4 Tz 43/2024 – Nejvyšší soud

4 Tz 43/2024 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 2. 10. 2024 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněné M. H., proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 19. 6. 2024 č. j. ZT 161/2023-34, a podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodl takto: Stížnost pro porušení zákona se zamítá. Odůvodnění: 1. Dne 14. 8. 2024 byla u Nejvyššího soudu podána ministrem spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné M. H. (dále také jen „obviněná“). Tato stížnost pro porušení zákona napadá pravomocné usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 19. 6. 2024 č. j. ZT 161/2023 - 34, jímž byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděná stížnost obviněné podaná prostřednictvím obhájce, proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Mělník, Oddělení obecné kriminality Mělník, ze dne 25. 7. 2023 č. j. KRPS-275026-59/TČ-2022-010671. Tímto usnesením policejního orgánu bylo proti obviněné zahájeno podle § 160 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a dále pro přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. ř. Těchto se měla dopustit tím, že „dne 6. 11. 2022 v době od 23:00 hodin do 23:30 hodin v ul. XY před domem XY, XY, poté co opakovaně křičela, aby si poškozený J. D., který šel se dvěma kamarády J. S. a Š. R., po chodníku z prodlouženého tanečního kurzu, sundal klobouk z hlavy, když J. D. na tyto výzvy nereagoval, přišla k němu blíž a pokusila se mu klobouk sundat, což se jí z důvodu její špatné stability nepodařilo, pak zpoza zad vytáhla pravou rukou téměř plnou láhev alkoholu a chtěla J. D. touto lahví udeřit, to se jí však rovněž z důvodu špatné stability nepodařilo, tak tuto láhev ve vzdálenosti cca 2 metrů po J. D. hodila, touto láhví jej zasáhla do obličeje do oblasti zubů a způsobila mu zlomeninu skloviny a zuboviny dvou předních řezáků, která si vyžádala prvotní ošetření ve Fakultní nemocnici Motol a následnou kompozitní dostavbu, bez nutnosti dalších ošetření, kdy způsobené zranění je ze soudně lékařského hodnoceno jako zranění lehké, avšak láhev mohla v případě větší intenzity při jejím mrštění či zasažení jiné části obličeje, jako čelist, lícní kost, či nosní kůstky, způsobit zranění závažnosti ublížení na zdraví.“. 2. Z dalšího obsahu stížnosti pro porušení zákona i předloženého procesního spisu vyplývá následující podstatné: Obviněná si proti usnesení o zahájení jejího trestního stíhání stížnost nepodala, takže toto nabylo právní moci dnem 4. 11. 2023, když jí usnesení bylo osobně předáno před jejím výslechem u policejního orgánu dne 31. 10. 2023. Přípravné řízení vyústilo dne 20. 11. 2023 v podání obžaloby na obviněnou pro výše zmíněný skutek, jenž byl právně kvalifikován, jako pokus přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1, § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Podanou obžalobu Okresní soud v Mělníku dne 29. 11. 2023 v neveřejném zasedání předběžně projednal a svým usnesením č. j. 2 T 8/2023-80 podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. věc obviněné vrátil státnímu zástupci k došetření. Podstata důvodů, pro něž bylo takto rozhodnuto spočívá v okolnosti, že již v době zahájení trestního stíhání obviněné měl policejní orgán dostatek podkladů (znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství – z 10. 6. 2023) opodstatňujících zahájit trestní stíhání obviněné kromě přečinu výtržnictví též pro pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví (§ 145 odst. 1 tr. zákoníku), a nikoli jen pro pokus přečinu ublížení na zdraví (§ 146 odst. 1 tr. zákoníku). Dále pak v tom, že uvedená přísnější právní kvalifikace ve věci zakládala důvod nutné obhajoby z důvodu ohrožení trestní sazbou (§ 36 odst. 3 tr. ř.), takže okolnost, že přípravné řízení bylo realizováno bez obhájce, neboť obviněná si za dané procesní situaci sama obhájce nezvolila a ani jí nebyl soudcem ustanoven, způsobila porušení práva obviněné na obhajobu. Soud sám v odůvodnění rozhodnutí též konstatoval, že obviněnou na tuto změnu právní kvalifikace upozorní a současně ji i poučí o právu zvolit si obhájce, a pokud tak neučiní, obhájce jí ustanoví. Orgánům činným v přípravném řízení zároveň uložil, aby obviněnou znovu vyslechly při zachování jejích práv na obhajobu a dále v potřebném rozsahu doplnily dosavadní dokazování i podle případných návrhů obhajoby. Dne 22. 