§ 392 Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) – Smlouvy na určitou dobu.
Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) · 142/1950 Sb. · § 392 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 392 zákona 142/1950 stanoví, že nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu se považují za smlouvy na dobu neurčitou, a to s výpovědními lhůtami a obdobími stanovenými zákonem nebo zvláštními předpisy, přičemž před uplynutím sjednané doby nelze žádat o přivolení k výpovědi z důvodů potřeby pronajímatele.
§ 392 Smlouvy na určitou dobu.
Na nájemné smlouvy sjednané na určitou dobu se hledí tak, jako by byly sjednány na dobu neurčitou s výpovědí ve lhůtách a na období, jež stanoví zákon nebo zvláštní předpisy. Před uplynutím smluvené nájemní doby nelze žádat o přivolení k výpovědi z důvodů potřeby pronajímatele.
Paragraf 392 zákona 142/1950 stanoví, že nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu se považují za smlouvy na dobu neurčitou, a to s výpovědními lhůtami a obdobími stanovenými zákonem nebo zvláštními předpisy, přičemž před uplynutím sjednané doby nelze žádat o přivolení k výpovědi z důvodů potřeby pronajímatele.
Co to znamená v praxi
Nájemní smlouvy, které byly původně sjednány na konkrétní dobu (např. na rok), se automaticky mění na smlouvy bez časového omezení, tedy na dobu neurčitou.
U těchto smluv se uplatňují standardní výpovědní lhůty a období, jak je stanoví obecné právní předpisy nebo speciální úpravy pro nájem.
Pronajímatel nemůže před uplynutím původně sjednané doby nájmu žádat soud o povolení k výpovědi z důvodu, že byt potřebuje pro sebe nebo svou rodinu.
Na co si dát pozor
Přestože byla smlouva sjednána na určitou dobu, je nutné ji vnímat a řešit jako smlouvu na dobu neurčitou, což má dopady na možnosti ukončení nájmu.
Omezení možnosti výpovědi z důvodu potřeby pronajímatele platí pouze pro období před uplynutím původně sjednané doby nájmu.