1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

63 A 2/2021- 30 - text 2 63 A 2/2021 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Michala Jantoše ve věci navrhovatele: M. K., narozen X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Lukášem Slaninou sídlem ARROWS advokátní kancelář, s. r. o., Plzeňská 3350/18, Praha proti odpůrkyni: obec H. M. sídlem D. A. S. 120/41, X H. M. o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Horní Moštěnice takto: I. Územní plán H. M., vydaný Zastupitelstvem obce H. M. dne 9. 3. 2020, se zrušuje v části, v níž byla rozšířena plocha veřejného prostranství pod označením X na východní straně pozemků parc. č. X a X, obou v katastrálním území H. M., a to dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 13 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Lukáše Slaniny, sídlem ARROWS advokátní kancelář, s. r. o., Plzeňská 3350/18, Praha. Odůvodnění: A) Vymezení věci 1. Navrhovatel má ve společném jmění manželů pozemky parc. č. X, 518/4 a X v k. ú. H. M., nacházejících se v severním cípu obce H. M., které byly ve výroku specifikovaným Územním plánem H. M. (dále jen „ÚP HM“), jenž nabyl účinnosti dne 25. 3. 2020, vymezeny jako zastavitelná plocha X (Díly P. Č.). Tato plocha je lemována na jihu ulicí P. Č. (pozemek parc. č. X), na západě částečně ulicí N. V. (pozemky parc. č. X, X, X a X) a na východě pozemkem parc. č. X, způsob využití dle katastru nemovitostí ostatní komunikace (dále jen „p. č. X“). Z hlediska funkčního využití byly v ploše X uplatněny dva typy ploch s rozdílným způsobem využití, a to BV (plochy bydlení – v rodinných domech – venkovské) v převážné části plochy a PV (plochy veřejných prostranství – veřejná prostranství) po jejím obvodu. Plocha PV, lemující plochu X na jižní a východní straně (tj. ulice P. Č. a p. č. X), byla ÚP HM současně zařazena mezi plochy veřejného prostranství, pro které může odpůrkyně uplatnit předkupní právo, a to jako X. 2. Pro názornost soud připojuje z grafické části ÚP HM vlevo výřez z Hlavního výkresu (I/2) a vpravo výřez z Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (I/3). Shodu s prvopisem potvrzuje M. N. [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] 11 63 A 2/2021 B) Obsah návrhu a postoj odpůrce 3. Návrhem na zrušení části opatření obecné povahy dle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), doručeným soudu dne 22. 3. 2021, navrhovatel požadoval, aby soud v ÚP HM zrušil vymezení plochy X rozšiřující veřejné prostranství v ulici P. Č. a v zastavitelné ploše X na pozemcích parc. č. X, X a X, neboť rozšíření plochy veřejného prostranství na jižní a zejména východní straně jeho pozemků považuje za nezákonné omezení možnosti využití svých pozemků. 4. Navrhovatel předně uvedl, že nemohl podat námitky proti návrhu ÚP HM, neboť vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl až ke dni 9. 7. 2019 a 2. 10. 2019, tj. až po veřejném projednání návrhu ÚP HM, které se konalo dne 25. 6. 2018. 5. Dále uvedl, že jeho pozemky v ploše X slouží k výstavbě rodinných domů. Původně zamýšlel (projekt z října 2020) na pozemcích parc. č. X a X postavit 4 rodinné domy, avšak odpůrkyně mu sdělila, že pozemek p. č. X nelze využívat jako přístupovou komunikaci, neboť ÚP HM závazně stanoví možnost přístupu k nové zástavbě v ploše X jen z jihu a ze západu. V reakci na zamítavý postoj odpůrkyně tudíž navrhovatel svůj záměr přepracoval (projekt z března 2021) a na uvedených pozemcích plánuje již jen 3 rodinné domy s přístupem z ulic P. Č. a N. V. Dále navrhovatel usiloval o výstavbu oplocení na hranici pozemků parc. č. X a X na straně jedné a p. č. X, resp. ulicí P. Č. na straně druhé, avšak i tento záměr byl s ohledem na rozšíření veřejného prostranství v ploše X shledán rozporným s ÚP HM. Navrhovatel byl proto nucen na pozemku parc. č. X, kde je aktuálně již povolována stavba rodinného domu, posunout oplocení 2,49 m od hranice tohoto pozemku s pozemkem p. č. X. 6. Dle navrhovatele je ÚP HM v části vymezující rozšíření veřejného prostranství v ploše X zmatečný a nedostatečně odůvodněný. Na jedné straně totiž ÚP HM vylučuje přístup k rodinným domům v ploše X odjinud než z ulic P. Č. a N. V. a s pozemkem p. č. X na východní straně, která není využívána ani jako cesta polní a kromě ulice P. Č. není na severu napojena na žádnou komunikační síť, nepočítá