Vyhláška předsedy Československé akademie věd a ministra školství a kultury o výchově nových vědeckých pracovníků

Neprospěl-li aspirant při odborné kandidátské zkoušce, může ji opakovat pouze jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.

(1) Kandidátská disertační práce musí prokázat způsobilost k tvůrčí vědecké práci řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky.

(2) Téma kandidátské disertační práce volí školitel v dohodě s aspirantem, a popř. též s jeho mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4) tak, aby bylo součástí závažného plánovaného úkolu nebo na něj přímo navazovalo, aby bylo výsledkem účelně zaměřené vědecké činnosti a nebylo zpracováno pouze pro kandidátské řízení a aby aspirant na něm mohl pracovat samostatně, i v případě, že jde o vědeckou práci kolektivní. Téma kandidátské disertační práce schvaluje vedoucí školícího pracoviště nejpozději do konce prvního roku výchovy. Podle okolností může být určeno rámcově a v průběhu řešení upraveno.

(3) Průběh práce i její ukončení se na školícím pracovišti postupně hodnotí v pracovním kolektivu.

(4) Schválí-li vedoucí příslušného oddělení nebo katedry vypracovanou kandidátskou disertační práci, odevzdá ji aspirant vedoucímu školícího pracoviště, aby dal souhlas k jejímu předložení k obhajobě.

(5) Neodevzdá-li aspirant kandidátskou disertační práci do konce určené doby aspirantury (ani po případném jejím prodloužení - § 6 odst. 2), může ji pak dokončit a odevzdat jen při zaměstnání.

E. Přerušení a ukončení aspirantury

(1) Ze závažných důvodů (zejména z důvodu nástupu vojenské základní služby nebo mateřské dovolené) může vedoucí školícího pracoviště, popř. též v dohodě s mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4), přerušit aspiranturu. Přerušení aspirantury oznámí vedoucí školícího pracoviště svému nadřízenému orgánu.

(2) Celková doba přerušení aspirantury nesmí přesahovat 18 měsíců a ve zcela výjimečných případech 24 měsíců. Doba přerušení aspirantury se nezapočítává do celkové doby aspirantury stanovené v § 6. Přerušením aspirantury nejsou dotčeny nároky aspirantů, které jim vyplývají z předpisů o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení (§ 39 odst. 2).

(1) Aspirantura je úspěšně ukončena vykonal-li aspirant předepsané kandidátské zkoušky a vypracoval kandidátskou disertační práci způsobilou k předložení k obhajobě.

(2) Potvrzení o úspěšném ukončení aspirantury vydá aspirantovi vedoucí školícího pracoviště.

Školící pracoviště doporučí aspirantu po úspěšném ukončení výchovy umístění odpovídající jeho kvalifikaci. Pokud byl však aspirant vychováván pro potřebu mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4) doporučí mu umístění toto pracoviště, které má zároveň přednostní právo, aby aspirant byl na něm umístěn.

(1) Vedoucí školícího pracoviště zruší aspiranturu po vyjádření školitele

a) neprospěl-li aspirant při opakované kandidátské zkoušce;

b) neplnil-li aspirant soustavně bez závažných důvodů studijní plán, přestože mu byla dána výstraha (§ 24 odst. 3);

c) je-li patrno, že aspirant nemůže zvládnout dané úkoly;

d) bylo-li výroční hodnocení jeho studia záporné (§ 22 odst. 2);

e) vyjde-li najevo, že při přijetí nesplňoval podmínky přijetí nebo odpadnou-li tyto podmínky během aspirantury;

f) ze závažných důvodů na žádost aspiranta.

(2) Zrušení aspirantury oznámí vedoucí školícího pracoviště svému nadřízenému orgánu, popř. též mateřskému pracovišti (§ 4 odst. 4).