2. 2024 byl obviněné opatřením soudce Okresního soudu v Mělníku ustanoven obhájce. Následná stížnost státního zástupce proti usnesení o vrácení věci k došetření byla usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2024 č. j. 13 To 68/2024-111 zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Stížnostní soud se v odůvodnění svého usnesení plně ztotožnil s argumenty, pro které byla předmětná věc obviněné vrácena státnímu zástupci k došetření i s rozsahem dokazování, které bude třeba v přípravném řízení učinit. Dne 22. 5. 2024 bylo policejním orgánem proti podpisu obviněné a jí ustanovenému obhájci předáno písemné vyrozumění o změně právní kvalifikace, z jehož obsahu vyplývá, že dne 25. 7. 2023 bylo zahájeno trestní stíhání obviněné pro spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Současně je zde uvedeno, že ve věci došlo ke změně právní kvalifikace spáchaného skutku a věc bude nadále kvalifikována jako zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Na tento úkon reagovala obviněná prostřednictvím ustanoveného obhájce a výslovně proti usnesení policejního orgánu ze dne 25. 7. 2023 č. j. KRPS-275026-59/TČ-2022-010671, jímž bylo zahájeno její trestní stíhání pro předmětný skutek s původní právní kvalifikací, podala stížnost, která byla policejnímu orgánu doručena dne 26. 5. 2024. O této stížnosti pak následně rozhodla státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mělníku usnesením ze dne 19. 6. 2024 č. j. ZT 161/2023-34 tak, že ji zamítla podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř., jako opožděně podanou. V odůvodnění tohoto usnesení uvedla, že obviněná usnesení o zahájení trestního stíhání převzala dne 31. 10. 2023, přičemž v té době se nejednalo o případ nutné obhajoby. Lhůta k podání stížnosti obviněné uplynula dne 4. 10. 2023. (K tomu je třeba poznamenat, že lhůta k podání stížnosti obviněné ve skutečnosti marně uplynula dnem 3. 11. 2023 a zmíněné usnesení tak nabylo právní moci dne 4. 11. 2023). V odůvodnění usnesení se dále uvádí, že dne 22. 5. 2024 bylo obviněné policejním orgánem pouze sděleno, že její jednání bude nadále kvalifikováno mj. jako zločin těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, čímž zde vznikl důvod nutné obhajoby, přičemž téhož dne byl opatřením Okresního soudu v Mělníku obviněné ustanoven obhájce. Podle přesvědčení státní zástupkyně, pokud důvody nutné obhajoby vyvstanou až v průběhu trestního stíhání, neznamená to, že ustanovený obhájce je oprávněn podávat za obviněného stížnost i proti původnímu usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo vydáno za situace, kdy důvody nutné obhajoby nebyly dány a obviněný si tehdy žádného obhájce nezvolil a sám stížnost proti takovému usnesení nepodal, ač byl o této možnosti poučen. Opačný výklad by vedl k absurdním závěrům, kdy trestní stíhání by mohlo být vedeno po dobu několika měsíců či roků včetně případného řízení před soudem a teprve se vznikem důvodů nutné obhajoby by bylo nutno v návaznosti na podání stížnosti opětovně přezkoumávat zákonnost původního usnesení o zahájení trestního stíhání. I když v daném případě nebyla státní zástupkyně oprávněna napadené usnesení meritorně přezkoumávat, konstatovala, že z věcného hlediska nebylo napadené usnesení shledáno nezákonným či nedůvodným. Na samý závěr poznamenala, že v průběhu vyšetřování budou prováděny další důkazy tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nebudou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro meritorní rozhodnutí. 3. V další části odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti citoval znění ustanovení § 122, § 145 odst. 1, § 146 odst. 1 tr. zákoníku, § 36 odst. 3, § 143 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Z těchto pak v souvislosti s výše uvedeným obsahem trestního spisu dovodil následující závěry. Jelikož již od zahájení trestního stíhání obviněné mělo být její jednání kvalifikováno i jako zločin těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, bylo zde vzhledem k trestní sazbě (3 až 10 let odnětí svobody) povinné zastoupení obhájcem. Toho ale obviněná v řízení neměla. K nápravě tohoto vadného stavu došlo až řízení před Okresním soudem v Mělníku, kdy obviněné byl dne 22. 2. 2024 ustanoven obhájce Násled