§ 171 insolvenční zákon – Úročení zajištěné pohledávky
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 171 insolvenčního zákona upravuje, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se úročí zajištěné pohledávky v insolvenčním řízení po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, a to v závislosti na zvoleném způsobu řešení úpadku. (§ 171 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Odkazuje na: § 290
- Judikatura: na § 171 odkazuje 18 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Byl-li sjednán úrok, zajištěná pohledávka se úročí v rozsahu zajištění ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku úrokovou sazbou dohodnutou před tím, než se dlužník dostal do prodlení; to neplatí, jde-li o úrok z prodlení.
(2) Je-li způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena podle § 290, zvyšuje se přihlášená pohledávka zajištěného věřitele o úroky přirostlé podle odstavce 1.
(3) Je-li způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena jinak než podle § 290, odstavec 1 se nepoužije.
(4) Je-li způsobem řešení úpadku reorganizace, přirůstají úroky podle odstavce 1 věta před středníkem k pohledávce zajištěného věřitele ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a splatné jsou měsíčně, jakmile znalec ocení hodnotu zajištění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Úročení zajištěných pohledávek: Pokud byla sjednána úroková sazba, zajištěná pohledávka se úročí od dne následujícího po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, a to sazbou dohodnutou předtím, než se dlužník dostal do prodlení. To neplatí pro úroky z prodlení.
- Konkurs a zpeněžení dle § 290: V případě konkursu, kdy je majetková podstata zpeněžena podle § 290, se přihlášená pohledávka zajištěného věřitele zvyšuje o takto přirostlé úroky.
- Konkurs a jiné zpeněžení: Pokud je způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena jinak než podle § 290, úroky se nepřipočítávají.
- Reorganizace: Při reorganizaci přirůstají úroky k pohledávce zajištěného věřitele od dne následujícího po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a jsou splatné měsíčně, jakmile znalec ocení hodnotu zajištění.
Na co si dát pozor
- Úročí se pouze zajištěné pohledávky, nikoli všechny pohledávky.
- Úročí se pouze úrokovou sazbou dohodnutou před prodlením dlužníka, nikoli úroky z prodlení.
- Pravidla pro úročení se liší v závislosti na tom, zda je úpadek řešen konkursem (a jakým způsobem je zpeněžována majetková podstata) nebo reorganizací.
- V případě reorganizace je splatnost úroků vázána na ocenění hodnoty zajištění znalcem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 171
Jak soudy aplikují § 171
Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 392 a § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), a z ustanovení § 109 odst. 3, § 170, § 171 a § 192 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům:
… řízení (§ 5 insolvenčního zákona), zejména má-li být zachováno rovné postavení věřitelů, je nezbytné, aby se omezení dané ustanovením § 170 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona vztahovalo na všechny jejich přihlášené pohledávky (bez ohledu na to, zda jde o pohledávky zajištěné, nejde-li o případy upravené v § 171 insolvenčního zákona).
Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 2 písm. g/, § 38 odst. 1, § 101, § 109 odst. 1 písm. b/, § 170 písm. a/ a b/, § 171 odst. 1 až 4, § 224 a § 298 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jiných nutných výdajů, a odkazuje na judikaturu Vrchního soudu v Praze – dospěl k následujícím závěrům: