4 Tdo 233/2017 — Nejvyšší soud

4 Tdo 233/2017 citace  Název judikátu:Obecné ohrožení z nedbalosti Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:21. 3. 2017 Spisová značka:4 Tdo 233/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.233.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obecné ohrožení z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 273 odst. 1 tr. zákoníku § 273 odst. 2 písm. b,c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 6. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 12.6.2017II.ÚS 1821/17JUDr. Ludvík Davidodmítnuto21.1.2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 233/2017-25 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 3. 2017 o dovolání obviněného M. P., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 8 To 244/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 132/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. 3 T 132/2014, byl obviněný M. P. uznán vinným ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, odst. 2, písm. b), c) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že: „obviněný M. P. jako zhotovitel převzal dne 8. 12. 2011 staveniště od objednatele fy. STAMACO engineering, s. r. o., a to v souvislosti s prováděním pokládky hydroizolace na hale areálu společnosti s.n.o.p. cz, a. s., IČ 63998203, na adrese Průmyslová 1501, Pohořelice, okres Brno-venkov, kterou prováděl obviněný A. B. společně s obviněným R. B. S. dne 22. 1. 2012, a to na základě objednávky uzavřené dne 5. 12. 2011 mezi objednatelem s.n.o.p. cz, a. s., IČ 63998203, na adrese Průmyslová 1501, Pohořelice a zhotovitelem obviněným M. P., když tato práce spočívala v tom, že za pomocí otevřeného plamene PB hořákem pokládali hydroizolační pásy na střechu haly za použití otevřeného plamene, když z důvodu provádění uvedených svařovacích prací otevřeným plamenem došlo ke vzniku požáru této střechy haly, který byl zaznamenán dne 22. 1. 2012 v 15:43 hodin a byl ihned oznámen HZS Brno, když na místě nebylo obviněným P. učiněno žádné opatření, kdy jako zhotovitel díla zodpovídal mj. za požární ochranu na pracovišti, nevyhodnotil svařování hydroizolace při opravě střechy haly jako činnost se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění a jako činnost vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle ust. § 3 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách (svařovací vyhláška), nevydal příslušný předpis k zabezpečení požární ochrany při svařování hydroizolačních pásů pomocí otevřeného plamene a příslušné písemné požární bezpečnostní opatření při uvedených pracích, s těmito neseznámil obviněného B. a B. S. v průběhu svařování a po jeho dokončení nezajistil požární dohled pro kontrolu požární bezpečnosti svářečského pracoviště a přilehlých prostor dle § 4 svařovací vyhlášky a porušil tak ust. 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a svým jednáním způsobil společnosti PSJ, a. s., Jihlava, Jiráskova 3960/32, IČ 25337220, škodu ve výši 2.020.000 Kč, společnosti s.n.o.p. cz, a. s., Pohořelice, Průmyslová 1501, IČ 63998203 škodu ve výši 311.634 Kč a společnosti STAMACO engineering, s. r. o., Ostrava-Vítkovice, Rudnická 1170/30a, IČ 28635507, škodu ve výši 97.964,93 Kč.“ Podle § 44 tr. zákoníku bylo u obviněného M. P., upuštěno od uložení souhrnného trestu, a to s ohledem na rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 2 T 174/2011. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost STAMACO engineering, s. r. o., se sídlem Ostrava-Vítkovice, Rudnická 1170/30a, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a o upuštění od uložení souhrnného trestu obviněných A. B. a R. B. S. Proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. 