30 Cdo 633/2025 — Nejvyšší soud

30 Cdo 633/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 12. 2025 Spisová značka:30 Cdo 633/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.633.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zajištění majetku Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Hodnota věci (o. z.) Dotčené předpisy:§ 10 odst. 2 předpisu č. 279/2003 Sb. § 127 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:19. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 633/2025-240 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně First Power Group s.r.o., IČO 28976118, se sídlem v Praze 5, Staropramenná 404/7, zastoupené Mgr. Michalem Beranem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 704/36, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 442 558 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 109/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2024, č. j. 25 Co 134/2024-196, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2024, č. j. 25 Co 134/2024-196, se ve výroku I co do částky 337 000 Kč s příslušenstvím a co do potvrzení nákladových výroků rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 3. 2024, č. j. 26 C 109/2022-165, a dále ve výrocích II a III zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhá na žalované náhrady škody představující pokles ceny vozidla Ferrari zajištěného po dobu 8 let, a to z důvodu nesprávného úředního postupu žalované, kdy orgány činné v trestním řízení nepostupovaly dle žalobkyně po zajištění vozidla v souladu s § 8 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále také jen „zákon o výkonu zajištění“), a v důsledku nesprávné údržby vozidla došlo v průběhu zajištění ke snížení jeho hodnoty. Žalobkyně žalobou původně požadovala přiznání částky 2 428 800 Kč s příslušenstvím, po vrácení věci soudu prvního stupně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2024, č. j. 25 Co 313/2023-153, zůstala předmětem sporu částka 442 558 Kč s příslušenstvím. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 3. 2024, č. j. 26 C 109/2022-165, uložil žalované zaplatit žalobkyni 442 558 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 13. 2. 2022 do zaplacení (výrok I), uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 153 008 Kč k rukám jejího právního zástupce (výrok II) a uložil žalované nahradit státu náklady řízení ve výši 18 815,50 Kč (výrok III). 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že předmětné vozidlo bylo zajištěno Policií ČR od 6. 12. 2012 a vráceno dne 1. 12. 2020, a to na základě usnesení ze dne 30. 9. 2020. 4. Dle skutkových zjištění soudu prvního stupně bylo vozidlo po dobu, kdy bylo zajištěno, zaparkováno v garáži, bylo připojeno na nabíječce, která byla přímo ve vozidle, jednalo se o udržovací nabíječku, vozidlo bylo nepojízdné, baterie byla vybitá, takže se snažili startovat vozidlo přes startovací vozík. Zajištěné auto Ferrari bylo zánovní. Správce provádějící správu vozidel pro policii provádí kontrolu tlaku pneumatik, které se dohušťují. Akumulátor u vozidla byl napíchnutý na stálý proud, což ale nezajišťoval správce, zajišťovala to přímo firma výrobce Ferrari, byly zabezpečeny kotouče brzd, aby nezrezly, prováděly se zkušební jízdy, objela se dvakrát hala, zkoušely se brzdy, aby nedošlo k zreznutí, zahřál se motor na provozní teplotu a zkontroloval se stav paliva, změřily se náplně, chladící kapalina z důvodu mrazu a hladina oleje, při poklesu tlaku v pneumatikách se pneumatiky dohušťovaly. Kontrola se provádí čtvrtletně. Správce neprováděl výměnu oleje ani filtru, to by musel udělat autorizovaný servis. 