§ 339 insolvenční zákon – Kdo má přednostní právo sestavit reorganizační plán
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 339 insolvenčního zákona upravuje, kdo má přednostní právo sestavit reorganizační plán, což je klíčový dokument pro ozdravení podniku dlužníka, a za jakých podmínek toto právo může ztratit. Dlužník má přednost: Dlužník má primární právo sestavit reorganizační plán, a to i v případě, že návrh na povolení reorganizace podal věřitel. (§ 339 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, soud, věřitel, insolvenční správce
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…lhůtu může insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů.“
- Odkazuje na: § 171
- Judikatura: na § 339 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník, i když návrh na povolení reorganizace podal některý přihlášený věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů.
(2) Přednostní právo sestavit reorganizační plán však nemá dlužník, který insolvenčnímu soudu oznámil, že reorganizační plán předložit nehodlá.
(3) Přednostní právo sestavit reorganizační plán nemá rovněž dlužník, jehož věřitelé se tak usnesli na schůzi věřitelů. Schůze věřitelů, na které se projednává nebo schvaluje návrh na povolení reorganizace, je oprávněna přijmout takové usnesení vždy.
(4) Jestliže dlužník před uplynutím lhůty podle odstavce 1 oznámí, že nehodlá předložit reorganizační plán, insolvenční soud rozhodne o ukončení této lhůty; pravost podpisů osob, které oznámení podepsaly, musí být úředně ověřena. Vyjdou-li najevo skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník v sestavování reorganizačního plánu řádně nepokračuje, že postupuje způsobem, kterým může reorganizaci zmařit, nebo že zajištěným věřitelům neplatí úroky podle § 171 odst. 4, může insolvenční soud i bez návrhu rozhodnout o zkrácení nebo ukončení lhůty podle odstavce 1. Učiní tak zpravidla po vyjádření dlužníka, insolvenčního správce a věřitelského výboru.
(5) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle odstavců 1 a 4 není odvolání přípustné.
(6) Nemá-li dlužník právo přednostně sestavit reorganizační plán nebo zaniklo-li mu toto právo rozhodnutím insolvenčního soudu podle odstavce 4, může o tom, kdo má přednostní právo sestavit reorganizační plán, rozhodnout schůze věřitelů. Nerozhodne-li schůze věřitelů podle věty první, vyzve insolvenční soud k předložení reorganizačního plánu další osoby, které návrh na povolení reorganizace podaly, nebo které se k němu připojily; ustanovení odstavců 2 a 4 platí pro tyto osoby obdobně. Ustanovení odstavce 1 o lhůtách k předložení reorganizačního plánu a možnosti jejich prodloužení platí pro tyto osoby přiměřeně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník má přednost: Dlužník má primární právo sestavit reorganizační plán, a to i v případě, že návrh na povolení reorganizace podal věřitel.
- Lhůta pro dlužníka: Dlužník musí plán předložit buď s návrhem na reorganizaci, nebo do 120 dnů od povolení reorganizace. Tuto lhůtu může soud na žádost dlužníka prodloužit, maximálně však o dalších 120 dnů.
- Ztráta přednostního práva: Dlužník může o své přednostní právo přijít, pokud oznámí, že plán nepředloží, nebo pokud se na tom usnesou věřitelé na schůzi. Soud může také lhůtu zkrátit nebo ukončit, pokud dlužník nepostupuje řádně nebo ohrožuje reorganizaci.
- Kdo dál může plán sestavit: Pokud dlužník nemá přednostní právo nebo o něj přijde, může o tom, kdo plán sestaví, rozhodnout schůze věřitelů. Pokud se věřitelé neshodnou, soud vyzve k předložení plánu další osoby, které podaly návrh na reorganizaci nebo se k němu připojily.
Na co si dát pozor
- Ověřené podpisy: Oznámení dlužníka o tom, že nehodlá předložit reorganizační plán, musí mít úředně ověřené podpisy.
- Soudní dohled: Insolvenční soud může zasáhnout a zkrátit nebo ukončit lhůtu pro předložení plánu, pokud dlužník nepostupuje řádně, což může vést ke ztrátě přednostního práva.
- Bez odvolání: Proti rozhodnutí soudu o lhůtách pro předložení plánu nebo o jejich ukončení či zkrácení není přípustné odvolání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 339
Jak soudy aplikují § 339
Insolvenční soud dále dovodil, že reorganizaci lze přeměnit v konkurs bez dalšího [bez svolání schůze věřitelů k případnému určení osoby, která by měla přednostní právo sestavit reorganizační plán podle § 363 odst. 6 insolvenčního zákona (správně § 339 odst. 6 insolvenčního zákona)] analogicky podle § 149 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona, jelikož se dlužník v průběhu insolvenčního řízení stal osobou, u které zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací.
Insolvenční soud dále, odkazuje na § 339 odst. 1 a § 363 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona, dovodil, že jedinou osobou oprávněnou „podat“ reorganizační plán je dlužník, neboť schůze věřitelů neurčila jinou osobu a návrh na povolení reorganizace podal dlužník, aniž se k němu připojila jiná osoba.
Případná nepoctivost záměru (spočívající v tom, že není řádně pokračováno v sestavování plánu, eventuálně v postupu, který by mohl reorganizaci zmařit) osoby, jež připravuje reorganizační plán, se může projevit tak, že insolvenční soud podle § 339 odst. 4 insolvenčního zákona tuto osobu z přípravy reorganizačního plánu vyřadí (srov. R 105/2019).
Právní otázky
Související
§ 82 Přechodné ustanovení (Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 )