§ 11 zákon o životním prostředí – Lidská činnost nesmí zatěžovat žádné území nad únosnou…
Zákon o životním prostředí · 17/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 11 zákona o životním prostředí stanoví, že lidská činnost nesmí zatěžovat žádné území nad únosnou míru. Jakákoli lidská činnost musí respektovat limity, které dané území dokáže snést, aniž by došlo k jeho poškození. (§ 11 zákona č. 17/1992 Sb., zákon o životním prostředí, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 11 odkazuje 21 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 17/1992 Sb.
Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Jakákoli lidská činnost musí respektovat limity, které dané území dokáže snést, aniž by došlo k jeho poškození.
- Znamená to, že existuje určitá hranice zatížení, po jejímž překročení by mohlo dojít k narušení přirozených funkcí ekosystémů.
- Tento princip by měl být zohledňován při plánování a povolování jakýchkoli aktivit, které mají dopad na životní prostředí.
Na co si dát pozor
- Je třeba posuzovat, co je „únosné zatížení“ pro konkrétní území, což může být složité a vyžaduje odborné posouzení.
- Porušení této zásady může vést k ekologické újmě, tedy ztrátě nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 11
Jak soudy aplikují § 11
K tomu odkázal na § 11 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, (dále jen „zákon o životním prostředí“), kde se stanoví, že území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení, které je definováno v § 5 téhož zákona.
S ohledem na nedostatečnost navržených kapacit je zřejmé, že záměr je umístěn v rozporu s § 11 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v rozhodném znění (dále jen „zákon o životním prostředí“).
Jak plyne z § 11 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o životním prostředí“), nadlimitně zatížené území musí být prioritním cílem územně plánovacích opatření, a to jednak takových, která přímo v těchto nadlimitně zatížených územích mohou přispět ke snížení existující zátěže, tak i takových, která nadlimitní snížení zátěže způsobí nepřímo.
Související
§ 38a Zásady péče o národní parky (Zákon České národní rady o ochraně příro)§ 19 Zásady činnosti ústředních orgánů státní sprá (Zákon České národní rady o zřízení mini)§ 9 Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých (Zákon České národní rady o státní správě)§ 1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (Zákon o ochraně a využití nerostného boh)§ 3 OBECNÁ USTANOVENÍ O STAVBÁCH (Vyhláška federálního ministerstva pro te)