5. Svědek, který vyzvedával vozidlo ze zajištění, potvrdil, že po odtažení se koupila nová baterie, vyměnily se svíčky, oleje, brzdové kapaliny, pak po 14 dnech bylo vozidlo zprovozněno, vozidlo bylo poškozeno na pravém zadním blatníku, ten byl promáčknutý a odřený. K tomu došlo tak, že když vozidlo bylo odtaženo, do vozidla bouchla vrata. Na vozidle se vyměnily pneumatiky, oleje, pak se s vozem jelo na STK. Vozidlo prošlo STK. 6. Soud prvního stupně nechal vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomika, ve kterém znalec posoudil, zda byla provedena náležitá údržba vozidla, ohodnotil cenu vozidla a uvedl rozdíl ceny vozidla v případě, že by byla prováděna náležitá údržba, a v případě, že údržba prováděna nebyla. Znalec určil újmu na vozidle způsobenou poškozením blatníku na částku 105 558 Kč. Újmu vztahující se k hodnotě vozidla při údržbě, která byla na vozidle prováděna, oproti správné údržbě, znalec vyčíslil na 337 000 Kč. 7. Po právní stránce dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyni vznikla škoda v důsledku nesprávného úředního postupu dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), spočívajícího v tom, že předmětné vozidlo nebylo náležitě udržováno. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke zrušení rozhodnutí ve smyslu § 7 OdpŠk, bylo zajištění vozidla dle soudu prvního stupně oprávněné. Soud prvního stupně dále uvedl, že považuje dobu zajištění v délce 8 let za potřebnou pro zajištění, tedy za přiměřenou. 8. Dle soudu prvního stupně došlo v této věci k faktickému poškození při garážování vozidla v souvislosti se zajištěním vozidla, jehož výši znalec ocenil částkou 105 558 Kč. V příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nezajištění řádné údržby vozidla vznikla žalobkyni i další škoda ve výši 337 000 Kč představující zmenšení majetku žalobkyně. Pokud v důsledku zanedbání řádné péče o věc svěřenou do úschovy, k níž byly orgány státu ze zákona povinny (podle § 80 trestního řádu měla Policie ČR povinnost věc vrátit majiteli ve stavu, ve kterém byla odebrána), došlo ke znehodnocení předmětu úschovy, a tím i ke vzniku škody na majetku žalobkyně, je dle soudu prvního stupně zjevné, že na straně žalované došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v tomto případě v porušení zákonné povinnosti, a žalovaná je proto povinna žalobkyni jako poškozené takovou újmu nahradit. Skutečnost, že mezi nesprávným úředním postupem a vznikem této újmy existuje příčinná souvislost, je pak z obsahu spisu a provedeného dokazování dle soudu prvního stupně více než zřejmá. Soud prvního stupně tak žalobkyni přiznal náhradu škody ve výši 442 558 Kč, a to s úrokem z prodlení od 13. 2. 2022 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po skončení šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání nároku žalovanou ve smyslu § 14 a 15 OdpŠk, která vznikla v důsledku nedostatečné údržby, nikoli z důvodu snížení časové hodnoty vozidla. 9. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 37 752 Kč k rukám Mgr. Michala Berana, advokáta (výrok II rozsudku odvolacího soudu), a uložil žalované nahradit České republice ve prospěch účtu Městského soudu v Praze náklady řízení ve výši 6 184 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu). 10. Odvolací soud zopakoval dokazování výslechy svědků J. H. a P. D. a výslechem znalce P. T. Z výpovědi P. D. zjistil, že auto projížděl zhruba čtyřikrát do roka, ale přesně si to již nepamatoval, a to vždy cca 400 m. Do autorizovaného servisu s vozidlem nejezdili, nezajišťovali technickou kontrolu, nestarali se o servis ani o provoz, zajišťovali pouze věci na vozidle podle smlouvy, kterou mají uzavřenou s Úřadem pro zastupovaní státu ve věcech majetkových. Obsah smlouvy si již svědek nepamatoval, pouze uvedl, že je ve smlouvě asi 6 nebo 8 bodů, podle nichž měli zajištěnou věc spravovat a tyto činnosti také prováděli. Svědek J. H. vypověděl, že měl plnou moc k vyzvednutí vozidla v roce 2020. Automobil byl v hale, zaprášený a nepojízdný, protože byla zcela vybitá baterie. Nikdo neví, zda auto v době zajištění jezdilo. Uvedl, že z doslechu je mu známo, že při vyjíždění vozidla (v době jeho zajištění) byl vítr, bouchla do něj vrata. Nevěděl, kdo vozidlo řídil. Znalec Pave