Zákon o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění

(1) Důchody z říšskoněmeckého nebo maďarského důchodového pojištění převezmou zatímně k výplatě českoslovenští nositelé pojištění, pokud nezanikly do 4. května 1945.

(2) Důchody z říšskoněmeckého pojištění se přejímají ve výši, která by příslušela dne 4. května 1945, nejvýše však v částce průměrného důchodu dotyčné skupiny důchodců příslušného nositele pojištění v Československé republice (§ 11) dne 5. května 1945. Výši těchto důchodů vyhlásí ministerstvo sociální péče v Úředním listě. Jde-li však o důchody přiznané původně československým nositelem pojištění, nesmí převzaté důchody klesnouti pod částku, která by příslušela podle československých předpisů dne 5. května 1945.

(3) Důchody z maďarského důchodového pojištění se přejímají, pokud pojistný případ nastal do 31. prosince 1946, ve výši, která by příslušela, kdyby pojištění bylo provedeno podle předpisů platných na Slovensku. Zvyšovací částky pojištění zaměstnanců pro případ invalidity a stáří se při tom vyměřují - nejde-li o dobu získanou u československých nositelů pojištění - u zemědělských dělníků a pomocnic v domácnosti podle třídy Ab, v ostatních případech podle třídy C. Zvyšovací částky provisního pojištění činí za každý uznaný příspěvkový měsíc 10 Kčs ročně.

(4) K převzatým důchodům se poskytnou všechna další zlepšení, která po 4. květnu 1945 byla nebo budou zavedena ve veřejnoprávním důchodovém pojištění.

(5) Trvání nároků na další výplatu převzatých důchodů, jakož i nároky pozůstalých po převzatých důchodcích, se řídí obecnými předpisy o sociálním pojištění.

b) Nemocenské pojištění důchodců.

Na poživatele důchodů z veřejnoprávního důchodového pojištění se vztahují československé předpisy o nemocenském pojištění důchodců.

c) Úrazové pojištění.

(1) Ustanovení § 8, odst. 1 platí obdobně i pro převzetí výplaty důchodů říšskoněmeckého a maďarského úrazového pojištění. Nárok na další výplatu důchodů u úrazů, odškodněných původně československým nositelem pojištění, přísluší však i tehdy, zanikl-li nárok na důchod podle předpisů platných pro říšskoněmeckého nebo maďarského nositele pojištění, ale trval-li by podle předpisů československých platných pro úrazy z téže doby.

(2) Pro výpočet důchodů z úrazů, odškodněných původně československým nositelem úrazového pojištění, jest rozhodný započitatelný pracovní výdělek, stanovený tímto nositelem pojištění, po případě předpisy platné pro odškodňování úrazů z téže doby. U ostatních úrazů se vypočte roční pracovní výdělek podle ustanovení § 7, odst. 2.

(3) Pro určení výše ztráty schopnosti k výdělku jest rozhodné nové zjištění, provedené československým nositelem úrazového pojištění.

(4) Pro výměru převzatých důchodů a trvání nároků na ně, jakož i pro nároky pozůstalých po převzatém důchodci platí zásadně československé předpisy, které se vztahují na úrazy z téže doby.

(1) K nárokům získaným v důchodovém a úrazovém pojištění přihlíží a důchody vyplácí, pokud tento zákon nestanoví jinak, v oboru

a) invalidního pojištění dělníků příslušný nositel invalidního a starobního pojištění dělnického,

b) pensijního pojištění úředníků nebo pojištění je nahrazujícího a pojištění osob samostatně hospodařících Všeobecný pensijní ústav v Praze (Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě),

c) hornického pojištění příslušný nositel provisního pojištění,

d) úrazového pojištění příslušný nositel úrazového pojištění.

(2) Místně příslušným jest nositel pojištění, v jehož obvodu má nebo měla dotyčná osoba domovské právo; nemá-li ho, nositel pojištění, v jehož obvodu má své řádné bydliště. Rozhoduje právní stav v den podání návrhu (§ 12). Takto příslušný nositel pojištění jest příslušným beze zřetele na případné pozdější změny domovského práva, po případě bydliště. Jde-li však o výplatu důchodů za úrazy, které se přihodily na území Československé republiky, jest příslušný nositel úrazového pojištění, v jehož obvodu leží podnik, ve kterém došlo k úrazu.

(3) Byl-li pojištěnec po prvé po skončení doby nesvobody pojištěn u náhradního ústavu nebo u nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, přihlíží k dobám pensijního pojištění (zaopatření) uvedeným v § 3 tento náhradní ústav, po případě nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah.

(4) Byly-li v říšskoněmeckém (maďarském) důchodovém pojištění přiznány důchody na podkladě dob získaných v různých odvětvích tohoto pojištění, považuje se jejich úhrn stanovený říšskoněmeckým (maďarským) nositelem pojištění, za důchod onoho odvětví pojištění, jehož nositel jej stanovil.

(5) Jde-li o důchod přiznaný původně československým náhradním ústavem nebo nositelem pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle ustanovení odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, je příslušný k výplatě důchodu náhradní ústav, nebo nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah, který důchod původně přiznal, a není-li ho, Všeobecný pensijní ústav v Praze.

(6) Jde-li o důchod přiznaný cizozemským nositelem pojištění, na něhož za doby nesvobody přešly pojistné nároky od československého náhradního ústavu nebo od nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, je příslušný k výplatě důchodu tento náhradní ústav, po případě nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah. Není-li již tohoto československého nositele pojištění, nebo nebylo-li získáno v československém pensijním pojištění aspoň 60 započitatelných příspěvkových měsíců, je příslušný k výplatě Všeobecný pensijní ústav v Praze. Tato ustanovení o příslušnosti platí i tehdy, nebyl-li důchod přiznán cizozemským nositelem pojištění a nebyla-li získána po skončení doby nesvobody příspěvková doba v československém pensijním pojištění.

