III.ÚS 2708/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 2708/22 ze dne 29. 11. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti obchodní společnosti CS RENT s. r. o., sídlem Zelený pruh 95/97, Praha 4 - Braník, zastoupené Mgr. Pavlem Bednaříkem, advokátem, sídlem Bartolomějská 291/11, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Městského soudu v Praze, které bylo přijato na schůzi věřitelů dlužníka obchodní korporace Riverland, s. r. o., dne 3. srpna 2022 a kterým Městský soud v Praze potvrdil zástupcem věřitelů věřitele č. 10 obchodní korporaci Glatzová & Co, s. r. o., usnesení schůze věřitelů dlužníka obchodní společnosti Riverland, s. r. o. ze dne 3. srpna 2022, vydanému v rámci insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 3235/2021, kterým bylo rozhodnuto, že návrh na odvolání insolvenčního správce nebyl přijat, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2022 č. j. MSPH 98 INS 3235/2021-B-69, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny. 2. Stěžovatelka je věřitelem dlužníka (obchodní společnosti Riverland, s. r. o.) a insolvenčního řízení je vedeno u Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") pod sp. zn. MSPH 98 INS 3235/2021. Městský soud na základě insolvenčního návrhu dlužníka a navrhovatelů (obchodních společností Timmer, a. s. a OBOR Europe, SE) usnesením ze dne 10. 1. 2022 č. j. MSPH 98 INS 3235/2021-A-103 mj. zjistil úpadek dlužníka (výrok I.) a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Lee Loudu, Ph. D. (výrok II.). 3. První schůze věřitelů po přezkumném jednání se konala dne 3. 8. 2022. Programem schůze byla a) zpráva insolvenčního správce a jeho vyjádření ke způsobu řešení úpadku, b) rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena nebo nebyla dosud zjištěna, c) volba věřitelského výboru nebo orgánu, d) rozhodnutí věřitelů o eventuálním odvolání insolvenčního správce a ustanovení nového a e) rozhodnutí věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku. 4. Podrobný průběh schůze je zachycen v zápisu ze schůze věřitelů (č. j. MSPH 98 INS 3235/2021-B-71) a není jej třeba podrobně rekapitulovat. Pouze ve stručnosti lze uvést, že návrhy na zákaz hlasování u věřitelů č. 10 (Glatzová & Co, s. r. o.) a č. 12 (ARCA CAPITAL LTD) z důvodu, že tvoří koncern s dlužníkem [§ 53 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů], byly zamítnuty. Stěžovatelce a věřitelům č. 2 (OBOR Europe, SE), č. 3 (Tomáš Zach) a č. 6 (DOLGIT, s. r. o.), jejichž pohledávky byly popřeny, nebyla přiznána hlasovací práva (§ 51 odst. 1 insolvenčního zákona). Zástupcem věřitelů byl zvolen věřitel č. 10 (Glatzová & Co, s. r. o.), což bylo potvrzeno následným usnesením městského soudu. Návrh věřitele na odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového (§ 29 insolvenčního zákona) nebyl přijat. Konečně bylo přijato usnesení (§ 151 odst. 2 insolvenčního zákona), že způsobem řešení úpadku dlužníka bude reorganizace. 5. Usnesením městského soudu ze dne 19. 8. 2022 č. j. MSPH 98 INS 3235/2021-B-69 pak byla povolena reorganizace dlužníka (výrok I.), ve funkci insolvenčního správce byl nadále ponechán Ing. Lee Louda Ph.D. (výrok II.), dlužníkovi bylo uloženo, aby ve lhůtě 90 dnů předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá (výrok III.). Městský soud dále stanovil, že přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník při splnění dalších podmínek (§ 339 insolvenčního zákona; výrok IV.). Znalcem z oboru ekonomika jmenoval obchodní společnost Equity Solutions Appraisals, s. r. o. a uložil mu podat znalecký posudek za účelem ocenění majetkové podstaty (výrok V.); zástupci věřitelů uložil, aby ve lhůtě do 15 dnů schválil odměnu znalce a podal o tom v téže lhůtě zprávu soudu a insolvenčnímu správci (výrok VI.). Konečně stanovil, že účinky rozhodnutí o povolení reorganizace nastávají dnem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok VII.). K návrhu na povolení reorganizace městský soud konstatoval, že byl podán dlužníkem ve lhůtě stanovené v § 318 odst. 1 insolvenčního zákona a obsahoval všechny podstatné náležitosti a přílohy podle § 319 insolvenčního zákona, pročež podle § 328 insolvenčního zákona rozhodl o povolení reorganizace. II. Argumentace stěžovatelky 6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení svých shora uvedených ústavně zaručených práv. Městskému soud vytýká, že zcela rezignoval na svoji dohlédací činnost a potvrdil nezákonný postup insolvenčního správce, který se rozhodl upřednostnit věřitele tvořící s dlužníkem koncern, aniž by své rozhodnutí řádně odůvodnil. Právo na soudní ochranu (čl. 36 Listiny) přitom předpokládá, aby soud srozumitelně, řádně a přezkoumatelně zdůvodnil své rozhodnutí a vypořádal se s veškerou relevantní argumentací. To však městský soud neučinil, když k otázce možného koncernového propojení mezi dlužníkem a některými věřiteli nezaujal žádné stanovisko. Vzhledem k tomu, že proti usnesením přijatým na schůzi věřitelů nejsou přípustné opravné prostředky (srov. § 52 odst. 3 insolvenčního zákona), měl by soud o to více dbát na povinnost řádného odůvodnění svého rozhodnutí. Nepřiznáním hlasovacích práv na schůzi věřitelů a vyloučením stěžovatelky z možnosti uplatňování svých práv pak městský soud postupoval v rozporu s judikaturou Ústavního soudu [srov. nález ze dne 3. 9. 2012 sp. zn. IV. ÚS 2372/11 (N 146/66 SbNU 219), nález ze dne 26. 6. 2014 sp. zn. III. ÚS 1824/13 (N 132/73 SbNU 971) nebo stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 41/15 (ST 41/77 SbNU 963; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Stěžovatelka následně shrnuje skutkové okolnosti a dosavadní průběh insolvenčního řízení včetně schůze věřitelů konané dne 3. 8. 2022 a na ní přijatých rozhodnutí. Zdůrazňuje, že na schůzi věřitelů nemohla hlasovat, neboť její pohledávky byly popřeny insolvenčním správcem a jejímu návrhu, aby městský soud rozhodl odlišně od seznamu přihlášených pohledávek a přiznal jí hlasovací právo, nebylo vyhověno. Jediní věřitelé, kteří se dostavili na schůzi, a bylo jim umožněno hlasovat, byli věřitelé č. 3 (Pražské vodovody a kanalizace, a. s.), č. 10 (Glatzová & Co, s. r. o.) a č. 12 (ARCA CAPITAL LTD). Přitom především věřitel č. 12 je podle názoru stěžovatelky koncernová společnost zjevně spojená s dlužníkem, což se podává z různých stěžovatelkou v ústavní stížnosti popisovaných skutečností [např. z reorganizačního plánu u věřitele č. 11 (Arca Investments, a. s.) nebo personálními souvislostmi]. Městský soud neměl nekriticky převzít hodnocení insolvenčního správce, ale měl ověřit i další skutečnosti týkající se možného koncernového propojení dlužníka zejména s věřitelem č. 12, popř. i s věřitelem č. 10. Stěžovatelka polemizuje se závěry městského soudu ohledně ponechání možnosti hlasovat uvedeným dvěma věřitelům. V této souvislosti poukazuje na dvě jiná insolvenční řízení, kde vystupují oba zmiňovaní věřitelé a z nichž lze usuzovat na možné propojení. Podle stěžovatelky byla veškerá hlasování na schůzi věřitelů učiněná věřiteli č. 10 a č. 12 nezákonná. Stěžovatelka konečně nesouhlasí s tím, jak se městský soud vypořádal s jejím návrhem na přiznání hlasovacího práva poté, co její přihlášená pohledávka byla popřena. Vyslovuje přesvědčení, že tato pohledávka byla insolvenčním správcem popřena výlučně v úmyslu zamezit stěžovatelce vykonávat hlasovací práva. Závěrem stěžovatelka požádala o přednostní projednání věci. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a ústavní stížnost je, byť s jistou korekcí uvedenou níže, rovněž přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 8. Ústavní soud úvodem připomíná, že není součástí soustavy soudů [čl. 91 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")] a nepřísluší mu výkon dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací č