— Nejvyšší správní soud

12 Ksz 4/2010- 99 - text 12 Ksz 4/2010 - 109 R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném dne 30. 9. 2010 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Bohuslava Vacaty, JUDr. Jaromíry Biolkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph.D., návrh nejvyšší státní zástupkyně ze dne 24. 3. 2010 č. j. 6 SPR 5/2010 – na zahájení kárného řízení proti JUDr. J. K., státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, obhájce: JUDr. Ladislav Dusil, advokát v Českých Budějovicích, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/26, a rozhodl t a k t o: Podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se JUDr. J. K. nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, bytem Č. B., P. 1204/15 z p r o š ť u j e návrhu na zahájení kárného řízení pro skutek spočívající v tom, že jako státní zástupkyně vykonávající dozor nad zachováváním zákonnosti ve věci vedené na Okresním státním zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. 0 ZN 5162/2009 – podezření ze spáchání trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2009, podezřelý J, H., nar. X – v měsíci listopadu roku 2009 neprofesionálně a chybně pracovala se závěry znaleckého posudku poř. č. 3205 vyhotoveného 9. 11. 2009 MUDr. V. Ch., CSc., znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, s nimiž se seznámila nejpozději dne 25. 11. 2009, neboť přestože zjevně z posudku vyplývala nebezpečnost a nezajištěnost pachatele trestného činu, jež by mu bránila uskutečnit výhrůžky, či v jednání pokračovat, nevyužila žádné opatření, k němuž byla podle zákona oprávněna, nereagovala na nejisté, nepřesné, rozporuplné nebo nepřesvědčivé závěry tohoto znaleckého posudku vztahující se zejména k doporučené formě ochranné léčby psychiatrické podezřelého J. H., namísto aby v rámci důsledného výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ihned policejnímu orgánu uložila tyto nedostatky závěrů znaleckého posudku napravit například výslechem znalce nebo vyžádáním doplnění znaleckého posudku, neboť tento skutek n e n í kárným proviněním. O d ů v o d n ě n í : Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 29. 3. 2010 doručen návrh nejvyšší státní zástupkyně na zahájení kárného řízení proti státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích JUDr. J. K., v němž je jí kladeno za vinu, že jako státní zástupkyně vykonávající dozor nad zachováváním zákonnosti ve věci vedené na Okresním státním zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. 0 ZN 5162/2009 – podezření ze spáchání trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „trestní zákon“), podezřelý J. H., nar. X (dále téže „podezřelý“) – v měsíci listopadu roku 2009 neprofesionálně a chybně pracovala se závěry znaleckého posudku poř. č. 3205 vyhotoveného 9. 11. 2009 MUDr. V. Ch., CSc., znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, s nimiž se seznámila nejpozději dne 25. 11. 2009, neboť přestože zjevně z posudku vyplývala nebezpečnost a nezajištěnost pachatele trestného činu, jež by mu bránila uskutečnit výhrůžky, či v jednání pokračovat, nevyužila žádné opatření, k němuž byla podle zákona oprávněna, nereagovala na nejisté, nepřesné, rozporuplné nebo nepřesvědčivé závěry tohoto znaleckého posudku vztahující se zejména k doporučené formě ochranné léčby psychiatrické podezřelého J. H., namísto aby v rámci důsledného výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ihned policejnímu orgánu uložila tyto nedostatky závěrů znaleckého posudku napravit například výslechem znalce nebo vyžádáním doplnění znaleckého posudku, tedy svým zaviněným jednáním – nedůsledným výkonem dozoru nad zachováváním zákonnosti – měla porušit povinnost odpovědně plnit svoje úkoly, zejména postupovat odborně a svědomitě a bez zbytečných průtahů, kterou státním zástupcům při výkonu jejich funkce ukládá ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), čímž se měla dopustit kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. Navrhovatelka navrhla jako kárné opatření uložit snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců. Ústní jednání před kárným soudem proběhlo dne 30. září 2010 za přítomnosti kárně obviněné, jejího obhájce a náměstka navrhovatelky. Kárný návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou (§ 8 odst. 5 písm. c/ zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, dále jen „zákon o kárném řízení“), přičemž byly zachovány lhůty, jež má na mysli ustanovení § 9 odst. 1 zákona o řízení, neboť návrh byl podán do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatelka dozvěděla o kárném provinění, jakož i do tří (dvou – podle § 29 zákona o státním zastupitelství) let ode dne spáchání kárného provinění (s ohledem na to, že vytýkaného jednání se měla kárně obviněná dopustit v listopadu 2009, a návrh byl podán v březnu 2010, je nerozhodné, že navrhovatelka netvrdí ničeho o tom, kdy se o kárném provinění dozvěděla). Kárně obviněná ve své výpovědi před kárným soudem stejně jako v písemném vyjádření navrhla vynesení zprošťujícího rozhodnutí kárným soudem s tím, že při výkonu své funkce státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích postupovala vždy svědomitě a důsledně plnila všechny povinnosti, jež pro ni vyplývají ze zákona o státním zastupitelství, a tak tomu bylo i v nyní posuzovaném případě. V posuzované věci bylo nutné k objasnění skutečností důležitých pro trestní stíhání třeba odborných znalostí. Proto byl podle § 105 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění platném a účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „trestní řád“), přibrán znalec z příslušného oboru, protože pro složitost posuzované otázky nebylo dostačující odborné vyjádření. Znalec MUDr. V. Ch., CSc., podal svůj posudek písemně a s tímto posudkem měla možnost se seznámit v termínu, který je uveden v kárném návrhu. Vzhledem k tomu, že se znalec vyjadřoval k odborným otázkám, nebyla oprávněna správnost jeho závěrů jakkoliv přezkoumávat. Pokud je v kárném návrhu uváděno, že „nereagovala na nejisté, nepřesné, rozporuplné nebo nepřesvědčivé závěry tohoto znaleckého posudku“, a že měla ihned policejnímu orgánu uložit „tyto nedostatky závěrů znaleckého posudku napravit, např. výslechem znalce nebo vyžádáním doplnění znaleckého posudku“, je toho názoru, že tímto se porušení svých povinností státního zástupce dopustit nemohla. V řízení o uložení ochranného léčení je navíc běžnou praxí, že při veřejném zasedání je vždy slyšen znalec, kterému jsou soudem i státním zástupcem kladeny otázky k objasnění a vysvětlení závěrů znaleckého posudku. Předsedou Krajského soudu v Českých Budějovicích byla také k přezkoumání závěrů, které znalec prezentuje v písemném posudku, ustavena komise znalců, která dospěla k závěru, že tento znalecký posudek byl vypracován standardním způsobem a žádné nejisté nebo rozporuplné závěry neobsahoval. Při absenci nedostatků znaleckého posudku jí nelze klást za vinu, že by takovéto nedostatky neodstranila či na ně nereagovala. Kárně obviněná dále navrhla, aby kárný soud jako svědka vyslechl JUDr. J. R., Okresního státního zástupce v Českých Budějovicích, který by se měl vyjádřit jednak k jejímu pracovnímu vytížení v rozhodné době a jednak k obvyklé praxi Okresního soudu v Českých Budějovicích při rozhodování o uložení ochranného léčení. Dále navrhla, aby kárný soud provedl důkaz také závěry a zápisem znalecké komise ustavené Krajským soudem v Českých Budějovicích k posouzení znaleckého posudku MUDr. V. Ch., CSc. V replice k vyjádření kárně obviněné navrhovatelka uvedla, že kárně obviněné není kladeno za vinu, že nepřezkoumávala odborné (lékařské) závěry znaleckého posudku, ale že se závěry znaleckého posudku náležitě nezabývala z toho hlediska, zda jsou zcela spolehlivým podkladem pro její další postup. V této souvislosti navrhovatelka poukázala na to, že podle znaleckého posudku nemoc u podezřelého propukla náhle v dubnu 2009 a vyžádala si hospitalizaci, v doporučeném ambulantním doléčování byl přístup podezřelého nespolehlivý (medikaci vysadil), tím se počal zhoršovat jeho zdravotní stav (začaly se zhoršovat schizofrenní příznaky), znalec indikoval soustavnou, dlouhodobou odbornou léčbu, bez níž je a bude (zejména pro členy rodiny) nebezpečný, bez této léčby přetrvává riziko, že se bude snažit o naplnění výhružek vůči svému nevlastnímu otci a dále znalec navrhl, aby co nejdříve byla uložena ochranná léčba psychiatrická s tím, že není nezbytná její ústavní forma, postačila by ambulantní forma a jen kdyby