3 T 132/2014, podali obviněný M. P. a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 8 To 244/2016, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce zrušil ve výroku o trestu ohledně obviněných A. B. a M. P. a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněný M. P. byl odsouzen podle § 273 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání obviněného M. P. zamítnuto. Krajský soud v Brně dále rozhodl o trestu obviněného A. B. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 8 To 244/2016, podal následně obviněný M. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítá, že v otázce viny je rozhodnutí odvolacího soudu ne zcela určité, když v podstatě jen bez dalšího odkázal na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. Tento postup soudu považuje za chybný, neboť se odvolací soud stejně jako soud prvostupňový nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí o vině. Odvolací soud se nezabýval ani argumenty ohledně skutečnosti, která vyplynula z dokazování, a to, že obvinění A. B. a R. B. S. neměli dne 22. 1. 2012 na staveništi vykonávat žádné práce, a už vůbec ne provádět práce svařovací. Oba v průběhu provádění díla, a tedy i dne 22. 1. 2012 měli provádět pouze mechanické práce, jak ostatně vyplývá z dohody o provedení práce, na kterou soud prvního stupně odkázal. Byť odvolací soud argumentuje skutečností, že byl za B. i S. odpovědný obviněný P., nezabýval se podrobně okolnostmi ze dne 22. 1. 2012, kdy v odpoledních hodinách došlo k požáru, a právě tato skutečnost je ta, kterou je nutno hodnotit z trestněprávního pohledu. Obviněný P. dne 22. 1. 2012 opustil staveniště s tím, že oběma obviněným sdělil, ať tak učiní rovněž. Pakliže tak oba obvinění neučinili, naopak dále prováděli práce, tím spíše svařovací, nemůže být za nastalé následky v trestněprávní rovině odpovědný. Navíc oba obvinění uvedli, že tyto činnosti dne 22. 1. 2012 za doby nepřítomnosti P. prováděli, a rovněž uvedli, že tak činili nikoliv na jeho pokyn, nýbrž na pokyn společnosti STAMACO. Není zde důvod pochybovat o pravdivosti tohoto tvrzení. Bylo tedy prokázáno, že B. a B. S. jednali nikoliv jen bez vědomí obviněného P., ale dokonce v rozporu s jeho pokyny. Odvolací soud pouze odkazuje na provedené důkazy, dle kterých měl vyplynout závěr, že oba obvinění měli svářečské práce vykonávat již dříve. Ze svědeckých výpovědí přitom vyplynuly pouze neurčité závěry o tom, že svědci někdy viděli někoho svářet. Žádný svědek však nedokázal uvést konkrétní okolnosti. Jediná konkrétnější výpověď byla svědka H., který uvedl, že viděl svařovat obviněného B. S. To se však týkalo právě dne, kdy došlo k požáru. Odvolací soud se však ve svém rozhodnutí zabývá nikoliv dnem, kdy mělo k trestné činnosti dojít, ale obecně tím, že obvinění B. a B. S. měli provádět svářečské práce při provádění díla obecně. Rozhodně však nebylo prokázáno, že se tak dělo na pokyn obviněného P. Z dokazování jednoznačně vyplynulo pouze to, že pokynem P. bylo pouze to, aby dne 22. 1. nevykonávali již žádné práce a odjeli domů. Pokud tak za jeho nepřítomnosti neučinili, ať již na pokyn společnosti STAMACO nebo z jiné pohnutky, nemůže jít toto k trestní odpovědnosti obviněného. Odvolací soud však k výše uvedenému nijak nepřihlédl a spokojil se pouze se závěrem, že bylo prokázáno, že B. a B. S. pracovali s otevřeným ohněm, aniž k tomu měli oprávnění. Z jejich strany tudíž došlo k porušení příkazů obviněného P., což mělo za následek vznik požáru. Závěrem dodává, že s ohledem na tuto skutečnost nedošlo z jeho strany k trestnému činu, neboť učinil vše, aby k takové situaci nedošlo. Pakliže odvolací soud celé jednání paušalizuje tím, že oba obvinění měli provádět svářečské práce již dříve, nemá toto příčinnou souvislost s událostmi dne 22. 1. 2012, protože v dané době neměli vykonávat žádné práce, a tedy ani svářecí. Závěrem svého dovolání proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. 8 To 244/2016 zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství podáním ze dne 26. 1. 20