Zákon o střetu zájmů

(1) Poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo všechny tyto osoby společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.

(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který je krajem, hlavním městem Prahou, obcí, městskou částí nebo městským obvodem územně členěného statutárního města nebo městskou částí hlavního města Prahy určen, aby vykonával funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj, hlavní město Praha, obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města nebo městská část hlavního města Prahy nebo jimi ovládaná právnická osoba má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna, podíl na zisku nebo jiné plnění, s výjimkou plnění, které veřejný funkcionář obdrží v podobě úhrady pojistného na pojištění odpovědnosti za výkon funkce nebo které obdrží v souvislosti se svou účastí na jednání těchto orgánů v souladu s běžnými zvyklostmi do výše 10 000 Kč ročně.

(3) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon funkce v pracovním nebo služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje,

a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,

b) na státním zastupitelství nebo soudu,

c) v bezpečnostních sborech5), ozbrojených silách České republiky, Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, státních fondech a v Kanceláři veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až p) a odst. 2 písm. b) až g) se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval.

(2) Omezení veřejného funkcionáře uvedená v odstavci 1 platí obdobně pro právnické osoby, které jsou podnikající právnickou osobou nebo zaměstnavatelem uvedenými v odstavci 1 zřízeny nebo ovládány.

Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o

a) osobním zájmu (dále jen „oznámení o osobním zájmu“),

b) jiných vykonávaných činnostech (dále jen „oznámení o činnostech“),

c) majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a majetku nabytém v průběhu výkonu funkce (dále jen „oznámení o majetku“),

d) příjmech a závazcích (dále jen „oznámení o příjmech a závazcích“).

(1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

(2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.

Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit, že

a) podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti,

b) je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo),

c) je členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo),

d) vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář,

e) je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit

a) majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a

b) majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce.

(2) V oznámení o majetku veřejný funkcionář uvede

a) věci nemovité,

b) cenné papíry, zaknihované cenné papíry nebo práva s nimi spojená,

c) podíl v obchodní korporaci nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, a

d) jiné věci movité určené podle druhu,

1. jejichž cena, která je v daném místě a čase obvyklá, přesahuje v jednotlivém případě částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku podle odstavce 1 písm. a), nebo

2. pokud je nabyl v průběhu kalendářního roku a jejich hodnota ve svém souhrnu, do něhož se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než 50 000 Kč, přesáhla částku 500 000 Kč, jde-li o oznámení o majetku podle odstavce 1 písm. b).

(3) V oznámení o majetku veřejný funkcionář dále uvede způsob nabytí a cenu majetku uvedeného v odstavci 2 písm. a) a d), s výjimkou způsobu nabytí a ceny u věcí nemovitých podle odstavce 2 písm. a), jde-li o oznámení podle odstavce 1 písm. a). U jiných věcí movitých podle odstavce 2 písm. d) se v oznámení podle odstavce 1 písm. a) uvádí cena, která je v daném místě a čase obvyklá. V oznámení podle odstavce 1 písm. b) se uvádí cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou nebo jinou věc movitou nabyl.

(1) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit nesplacené závazky, které má ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. V tomto oznámení uvede nesplacené závazky převyšující v jednotlivém případě částku 100 000 Kč.

(2) Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit, že

a) během výkonu funkce získal jakékoliv peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách (dále jen „příjmy nebo jiné majetkové výhody“), pokud souhrnná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů7), a příjmy manžela nebo partnera veřejného funkcionáře; do tohoto souhrnu se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,

b) má nesplacené závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.

(3) Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu podle odstavce 2 písm. a) a výši a druh závazku podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b), včetně toho, vůči komu takový závazek má; fyzickou osobu označí jménem, popřípadě jmény a příjmením, právnickou osobu označí obchodní firmou nebo názvem, identifikačním číslem osoby a sídlem.

(1) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 podávaná ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích (dále jen „registr oznámení“) zapsala právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2.

(2) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 je veřejný funkcionář povinen činit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po celou dobu výkonu funkce.