ani do budoucna jako s přístupovou komunikací k bytové zástavbě, na straně druhé však rozšiřuje veřejné prostranství v místě p. č. X o další prostor s odůvodněním, že „řeší rozšíření veřejného prostranství uličního prostoru v zájmu dodržení zákonných parametrů a ochrany technické infrastruktury (vodovod, telekomunikační kabel)“ (viz str. 112 odůvodnění ÚP HM), a dále zřizuje pro odpůrkyni předkupní právo „pro zajištění parametrů veřejného prostranství ulice a pro ochranu TI – vodovodu a dálkového kabelu“ (viz str. 143 odůvodnění ÚP HM). Má-li tedy veřejné prostranství v dané ploše primárně chránit uliční prostor a zajišťovat tak obsluhu daného území, nelze toto zdůvodnění dle navrhovatele použít, jelikož p. č. X netvoří žádný zpřístupňující uliční prostor, u něhož by mělo dojít k rozšíření pro dosažení určitých parametrů, a ani v budoucnu jej tvořit nemá. Naopak je její využití k přístupu k zástavbě výslovně vyloučeno. Ke zdůvodnění rozšíření veřejného prostranství v místě p. č. X nemohou dle navrhovatele sloužit ani obecné zásady koncepce veřejných prostranství uvedené v kapitole I/D.4. textové části ÚP HM a na str. 112 odůvodnění ÚP HM, neboť se buď týkají stávající a nikoli budoucí zástavby, anebo akcentují zlepšení parametrů uličních prostor, jimiž však p. č. X není, resp. nutnost zajištění parametrů odpovídajících vyhlášce stavebního zákona a umožňujících bezkolizní obsluhu daných ploch, k čemuž však p. č. X sloužit nemá. Racionální důvod pro omezení vlastnického práva navrhovatele tudíž schází a naopak se jedná o zásah nešetrný, nepřiměřený a neodůvodněný. 7. Ochrana technické infrastruktury sama o sobě ke zdůvodnění rozšíření plochy PV v ploše X dle navrhovatele nemůže obstát, neboť veřejné prostranství, které je definováno v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), má dle judikatury a odborné literatury sloužit veřejně prospěšnému účelu, jímž je zejména účel dopravní, hospodářský, sociální či rekreační, pod což ochranu technické infrastruktury zařadit nelze. Pro užívání veřejností je ochrana technické infrastruktury irelevantní. Legitimní cíl regulace je tak zcela zpochybněn. Odpůrkyně měla volit řešení, které vlastníka co nejméně zatěžuje a zároveň umožňuje dosáhnout stanoveného cíle, a toto řádně zdůvodnit. K ochraně technické infrastruktury slouží zákonná ochranná pásma a věcná břemena, která ostatně v lokalitě již dlouhodobě existují. ÚP HM se však možností mírnějšího omezení nezabývá a nezdůvodňuje, proč věcné břemeno nestačí. 8. Odpůrkyně se k návrhu nevyjádřila. C) Posouzení věci krajským soudem 9. Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Navrhovatel svou aktivní legitimaci k podání návrhu dovozuje z dotčení vlastnického práva k pozemkům parc. č. X, X a X v k. ú. H. M. Vlastnické právo navrhovatele soud ověřil z doloženého výpisu z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. X). Dále soud z doložené dokumentace ověřil, že se jedná o pozemky, které jsou skutečně napadeným ÚP HM regulovány, a to tak, že byl změněn dosavadní způsob využití částí těchto pozemků jejich zahrnutím do plochy PP02-2, tj. plochy veřejného prostranství, pro které nadto může odpůrkyně uplatnit předkupní právo. Navrhovatel je tudíž aktivně procesně legitimován k podání návrhu, neboť tvrdí, že je oprávněným z věcného práva k nemovitým věcem, jež se nacházejí na území regulovaném napadeným územním plánem, a do tohoto věcného práva ÚP HM zasahuje. Podmínkou aktivní procesní legitimace není podání námitek navrhovatelem, neboť námitky a připomínky, jejichž podání v průběhu řízení o návrhu opatření obecné povahy upravuje v obecné rovině § 172 odst. 4 správního řádu, nelze považovat za řádné opravné prostředky ve smyslu § 5 s. ř. s. a jejich vyčerpání proto nemůže být podmínkou přístupu k soudu (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 1. 2011, č. j. 1 Ao 2/2010-185, č. 2397/2011 Sb. NSS). 10. Po ověření splnění podmínky aktivní legitimace navrhovatele krajský soud v souladu s § 101d s. ř. s. v rozsahu a v mezích návrhových bodů přezkoumal napadené opatření obecné povahy, přičemž dle § 101b odst. 3 s. ř. s. vycházel při jeho přezkoumání ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání. Se souhlasem účastníků rozhodl soud bez nařízení jednání. 11. Navrhovatel označuje ÚP HM za nezákonný z důvodu, že rozšíření plochy veřejného pr