§ 3 Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech – PLAT A ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST
Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech · 143/1992 Sb. · § 3 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 143/1992 Sb. stanovuje, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci plat, definuje plat a upravuje zásadu stejného platu za stejnou práci bez diskriminace, přičemž stanovuje i způsob určení platu a jeho minimální výši.
§ 3 PLAT A ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST
(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.
(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.
(3) Zaměstnancům bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to ve služebním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, prováděcího předpisu vydaného podle § 23 a v jejich rámci podle vnitřního platového předpisu. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně, nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.
(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu5) (dále jen „statutární orgán“), určuje plat podle tohoto zákona a prováděcího předpisu vydaného podle § 23 orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.6) Pro minimální mzdu platí obdobně § 111 zákoníku práce.
Paragraf 3 zákona č. 143/1992 Sb. stanovuje, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci plat, definuje plat a upravuje zásadu stejného platu za stejnou práci bez diskriminace, přičemž stanovuje i způsob určení platu a jeho minimální výši.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanec má právo na plat za práci, který je peněžitým plněním od zaměstnavatele a nezahrnuje například náhrady mzdy nebo cestovní náhrady.
Zaměstnavatel musí zajistit, aby za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty byl vyplácen stejný plat všem zaměstnancům, bez ohledu na jejich osobní charakteristiky jako rasa, pohlaví či věk.
Plat je určován podle tohoto zákona, prováděcího předpisu a vnitřního platového předpisu zaměstnavatele, přičemž vnitřní předpis musí být písemný a nesmí být v rozporu s právními předpisy.
Plat zaměstnance nesmí být nikdy nižší než minimální mzda stanovená zákonem.
Na co si dát pozor
Vnitřní platový předpis zaměstnavatele musí být vydán písemně a nesmí obsahovat ustanovení, která jsou v rozporu s platnými právními předpisy.
Při určování platu vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem, je rozhodující orgán, který ho jmenoval, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.