§ 37a trestní zákon – Ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 37a Trestního zákona řeší situaci, kdy je pachatel odsouzen za další část (dílčí útok) již probíhajícího trestného činu, za který už byl dříve pravomocně odsouzen, a stanoví, jak se v takovém případě postupuje při ukládání nového, společného trestu. (§ 37a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
Odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení § 35 až 37 tu platí obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je někdo odsouzen za další dílčí útok trestného činu, který už dříve spáchal a za který už byl pravomocně odsouzen, soud zruší původní rozsudek v části týkající se viny za tento trestný čin a s ním související tresty.
- Následně soud znovu rozhodne o vině za celý pokračující trestný čin (včetně nového dílčího útoku) a uloží za něj jeden společný trest.
- Tento nově uložený společný trest nesmí být mírnější než trest, který byl pachateli uložen původním rozsudkem.
- Pravidla pro ukládání trestu za více trestných činů (§ 35 až 37) se v tomto případě použijí obdobně.
Na co si dát pozor
- Soud je vázán skutkovými zjištěními zrušeného rozsudku, což znamená, že nemůže měnit to, co už bylo dříve pravomocně zjištěno ohledně předchozích dílčích útoků.
- Společný trest musí být přinejmenším stejně přísný jako ten původní.
- Paragraf se týká i trestných činů spáchaných v jednočinném souběhu s pokračujícím trestným činem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 37a
Jak soudy aplikují § 37a
Ten se v případě rozhodování o dílčích útocích ve více řízeních nazývá společným trestem (viz § 45 tr. zákoníku, který navazuje na dřívější § 37a zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, jenž byl též zaveden již zmíněnou tzv. velkou novelou, tedy zákonem č. 265/2001 Sb.). Uvedené ustanovení § 45 tr. zákoníku počítá s režimem přičítání dílčích útoků projednaných v pozdějším trestním řízení k dílčím útokům téhož pokračujícího trestného činu, o nichž bylo rozhodnuto v dřívějším trestním řízení.
K témuž závěru i bez výslovné zákonné úpravy dospěl již dříve i Nejvyšší soud v rozhodnutí č. 11/2008 Sb. rozh. tr., ač dřívější § 37a zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, takové pravidlo neobsahoval.
Dále poznamenává, že nauka původně vycházela pouze z vázanosti skutkovým zjištěním, jak je patrno například z komentáře k obdobnému ustanovení trestního zákona z roku 1961, tedy k § 37a zákona č. 140/1961 Sb., k němuž autoři citovaného komentáře uvádějí v roce 2001 pouze vázanost soudu skutkovými zjištěními a nikoliv též právním posouzením.
Související
§ 45 Ukládání společného trestu za pokračování v t (Zákon trestní zákoník)§ 32 Kárná odpovědnost a kárné řízení (Zákon o advokacii)§ 14 Účinnost (Zákon o správních poplatcích)