Stručně: Paragraf 12 zákona o životním prostředí stanovuje, že přípustná míra znečištění životního prostředí je určena mezními hodnotami, které musí být nastaveny tak, aby chránily zdraví lidí, živé organismy a ostatní složky životního prostředí, a to s ohledem na kumulativní působení znečišťujících látek.
§ 12
(1) Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí.
(2) Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností.
Paragraf 12 zákona o životním prostředí stanovuje, že přípustná míra znečištění životního prostředí je určena mezními hodnotami, které musí být nastaveny tak, aby chránily zdraví lidí, živé organismy a ostatní složky životního prostředí, a to s ohledem na kumulativní působení znečišťujících látek.
Co to znamená v praxi
Znečištění životního prostředí není neomezené, ale je regulováno konkrétními mezními hodnotami, které jsou stanoveny ve zvláštních předpisech.
Při stanovení těchto mezních hodnot je nutné brát v úvahu nejnovější vědecké poznatky, aby byla zajištěna ochrana zdraví lidí a přírody.
Mezní hodnoty musí zohledňovat i to, že různé znečišťující látky nebo činnosti se mohou vzájemně ovlivňovat a jejich společné působení může být škodlivější než působení každé zvlášť.
Na co si dát pozor
Mezní hodnoty nejsou stanoveny přímo v tomto zákoně, ale v jiných, zvláštních předpisech, které je nutné znát pro konkrétní situace.
Při posuzování znečištění je důležité myslet na možné kombinované účinky různých látek, nejen na jednotlivé složky znečištění.