(3) V případě, že došlo k ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, je osoba, která byla veřejným funkcionářem, povinna učinit oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost do registru oznámení zapíše právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. V oznámení podle § 10 odst. 1 písm. b) uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, majetek podle § 10 odst. 2 písm. d) pouze, pokud jeho hodnota ve svém souhrnu přesáhla ke dni ukončení výkonu funkce částku 500 000 Kč. V oznámení podle § 11 odst. 2 uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody anebo nesplacené závazky pouze, pokud ke dni ukončení výkonu funkce souhrnná výše peněžitých příjmů nebo jiných majetkových výhod nebo souhrnná výše nesplacených závazků přesáhla částku 100 000 Kč.

(4) Veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, je povinen oznámení činit ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 až 3 i tehdy, jestliže nedošlo ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11.

(5) Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 4 podává veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, evidenčnímu orgánu v elektronické podobě prostřednictvím registru oznámení, s výjimkou soudců, kteří podávají oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 4 písemně Nejvyššímu soudu. Uživatelské jméno a přístupové heslo do registru oznámení na základě žádosti veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným funkcionářem, vydá právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka příslušná k zápisu podle § 14a odst. 2. Oznámení do registru oznámení může veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, podat též prostřednictvím portálu veřejné správy datovou zprávou s ověřenou totožností veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným funkcionářem, způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Po podání oznámení do registru odešle správce registru neprodleně veřejnému funkcionáři nebo osobě, která byla veřejným funkcionářem, do jeho datové schránky informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení. Po podání oznámení soudcem mu Nejvyšší soud neprodleně odešle na jeho adresu informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení.

(6) Oznámení se podávají ve struktuře a formátu, které stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Soudci podávají oznámení na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(1) Zřizuje se registr oznámení jako informační systém veřejné správy16), jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) V registru oznámení jsou ukládány elektronické dokumenty podávané veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 5, s výjimkou oznámení podávaných soudci, která se ukládají v písemné podobě u Nejvyššího soudu; v oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve kterých působí, s uvedením funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu nebo v organizační složce zastává, a údaje požadované podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.

(3) Každý má právo na základě žádosti bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě v rozsahu stanoveném tímto zákonem do registru oznámení.

(4) Žádost musí obsahovat v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, a údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby. Žádost musí dále obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, nebo funkci veřejného funkcionáře a právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí. Žádost lze podat

a) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele,

b) elektronicky prostřednictvím elektronické adresy podatelny správce registru oznámení, je-li žádost opatřena uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem žadatele,

c) elektronicky prostřednictvím datové schránky žadatele.

(5) Po ověření žádosti pro umožnění přístupu do registru oznámení udělí správce registru oznámení žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo, které bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, doručí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou žadatele, prostřednictvím elektronické pošty nebo prostřednictvím datové schránky žadatele. Uživatelské jméno a přístupové heslo do registru oznámení jsou platné po dobu 6 měsíců ode dne jejich prvního použití. Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení je zakázáno.

(6) Každý má právo sdělit evidenčnímu orgánu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo.

(7) Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech, ke kterým má přístup. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

(8) Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.

(1) Evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti; jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f), je evidenčním orgánem Nejvyšší soud.

(2) Vedením registru oznámení se rozumí

a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4,

b) uchovávání žádostí podaných evidenčnímu orgánu podle § 13 odst. 3 a 4 po dobu 5 let ode dne podání žádosti,

c) uchovávání oznámení podaných evidenčnímu orgánu podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře,

d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 a vyžadování doplnění těchto údajů,

e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 6,

f) porovnávání údajů a poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 správnímu orgánu příslušnému jednat o přestupcích podle tohoto zákona,

g) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména a přístupového hesla k nahlížení do registru oznámení a

h) výkon dalších činností souvisejících s činnostmi podle písmen a) až g).

(3) Nejvyšší soud vede zvláštní registr písemných oznámení soudců jako soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 2 písm. f) a zajišťuje ve vztahu k nim činnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), e) a h). Do tohoto zvláštního registru nelze nahlížet. Informace obsažené ve zvláštním registru písemných oznámení soudců se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(4) Správce registru oznámení je povinen vést registr oznámení tak, aby v něm bylo možné vyhledávat podle jména, popřípadě jmen a příjmení veřejných funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich orgánů anebo organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu anebo její organizační složce veřejný funkcionář zastává, a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Správce registru oznámení vede registr oznámení tak, aby u každého veřejného funkcionáře bylo zřejmé, zda oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 podal ve lhůtách stanovených v § 12 odst. 1 až 3.

(5) Správce registru oznámení zajistí ochranu zveřejněných osobních údajů proti možnosti automatizovaného ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).

(1) Neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce, se do registru oznámení zapíše jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, datum a místo jeho narození, právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka, ve kterých veřejný funkcionář působí, jeho funkci, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu nebo organizační složce zastává, adresu pro doručování elektronické pošty a data zahájení a skončení výkonu jeho funkce, s výjimkou utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti12).

(2) Údaje podle odstavce 1 do registru oznámení zapisují tyto právnické osoby nebo jejich orgány nebo organizační složky:

a) Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

b) Kancelář Senátu Parlamentu České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b), vedoucího Kanceláře Senátu a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

c) Kancelář prezidenta republiky, jde-li o prezidenta republiky, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

d) ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, v jehož čele není člen vlády, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. c), d), f) až i) a n) a § 2 odst. 2 písm. b) až d), g) a h), pokud tito veřejní funkcionáři vykonávají funkci v oboru působnosti ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, s výjimkou člena statutárního orgánu příspěvkové organizace územního samosprávného celku a vedoucího zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace územního samosprávného celku,

e) Česká národní banka, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. j) a § 2 odst. 2 písm. c), jsou-li jejími zaměstnanci,

f) Nejvyšší kontrolní úřad, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. k) a § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u něho zaměstnáni,

g) Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a § 2 odst. 2 písm. d), jsou-li u ní zaměstnáni,

h) bezpečnostní sbor, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a d), jsou-li jeho příslušníky nebo u něho zaměstnáni,

i) krajský úřad, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a q) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy zastupitelstva jeho kraje, členy statutárního orgánu příspěvkové organizace jeho kraje, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace jeho kraje nebo vedoucí úředníky zařazené do tohoto krajského úřadu,

j) Magistrát hlavního města Prahy, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. o) a q) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy Zastupitelstva hlavního města Prahy, členy statutárního orgánu příspěvkové organizace hlavního města Prahy, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky zařazené do Magistrátu hlavního města Prahy,

k) obecní úřad, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p) a q) a § 2 odst. 2 písm. b), c) a e), jedná-li se o členy zastupitelstva jeho obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města a městské části hlavního města Prahy, členy statutárního orgánu příspěvkové organizace jeho obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace jeho obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky zařazené do tohoto úřadu,

l) veřejná výzkumná instituce, jde-li o veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 2 písm. i), jejímž je statutárním orgánem,

m) Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f); zápis je povinno bez prodlení oznámit Nejvyššímu soudu,

n) veřejná vysoká škola, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. b) a c), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

o) Akademie věd České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

p) Grantová agentura České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

q) Technologická agentura České republiky, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. d), jedná-li se o veřejné funkcionáře vykonávající funkci v rámci její činnosti,

r) veřejná kulturní instituce, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. j) vykonávající svoji činnost v této veřejné kulturní instituci.

(3) Právnická osoba nebo její orgán anebo organizační složka uvedené v odstavci 1 neprodleně poté, co do registru oznámení zapíší údaje podle odstavce 1, informují příslušného veřejného funkcionáře o tom, že byly do registru oznámení zapsány údaje podle odstavce 1, a o datu, dokdy je veřejný funkcionář povinen podat oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.

(4) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. i) až k) vykonávají činnost podle odstavce 1 v přenesené působnosti.

(1) Každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v

a) § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci,

b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci,

c) § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo

d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 nahlížet do registru oznámení a získávat z něj údaje se nevztahuje na údaje o veřejných funkcionářích, kteří jsou soudci, státními zástupci nebo příslušníky Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Informace obsažené v registru oznámení o těchto veřejných funkcionářích se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(3) Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace též

a) orgány příslušné k projednání přestupků podle tohoto zákona,

b) soudy a orgány činné v trestním řízení, nebo

c) zpravodajské služby České republiky.

(1) Veřejný funkcionář s výjimkou veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 2 písm. f) nebo g) se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 5 odst. 3 vykonává funkci nebo činnost, která je neslučitelná s výkonem funkce veřejného funkcionáře,

b) v rozporu s § 4a odst. 1 je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku,

c) pobírá odměnu v rozporu s § 5 odst. 1 nebo 2,

d) nepodá oznámení o osobním zájmu podle § 8 odst. 1,

e) v oznámení podle § 9 až 11 nebo § 12 odst. 4 uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo

f) neučiní oznámení ve lhůtě podle § 12 odst. 1, 2 nebo 3.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší zákaz výkonu činnosti po stanovenou dobu od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře podle § 6,

b) po skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře neučiní oznámení ve lhůtě podle § 12 odst. 3 nebo v něm uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje,

c) v rozporu s § 13 odst. 5 sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení, nebo

d) v rozporu s § 13 odst. 8 používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru oznámení k jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených tímto zákonem.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu

a) od 1 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f) anebo odst. 2 písm. b) až d),

b) od 5 000 Kč do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c),

c) od 25 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).

(4) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b) nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 3, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.

(5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat v příkazním řízení.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 13 odst. 5 sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení, nebo

b) v rozporu s § 13 odst. 8 používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru oznámení k jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených tímto zákonem.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 1 000 Kč do 50 000 Kč.

(1) Přestupky podle § 23 odst. 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář pobyt. Přestupky podle § 23 odst. 2 písm. a) a b) projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má fyzická osoba, která byla veřejným funkcionářem, trvalý pobyt. Přestupky podle § 23 odst. 2 písm. c) a d) a podle § 24 odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.

(2) Pokuty uložené za přestupky podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který je uložil, s výjimkou Úřadu pro ochranu osobních údajů.

(1) Pokud veřejný funkcionář, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkce nebo činnosti, které jsou podle tohoto zákona neslučitelné s výkonem činnosti takového veřejného funkcionáře, je povinen ukončit výkon takových funkcí nebo činností nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona a podat o tom zprávu příslušnému evidenčnímu orgánu. Při posuzování neslučitelnosti funkcí již zvolených poslanců, senátorů a členů zastupitelstev územních samosprávných celků se však do skončení jejich funkčního období postupuje podle dosavadních předpisů.

(2) Oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 podá veřejný funkcionář poprvé do 30. června 2008.

(1) Evidenci čestných prohlášení veřejných funkcionářů podaných do 31. prosince 2006 podle zákona č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny, pokud jde o senátory, a mandátový a imunitní výbor Senátu, pokud jde o poslance, členy vlády a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády.

(2) Každý občan má právo na základě písemné žádosti nahlédnout do evidence vedené podle odstavce 1. Toto právo v sobě zahrnuje právo nahlížet do všech uložených listin a právo pořizovat si z nich výpisy a opisy.

(3) Písemná žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno, příjmení, datum a místo narození a trvalý pobyt žadatele. Podává se mandátovému a imunitnímu výboru příslušné komory Parlamentu České republiky.

(4) Mandátový a imunitní výbor ověří totožnost žadatele, pokud jde o jeho jméno, příjmení, datum a místo narození a trvalý pobyt. Bez tohoto ověření nelze umožnit žadateli nahlédnutí do evidence podle odstavce 2.

(5) Výpisy a opisy podle odstavce 2 mandátový a imunitní výbor ani jiné orgány neověřují a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.

(6) Údaje obsažené v čestných prohlášeních veřejných funkcionářů podle odstavce 1 s výjimkou vedoucích ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády, lze zveřejnit.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů).

2. Zákon č. 287/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu.

3. Zákon č. 228/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 1c zní:

„e) ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu1c).

1c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.“.

2. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má veřejný funkcionář bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 38 odst. 3 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 9c zní:

„k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu9c).

9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.“.

2. V § 38 odst. 5 se slova „odstavce 3 písm. a) a h)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a), h) a k)“.

V § 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:

„k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu1a).

1a) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.“.

V zákoně č. 15/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část první zrušuje.

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb., se mění takto:

1. V 11 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:

„s) navrhovatel v řízení ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů, jde-li o evidenční orgán.“.

2. V příloze Sazebník poplatků se v položce 14a bod 2 za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) o porušení povinnosti veřejných funkcionářů Kč 5 000,–“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

1) § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 32 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 51 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 51 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3a) § 118 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

3b) § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

3c) § 124 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

4) Například § 45 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 95 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 7 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.

13) § 13a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

16) § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.