F. Právní postavení a finanční zabezpečení aspirantů

(1) Po dobu trvání aspirantury není aspirant v pracovním poměru. Pokud jde o pracovní dobu, hmotnou odpovědnost za škody aspirantem způsobené a odškodňování pracovních úrazů vztahují se na aspiranta pracovněprávní předpisy platné pro pracovníky školícího pracoviště.

(2) Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení aspirantů se řídí platnými předpisy.*)

(3) Aspirant má v každém kalendářním roce nárok na pracovní volno v délce odpovídající dovolené na zotavenou stanovené podle § 2 odst. 1-4 zákona č. 81/1959 Sb., o placené dovolené na zotavenou, na kterou by měl jinak nárok jako pracovník školícího pracoviště.

(1) Školící pracoviště poskytují aspirantům stipendium. Pokud je však aspirant vychováván pro potřebu mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4), poskytuje mu stipendium toto pracoviště. Výše stipendií se stanoví usnesením vlády.*)

(2) Při nepřítomnosti v práci pro nemoc, úraz a u aspirantek také pro těhotenství nebo mateřství nepřísluší aspirantu stipendium od prvního dne nepřítomnosti v práci.

(3) Po dobu pracovního volna (§ 39 odst. 3) aspirantu stipendium náleží.

(4) Prostředky na stipendia pro aspiranty plánují ústřední orgány ve fondu vědy a techniky a ve svých rozpočtech**) se souhlasem Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

(5) Cestovní, stěhovací a jiné výdaje, odměny externím školitelům, příp. další výdaje, hradí za aspiranty přijaté na základě konkursu školící pracoviště; jde-li o aspiranty vyslané k výchově, jejich mateřské pracoviště.

(1) Pro studium aspiranta se používá věcného vybavení školícího pracoviště používaného pro řešení výzkumných úkolů. Akademie věd, ministerstvo školství a kultury a ústřední orgány umožňují aspirantům, aby se seznámili s přístroji a zařízeními, jakož i metodami práce, používanými i na jiných vědeckovýzkumných pracovištích a na vysokých školách.

(2) Nelze-li bez ohrožení výsledku studia vystačit s dosavadním věcným vybavením školícího pracoviště a má-li aspirant podle studijního plánu konat experimentální a jiné práce vyžadující zvláštních zařízení a pomůcek, které nejsou dosažitelné popř. ani na mateřském pracovišti (§ 4 odst. 4), sestaví školitel s aspirantem jejich seznam a předloží jej vedoucímu školícího pracoviště, který se popř. dohodne též s mateřským pracovištěm, o jejich včasném zařazení do hospodářského a finančního plánu školícího, popř. mateřského pracoviště. Nově požadovaná zařízení musí být toho druhu, aby jich bylo možno použít pro vědeckou činnost školícího, popř. mateřského pracoviště.

Uchazečům, kteří byli pozváni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejdéle tří dnů.

(1) Externí vědecká aspirantura (dále jen „externí aspirantura“) je určena pro pracovníky, kteří se školí mimo pracoviště svého zaměstnavatele. Školící pracoviště může při přijetí do externí aspirantury požadovat, aby pracovník během externí aspirantury absolvoval též studijní pobyt na školícím pracovišti (§ 53).

(2) Výchova vědeckých aspirantů v externí aspirantuře probíhá bez přerušení zaměstnání.

(3) Doba externí aspirantury se stanoví individuálně podle vědecké průpravy externího aspiranta, nejvýše však na pět let.

(1) Uchazečům, kteří byli pozváni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejdéle tří dnů.

(2) K výkonu experimentálních, popř. jiných studijních prací, kandidátských zkoušek a k obhajobě kandidátské disertační práce podle studijního plánu externího aspiranta, přísluší mu placené volno. Délku v rozsahu nepřesahujícím 30 pracovních dnů ve školním roce dohodne vedoucí školícího pracoviště se zaměstnavatelem externího aspiranta. Zákonný nárok externího aspiranta na dovolenou na zotavenou není dotčen. Zaměstnavatel může podle svých možností poskytnout externímu aspirantu neplacené pracovní volno na doporučení školitele.

