§ 4 zákon o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících – Nárok přísluší tomu
Zákon o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících · 128/1946 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 zákona 128/1946 Sb. určuje, kdo má právo uplatnit nárok na vrácení majetku nebo náhradu škody z neplatných majetkově-právních jednání z doby nesvobody a proti komu tento nárok směřuje. Nárok může uplatnit ten, kdo neplatným převodem přišel o majetek (věci, práva) nebo byl poškozen jiným neplatným majetkově-právním jednáním, případně jeho právní nástupci. (§ 4 zákona č. 128/1946 Sb., zákon o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic
- Judikatura: na § 4 odkazuje 16 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 128/1946 Sb.
(1) Nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl věci (práva) nebo kdo jiným neplatným majetkově-právním jednáním byl poškozen, anebo jejich právním nástupcům; nárok nemůže býti uplatněn jménem toho, jehož pobyt není znám, jménem pozůstalosti pak jenom tehdy, je-li znám pobyt aspoň jednoho dědice. Byla-li by však oprávněna osoba státně nespolehlivá, přísluší nárok státu jako majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Pokud nárok uplatňuje národní správa zavedená do podniků (závodů) a jiných majetkových podstat podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě, hledí se na ni jako na osobu státně spolehlivou.
(2) Nárok směřuje proti tomu, kdo věci (práva) neplatným převodem nabyl nebo kdo měl z jiného neplatného majetkově-právního jednání prospěch, anebo proti jejich právním nástupcům, ačli právní nástupce, který není osobou státně nespolehlivou, neprokáže, že nevěděl ani nemusil věděti, že k majetkovému převodu anebo k jinému majetkově-právnímu jednání, z něhož se nárok odvozuje, došlo pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. Směřuje-li nárok zároveň proti několika osobám, zejména zároveň proti osobám podle předchozí věty na prvním místě zavázaným a proti jejich právním nástupcům, odpovídají všichni rukou společnou a nerozdílnou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nárok může uplatnit ten, kdo neplatným převodem přišel o majetek (věci, práva) nebo byl poškozen jiným neplatným majetkově-právním jednáním, případně jeho právní nástupci.
- Nárok nelze uplatnit jménem osoby, jejíž pobyt není znám, ani jménem pozůstalosti, pokud není znám pobyt alespoň jednoho dědice.
- Pokud by oprávněnou osobou byla osoba státně nespolehlivá (definovaná v § 5), nárok připadá státu jako konfiskovaný majetek.
- Nárok směřuje proti tomu, kdo majetek neplatným převodem získal nebo kdo měl z neplatného jednání prospěch, případně proti jejich právním nástupcům. Tito právní nástupci se však mohou zprostit odpovědnosti, pokud prokáží, že nevěděli ani nemuseli vědět o tom, že k majetkovému převodu nebo jednání došlo pod tlakem okupace, národní, rasové nebo politické perzekuce, a nejsou sami státně nespolehliví.
- Pokud nárok směřuje proti více osobám, odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně.
Na co si dát pozor
- Je klíčové rozlišit, zda je oprávněná osoba "státně spolehlivá", neboť v opačném případě nárok připadá státu.
- Právní nástupci nabyvatelů majetku mohou být zproštěni odpovědnosti, pokud prokáží svou nevědomost o okolnostech nabytí a nejsou sami státně nespolehliví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 4
Jak soudy aplikují § 4
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 30 Cdo 608/2000, dovodil, že zatímco z dikce § 24 odst. 1 dekretu č. 5/1945 Sb. vyplývá, že okruh aktivně legitimovaných zahrnuje jen osoby fyzické, § 4 odst. 1 zákona č. 128/1946 Sb. zahrnuje i osoby právnické.
K tomu vyložil, že podle § 4 zákona č. 128/1946 Sb. „nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl práva, byla-li by však oprávněná osoba státně nespolehlivá, přísluší nárok státu jako majetek konfiskovaný podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. Samotný nárok byl dále vázán na uplatnění u příslušného orgánu, případně soudu a byla stanovena lhůta k jeho uplatnění.
… jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících) již nedožili, a prvotními oprávněnými ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. se tak staly jejich děti, coby v úvahu přicházející dědici, a tedy právní nástupci původních vlastníků (viz § 4 odst. 1, věty první, části před středníkem zákona č. 128/1946 Sb.), je pak zjevně na místě vzít při stanovení zbývající výše restitučního nároku žalobce (bez ohledu na právní vztahy dědické posloupnosti) v úvahu odškodnění poskytnuté již jeho strýci …