(7) Výplaty podle předešlých ustanovení převezme však Fond pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců československých státních drah nebo Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců, po případě nositel úrazového zaopatření, jde-li o jeho účastníka přikázaného státní správou železniční nebo poštovní do Německa nebo do území jím dočasně obsazených na práce do podniků nebo zařízení, pro které jest v Československé republice zřízen fond (úrazové zaopatření), a nastal-li pojistný případ v tomto zaměstnání.

(1) Řízení o zhodnocení doby pojištění (zaměstnání, zaopatření) a přiznání dávek se provede na návrh pojištěnců (důchodců) nebo jejich oprávněných rodinných příslušníků.

(2) Návrh podaný u nepříslušného nositele pojištění se postoupí neprodleně příslušnému nositeli. Navrhovatel se o tom uvědomí.

(3) Oprávnění jsou povinni předložiti doklady potřebné k rozhodnutí o jejich návrhu, po případě své nároky jinak hodnověrně prokázati.

(4) Nositel pojištění rozhodne o návrhu výměrem; nejde-li o převzetí výplaty, stane se tak při pojistném případu.

Výplata převzatých důchodů počíná prvním dnem měsíce následujícího po podání návrhu nebo u krajanů vracejících se do vlasti [§ 1 odst. 1 písm. a)] po jejich přesídlení; u úrazů podle § 7 se však poskytnou důchodové splátky za dobu od 5. května 1945. Pro promlčení nároků podle tohoto zákona platí přiměřeně příslušná ustanovení zákona o národním pojištění.

(1) Zastaví-li jiný cizozemský nositel pojištění, než je uveden v §§ 8 a 10, placení důchodů československým státním občanům, kteří přesídlili nebo přesídlí do 31. prosince 1947 (§ 1, odst. 10) do Československé republiky jen proto, že přeložili své bydliště do Československé republiky, převezmou zatímní jejich výplatu zálohově českoslovenští nositelé pojištění, pokud nároky ještě nezanikly.

(2) V důchodovém pojištění se poskytnou v případech uvedených v odstavci 1 zálohy ve výši uvedené v § 4, odst. 1. Zálohy se neposkytnou, pokud je tu nárok na důchod vůči československému nositeli pojištění.

(3) V úrazovém pojištění se poskytují dávky za podmínek, uvedených v § 10, odst. 2 až 4.

(4) Jinak platí přiměřeně ustanovení § 9 a §§ 11 až 13 s tím, že československý nositel pojištění zastaví zatímní výplatu, jakmile cizozemský nositel pojištění počne opět vypláceti důchod. Pokud důchod, vyplácený tímto cizozemským nositelem pojištění a odpovídající některému z důchodů uvedených v § 60 odst. 1 písm. a) až f) zákona o národním pojištění, nedosahuje výše zálohy vyplácené podle předchozích odstavců, vyplácí československý nositel pojištění i nadále příspěvek ve výši rozdílu mezi dřívější zálohou a důchodem vypláceným cizozemským nositelem pojištění.

(5) Převzal-li polský nositel pojištění výplatu úrazových důchodů československým státním občanům (§ 1 odst. 1), kteří mají bydliště na území Československé republiky a utrpěli úraz na nynějším nebo dřívějším území Polska, a nedosahuje-li tento důchod výše zálohy, jaká by jim náležela podle tohoto zákona, vyplácí jim tento rozdíl československý nositel pojištění. To platí též o úrazových důchodech, které zanikly odbytím jednorázovou částkou v polském úrazovém pojištění.

(1) Nároky na dávky z cizozemského pojištění, splatné za dobu, za kterou poskytl dávky československý nositel pojištění, přecházejí až do výše dávek, které poskytl československý nositel pojištění, na stát.

(2) Osoby, které obdrží důchod z cizozemského pojištění, jsou povinny učiniti o tom do osmi dnů sdělení příslušnému československému nositeli pojištění a zároveň uvésti, kolik činí důchod a za jakou dobu se poskytuje, jakož i všechny pozdější změny důchodu a připojiti doklady (výměr, ústřižek poštovní spořitelny a pod.).

(3) Od důchodce lze požadovati náhradu dávek poskytnutých československým nositelem pojištění i tehdy, zanedbal-li povinnost uloženou mu odstavcem 2.

(4) K úhradě dávek poskytnutých československým nositelem pojištění, možno použíti i důchodu poskytovaného z československého pojištění.

(5) O náhradě dávek podle odstavců 1, 3 a 4 rozhodne nositel pojištění výměrem.

Náklady, které vzniknou prováděním tohoto zákona Ústřední národní pojišťovně jako nositeli pojištění podle předpisů o národním (veřejnoprávním) důchodovém pojištění, hradí Ústřední národní pojišťovna. Ostatní náklady, pokud se nedosáhne jejich úhrady mezinárodní úpravou, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

Ministerstvo sociální péče může učiniti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona, zvláště pokud jde o osoby, jimž pro útisk národní, politický nebo rasový nebyly v říšskoněmeckém nebo maďarském pojištění přiznány důchody nebo byly přiznány částkou nižší.

Pokud před vyhlášením tohoto zákona byly na žádost dávky zálohou již poskytovány, považují se za platby podle tohoto zákona. Tyto žádosti se považují za návrhy podle § 12. Případné rozdíly se nevracejí ani nedoplácejí.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho ustanovení se vztahují i na pojistné případy, k nimž došlo před jeho vyhlášením. Provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Dr. Nejedlý v. r.