§ 31 vodní zákon – Co se rozumí vodním tokem,
Zákon o vodách (vodní zákon) · 138/1973 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 31 zákona o vodách definuje, co se rozumí vodním tokem, a upravuje otázky spojené s jeho korytem, zejména s jeho evidencí a užíváním pozemků v jeho blízkosti pro vodohospodářské účely. Vodní tok není jen řeka, ale i bystřina, potok, průplav, kanál nebo nádrž, včetně jejich koryt a slepých ramen. (§ 31 zákona č. 138/1973 Sb., vodní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník, ministerstvo
- Judikatura: na § 31 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 138/1973 Sb.
(1) Vodní toky13) jsou vody trvale tekoucí po zemském povrchu mezi břehy buď v korytě přirozeném (popřípadě upraveném), jako bystřiny, potoky, řeky, nebo v korytě umělém, jako průplavy, vodní kanály, nádrže apod., nebo vody nacházející se ve slepých ramenech vodních toků, včetně jejich koryt.
(2) U vodních toků, jejichž koryta nejsou označena vlastním parcelním číslem a nejsou jako taková vedena v evidenci nemovitostí podle zvláštních předpisů,14) se za přirozené koryto považuje dno a břehy až po břehovou čáru, která je určena hladinou vody, která stačí protékat mezi břehy, aniž se vylévá do přilehlého území.
(3) Za pozemky, tvořící podle předchozích odstavců přirozené koryto, nepřísluší náhrada; jinak přísluší náhrada obdobně podle předpisů o vyvlastnění.
(4) Pozemky, tvořící přirozené koryto, které v době vydání tohoto zákona nejsou označeny vlastním parcelním číslem a nejsou jako takové vedeny v evidenci nemovitostí podle zvláštních předpisů, nebudou ani nadále takto označovány a evidovány vlastním parcelním číslem, pokud nejde o případy hospodářsky nebo jinak odůvodněné. O těchto případech zvláštního charakteru se dohodnou vodohospodářské orgány s příslušnými orgány pro geodézii a kartografii.
(5) Správce vodního toku, popřípadě organizace upravující vodní tok může užívat pozemků při vodním toku, pokud je to nezbytně nutné při zřizování, provozu a udržování vodohospodářských děl a zařízení, k provádění vodohospodářských prací a k jiným vodohospodářským účelům. Nedojde-li mezi správcem (vlastníkem, uživatelem) těchto pozemků a správcem vodního toku, popřípadě organizací vodní tok upravující, k dohodě o užívání pozemků a o náhradě, rozhodne vodohospodářský orgán v součinnosti s dotčenými orgány. Při stanovení výše náhrady přihlédne vodohospodářský orgán k prospěchu, který má správce (vlastník, uživatel) pozemků z provedené úpravy.
(6) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, ve sporech o hranici jeho koryta, popřípadě ve sporech o rozsahu oprávnění správce vodního toku (odstavec 5), rozhodne vodohospodářský orgán.
(7) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může v dohodě s federálním ministerstvem financí, ústředním orgánem republiky pro geodézii a kartografii a ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy stanovit podrobnosti k provedení předchozích odstavců, upravit otázky, týkající se změn koryt vodních toků, vzniku nových ostrovů a náplavů, popřípadě úžeji vymezit rozsah vodních toků. Ústřední vodohospodářský orgán republiky může rovněž stanovit podrobnosti o určování rozsahu pozemků uvedených v odstavci 5.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vodní tok není jen řeka, ale i bystřina, potok, průplav, kanál nebo nádrž, včetně jejich koryt a slepých ramen.
- Pokud koryto vodního toku nemá vlastní parcelní číslo v katastru nemovitostí, za jeho přirozené koryto se považuje dno a břehy až po úroveň hladiny, která teče mezi břehy, aniž by se rozlévala do okolí.
- Za pozemky tvořící přirozené koryto vodního toku, které nejsou evidovány jako samostatné parcely, se neposkytuje náhrada; v ostatních případech náleží náhrada jako při vyvlastnění.
- Správce vodního toku může užívat pozemky v blízkosti toku, pokud je to nezbytné pro vodohospodářské práce; pokud nedojde k dohodě o užívání a náhradě, rozhodne o tom vodohospodářský orgán.
Na co si dát pozor
- V případě pochybností o tom, zda se jedná o vodní tok, nebo o rozsahu jeho koryta či oprávnění správce, rozhoduje vodohospodářský orgán.
- Pozemky tvořící přirozené koryto, které nebyly v době vydání zákona evidovány samostatně, nebudou ani nadále takto evidovány, pokud nejde o hospodářsky odůvodněné případy, o kterých se dohodnou vodohospodářské orgány s orgány pro geodézii a kartografii.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 31
Jak soudy aplikují § 31
Lze ostatně připomenout, že při přijetí vodního zákona č. 254/2001 Sb. byla koncepce činící vodní koryta součástí vodního toku, obsažená do té doby v § 31 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb. (srov. též Krecht, J. K restituci vodních toků a vodohospodářských děl.
Lze ostatně připomenout, že při přijetí zákona č. 254/2001 Sb. byla koncepce činící vodní koryta součástí vodního toku, obsažená do té doby v § 31 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb. (srovnej též Krecht, J. K restituci vodních toků a vodohospodářských děl.
Dovolatel zmínil ustanovení § 31 odst. 1 vodního zákona (odvolací soud mínil zákon č. 138/1973 Sb.) a zejména judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1121/2008, podle něhož může hráz rybníka představovat samostatnou věc v právním smyslu (významný je způsob jejího stavebního provedení).
Související
§ 3 Vodní cesty a přístavy (Zákon o vnitrozemské plavbě)§ 2 Vodní cesty a přístavy (Zákon o vnitrozemské plavbě)§ 5 Vodní nádrže (Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích st)§ 2 (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 36 Technická způsobilost malých plavidel a lodní (Vyhláška federálního ministerstva doprav)