(1) Přijímací řízení s uchazeči o externí aspiranturu se provádí podle ustanovení § 7-13 s těmito odchylkami:

a) Do externí aspirantury jsou pracovníci zpravidla pracovištěm svého zaměstnavatele vysíláni.

b) Pro uchazeče o externí aspiranturu se nestanoví horní věková hranice.

c) Hlásí-li se uchazeč k přijetí do externí aspirantury v konkursu musí k žádosti předložit, mimo doklady uvedené v § 9 odst. 3, písemné prohlášení zaměstnavatele, že souhlasí se studiem uchazeče v externí aspirantuře.

d) Na přijímání externích aspirantů se nevztahuje ustanovení § 12 odst. 2 a 3.

(2) Pro odborné vedení externích aspirantů, jejich studium, kandidátské zkoušky a pro ukončení externí aspirantury platí obdobně ustanovení §§ 14 až 38 s výjimkou ustanovení § 23 odst. 1 věty druhé a § 37.

(3) Pro finanční a věcné zabezpečení studia externích aspirantů platí obdobně ustanovení § 40 odst. 5 a § 41. Při cestách, které externí aspirant vykoná v přímé souvislosti s přípravou kandidátské disertační práce, náleží mu náhrada cestovních výdajů jako při pracovní cestě. Při cestách, konaných v rámci přípravy k předepsaným kandidátským zkouškám, přísluší externímu aspirantu pouze náhrada jízdného.

(1) Vědecká příprava při práci na plánovaných výzkumných úkolech (dále jen „vědecká příprava“) je určena zpravidla pro pracovníky školících pracovišť.

(2) Vědecká příprava se uskutečňuje jako součást pracovních povinností školených pracovníků.

(3) Doba vědecké přípravy se stanoví individuálně podle vědecké průpravy školeného pracovníka nejvýše však na pět let.

(1) Školící pracoviště přijímají do vědecké přípravy pracovníky v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků po projednání s orgány společenských organizací.

(2) Pracovník navržený do vědecké přípravy musí vyhovovat podmínkám stanoveným v § 8 s tím rozdílem, že se nestanoví horní věková hranice.

(1) Pro přijímání pracovníků do vědecké přípravy platí obdobně ustanovení § 10-13 s výjimkou § 11 odst. 6 a § 12 odst. 2 a 3.

(2) Pro odborné vedení pracovníků školených ve vědecké přípravě, jejich studium, kandidátské zkoušky i pro ukončení vědecké přípravy, platí obdobně ustanovení § 14-38 s výjimkou ustanovení § 37. Pro věcné zabezpečení vědecké přípravy platí obdobně ustanovení § 41.

(1) Cílem skupinového vědeckého studia (dále jen „skupinové studium“) je sdružit pracovníky ve stejném nebo příbuzném oboru za účelem získání teoretických znalostí a vědomostí potřebných k úspěšné vědecké práci v plné šíři příslušného oboru a popř. k vykonání kandidátských zkoušek.

(2) Skupinové studium je určeno jednak pro pracovníky, kteří jsou zařazeni do některé z forem organizované výchovy vědeckých pracovníků a jednak i pro ostatní pracovníky dosud nezařazené do organizované výchovy, pokud si chtějí připravit k vykonání kandidátských zkoušek, popř. si zvýšit svou odbornou úroveň.

(1) Ke skupinovému studiu mohou být pracovníci přijati jen se souhlasem svého zaměstnavatele; řádní vědečtí aspiranti se souhlasem vedoucího školícího pracoviště. Pořádající školící pracoviště může, v případě potřeby, ověřit způsobilost uchazečů, kteří nejsou zařazeni do organizované výchovy, přijímacím pohovorem, při němž prokáže uchazeč znalosti zvoleného oboru obdobně podle ustanovení § 10 odst. 3.

