§ 2 zákon o civilní službě – Postup při odepření výkonu vojenské služby
Zákon o civilní službě · 18/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 zákona o civilní službě stanovuje, kdo a kdy může písemně podat prohlášení o odepření výkonu vojenské služby z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání, jaké náležitosti musí prohlášení mít a jak se s ním dále nakládá. (§ 2 zákona č. 18/1992 Sb., zákon o civilní službě, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Postup při odepření výkonu vojenské služby
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „odvedenec nejpozději do 30 dnů od ukončení odvodního řízení,7)“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „odvedenec, jemuž byl povolen odklad vojenské základní služby, nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu, pro který mu byl odklad povolen“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „voják, kterému byla základní (náhradní) služba přerušena, nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu přerušení“
- Odkazuje na: § 1
- Judikatura: na § 2 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 18/1992 Sb.
(1) Prohlášení o odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení (dále jen „prohlášení“) z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 může písemně podat jen:
a) odvedenec nejpozději do 30 dnů od ukončení odvodního řízení,7)
b) odvedenec, jemuž byl povolen odklad vojenské základní služby, nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu, pro který mu byl odklad povolen,
c) voják, kterému byla základní (náhradní) služba přerušena, nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu přerušení,
d) voják v záloze8) v době do 31. ledna kalendářního roku.
(3) V prohlášení musí být uvedeny důvody a skutečnosti, jimiž chce občan své tvrzení doložit.
(4) Prohlášení podává občan územní vojenské správě podle místa svého trvalého pobytu (dále jen „příslušná vojenská správa“).
(5) Splňuje-li prohlášení náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 3, postoupí je příslušná vojenská správa do 5 dnů od doručení úřadu stanovenému nařízením vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky (dále jen „příslušný úřad“).
(6) Občan může prohlášení až do dne doručení povolávacího příkazu k výkonu civilní služby odvolat, a to písemným podáním příslušné vojenské správě. Odvolání podléhá souhlasu příslušné vojenské správy. Odvolat prohlášení lze pouze jednou.
(7) Příslušná vojenská správa vyrozumí do 30 dnů o rozhodnutí o odvolání prohlášení občana a příslušný úřad. Proti rozhodnutí příslušné vojenské správy není přípustné odvolání.
(8) Příslušný úřad vyrozumí o dni nástupu občana do civilní služby příslušnou vojenskou správu.
(9) Příslušná vojenská správa vydá občanovi osvědčení o zániku branné povinnosti9) ke dni jeho nástupu k výkonu civilní služby nebo ke dni zproštění výkonu civilní služby anebo ke dni prominutí výkonu civilní služby a současně o tom vyrozumí příslušný úřad.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Prohlášení o odepření vojenské služby musí být podáno písemně a v přesně stanovených lhůtách, které se liší podle aktuálního statusu občana (např. odvedenec, voják v záloze).
- V prohlášení je nutné uvést důvody odepření a doložit je konkrétními skutečnostmi.
- Prohlášení se podává územní vojenské správě podle místa trvalého pobytu občana.
- Občan má možnost své prohlášení odvolat, ale pouze jednou a se souhlasem příslušné vojenské správy, a to nejpozději do dne doručení povolávacího příkazu k civilní službě.
Na co si dát pozor
- Je klíčové dodržet stanovené lhůty pro podání prohlášení, jinak nemusí být přijato.
- Prohlášení musí obsahovat nejen důvody, ale i konkrétní skutečnosti, které je dokládají.
- Odvolání prohlášení je možné jen jednou a vyžaduje souhlas vojenské správy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
ÚS 18/98, bylo zrušeno ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 18/1992 Sb., neboť jeho užití vedlo k porušení práva na odepření vojenské služby, jak jej garantuje Listina základních práv a svobod.
Konstatovala, že obviněný byl odveden v říjnu 1991, a že pokud bylo odepření výkonu vojenské služby posléze časově limitováno ustanovením § 2 odst. l písm. a) zákona č. 18/1992 Sb., ,o civilní službě, účinného od 16. 1. 1992, bylo toto ustanovení nálezem Ústavního soudu ČSFR publikovaným v částce 132/1992 Sb. označeno za neústavní ve vztahu k odvodům uskutečněným před 16. 1. 1992 a pozbylo ve vztahu k těmto odvodům účinnosti dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Takové prohlášení však nemohlo být pokládáno za podklad k povolání k civilní službě, neboť podle tehdy platné úpravy bylo podáno mimo zákonnou lhůtu stanovenou v § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 18/1992 Sb. Okresní soud sice připustil, že prohlášení bylo podáno mimo zákonnou lhůtu, avšak tento nedostatek byl podle jeho názoru zhojen zákonem č. 135/1993 Sb., který stanovil dodatečnou lhůtu.