Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 4

§ 4 zákon ČNR o požární ochraně – Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

Zákon České národní rady o požární ochraně · 133/1985 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 4 zákona č. 133/1985 Sb. rozděluje všechny provozované činnosti do tří kategorií podle míry jejich požárního nebezpečí a detailně specifikuje, které činnosti se považují za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Každá provozovaná činnost musí být zařazena do jedné ze tří kategorií požárního nebezpečí: bez zvýšeného, se zvýšeným, nebo s vysokým požárním nebezpečím. (§ 4 zákona č. 133/1985 Sb., zákon ČNR o požární ochraně, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
  • Týká se: zaměstnanec
  • Judikatura: na § 4 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 133/1985 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií

a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,

b) se zvýšeným požárním nebezpečím,

c) s vysokým požárním nebezpečím.

(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu,

b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,

f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,

g) v budovách1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,1d)

h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách pro obchod,1f) ve stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,1h)

i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,

j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun,

b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,

c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, anebo kapalných nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a 2.15 typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13),

d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,

e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.

(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Každá provozovaná činnost musí být zařazena do jedné ze tří kategorií požárního nebezpečí: bez zvýšeného, se zvýšeným, nebo s vysokým požárním nebezpečím.
  • Pokud vaše činnost spadá pod některý z bodů a) až j) odstavce 2, je automaticky považována za činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, což s sebou nese přísnější povinnosti v oblasti požární ochrany (viz např. § 6).
  • Mezi činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím patří například manipulace s velkým množstvím hořlavých látek a plynů, provozy s hořlavým prachem nebo párami, výrobní provozy s vysokým požárním zatížením, budovy s mnoha nadzemními podlažími nebo určité typy veřejných staveb.

Na co si dát pozor

  • Je klíčové správně posoudit, zda provozovaná činnost spadá do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím, protože z toho plynou další zákonné povinnosti.
  • Při posuzování je nutné brát v úvahu nejen typ látek, ale i jejich množství a způsob skladování či manipulace.
  • Nezapomeňte, že i zdánlivě běžné činnosti, jako je provoz budov s určitým počtem podlaží nebo shromažďování většího počtu osob, mohou spadat do této kategorie.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 4

6
NS
Nejvyšší soud
21. 3. 2017
NS
Nejvyšší soud
18. 9. 2012
NS
Nejvyšší soud
29. 7. 2009
NSS
Krajský soud v Brně
12. 3. 2026
NSS
Krajský soud v Plzni
10. 10. 2024

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 4 zákona 133/1985 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 4

… byl zaznamenán dne 22. 1. 2012 v 15:43 hodin a byl ihned oznámen HZS Brno, když na místě nebylo obviněným P. učiněno žádné opatření, kdy jako zhotovitel díla zodpovídal mj. za požární ochranu na pracovišti, nevyhodnotil svařování hydroizolace při opravě střechy haly jako činnost se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění a jako činnost vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle ust. § 3 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při …

4 Tdo 233/2017 · Nejvyšší soud · 21. 3. 2017

S přihlédnutím ke skutečnosti, že čerpací stanice pohonných hmot je místem, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím (srov. § 4 odst. 2 písm. a/ nebo § 4 odst. 3 písm. a/ zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve spojení s § 2 odst. 8 písm. c/ zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, když automobilový benzín je extrémní hořlavinou s bodem vzplanutí nižší než 21°C), přichází do úvahy omezení vlastníka přilehlých pozemků při manipulaci s otevřeným ohněm v souladu s …

28 Cdo 3010/2011 · Nejvyšší soud · 18. 9. 2012

… firmy S. z pracoviště na střeše kotelny nebyl vyrozuměn žádný z pracovníků podniku G., a. s., kdy obžalovaný na základě uvedené smlouvy o dílo zodpovídal mj. za požární ochranu na pracovišti, nevyhodnotil svařování hydroizolace při opravě střechy kotelny jako činnost se zvýšeným požárním nebezpečím podle ust. § 4 odst. 2 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění a jako činnost vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle ust. § 3 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a …

8 Tdo 661/2009 · Nejvyšší soud · 29. 7. 2009

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 16 Účinnost (Vyhláška o náležitostech a členění regul)§ 11 Výkazy bilanční (Vyhláška o regulačním výkaznictví)§ 21 (Zákon o bezpečnosti práce v souvislosti )§ 18 Složité podmínky pro zásah (Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení)§ 31a Údaje předávané za účelem statistického zjišť (Vyhláška, kterou se mění vyhláška Minist)