(2) Účast pracovníků na skupinovém studiu se posuzuje jako součást jejich pracovních povinností.

(3) Pokud jsou ke skupinovému studiu přijati externí aspiranti neztrácejí nároky na pracovní úlevy vyplývající z externí aspirantury (§ 44 odst. 2); externí aspirantura se po dobu skupinového studia nepřerušuje.

(1) Pro skupinové studium se volí vhodné způsoby studia se zřetelem k potřebám a znalostem účastníků. Jsou to zejména:

- kursy (pořádané popř. i internátně),

- speciální semináře a cvičení,

- jednotlivé přednášky nebo menší přednáškové cykly,

- rozhovory a diskuse na předem dané téma.

Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky určuje školící pracoviště, která organizují a provádějí, příp. ve spolupráci s jinými vybranými pracovišti, skupinové studium.

(1) Externí aspiranti a pracovníci zařazení do vědecké přípravy mohou být přijati na návrh školícího pracoviště ke čtvrtletnímu až tříletému studijnímu pobytu na vědeckovýzkumných pracovištích za účelem speciálního výcviku ve vědecké práci nebo na pracovištích ve výrobě a provozu za účelem praxe.

(2) Studijní pobyt se uskutečňuje jako součást studia podle studijního plánu školeného pracovníka.

(3) K přijetí ke studijnímu pobytu navrhuje školeného pracovníka školící pracoviště po dohodě se zaměstnavatelem a místem, které má přijmout pracovníka ke studijnímu pobytu.

(4) O výsledku studijního pobytu podá místo, na němž se studijní pobyt konal, zprávu školícímu pracovišti a zaměstnavateli pracovníka.

(1) Školící pracoviště mohou přijmout na základě konkursu k čtvrtletnímu až tříletému studijnímu pobytu pracovníky připravující se k nabytí vědecké kvalifikace mimo základní formy výchovy nových vědeckých pracovníků. Konkurs vyhlašuje v rámci prostředků plánovaných pro výchovu nových vědeckých pracovníků vedoucí školícího pracoviště s určením oboru, popř. též tematiky výzkumné práce a délky studijního pobytu.

(2) Ke studijnímu pobytu na základě konkursu mohou být přijímáni pouze pracovníci, kteří prokázali předpoklady pro vědeckou práci a vyhovují požadavkům kladeným na pracovníky vědeckovýzkumných pracovišť, popř. vysokých škol*).

(3) Uchazeči o přijetí ke studijnímu pobytu podávají žádost na školícím pracovišti ve lhůtě stanovené konkursem. K žádosti připojují tyto doklady:

a) životopis s doklady o vzdělání a dosavadní odborné praxi;

b) komplexní politické, morální a pracovní hodnocení a vyjádření zaměstnavatele k žádosti uchazeče (u absolventů vysokých škol bez praxe vyjádření fakulty), projednané s uchazečem a s orgány společenských organizací a písemné prohlášení zaměstnavatele, že souhlasí s přijetím ke studijnímu pobytu;

c) soupis publikovaných i nepublikovaných prací a popř. odborné posudky těchto prací.

(4) Uchazeč koná přijímací pohovor před tříčlennou komisí odborníků, kterou jmenuje vedoucí školícího pracoviště. Podle výsledku pohovoru určí přijímací komise pořadí uchazečů. O přijetí rozhodne vedoucí školícího pracoviště.

(5) Po přijetí uchazeče požádá vedoucí školícího pracoviště jeho zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna pro pracovníka na příslušnou dobu (§ 56).

O výsledku studijního pobytu podá školící pracoviště zprávu zaměstnavateli pracovníka.

Pracovní poměr u zaměstnavatele se nepřerušuje; zaměstnavatel poskytne pracovníku na příslušnou dobu pracovní volno.

Pokud vědeckovýzkumná pracoviště sjednávají za účelem studijního pobytu pracovní poměr s absolventy teoretických oborů vysokoškolského studia**) činí tak na předem sjednanou dobu, a to zpravidla na dobu tří let.

