniká buď rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona, nebo dnem uvedení sítě do užívání, pokud povolení není potřeba. (§ 102 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích, znění účinné od 1. 1. 2024)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ochranná pásma
- Týká se: vlastník, stavební úřad
- Judikatura: na § 102 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 127/2005 Sb.
(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.
(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 0,5 m po stranách krajního vedení.
(3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
(4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
(5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu o povolení záměru podle stavebního zákona. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Podzemní vedení: Ochranné pásmo vzniká buď rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona, nebo dnem uvedení sítě do užívání, pokud povolení není potřeba. Jeho šířka je 0,5 metru po obou stranách krajního vedení.
- Nadzemní vedení: Ochranné pásmo vzniká rozhodnutím stavebního úřadu, který na návrh vlastníka vedení stanoví jeho parametry, omezení a podmínky ochrany, přičemž musí brát ohled na práva vlastníků dotčených nemovitostí.
- Omezení v ochranném pásmu podzemního vedení: Bez souhlasu vlastníka vedení nebo rozhodnutí stavebního úřadu je zakázáno provádět zemní práce, terénní úpravy, zřizovat stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení. Bez souhlasu vlastníka je také zakázáno vysazovat trvalé porosty.
- Obecné omezení v ochranném pásmu podzemního vedení: Jakékoli činnosti, které by bránily přístupu k vedení nebo ohrožovaly jeho bezpečnost a spolehlivost, jsou možné pouze s předchozím souhlasem vlastníka vedení.
Na co si dát pozor
- Před prováděním jakýchkoli prací v blízkosti podzemních komunikačních vedení je nutné zjistit jejich existenci a polohu.
- Vždy je třeba získat souhlas vlastníka komunikačního vedení nebo příslušné rozhodnutí stavebního úřadu pro činnosti v ochranném pásmu.
- Při stanovování ochranného pásma nadzemního vedení musí stavební úřad šetřit práva vlastníků nemovitostí, které se v pásmu nacházejí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 102
Jak soudy aplikují § 102
Povolení výjimky mělo směřovat k umístění optické sítě ve výšce 10 až 20 metrů nad úrovní terénu, a to se nijak nedotýkalo ochranného pásma podzemního komunikačního vedení ve smyslu § 102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), ani stavby této sítě elektronických komunikací ve vlastnictví žalobkyně.
V případě v ÚP HM zmíněného vodovodu je právní úprava vtělena do § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v případě dálkového kabelu pak § 102 až 103 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
… Podle krajského soudu je pro posouzení věci taktéž nepodstatné, že má být ostatní komunikace pro pěší a cyklisty WD-50 vybudována na části pozemků navrhovatelů, kde se nachází „ochranné pásmo podzemního vedení optických kabelů Telefonica O2 Czech Republic, a.s.“. Skutečnost, že navrhovatelé jsou na základě ustanovení § 102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, omezeni ve svých vlastnických právech, nevypovídá nic o tom, zda jsou splněny podmínky pro umístění ostatní komunikací pro pěší a cyklisty WD-50 na pozemcích navrhovatelů.
Právní otázky
Související
§ 21 OCHRANA ZDROJŮ (Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zd)§ 24 Ochranná pásma (Zákon o výrobě, rozvodu a využití topnýc)§ 24 Ochranná pásma (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 18 OCHRANNÁ PÁSMA VRTŮ (Vyhláška Českého báňského úřadu o konstr)§ 2 (Vyhláška o stanovení ochranných pásem př)