§ 14 zákon o střetu zájmů – Vedení registru oznámení
Zákon o střetu zájmů · 159/2006 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Tento paragraf stanovuje, kdo je odpovědný za vedení registru oznámení o střetu zájmů (evidenční orgán) a jaké konkrétní činnosti toto vedení registru zahrnuje. Ministerstvo spravedlnosti je hlavním evidenčním orgánem pro většinu veřejných funkcionářů, zatímco Nejvyšší soud plní tuto roli pro soudce. (§ 14 zákona č. 159/2006 Sb., zákon o střetu zájmů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vedení registru oznámení
- Týká se: soud, správní orgán, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „3 a 4 po dobu 5 let ode dne podání žádosti“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „4 po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře“
- Odkazuje na: § 2, § 9, § 12, § 13
- Judikatura: na § 14 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 159/2006 Sb.
(1) Evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti; jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f), je evidenčním orgánem Nejvyšší soud.
(2) Vedením registru oznámení se rozumí
a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4,
b) uchovávání žádostí podaných evidenčnímu orgánu podle § 13 odst. 3 a 4 po dobu 5 let ode dne podání žádosti,
c) uchovávání oznámení podaných evidenčnímu orgánu podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 a vyžadování doplnění těchto údajů,
e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 6,
f) porovnávání údajů a poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 správnímu orgánu příslušnému jednat o přestupcích podle tohoto zákona,
g) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména a přístupového hesla k nahlížení do registru oznámení a
h) výkon dalších činností souvisejících s činnostmi podle písmen a) až g).
(3) Nejvyšší soud vede zvláštní registr písemných oznámení soudců jako soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 2 písm. f) a zajišťuje ve vztahu k nim činnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), e) a h). Do tohoto zvláštního registru nelze nahlížet. Informace obsažené ve zvláštním registru písemných oznámení soudců se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
(4) Správce registru oznámení je povinen vést registr oznámení tak, aby v něm bylo možné vyhledávat podle jména, popřípadě jmen a příjmení veřejných funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich orgánů anebo organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu anebo její organizační složce veřejný funkcionář zastává, a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Správce registru oznámení vede registr oznámení tak, aby u každého veřejného funkcionáře bylo zřejmé, zda oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 podal ve lhůtách stanovených v § 12 odst. 1 až 3.
(5) Správce registru oznámení zajistí ochranu zveřejněných osobních údajů proti možnosti automatizovaného ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ministerstvo spravedlnosti je hlavním evidenčním orgánem pro většinu veřejných funkcionářů, zatímco Nejvyšší soud plní tuto roli pro soudce.
- Evidenční orgán přijímá, eviduje a uchovává oznámení o činnostech, majetku a příjmech veřejných funkcionářů a dohlíží na jejich úplnost.
- Registr musí být uspořádán tak, aby umožňoval vyhledávání podle jména funkcionáře, instituce, funkce a období, a aby bylo zřejmé, zda funkcionář podal oznámení včas.
- Pro soudce je veden zvláštní, neveřejný registr, do kterého nelze nahlížet a informace z něj se neposkytují podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Na co si dát pozor
- Správce registru musí zajistit ochranu zveřejněných osobních údajů před automatizovaným ukládáním vyhledávači.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 14
Jak soudy aplikují § 14
ÚS 38/17, který byl publikován ve Sbírce zákonů 8. 4. 2020, Ústavní soud zrušil ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 112/2018 Sb., a to uplynutím dne 31. 12.
Jak konstatoval Nejvyšší správní soud, uvedený nález nijak nedopadá na povinnosti stěžovatele, který jako soudce podává oznámení, jež je řazeno do zvláštního registru, do něhož podle § 14 odst. 3 zákona č. 159/2006 Sb. nelze nahlížet, ani z něho nelze poskytovat informace podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a prvostupňového rozhodnutí vyplynulo, že žalobce podal žádost s odkazem na § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen „zákon o střetu zájmů“).
Související
§ 118b Zadržení řidičského průkazu (Zákon o provozu na pozemních komunikacíc)§ 11 VINAŘSTVÍ (Zákon o vinohradnictví a vinařství a o z)§ 5 (Zákon o podmínkách provozu vozidel na po)§ 6 Chovatelský podnik prasat (Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci)§ 65 Zmocňovací ustanovení (Zákon o majetku České republiky a jejím )