Uchazečům o přijetí ke studijnímu pobytu, kteří byli pozváni k přijímacímu pohovoru, přísluší placené pracovní volno na dobu nejvýše tří dnů.

(1) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu, přísluší místo platu stipendium ve výši průměrného hrubého měsíčního platu, který pracovník dostával v předchozích třech měsících, nejvýše však Kčs 2500,- měsíčně.

(2) Stipendium podle odst. 1 vyplácí pracovníku vyslanému ke studijnímu pobytu jeho zaměstnavatel z prostředků přidělených mu nadřízeným orgánem.

(3) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu na základě konkursu, poskytuje stipendium školící pracoviště prostřednictvím jejich zaměstnavatele.

(1) Prostředky na stipendia pro pracovníky přijaté ke studijnímu pobytu plánují ústřední orgány ve fondu vědy a techniky a ve svých rozpočtech*) se souhlasem Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

(2) Cestovní, stěhovací a jiné výdaje, odměny externím školitelům, příp. další osobní výdaje, hradí za pracovníky vyslané ke studijnímu pobytu jejich zaměstnavatel, za pracovníky přijaté na základě konkursu hradí tyto výdaje školící pracoviště, není-li se zaměstnavatelem dohodnuto jinak**).

Způsob úhrady věcných nákladů, které se mohou vyskytnout v souvislosti s experimentální prací při studijním pobytu pracovníka, dohodne v jednotlivých případech školící pracoviště se zaměstnavatelem.

(1) Školící pracoviště vedou evidenci o studiu všech pracovníků, které školí v jednotlivých formách výchovy a ukládají veškeré doklady o jejich studiu, jakož i o obhajobách kandidátských disertačních prací.

(2) Mateřská pracoviště vedou záznamy o průběhu studia pracovníků, které vyslala na školící pracoviště. Vedou též jmenné seznamy pracovníků, které hodlají postupně vyslat k výchově.

(3) Ústřední orgány vedou evidenci o všech pracovnících školených v jejich působnosti i o pracovnících školených pro potřebu vlastního resortu jinde. Sledují též využití školitelů působících v resortu.

(4) Československá akademie věd vede celostátní evidenci školitelů a školících pracovišť.

Působnost, která podle této vyhlášky přísluší předsedovi Československé akademie věd a ministru školství a kultury, vykonává na úseku vojenských vysokých škol a příslušných vojenských vědeckovýzkumných pracovišť ministr národní obrany v dohodě s předsedou Československé akademie věd a ministrem školství a kultury.

(1) Zrušuje se vyhláška presidenta Československé akademie věd a ministra školství a kultury č. 183/1960 Sb., o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků a Studijní řád pro výchovu nových vědeckých pracovníků vydaný podle této vyhlášky (Věstník MŠK r. 1961, sešit 23, str. 273-281).

(2) Vedoucí školících pracovišť upraví do 31. března 1965 studijní plány a podmínky studia pracovníků přijatých do vědecké výchovy před 1. lednem 1965 tak, aby studium pokračovalo podle nového studijního řádu. Přijímací řízení a kandidátské zkoušky provedené před datem účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.

Předseda Československé akademie věd:

Šorm v. r.

Ministr školství a kultury:

Císař v. r.

*) Vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol.

**) Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.

Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností.

*) Vedoucím školícího pracoviště je na vysokých školách děkan fakulty, nedělí-li se vysoká škola na fakulty, rektor, na vědeckovýzkumných pracovištích vysokých škol, přímo podřízených rektorovi vedoucí tohoto vědeckovýzkumného pracoviště.

**) Zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.

Pracovní a platový řád pro zaměstnance vědeckých pracovišť a výzkumných ústavů ústředních úřadů a prováděcí předpisy k tomuto řádu (výnos ministerstva financí ze dne 15. července 1958 čj. 163/143100/58).

***) Teoretické obory vysokoškolského studia jsou určeny ve Věstníku MŠK r. 1963, seš. 8, str. 92.

*) Usnesení vlády ze dne 4. května 1954 č. 788.

Vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol (§ 11 odst. 3).

*) Je-li školitelem stanoven externí spolupracovník školícího pracoviště, platí pro honorování jeho činnosti čl. 4 výnosu MŠK z 13. 1. 1956 čj. 88 200/1955-PAM, o úpravě diferenčních platů, pedagogických odměn a odměn externích učitelů na vysokých školách. (Školství - sborník právních předpisů, svazek IV, str. 718).

*) Úmluva mezi ministerstvem školství a kultury, Československou akademií věd a Československou společností pro šíření politických a vědeckých znalostí o pořádání jazykových kursů pro vědecké pracovníky v rámci lidových universit vědy, techniky a umění (Věstník MŠK r. 1962, seš. 35, str. 403).

*) Citované ustanovení zní takto:

„Odborná kandidátská zkouška platí pět let. Předseda orgánu, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby, může na odůvodněnou žádost uchazeče tuto dobu prodloužit nejdéle o další tři roky. Doba platnosti ostatních kandidátských zkoušek je neomezená.“

**) Seznam předmětů odborných kandidátských zkoušek (Věstník MŠK r. 1959, seš. 35-36, str. 347-383 a r. 1962, seš. 11, str. 156-171 a seš. 15, str. 214).

*) Směrnice ČSAV z 7. června 1961 čj. 81 614/20/61.

*) Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů a § 49 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

*) Stipendium řádných vědeckých aspirantů činí: (Usnesení vlády ze dne 26. června 1963, č. 549)

Aspiranti Aspiranti v oborech společenských věd Kčs Aspiranti ostatní Kčs s praxí kratší než 2 roky 1000 až 1350 1100 až 1400 s praxí delší než 2 roky 1350 až 1600 1400 až 1700 aspiranti v oborech technických, v klinických oborech veterinárních a v klinických oborech lékařských s osvědčením o specializaci I. stupně s praxí delší než 3 rokyX 1600 až 1800

Stipendium přísluší aspirantům od nástupu do aspirantury, a to ve výši spodní hranice příslušného rozpětí. Zvýšené stipendium, nejvýše střed rozpětí, se aspirantům přizná po úspěšném vykonání kandidátských zkoušek. Další zvýšení stipendia v rámci stanoveného rozpětí je možno provést na základě konkrétních výsledků ve výzkumné činnosti aspiranta. Zvýšení stipendia provede vedoucí pracoviště, které stipendium vyplácí na návrh školitele aspiranta a na doporučení složek školícího pracoviště, na němž se aspirant účastní politické a veřejné práce. Od daně ze mzdy je ze stipendií osvobozena částka Kčs 500,- (odst. 2 písm. a) vyhlášky ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l.).

**) Seskupení položek IV. Osobní výdaje mimo mzdový fond, položka 6. Ostatní výplaty fyzickým osobám, v odvětví skupina 2. Kulturní a sociální opatření, oddíl 2. Rozvoj vědy § 10 Stipendia pro výchovu vědeckých pracovníků.

*) Zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.

Pracovní a platový řád pro zaměstnance vědeckých pracovišť a výzkumných ústavů ústředních úřadů a prováděcí předpisy k tomuto řádu (výnos ministerstva financí ze dne 15. července 1958 čj. 163/143100/58).

**) § 3 odst. 3 písm. b) vládního nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol.

*) Seskupení položek IV. Osobní výdaje mimo mzdový fond, položka 6. Ostatní výplaty fyzickým osobám, v odvětví skupina 2. Kulturní a sociální opatření, oddíl 2. Rozvoj vědy, § 10 Stipendia pro výchovu vědeckých pracovníků.

**) Pojistné nemocenského pojištění odvádí vždy zaměstnavatel bez újmy případného nároku na náhradu od školícího pracoviště.